K dnešnímu rozhovoru jsem si pozvala majitelku, ředitelku a zaměstnankyni obecně prospěšné společnosti Zuzutranslate o.p.s. v jedné osobě. 🙂 Sice jsem jí tu firmu založila jen fiktivně, ale s tempem, jakým překládá pro náš blog povídky, by se možná uživila ve skutečném světě. Musela by ovšem přizpůsobit sortiment požadavkům trhu, což by bohužel určitě nebyly twincestní povídky. Takže už víte, s kým si dnes budu povídat a jdeme do toho.
Tak, Zuzu, jako první se nemůžu nezeptat na to, kdo vlastně jsi. Jméno je nám asi všem jasný, tak k tomu přidej ještě pár zajímavých informací o sobě, jako je třeba povolání, znamení, alergie, závislosti atd. atd. Už jsi například dochodila základku? Ve které části světa se ráčíš vynacházet? Jsi milionářka? A co domácí mazlíčci? Tygra máš? 😀 No… už mě nenapadá, na co ještě bych se měla zeptat… Jo! Už to mám! Umíš čínsky? 😀
Ehm, kdo jsem… To je pěkná otázka 🙂 No, vezmu to postupně. Ano, jméno je asi všem jasné a už jsem to na blogu i několikrát zmiňovala. Jsem Zuzka, a jelikož jsem asi jedna z mála, která má své jméno opravdu i ráda, tak z něj v sedmičce na základce na lyžáku vznikla i přezdívka Zuzu. Neptejte se mě jak, já už nevím, ale hráli jsme přitom Kenta (ale tu hru jsem nikdy neměla ráda a dodnes ji nesnáším :D).
Jsem Vodnář, nedávno jsem měla narozeniny, a když vám napíšu, že jsem o necelé dva měsíce starší než Georg, tak si i spočítáte, kolik mi je 🙂 Tím pádem vám i bude jasné, že základku mám už dávno za sebou, dokonce i střední a kdybych nebyla tenkrát líná, tak už bych za sebou měla dávno i vysokou. Ta se bohužel (bohudík, kdo ví…) nekonala a místo toho mám dvě krásné dcery. Je jim 4 a 6 let a ta starší půjde v září do školy, takže mě celé to vzdělávání čeká zase od začátku 🙂
Jinak bydlím v Karviné, milionářka nejsem, místo tygra máme morčata a čínsky rozhodně neumím. Ale před několika lety jsem si dopisovala s jednou Japonku, anglicky, samozřejmě. Byla s ní celkem sranda, docela je mi líto, že jsme na sebe ztratily kontakt…
Ještě bych mohla napsat, že v září jsem si konečně po letech nechala udělat své vysněné dredy a miluju piercingy, ale bohužel nemám ani jeden, včetně náušnic, protože moje tělo jakékoliv kovy na jakémkoliv místě odmítá.
A to je pro začátek asi tak všechno. Co tam máš dál, Janulko? 😀
Karvinááá, Karvinááá… no jo, YoYoBand, zní mi to v hlavě pokaždý, když to jméno města někde vidím. 🙂 Tak to maš kratky zobak, že? Vzhledem k tomu, že mám půlku rodiny v Haviřově, tak bych ti i v pohodě rozuměla, takže dobrý. 😉
Jééžiš, škola, no, to si užiješ, ačkoliv u holčiček to většinou bývá v klidu, nemáš-li doma nějakou extra divokou zvěř. 🙂 Mně ty největší starosti se školou nastaly, až když do toho spadnul synátor, čtyři roky denně úkoly, to byl děs, u holky jsem ani nevěděla, že nějaká škola existuje. Tak snad budeš mít štěstí.
Alergie na kov… to už jsem někde slyšela. A co takhle nějaký plastový piercingy, neexistuje to? Ono to dneska určitě může vypadat, jako by to kov byl, i když není. To by mohlo být řešení. Taky se dělával dřív piercing z kostí prej… 😀 Co? Nechceš? 🙂
No… takže podle těch dredů by se dalo usuzovat, že jsi Tomova holka, ačkoliv piercingy to zase směřují spíš k Billovi, tak co teda jsi? Máš svého oblíbeného člena skupiny? 🙂 A vůbec, jako vždycky, nebudu to protahovat, popiš nám, kde jsi ty německý kluky viděla poprvé a co tě k nim vlastně přitáhlo, jak jsi prostě do toho TH špektáklu spadla.
