autor: mohanrocks
Tom se podíval na svůj telefon, když mu Bill volal už potřetí v řadě a srdce mu v hrudi ještě více kleslo. Nevěděl, jak by měl Billovi říct pravdu o tom, co se bude dít, až bude po boji. Nebyl ochoten přiznat, že měl být stále Bushidův otrok a že neměl tušení, kdy bude schopen se vrátit zpět k Billovi.
On a Bushido dorazili na místo určení, které se skládalo ze starého domu a velké plechové garáže, ve které Bushido vytvořil rychlou posilovnu. Tom ani nechtěl vědět, jak Bushido tohle místo našel, nebo koho musel vydírat, aby jej mohl použít.
Tom si sedl na zaprášenou postel v pokoji, kde byl ubytovaný a kouřil cigaretu, pozoroval, jak kouř stoupá k otevřenému oknu a rozptyluje se ve svěžím vzduchu. Opět pohlédl na svůj telefon, když mu od Billa přišla zpráva, Tome, vážně. PROSÍM, zavolej mi. Musím ti říct, co jsem slyšel. Všechno to mění.
Tom se kousal do piercingu ve rtu a svraštil obočí. Nemohl se tomu vyhýbat navždy a věděl, že se chová jako kretén, když ignoruje Billa, který má o něj starost. S dlouhým povzdechem našel Billovo číslo a dal si telefon k uchu, zatímco znovu potáhl z cigarety.
Bill odpověděl rychle. „Tome, díky Bohu! Měl jsem zatracený strach.“
„Omlouvám se,“ zamumlal Tom. „Byl to posranej den. Co se děje?“
„Počkat… co se stalo?“ Bill se odmlčel.
„Nic, čeho by ses měl právě teď bát,“ řekl Tom pravdivě. „Teď, co jsi mi chtěl říct? Znělo to důležité.“
„Jen… kurva, Tome. Sotva tomu sám dokážu uvěřit…“ Bill se zhluboka nadechl, než spustil. „Šel jsem domů ze školy a zaslechl jsem rozhovor mezi pár lidmi, které znáš…“ Bill zopakovat Tomovi vše, co slyšel, a Tom tam seděl, čelist mu postupně klesala a cigareta se mu bez povšimnutí vypalovala a vytvářela sloupeček popela.
„Já…“ Tom rychle zamrkal a zavrtěl hlavou. „Nemůžu tomu, kurva, uvěřit,“ zamumlal Tom a típl cigaretu o venkovní parapet. „Melissa si to všechno vymyslela, aby získala peníze od Bushida pro její a Bleakův nový společný život?“
„Ano!“ řekl Bill neústupně. „Ona využívá svou dceru, která není ani Bushidova dcera, aby získala peníze, aby spolu mohli, kurva, utéct,“ řekl Bill roztřeseně. „Jsem naprosto v šoku. Nevěděl jsem, že takovíhle lidé opravdu existují… Co to je, k čertu, s tímhle světem, Tome.“
„Bohužel, už jsem viděl takovéhle věci, jak se stávají, i předtím, ale přísahám, že jsem nikdy ani za milion let nečekal tohle… Kurva. Takže Bu a já budeme bojovat za lež, jsem tady kvůli lži a kvůli Melissině a Bleakově chamtivosti,“ Tomova frustrace rostla s každým slovem.
„No, a kvůli Bushidově chamtivosti. V podstatě jsi tam kvůli lidské sobeckosti a chybám. Tome, musíš to Bushidovi říct. Když zjistí pravdu, nebude tě nutit do tohohle boje. A nebude moct už použít výmluvu, že mu musíš vydělávat peníze, aby se mohl postarat o dceru… Myslím, že až tohle všechno zjistí, bude chtít odejít a dostat se pryč od tohohle všeho,“ Bill blábolil rychlým hlasem.
Tom si promnul spánky a navlhčil si své suché rty, stále se snažil to všechno zpracovat. „Jo… Jo, musím mu to říct. Sakra, bude tak nasraný. Vražedně. Možná bych měl počkat do rána, až bude světlo, abych mohl utíkat, pokud budu muset,“ přemýšlel Tom nahlas.
„To není špatný nápad… Já jsem ani nepřemýšlel o tom, jak by mohl reagovat. On je tak náladový a nepředvídatelný, že téměř nechci, abys mu to řekl…“ Bill se začal obávat.
