autor: Zarlina
Haló, haló, přichází nový překlad od Zuzutranslate o.p.s., o kterém jste si mohli přečíst už v nedělním rozhovoru s překladatelkou. Je trochu výjimečný v tom, že už je celý hotový, a proto bude na blogu daleko častěji, než bývá zvykem. Díly jsou krátké, tudíž se se sedmadvacetidílným Hitchhikerem budete setkávat třikrát týdně, a to v úterý, ve čtvrtek a v neděli. Jste rádi? To doufám. 🙂 Třiadvacetiletá Zarlina je ze Švédska a jak na sebe prozradila v profilu na THF, kde poslední dobou zveřejňuje jednu povídku za druhou, fanynkou TH už je od roku 2007. Psala švédsky het povídky, nechápala prý koncept twincestu, a až když švédské autorky přestaly psát a ona hledala něco v angličtině, narazila v roce 2013 na THF a přišla na twincest. A totálně mu propadla. 🙂 No… takže doufám, že se vám povídka bude líbit, užijte si ji, komentujte, no jako vždycky, už to znáte. Zuzu opět vřelý dík za úžasnej překlad. :o) J.
Všechno není takové, jak to vypadá, a občas lidé nejsou takoví, jací předpokládáš, že jsou.
Nastup si
Tom si promnul své unavené oči, bojoval proti síle, která se zřejmě snažila ovládat jeho víčka a otevřel okno, aby dostal nějaký chladný, čerstvý vzduch do příliš teplé kabiny kamionu.
Jel už víc než dvanáct hodin bez přestávky, což bylo něco, co zdaleka nebylo legální, ale bylo to nutné, protože se zpozdil kvůli nějaké nehodě, která způsobila několikahodinové čekání v dopravní zácpě a jeho šéf ho zabije, pokud nedodá své zboží do Denveru před půlnocí. Jinými slovy neměl na výběr, ale musel řídit bez ohledu na to, jak byl unavený.
Nemohl se dočkat, až se zbaví nákladu a dostane se do motelu, tak příšerně se mu chtělo spát, že se ani nestaral o to, že od snídaně nejedl, chtěl jen spát.
Pršelo, studená voda ho udeřila do obličeje přes otevřené okno, ale právě v tu chvíli byl vděčný za špatné počasí. Udržovalo jej vzhůru, potřeboval se soustředit, aby pořádně viděl v hustém dešti a studený vzduch a voda ho trochu probudily, takže bylo snazší neusnout.
Povzdechl si, když si uvědomil, že nebude trvat mnoho týdnů, než se déšť promění ve sníh. Neměl rád jízdu ve sněhu, opravdu, velký kamion se stal mnohem obtížněji kontrolovatelným a trvalo déle, než dorazil k různým destinacím, což znamenalo, že musel každý den začínat dříve, aby splnil své lhůty, a pokud tady bylo něco, co Tom nenáviděl víc než sníh, tak to byla rána.
Tomovi bylo dvacet pět a řídil stejný kamion pro stejnou společnost od chvíle, kdy vystudoval střední školu. Nemohl říci, že by se mu ta práce obzvlášť líbila, ale byly za to dobré peníze a peníze byly něco, co potřeboval. Také mu tento druh práce vyhovoval, nemusel se setkávat s lidmi, pokud nechtěl, a dostal se do různých částí země. Mohl si také rozhodovat o vlastní pracovní době tak dlouho, dokud se dostal tam, kam potřeboval, aby doručil dodávku včas, takže to nebylo zas tak špatné.
Obecně platilo, že práce to byla docela dobrá a hlavně on s ní byl spokojený.
Mnohokrát přemýšlel o tom, že by si našel jinou práci, práci, kde by nemusel být daleko od domova celé dny nebo i týdny, a mohl by si najít slušné místo k bydlení místo toho, aby stále ještě přespával u svého otce, v jeho suterénu, kdykoli byl doma. Ale vlastně se nikdy nepokusil o nic jiného, nechtěl se rozloučit se svým dobrým platem a nebylo to, jako měl snad někoho doma, kdo by na něj čekal, a tak nikdy neviděl důvod, aby si pořídil dům nebo byt a našel si jinou práci.
Několikrát zamrkal, musel zůstat vzhůru. Už jen další hodinu nebo tak, pak mohl konečně spát.