Já myslím, že škola proběhne naprosto v pohodě, alespoň u té starší, už teď umí číst a psát, naučila se to sama. Asi je chytrá po mamince 😀
A neboj, já ty piercingy pořád ještě nevzdala a nakonec prostě nějaký mít budu. I kdyby to měl být ten kostěný! 😀
Je sranda, že mně se ty první Tomovy dredy moc nelíbily. Ale naprosto jsem se zamilovala do těch černých, které měl potom. Asi proto, že sama mám tmavé vlasy, ale jemu rozhodně slušely více 🙂 Ale nemůžeš po mně chtít, abych se rozhodovala mezi Billem a Tomem. To prostě nejde. Ti dva patří k sobě, já je beru jako celek a zřejmě i proto se mi líbí dredy i piercingy 🙂
Jak jsem se s TH poprvé setkala, si pamatuju naprosto přesně. Už teda nevím, který to byl rok, ale muselo to být velmi brzo a jako první mě s nimi seznámil můj otec 😀 Živí se totiž tím, že má svůj stánek a jezdí a prodává na poutích a trzích a tak. Jednou dobou prodával taková ta černá volná trička s obrázky různých kapel, a když přijel, tak přinesl domů pár těch triček, že jsou teď obrovským hitem a že po těchhle tričkách šílí holky, tak jestli prý nechci taky. Z toho trička si pamatuju jen střapatého Billa s ofinou přes oko, kterého jsem nikdy předtím v životě neviděla, a tím pádem jsem to tričko ani nechtěla. Dnes toho zpětně docela lituju 😀
Když se potom dostali znovu do mého povědomí, tak už měl Bill dlouhé vlasy a zrovna měli těsně před Zimmer 483 tour. Ale úplně nejvíc jsem se do nich zamilovala až později, oklikou přes povídky a až potom jsem si teprve koupila CD a taky DVD z turné a začala sjíždět stále dokola všechny klipy.
Takže ta moje cesta k nim byla trošku delší, ale nelituju toho 🙂
Tak to je dokonalý první setkání 🙂 Škoda toho trička 🙂 Ono se v tom tady ale stejně nedalo moc chodit na veřejnosti, to zvládaly jen ty nejskalnější fanynky. Míra pohrdání touhle skupinou byla v Čechách stejná jako v Německu, kde je ani v dobách největší slávy nehráli v rádiu, jak si tuhle kluci stěžovali. U nás je jeden čas aspoň hráli, i když asi spíš v hudební televizi. Kdyby toho nebylo, nejspíš bych se o nich nikdy nedozvěděla. Mně by totiž rádio nestačilo, já musela holt vidět Billa, abych byla vcucnuta. Těsně před Zimmer tour jsem byla ještě v sladké nevědomosti a čuměla na televizní seriály. 🙂
A jak ses k nim tedy dostala později, co tě vtáhlo zpět? Pamatuješ si, která povídka byla ta úplně první? Hetero, nebo rovnou twincest? A jak to pokračovalo?
U mě šlo opravdu všechno přes ty povídky. Zřejmě proto, že čtení je opravdu moje vášeň, a když nemám co číst, jsem nervózní. Propadla jsem tehdy, jako spousta dalších lidí, mánii jménem Harry Potter. Celá ta série mi dodnes přijde úžasná a naprosto geniální. Ale jelikož čekání na to, než vyjdou poslední díly, bylo opravdu dlouhé, trávila jsem spoustu času na netu a donekonečna tam s ostatníma spřádala teorie o tom, jak to asi dopadne. Až jsem jednou narazila na stránku s povídkama, kde mě do očí okamžitě praštila kategorie slash, a já se od té chvíle cítila jako Alenka v říši divů. Číslo jedna byl samozřejmě pairing HP/DM 😀 Na té stránce jsem trávila opravdu spoustu času, ale jakmile jsem se jednou náhodně ocitla na twc blogu, netuším jak, byla jsem opět ztracená a celý Harry šel stranou.
Nikdy jsem nečetla žádnou hetero povídku, ani nevím, jestli na ty české existoval taky nějaký blog. Já spadla rovnýma nohama přímo do twincestu, přesněji řečeno do povídky Weihnachten od Syhrael, která tenkrát zrovna vycházela a byla taky úplně první, kterou jsem četla 🙂 Ještě si pamatuju, že bylo v tu chvíli na stránce menu vlevo. A pak už to jelo, jedna povídka za druhou, četla jsem a četla, až se ze mě kouřilo. Krátce na to tady na blogu proběhl ten nechvalný výmaz a já měla strach, jak to bude dál a kam budu chodit, ale dobře to dopadlo 🙂
Na hetero povídky měla tenkrát blog Evelyn, což byla kombinace zpravodajského blogu o TH a hetero povídek, a to byly opravdu někdy šílený hovadiny. Ale byl tam ještě odkaz na další blog, kde byly hetero povídky 18+ a twincest. A tam jsem to poprvé četla já.
Výmaz blogu… no vidíš, to už jsem byla jeho součástí i zevnitř, asi na ty emoce s tím spojené nikdy nezapomenu, ale mám pocit, že s odstupem času to bylo asi to nejlepší, co se blogu tehdy mohlo stát, protože jeho rekonstrukce za běhu by byla stokrát náročnější, než ho udělat celej znovu a líp. Tehdy nás to vlastně donutilo ho vylepšit hned.