„Hej, oba víme, že mu to musím říct. Jinak budu muset projít celou tou šarádou, a stejně jako bych rád porazil Bushida, nechci, aby to bylo za těchto okolností,“ zamumlal Tom. „Cítím se vyčerpaný.“
„Máš právo být vyčerpány,“ promluvil Bill jemným hlasem. „Opravdu si myslím, že to je tvoje cesta ven, Tome. Už jsi skoro venku…“
„Je mi už tak zasraně špatně z toho, být využívaný,“ řekl Tom slabě. „Je to, jako když po mně každý něco chce a já se cítím, jako bych už neměl nic, co bych mohl dát… Už mě nebaví být kontrolován Bushidem a mým zatraceným otcem. Sakra, neviděl jsem svého otce už skoro rok a stále řídí můj život.“
Bill zůstal klidný a naslouchal a Tom byl vděčný, že Bill byl schopen udržet své nutkání mluvit a mluvit v klidu. „Ale děkuju, žes mi to všechno řekl. Upřímně myslím, že jsi mě zachránil.“
„Co tím myslíš?“ zamumlal Bill po chvíli.
„Nevěděl jsem, jak ti to říct… ale dřív Bushido plánoval další boje po tomhle, aby získal zpět všechny peníze, o které přijde díky Bleakovi. Když jsem mu řekl, že s tím nechci mít nic společného, řekl mi, že poví mému otci, kde ten boj bude, aby mohl přijít a vzít mě pryč,“ Tom si nasál svůj spodní ret do úst.
„Věci, jako je tato, jsou přesně jedním z důvodů, proč necítím žádnou lítost nad Bushidem za to, co mu tihle lidi udělali,“ řekl Bill pevně.
„Je to jako… on věděl, že jsem nemohl udělat ani hovno. On věděl, že budu muset bojovat, a že bychom nemohli jen tak změnit místo konání na poslední chvíli, jakmile je rozhodnuto. Nenávidím, že ví, jak mě dostat,“ Tom pevně zavřel oči.
„Ale hej, teď už na tebe nemůže. Ne po tomhle, slibuju… Nic z toho, co řekl, už neplatí. Budeš stejně tak volný jako já a tohle všechno bude za tebou. Už nikdy nemusíš Bushida nebo svého otce znovu vidět,“ utěšoval ho Bill tichým hlasem.
„Myslím, že je dost těžké vidět světlo na konci tunelu, když mi stále do cesty padají kusy skály a blokují mě,“ Tom si pomalu povzdechl. „Ty jsi jediná dobrá věc v mém životě, Bille. Víš to, že?“
„Já nikam nejdu a pomůžu ti prolomit ty skály ve stylu pouličního rváče. Ale víš, jako ve videohře, ne jako tvé povolání,“ Bill se uchechtl a na Tomových rtech se objevil úsměv.
„Oh jo! Oni rozkopávali cihlové zdi a ničili auta svými kopy a údery…“ vzpomínal Tom pobaveně.
„Jo, naprosto nereálné, ale hej…“ Bill se rozesmál. „Uděláme to společně. Nepohybuju o tom, že jsme na to dostatečně silní.“
Poprvé za celý den Tom pocítil klid. „Děkuju ti, za tvůj trapácký způsob, jak mě povzbudit.“
„Děkuju ti, že mě necháš být tím, kdo tě povzbudí,“ dodal Bill tiše a nebyl schopen zadržet zívnutí.
„Měl bych tě nechat spát… Ani jsem se nezeptal, jaký byl tvůj den,“ zamumlal Tom. „Nejsem já to špatný přítel?“
„Nazýváš se oficiálně mým přítelem?“ zeptal se Bill tiše.
„Jo, myslím, že ano,“ Tom překvapil sám sebe.
„Pak bych řekl, že můj den byl a je zatraceně skvělý,“ Bill se do telefonu zašklebil.
—
V určitém okamžiku se Tomovi podařilo usnout, ale byl probuzen studeným vzduchem přicházejícím z okna, které nechal náhodou otevřené. Vstal a s velkým zívnutím se protáhl, měl pocit, jako by vůbec nespal, i když podle jeho hodinek už uběhlo několik hodin.
Zavřel okno a skrz sklo pohlédl unavenýma očima na světlo přicházející z garáže. Bushido zřejmě opět nespal a cvičil. Tom stál a přemýšlel, co by měl dělat. Kdyby byl na Bushidově místě, i když věděl, že nikdy nebude, protože by nikdy nebyl takový tyran, chtěl by takovouhle informaci vědět, co nejdříve by to bylo možné. Bez ohledu na to, jak dlouho bude Tom čekat, Bushido bude pořád stejně naštvaný.
Popadl svou bundu a nazul si boty. Stejně by nedokázal znovu usnout, a tak stejně tak dobře mohl jít a říct to Bushidovi, a zároveň doufat, že to neodnese právě posel špatných zpráv.