Už nikdy nepojede tak dlouho, rozhodl se, ne bez přestávky. Příště, až by se něco takového stalo, zavolá svému šéfovi a řekne mu, že dodávka se opozdí a že není nic, co by s tím mohl dělat. Tohle bylo nebezpečné a bylo mu u prdele, co by mu na to někdo řekl, nechtěl riskovat svůj život, když důvod, proč se opozdil, ani nebyla jeho chyba.
Najednou uviděl něco, co ho přinutilo zpomalit a přimhouřit oči, aby lépe viděl. Silnice byla tmavá a nebyla tam žádná další auta, takže to bylo těžké vidět, ale mohl by přísahat, že viděl někoho jít podél dálnice.
Zpomalil trochu víc, když se dostal blíž a ano, opravdu, někdo tam šel s palcem ve vzduchu.
Stopař, takhle pozdě.
To bylo divné, většina z nich si někoho stopla poměrně brzy ráno. Řidiči kamionů jen zřídka odmítli nějakou společnost, a mnoho lidí, kteří potřebovali svézt, bylo unavených, hladových a zoufalých pro něco k jídlu. Tak zoufalých, že by udělali cokoliv pro to nejmenší sousto jídla.
Byl to nejjednodušší způsob pro řidiče, který byl neustále na cestách, jak mít sex, a jen pár chudáků, kteří chodili po silnici, by řeklo ne, pokud se mohli svézt, dostali něco k jídlu, a když měli štěstí, tak se měli i kde vyspat.
Tom už více než jednou strávil noc v levném motelu společně s mladým stopařem, který byl tak zoufalý, že souhlasil se vším, jen aby nebyl vyhozen zpět na silnici. Ne, že by je Tom někdy vykopnul, pokud by ho nepotěšili, ne, on byl milejší než to, ale pokud mu dali to, co chtěl, byl by ještě milejší, než aby jen nabídl svezení. Dal by jim něco k jídlu a příležitost sdílet svou postel na jednu noc, což bylo něco, co většina z těch chudáků oceňovala mnohem více, než by měli.
Zastavil kamion vedle temné postavy a natáhl se přes sedadlo, aby otevřel dveře u spolujezdce, pohlédl dolů na mladého muže, který tam stál v dešti, aniž by se pokoušel nastoupit.
„Kam máš namířeno, kluku?“ Vykřikl a sledoval, jak ten člověk zvedl hlavu a podíval se na něj.
Měl tmavé oči, bledou pleť a dlouhé, černé vlasy, které díky dešti splývaly podél jeho obličeje. Vypadal unaveně, ale stále neudělal jediný krok blíž k otevřeným dveřím.
„Denver,“ odpověděl. Jeho hlas byl chraplavý, jako by ho už nějakou dobu nepoužíval.
„No, tak na co čekáš?“ zakřičel Tom. „Nastup si.“
autor: Zarlina
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 42
Hm, tak doufám, že se nikdy nedostanu do situace, kdy bych musela stopovat kamion. Ledaže by ho řídil Tom 🙂
Jsem zvědavá, co se bude dít. Běda Tomovi, jestli nebude na Billa hodnej 🙂
Díky za překlad
Vypadá to na dost dobrou povídku, takže se těším na další díl. 🙂 Jo, a souhlasím s Ireth, kde že si můžeme kamion s Tomem stopnout? 🙂
Těším se na pokračování, až se povídka rozjede jako Tomův náklaďák! 😀 Námět mě docela zaujal, Bill působí tak tajemně.. A opravdu je skvělé že tu bude častěji! Díky moc za překlad. 🙂
Od Zarliny som už pár vecí čítala (väčšinou tých krátkych), ale toto zatiaľ ešte nie (myslím :D).
Som zvedavá, prečo Bill stopoval tak neskoro a či bude Tomovi odvoz nejako splácať 😀
A pridávam sa k dievčatám, že aj ja si chcem stopnúť Toma 😀
Ďakujem za preklad.
První je velmi zajímavý a hlavně tajemný. Podle toho prvního dílu si dovolím napsat, že to bude zcela jednocnačně výjmečná povídka. Už se těším na další díly a je vážně super, že se další díly budou objevovat částěji, protože vždycky je to napínavé a mě nebaví čekat…vždycky chci vědět jak to dopasne, co nejdříve…a nejlépe hned. 🙂 Díky za překlad.