Pamatuju se, že když ses mi poprvé ozvala s tím, že chceš něco překládat, byl rok 2010 a tys byla na mateřský. Začátky byly náročnější, ale postupem času se z tebe stala totálně vášnivá překladatelka. Jak to vlastně celý bylo? A trochu víc se rozepiš, čoveče, dyť ty máš odpovědi kratší jak moje otázky 😀
Jé, já se takhle neumím vykecávat. Slohovky mi nikdy nešly. Doteď nechápu, jak jsem mohla odmaturovat, protože moje maturitní slohovka byla roztažená na ty povinné čtyři stránky jen díky tomu, že jsem několikanásobně zvětšila písmo, jinak totiž píšu dost drobným písmem 😀 A proto bych taky nikdy nemohla psát povídky. Nápadů bych měla spoustu a určitě bych vymyslela i perfektní zápletku, ale všechno by se odehrálo a vyřešilo na jedné stránce A4 ve Wordu 😀 A navíc by tam rozhodně nebyl žádný sex! Opravdu nerada ho překládám, a kdybych ho měla ještě sama i psát, tak bych se nejspíš úplně rudá propadla až k sousedům do přízemí 😀
Jo, bylo to v roce 2010, a když si na to zpětně vzpomínám, tak já tenkrát vlastně vůbec netušila, do čeho se to pouštím. Ještě si pamatuju, jak jsi mi poslala takovou zkušební jednodílku na překlad, a když jsem ti ji po třech dnech usilovné práce poslala přeloženou nazpět, tak jsi ji ani nepoužila, protože ti mezitím poslala její překlad holka, která ji měla překládat původně 😀 A pak to pokračovalo překlady jednodílek od
Cynical terror a
Undrockroll a nakonec i jejich úžasné
Don’t tell mom. Zpětně lituju, že jsem toho tenkrát nevyužila více, když ještě překlady povolovaly. A zároveň nechápu, proč je povolovat přestaly, protože se o ty překlady vlastních povídek nikdy nezajímaly. Nechtěly posílat ani odkazy, ani komentáře.
V té době jsi mě, Janulko, taky navedla ke Google překladači, který jsem taky neznala a který mi celou práci hodně usnadnil. Využívám ho pořád, i když už ho nepotřebuju, dnes už si dokážu přeložit povídku i bez něj. Ale je to s ním rychlejší, a navíc mívá docela dobré nápady na různá slovní spojení a obraty.
Rok na to jsme se ale přestěhovali a já přišla o počítač a měla jsem net jen v mobilu. Navíc se mi narodila druhá dcera a pomalu nastala dvouletá pauza od celého TH světa.
Ale přesně před rokem jsem se v plné síle vrátila a vrhla se po hlavě jak do čtení, tak i do překládání 🙂 Překládám hlavně o víkendech, kdy jsem u rodičů a mám tam počítač, ale poslední dobou i po večerech přes týden, kdy si překládám do mobilu a ukládám si to do mejlu a pak to jen o víkendu hodím dohromady. Ano, přiznávám, jsem na tom pomalu ale jistě závislá. I přesto, že mám hodně předpřeloženo dopředu, tak při představě, že bych si dala jeden víkend volno, už dopředu chytám absťák 😀
Jediným problémem je, že pomalu není co překládat. Povídek je na THF samozřejmě spousta, ale jen málo těch, které by za to stály a překládala bych je s radostí. Nesmím se totiž do toho nutit, to bych se pak na to mohla uprostřed povídky vykašlat, protože by mě to nebavilo. A pak je taky pár povídek, které bych přeložila moc ráda, ale autorky nekomunikují, bohužel.
Tak, je to dostatečně dlouhá vykecávka? 😀
No konečně 🙂 Vidíš, že to jde, když se chce. 🙂 Akorát jsi mi stručně a jasně vysvětlila, proč nepíšeš povídky, a to měla bejt další otázka. Herdek filek 😀
Taky mě štve, že ty nejlepší autorky už nepovolujou překlady svých povídek. Asi se mezi nimi roznesla pověra o tom, že překlad nikdy není tak dobrej jako originál, ale to je podle mě nesmysl. Taky se některý snažej publikovat svoje věci jinde, a to pak musí stáhnout všechny dostupný verze příběhu z internetu, do čehož jsou zahrnutý i překlady. Zrovna můj oblíbenec Iason teď udělal tohle s nedokončenou povídkou, což mě teda naštval, to se přiznám. Tohle se podle mě nedělá. Vůči čtenářům je to blbý. No… pryč zatím od THF, o tom si popovídáme později.
Popovídej trochu o tom, co tě baví, teda kromě překládání 🙂 Máš určitě svoje oblíbené knihy, filmy, seriály nebo hudební skupiny, tak sem s nimi. 🙂
Tak začnu asi těmi knihami, protože ty mě provází nejdéle. Byla jsem přesně ten typ dítěte, které pořád četlo. Ve škole jsem si neustále četla pod lavicí a novou čítanku pro daný školní rok jsem měla přečtenou už v září. Vždycky jsem byla tiché a nenápadné dítě, a tak mě většinou i nechávali číst. Nejdřív to byly klasické dětské knížky, kolem deseti let jsem přelouskala všechny foglarovky, mayovky a verneovky, které měli naši v knihovně (a že jich nebylo málo), potom nastalo i krátké období dívčích románů od Lanczové, až jsem zakotvila u svých nejoblíbenějších žánrů a to scifi a fantasy. Scifi beru jakékoliv, nejradši mám knížky od Asimova a Clarka a Dunu od Franka Herberta. Fantasy už si trošku vybírám, samozřejmě vše začalo Harrym Potterem a Eragonem, ale moje největší láska je série knížek od Anne McCaffrey o lidech a dracích na planetě Pern. Doporučuju, je to nádherné!
Televize – obecně na ní moc nekoukám, myslím tím na normální programy, věčně nám doma hraje Óčko a když mě holky přehlasují, tak Déčko 😀 Ale moje velká láska už spoustu, spoustu let, je seriál Hvězdná brána. Všech deset sérií jsem viděla už nespočetněkrát, mám je i všechny nahrané, ale přesto se moc ráda podívám na jakýkoliv díl znovu, když je zrovna dávají. Jako například teď na Prima Cool 🙂
A nikdy si nenechám ujít film Čokoláda s Johnnym Deppem a Želary!
Hudba – Hm, tady je to trošku složitější. Prakticky jsem schopná poslouchat cokoliv, kromě dechovky, jazzu a takových těch tvrďáren, u kterých nevíte, jestli daný zpěvák zrovna zpívá, nebo zvrací…
Myslím, že můžu vynechat TH, kteří jsou pro mě celkově na prvním místě, hlavně tím, jací jsou jako lidé a i jejich hudbu mám ráda a změnu žánru jsem nenesla nijak tragicky. Miluju je prostě kompletně celé 🙂
Ale jelikož venku neujdu ani dva kroky, aniž bych v uších neměla sluchátka, a to i když jdu jen s košem, tak mám i pár dalších oblíbenců, už jen z té hudební stránky. Tím prvním je skupina Imagine Dragons, která má všechny písničky naprosto úžasné. Mám v mobilu stáhnutý takový výběr asi dvaceti jejich největších hitů a můžu doporučit, že se při nich dobře pracuje. Před měsícem jsem je poslouchala tři dny v kuse a u toho rodičům skládala novou obývací stěnu 🙂
Druhý momentální oblíbenec, kterého jsem objevila poměrně nedávno, je Tom Odell. Je to mladý kluk, který hraje na klavír a zpívá a k tomu má kapelu. Pokud jste ho ještě neslyšeli, opravdu doporučuju, písničky má nádherné. Zkuste si na YT najít třeba ‚Grow old with me‘ nebo ‚I can’t pretend‘.
Jinak opravdu nejsem vybíravá, mám oblíbené písničky třeba i od Pink, Katy Perry, Linkin Park, 30STM, Maroon 5, Demi Lovato, Ellie Goulding… A s radostí si klidně pustím z nostalgie i staré dobré Kelly Family 😀
A jedna taková méně tradiční záliba – ráda háčkuju. Už na to nemám tolik času, jen třeba sem tam něco malého. Před pár týdny se mi narodila neteř, tak jsem jí uháčkovala čepičku 🙂
Člověče, víš, že mě nikdy nenapadlo číst si dopředu čítanku? 😀 A to jsem četla celýho F.L.Věka a tlustou Babičku a Cirkus Humberto. Ale čítanku? 😀
No prosim… sci-fi, a když po tobě chci, abys přeložila nějakou sci-fi povídku, tak to ne. 🙂 Takovejch krásnej jich je. Nechápu to. Drakeni z Pernu, úžasná věc, četla jsem to kdysi, když to poprvé vycházelo. Měl by se podle toho točit i film, ale nějak se to pořád nedaří. Možná je to lepší, bůhvíco z toho udělaj za zparchantělost.
Tak teď se vrhneme na to slibované THF. Vím, že jsi neúnavná komentátorka všeho, co tam čteš a není toho málo. Teď máš možnost se o všech svých milovaných povídkách i autorech rozepsat. Doporučuj, odrazuj, jak chceš. 🙂
Teda, Janul, ty mě normálně nutíš, abych se cítila špatně za to, že nechci překládat scifi povídky 😀 Když mě to do tohohle světa twincestu moc nesedí a nevím, jestli by to mělo takový ohlas jako ostatní povídky… Ale kdo ví, třeba si to ještě rozmyslím. Za to, že znáš Drakeny z Pernu, tím jsi mi totiž udělala velkou radost. Neznám nikoho jiného, kdo by to četl 🙂
Ale ptát se mě na mé oblíbené povídky na THF, tos neměla dělat. Měla jsem připravený menší seznam na doporučení z našich českých povídek, ale z THF bude ten seznam rozhodně delší 😀
Začnu povídkama, které bych rozhodně doporučila všem, a zároveň bych je moc ráda přeložila, ale autorky se mi neozývají. Na prvním místě je povídka Photographs of an American Summer od AshesPashes, která je úžasná. Autorku uháním už rok, zkoušela jsem se k ní dostat i přes Steingrrl, ale bohužel, vůbec nereaguje. Další ze seznamu těch nej, jsou Analyzed od Froggy, Art imitates life od Ainee, Berlin, Anonymous od Estrictina, Escort od Gaji a jednodílka Rush od diamondairways. Tyhle všechny jsme tady mohli mít přeložené, kdyby mi autorky odpověděly.
Pak tady mám několik povídek, které jsou taky moc fajn a ráda se k nim vracím. A to jsou: …cuz we are twins od PixieGirl, Divine Intervention a Started with a kiss od Ophelia_seven, Got a Call od Synnie a Grimady, Just a Small Town Girl od PoorMedey, Outspoken od namenlos, Son of Preacher Man od HollyWoodFix, The Tenant od sheerac50 a Winter Kisses od Firelucy.