Vypadá to dobře moc se těším na další díl a jsi zlatičko že to překladaš.
Začíná to dobře. Těším se na další díl.
Teda popis práce jako řidiče náklaďáku a jeho zastavování stopařům mě fakt dostalo. 😀 Nemám tušení, zda to takhle funguje i normálně nebo si to jen autorka přimyslela do povídky, každopádně jsem z toho lehce zděšena. 😀 A zrovna Tom! 😀 😀 To budu asi chvíli rozdýchávát!
Každopádně povídka vypadá velice zajímavě a jsem zvědavá, jak to bude mezi klukama, protože předpokládám, že ten mladík bude Bill. 😛 Rozhodně jsem velice zvědavá na celý průběh a hlavně na to, jak to Billovo nastoupení do auta dopadne. 😀
Moc děkuji za překlad! 🙂
Tom řidič kamionu a Bill stopař? No to jsem moooc zvědavá co se tam bude dít! 🙂 Zprvu mě napadlo, že Bill bude tajuplnej masovej vrah, ale to snad nee! 😀 😀 Těším se na další díl, moc moc! 🙂
Zuzu, ty jsi prostě báječná, jedeš jak drak! Děkuji za to, že jsi a co děláš pro blog, tvoje překlady mě vážně baví! 🙂 ♥
[8]: Zajímalo by mě úplně to samé… Kdo ví, jak to funguje ve Švédsku, je brzo tma a zima… 😀 Ale zase povídka se odehrává v Americe, tak nevím. Tam jsou zase velké vzdálenosti a lidé jsou osamělí… 😀
Všem díky za komentáře, snad se vám povídka bude líbit 🙂
Nakoľko je môj manžel kamionista, tak dúfam, že to takto naozaj nefunguje:D ale to s tou únavou a naháňaním termínov je fakt. Tom mal šťastie, že si ho niekto stopol, takto ho aspoň udrží hore a nenabúra. Som zvedavá či bude chlapec platiť alebo Tomovu rutinu trochu naruší:) Ďakujem za super preklad a strašne sa teším na pokračovanie a teším sa aj z toho, že tu budú kapitoly tak často:)
Já se v twincestu ještě cítím jako nováček a musím se pousmát, co všechno mi uniklo, když tohle probíhá už kolik let… 😀
Začátek povídky mě rozhodně zaujal a jsem zvědavá, co bude dál.
Děkuji za překlad a těším se na pokračování.
No, začíná nám to zajímavě 🙂 Moc se těším na další díly, určitě ve mně tahle povídka vzbudila zvědavost 🙂
Díky za překlad, zuzu 🙂
Tom ridic nakladaku… boze xD uprimne, ja jsem si jista, ze to presne takhle delaji. Jsou to dobytci. Znamej kamionak uz ma takovou praxi, ze kurvu pozna na metry daleko 😀 mno, uvidime co se na nas chysta 😉
Dekuji za preklad ^^
Ooh, tak tohle se mi moooc libi a jeste vic, ze jsem si uz stacila vsimnout, jak je tu tahle povidka casto. Par muziku, co ridi kamion znam, ale mnohem radsi bych se – stejne jako kazda tady – svezlá s Tomem 😀 A klidne i mokrym Billem, sedela bych si v klidku nekde uuprostred nich a zazivala Raj na Zemi 😀 A jasne, ze tuhle povidku zacinam cist az ted, kdyz uz je na blohu dalsich 11 dilu 😀 To bych nebyla ja, ne ze bych se k ni ale nemohla dokopat! Ma zenska intuice mi rikala, ze tohlr musim zacit cist! 😀 A pak jsem si vsimla – vcera – ze je to preklad, je hotovy a je od Zuzu translation production direction nebo jak to Janule pojmenovala, tu neunavnou Non-stop prekladatelskou praci, kterou tu Zuzu odvadi. :3 Skvela prace. Bill je teda nejaky zahadny cely, to jsem zvedava, jestli se Tom bude snazit neco si na nej zkusit 😀 On az Bill uschne tak si Tom vsimne, jak je sexy a to by musel byt hetero, aby na nej nesahnul 😀 No ja se… Vlastne nemusim nechavat prekvapit 😀 Dalsi dil uz tu jr daavno daavno… Dekuju moc za preklad a jdu na dalsi dil a pak dalsi a dalsi az do obeda 😀