A pokud máte náladu si pořádně pobrečet, tak taky povídka
Roads od Ryuuzaki_L. Já bych normálně nedoporučovala povídku se špatným koncem, ale tady mě ten konec tak rozsekal, že se o to prostě musím podělit.
A pokud jde o novější povídky, tak rozhodně doporučuju povídky od Zarliny, moc příjemně se čtou a jednu z nich tady už brzy budete mít 🙂 Pak také samozřejmě obě rozepsané povídky od Iasona, ten kluk píše prostě skvěle. A pokud se při čtení rádi rozčilujete a nadáváte hlavním postavám a radíte jim, co by měli udělat, pak si rozhodně přečtěte i nejnovější povídku od elvisfan – Consider This. A hodně zajímavá a k zamyšlení je i povídka Canary i její pokračovaní Flicker od Schmingg. Hlavně to pokračování je opravdu zajímavé.
A doporučila bych i nejnovější povídku od Mohanrocks, ale tu si nečtěte, protože až bude dopsaná, tak ji rozhodně chci přeložit! 😀
Tak Janulko, to jsem zvědavá, jestli budeš ke všem těm povídkám hledat odkazy 😀
No, to si piš, že nebudu 😀 Ať si to zvědavci najdou sami 😀 No teda ale… tak ono se jí sci-fi do tohohle prostředí nehodí? Nehodí, jo!? 😀 Tím chceš říct, že všechny moje twincestní sci-fi povídky se sem nehodí? 😀 Já snad zajedu do Karviný a jednu ti lisknu! ;-D A neříkej, že moje povídkou jsou něco jinýho, to už nevyleštíš 😀 Všechny krom Genesis jsou čistá sci-fi nebo aspoň fantasy nebo jak se tomu dneska nadává. Já do tebe vidim jak do hubený kozy… ty se bojíš překládat technický výrazy, že jo? No… ale nutit tě do překladu sci-fi nechci, to zase ne, ačkoliv je tam pár úžasných povídek… 😉 Třeba taková FOE… od blame_my_dirty_mind…
Tak jdeme dál. Určitě čekáš, že se tě teď zeptám na oblíbený český povídky, a to se teda pěkně pleteš. Nic nebude. 🙂 Teď se zeptám na něco úplně jinýho. Jsi na mateřský, který se eufemisticky říká dovolená, tak nám popiš jeden ze svých obvyklých všedních dnů od kuropění až do chvíle, než zalezeš do kanafasu. Tuhle jsem viděla na blogu doporučovaný článek s názvem: „Mít děti je otročina“… radši jsem to ani nerozklikla, dovedla jsem si představit, co bych tam asi tak našla. Jak jsi na tom ty? Je nebo není to otročina?
No počkej, počkej, vážně chceš své povídky přirovnávat například k FOE? Ono je scifi a scifi, víš! 😀 U tebe si Bill poskočí časem nebo do jiné reality a tím veškeré scifi končí, dál už je to naprosto reálné, někdy až moc, díky té tvé zálibě ve vyhledávání skutečných informací (například toho, kde, kdy a za jakých okolností dvojčata slavila osmnácté narozeniny a jaké přitom měli počasí :D) Žádné nadpřirozené bytosti, démoni, žádné nestvůry, mluvící zvířata, žádné vesmírné lodě… atd, atd 😀 Ale zrovna ta FOE mě ‚možná‘ maličko láká, no, uvidíme… 😀
Takže, mateřská dovolená… ehm, co to je? 😀 Ne, dělám si srandu. Já už na mateřské nejsem vlastně už rok, ale právě teď bych to své období opravdu nazvala dovolenou. Vážně chceš popsat můj běžný den? Fajn. Budík mi zvoní v 6:45, vzbudím děti, o půl osmé vyrážíme do školky a… pak mám do tří leháro, než si je opět vyzvednu a zamíříme buď na kroužky… nebo domů. Závidíš? 😀 No, dobrovolně jsem si to takhle nevybrala, ale zkus hledat práci v kraji s největší nezaměstnaností jako matka samoživitelka, která potřebuje pracovní dobu od 7 do 15, protože jí nemá kdo jiný pravidelně vodit děti do školky a ze školky… Takže takhle je to se mnou.
Ale abych nějak shrnula i tu mateřskou dovolenou, kterou už mám za sebou. Nikdy jsem neměla problém se starat zároveň o dvě malé děti a o domácnost, holky byly hodné a mě to bavilo. Víš co na tom ale bylo to nejhorší? Že se k tomu člověk musel starat ještě i o toho chlapa, a to je někdy fakt horší, než mít třetí dítě, no vážně!
Takže musím říct, že teď jsem celkem spokojená. Když si neuvařím nebo nevyperu, můžu nadávat jen sama sobě, ale nikdo jiný mi do toho nemůže kecat! 😀
Dobře, no tak nepíšu zrovna echt harcore sci-fi, to ne, ale nebejt toho jednoho lehkýho skoku v čase, tak jde celá povídka do kopru… je to celý založený na úplně sci-fi základu. Teda zatím. Až někdo jednou odhalí, že už se v čase dávno cestuje, ačkoliv to nejspíš nebude zrovna Bédou, budu už na pravdě boží, ale to se teď jako nesmí vědět. No… jednou to možná sci-fi už nebude. Androidi už se taky prej dávno vyráběj, dokonce naprosto dokonalý kloni, takže to ani nejsou stroje… no, dobře, ale stejně. Sci-fi se k twincestu hodí a basta. 🙂 Uvažuj o FOE. 😉
Dobře… tak máš volný dopoledne a já ti ho závidím, ale ono to není nafurt. Doufejme.
No, tak jsme se konečně dopracovaly k těm českým povídkám. Máš prostor, můžeš se vyřádit. 🙂
Tak jsem si projela seznam všech dokončených povídek a vypsala jsem si ty nej, abych na žádnou nezapomněla. Snažila jsem se vyhýbat těm, které jsou tady zmiňovány pořád dokola, takže vybírám hlavně ty, ke kterým se já osobně vracím úplně nejčastěji. A to jsou na prvním místě povídky od
Doris, hlavně
Ukrytý a
God Bless You. Další potom obě dvě řady
Erfüllende Träumen od
Michelle M. a
Genesis od
Janule. Z novějších pak rozhodně
Balance od
B-kay,
Něco cítit od
Allky a taky všechny povídky od
Muckátka :o*, tam se prostě nedokážu rozhodnout jen pro jednu 🙂
No a jestli můžu doporučit něco i ze svých překladů, tak úplně nejvíce si cením
SCN11B od
Ghostie a
The Chrismas Cynic od
Kishmet.
To je asi tak všechno, snažila jsem se ten výběr co nejvíce zúžit 🙂
No to jo, to čumim, já se ten mejl s odpovědí bála rozkliknout, když jsem si přečetla tu úvodní větu. Čekala jsem, že na mě vyjede seznam tak padesáti povídek, který prostě musíš zmínit 😀 Ale jsi na mě hodná, víš, že na naše povídky ty odkazy dělat budu. 🙂
Někdy mě mrzí, že se nemám čas k povídkám vracet. Některý bych si vážně ráda přečetla znova, ale prostě není kdy… pořád je něco důležitějšího na práci, než číst už jednou přečtený věci. Nebo napsaný… je sranda, že zapomínám i ty vlastní. 😀
Tak a jdeme na poslední otázku, moji oblíbenou doplňovačku. A nebuď zbytečně stručná 😉
Kdybych mohla bydlet na kterémkoliv místě na planetě Zemi, bylo by to…
to je strašně těžká otázka. Hned mě napadla spousta míst, kde by se mi určitě líbilo. Ale kdybych opravdu mohla, tak bych se na chvilku podívala na všechna ta místa a pak bych se vrátila domů.
K snídani mám nejradši… rohlík se šunkou a goudou zapečený v mikrovlnce. To bych mohla snídat každý den!
Než usnu… počítám, kolik mi zbývá hodin, než budu muset vstávat…
Kdybych měla hodně peněz… tak už bych je zase neměla, neumím šetřit 😀
Moje nejoblíbenější jídlo a pití… Opravdu se za to stydím, ale když už výjimečně mám tu možnost, tak miluju dát si celé menu v McDonalds. McCountry s hranolkama a k tomu vanilkový shake. Mňam!
Strašně mě vytočí, když… má někdo debilní homofobní narážky a přitom očividně vůbec netuší, o čem to mluví!
Když se opiju… to netuším, v životě jsem opilá nebyla a jen kvůli tomuhle rozhovoru to zjišťovat nebudu 😀
Barva, kterou bych si nikdy nevzala na sebe… takovou tu přesládlou světle růžovou. Což je barva, kterou naprosto miluje moje starší dcera a já u toho trpím!
Práce mých snů je… momentálně jakákoliv, která má pracovní dobu od 7 do 15 😀 Ale vždycky jsem moc chtěla být učitelkou v MŠ, dokud jsem nezjistila, že je k tomu povinná hra na hudební nástroj. Bohužel, mám naprostý hudební hluch 😀
Když mi bylo patnáct… narodil se mi mladší bráška a i když jsem ho opravdu moc milovala, nenáviděla jsem, když jsem s ním musela chodit ven, protože na mě každý zíral jako na nezodpovědnou mladou matku, která v životě neslyšela o antikoncepci! 😀
Když už mám všeho po krk… pustím si hudbu, zalezu do postele a přečtu si kousek nějaké oblíbené povídky.
Miluju… svoje děti a své úžasné rodiče, kteří mě vždycky moc podporovali a vždy mi pomohli, když jsem to potřebovala!
No to je krásný závěr 🙂 tak to má být. Z pohledu rodiče nejlepší odpověď. 🙂 Teda ale s tím alkoholem, to zírám. V tomhle věku? 😀 Já jsem taky skoro abstinent, protože mi alkohol nechutná, ale už jsem si vyzkoušela, jaký to je se rozchechtaná po čtyřech plazit na záchod, protože to prostě po dvou nějak nešlo 😀
Tak jo… díky za rozhovor, milá Zuzu. Budu držet palce, ať se ti brzy poštěstí najít nějakou práci od sedmi do patnácti (kdybyste někdo věděl, ozvěte se :-)), ačkoliv možná by bylo jednodušší vyhrát jackpot v loterii, to bys pak měla spoustu času na další a další překládání. 😀 Mezi námi, kdybych tě měla za ty překlady platit podle tabulek překladatelů, jsi dávno za vodou… jenže jsem z tebe udělala obecně prospěšnou společnost a ta je bohužel z principu nevýdělečná, takže prd. 😀 J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
juu za tenhle rozhovor jsem strašně ráda!! :)))
Přečetla jsem každé písmenko a celou dobu se usmívala:)
Jééé Weihnachten si taky moc dobře pamatuju a byla to jedna z povídek, která mě do tohoto blázince zažrala úplně. Pamatuji si i na den, kdy se blog smazal a já z toho měla pomalu infarkt 😀 jojo, to byly časy 😀
Povídky si na doporučení vyhledám, tady vím že je to kvalitní výběr!
Moc držím palce, ať se práce s tak vhodnou pracovní dobou najde 🙂 Řeším podobný problém, jen s tím rozdílem že mám zase požadavky na plat přes které vlak nejede 😀
Je,, rozhovor se Zuzu! 🙂 Ty jo, docela mě překvapilo, že jsi už mamina, když hrneš překlady v takovém počtu, ve kterém přichází!! O to víc si toho cením, protože musí být určitě zápřah starat se o děti a do toho překládat… I když píšeš, že překládáš spíš o víkendech, ale i tak.
Scifi teda moc nemusím, spíš ho úplně nesnáším 😀 všechny příšery, mluvící zvířata a takový ty věci… to není nic pro mě a svým způsobem se toho bojím! 😀
Myslím si, že můžem být všichni rádi, že tě na blogu máme, protože tvé překlady jsou opravdu skvělý (což mi připomíná, musím se vhnout na Janni! :D).
Přeju ti tedy, abys našla práci, která by ti časově vyhovovala a ať ti dělají holčičky jenom radost! 🙂
Moc děkuji za rozhovor 🙂 ♥
Čekala jsem, zda se tady někdy objeví i rozhovor s Tebou a dočkala jsem se! 🙂 Strašně moc jsem si přála se o Tobě dozvědět něco více, protože mě vždycky ohromně zajímalo, jaký jsi člověk. Po celou dobu jsem se musela jen usmívat a nebo se přímo smát! Škoda, že nějaké povídky sama nepíšeš, myslím, že bychom si užili celkem srandu. 😉 Ačkoli zrovna já nemám co říkat, mě by taky nikdo na psaní povídky nenahnal. 🙂
O tom, že máš děti jsem díky komentářům věděla, ale to, že máš dredy je tedy pro mě obrovská novinka! Samozřejmě že nevím, jak vypadáš :-D, ale tak člověk už má asi nějaké lehké představy o lidech, se kterými se takhle často v online světě potkává, ale tedy dredy bych do tebe nikdy netypovala. 😀 Vážně jsem mě překvapila! 😉
A jinak koukám, že se tady na twincest blogu shlukují celkem velcí čtenáři knih. Co čtu poslední dobou rozhovory autorů, tak všichni knihy milujía já tedy také nejsem výjimkou, ale stále mě to překvapuje, protože jinak ve svém okolí nemám nikoho, koho by knihy bavily a připadám si trošku jako mimozemšťan, že se sebou všude musím nějakou bichli tahat. A tady je spousta čtenářů na jednom místě! 🙂
Tu novou povídku od Mohanrocks jsem měla zrovna nachystanou ke čtení. 😀 Nedávno jsem od ní dočetla Precarious Serendipity, a byla jsem z ní tak hotová, že jsem se chtěla hnedka pouštět do té nové, rozepsané, ale když ji tedy budeš chtít někdy překládat, tak si na ni asi počkám. Pokud to vydržím. 😀 Mohanrocks mě svou tvorbou zcela pohltila! 🙂
Každopádně Ti přeji mnoho štěstí s prací a i v osobním životě! Strašně moc děkuji za Tvoje báječné překlady ♥♥ A díky za tenhle rozhovor! ♥
Zuzu, mockrát děkuji za zmínku o mých povídkách, jsem neuvěřitelně poctěná! 🙂
Teda zuzu, to čo si písala až na to bydlisko a spôsob „zoznámenia sa s TH“ je akoby si písala o mne 😀 ale k poviedkam som sa tiež dostala cez HP a Syhrael:D dokonca počúvam občas aj Kelly Family a zbožňujem Toma Odela. Nešla som na vysokú lebo som otehotnela:) a prekladám, ale nie poviedky ale titulky k filmom z RU alebo HU a je to fakt závislosť. Vždy musím mať niečo v zásobe aby ma nezožrali mrle keby som nemala čo prekladať. Knihy… čítala si Nekroskopa od Briana Lumleyho? Prvých päť dielov je úžasných, potom sa to trošku na môj vkus zamotalo, ale raz keď ich zoženiem tak si ich prečítam všetky. Ale ak budeš mať možnosť, skús aspoň prvý diel, ten je perfektný. Ak by si chcela mám prvých 11 dielov elektronicky.
Tie povolenia k prekladu, na fane HP sa to berie tak, že ak autor dlho nekomunikuje a nemá napísaný vyslovene zákaz, tak sa to berie ako tichý súhlas, alebo skôr, že mu je to jedno… Keby sa náhodou po rokoch ozval, ako sa to stalo aj na kizijimmi, tak to dala do „tajnej zložky“ len pre registrovaných a pod slovenským alebo českým názvom.
Ešte aj tie obľúbené poviedky si vymenovala všetky ktoré milujem, ja by som si ich tam pridala viac. Anglické nepoznám, pretože som na angličtinu totálny analfabet a preto Ti ďakujem za všetky krásne preklady.
Veľmi Ti držím palce aby si tú prácu našla ♥
Ďakujem aj za tento rozhovor Jani:)
[1]: Požadavky na plat se už ani neodvažuju nějaké mít. To je v mé situaci a v tomhle kraji prakticky nereálné… Ale je to pěkná představa 🙂
[2]: Díky 🙂 A na Janni se rozhodně vrhni! A neboj, další povídka ještě scifi nebude, ale zase to bude něco úplně jiného…
[3]: Jó, já jsem jedno velké překvápko. Sama jsem ještě před rokem netušila, že se k těm dredům jednou skutečně odvážím. Ale teď je miluju a neměnila bych 🙂
A tu povídku od mohanrocks bych opravdu chtěla přeložit, začátek je úžasný, ale kdo ví, kdy bude dopsaná. Přibývá dost pomalu…
[4]: Není zač, tvoje povídky si to zaslouží!
[5]: Tak to je pěkné, že máme tolik společného! Dokonce Toma Odella! 🙂 To překládání titulků k filmům musi být pěkná fuška. Ty je i časuješ do filmu?
Tu knížku neznám. Ráda bych si to přečetla, kdybys mi to poslala. Ale záleží na tom, v jakém to máš formátu. Můj mobil jen tak něco nepřekousne. Až budeš mít čas, tak mi to můžeš zkusit poslat na hacka@seznam.cz
No a s těmi nereagujícími autory… Což o to, já bych to přeložila, ale záleží na tom, jestli by mi to Janule vzala….
[6]:časujem keď nenajdem iné titulky už načasované. Ale je to zábava, keď ma film baví. Teraz mám ale na preklad novozélandský scifi seriál Pod horou – 8-dielov, nevybrala som si ho sama, poprosil ma kolega titulkár, lebo to zohnal iba v maďarčine, tak som začala ale ide mi to pomaly, lebo ma to nebaví. Ale keď niečo sľúbim tak dokončím:) Tie knihy Ti pošlem 🙂
Moc se mi libil rozhovor s tebou 🙂 jsem rada, ze existuji i jini blazni do HP slashe 😀 a tesi mne, ze je tu vicero mladych maminek 🙂 s praci je to tezke, taky bydlim v blbem kraji, navic dnes je klasicka pracovni doba uz pomalu prezitek.
Doporucene povidky si urcite najdu, tvuj vkus je vyborny 🙂
Diky za rozhovor 😉
Tak konečně jsem se dostala k přečtení rozhovoru s mou oblíbenou překladatelkou, u níž prostě nechápu, kde na to všechno bere čas :)) Moc se mi líbilo něco se o tobě dozvědět, zuzu, a jenom jsem si potvrdila, že jsi vážně milá osůbka, takže doufám, že se ti brzy zadaří, najdeš si dobrou práci a zkrátka se ti v životě splní všechno, co si přeješ 🙂
Když jsi vypsala ty hudební interprety, tak jsem mi došlo, kolik jsem jich ještě ve svým rozhovoru vynechala 😀 Třeba ten Tom Odell, ten je super, Another Love mi jeden čas hrála ve sluchátkách pořád 🙂 A Imagine Dragons, ti jsou taky úžasní, jejich písničky mě tak nějak zvláštně dojímají… 🙂
S tím šetřením jsi mě pobavila – máme to tak úplně stejně 😀 Nikdy jsem neuměla špórovat, vždycky všechno rozfofruju a pak si za to rvu vlasy 😀 Ale tak co, peníze budou, my nebudem 🙂
A strašně moc ti děkuju za to, žes zmínila mou povídku, ani nevíš, co to pro mě znamená 🙂
No, a hlavně děkuju za tvoje úžasný překlady a čuch na super povídky, zatím u mě vede Look at Me, Rough a hlavně SCN11B 🙂 (a ze starších Don´t Tell Mom, ta je prostě… jedinečná). A těším se, čím nás překvapíš příště 🙂
[8]: Díky 🙂 Jo, HP slash je úžasný, ale od té doby, co jsem přešla na twc, jsem tam nic nečetla,. Je to škoda, ale twc je přece jen více 'reálnější'…
Ale taková povídka 'Příběh na druhou' od Mischele M. kde spojuje oba tyto světy, je taky úžasná 🙂
[9]: Taky moc děkuju další překladatelce a zároveň spisovatelce na této stránce :). Ta tvoje povídka je skvělá, doufám, že plánuješ něco dalšího!
Já mám z těch svých překladů taky asi nejraději Don't tell mom, ale vždycky, když se k tomu vracím, tak u toho trpím a říkám si, kolik věcí bych dnes napsala jinak…stejně tak u těch prvních jednodílek. Přece jen jsem s tím teprve začínala 😀