Zvedl ruku, aby zaklepal na dveře budovy, jakmile k ní došel, ale zarazil se, když zaslechl, jak Bushido s někým mluví po telefonu naštvaným hlasem. Tom přiložil ucho ke dveřím a poslouchal.
„Jak moc chce?“ Zavrčel Bushido a Tom mohl slyšet jeho zuřivé pochodování po místnosti. „Ten zmrd… Měl jsem vědět, že mě obere o všechno a ještě víc. Proč ses to nesnažil usmlouvat, Leechi?“
Tom nakrčil obočí, zajímalo ho, kolik peněz ten bastard Bleak požadoval.
„Do prdele…“ odplivl si Bushido a Tom poskočil, když praštil pěstí do tenké cihlové zdi, až se celá stavba otřásla. „Budeme mít štěstí, když dáme dohromady tolik peněz… Striker bude muset bojovat dvakrát tolik a ty a Knox budete muset taky přidat, abychom to získali zpátky.“
V Tomovi opět vzplanul vztek, ale byl schopný zůstat v klidu, protože věděl, že nic z toho nepůjde tak, jak Bushido očekával. „Ty a Knox jste zatraceně k ničemu, buďme upřímní. Striker je jediná reálná šance, kterou mám a jediný důvod, proč se kolem drží tak dlouho, je ten, že je vyděšený za svého otce,“ ušklíbl se Bushido. „Díkybohu, že ještě nezjistil, že je jeho otec už dva měsíce mrtvý. Musím to takhle udržet tak dlouho, jak jen to zvládnu. Naštěstí se s tím chlápkem nechce už nikdy setkat, takže si myslím, že to takhle vydrží ještě dlouho.“
Tom ztuhnul na místě a jediné, co ho ještě drželo, bylo náhlé sloučení vzteku, šoku a nevěřícnosti uvnitř jeho těla. Ani nezamrkal, nemohl se vůbec pohnout. Ze všeho, co kdy zažil, ze všech zrad… Nic se tomuhle nemohlo vyrovnat.
„No, dál o tomhle drž hubu a pomoz mi dořešit místo konání. Musí to jít bez problémů a musím z toho vyjít jako vítěz, abych před Bleakem nevypadal jako blázen. Dej mi vědět, co jsi našel o bezpečném množství svalových relaxantů, které můžu hodit do pití Strikerovi před bojem, aby to podělal,“ promluvil Bushido, jako by žádal o nevinnou laskavost, a zavěsil.
Tom nikdy v životě necítil takový vztek. Myslel si, že to všechno cítil, když se snažil zmlátit svého otce, aby ubránil matku, a když bránil sám sebe před zmlácením od svého opilého otce, zatímco vyrůstal. Ale tohle… To byl druh zrady, pro které nedokázal najít srovnání a nebyl připravený čelit takovému faktu.
Věděl, že kdyby zůstal na tomhle místě jen o chvíli déle, Bushido by mohl vyjít ven a Tom nevěděl, jestli by se dokázal zastavit, aby toho člověka nezabil. Ne, že by snad díky tomu cítil nějaký soucit.
Tom se otočil a rozběhl se zpět k domu, na těle mu vyrazil studený pot, když se dostal do svého pokoje. Zavřel dveře, opřel se o ně a stále cítil pulzování čistého vzteku, který v něm bublal.
„Kurva, kurva, kurva,“ Tom se chytil rukama za hlavu. Jeho otec byl mrtvý. Jeho otec byl mrtvý a to už měsíce. Bushido to věděl a lhal mu, aby ho mohl dál využívat, protože věděl, že jakmile bude jeho otec mimo, tak o Toma přijde. Tom pevně zavřel oči a přemýšlel nad svými možnostmi. Za prvé, mohl se vrátit a Bushida zabít, pohřbít jeho tělo a vypadnout odsud. Ne, že by snad někomu chyběl. Za druhé, mohl se mu postavit a zmlátit ho, říct mu pravdu o Bleakovi a Melisse a nechat ho padnout na hubu, aby se s tím vypořádal sám.
Ale jedna jeho část, která se rychle stávala dominantní, chtěla pomstu a rychle zablokovala ostatní, dokud toho nebude dosaženo – poté se postará o poškozené kusy sebe samého. Zajde mnohem dál, než aby spáchal závažný trestný čin, jako je vražda, nebo aby z toho nechal Bushida jen tak lehce vyváznout.
Tom se ujistí, že Bushidovi nezůstane nic a bude muset protrpět každý okamžik karmy, který k němu přijde. Tom měl z toho všeho konečně legitimní cestu ven a nenechá si nic vstoupit do cesty.
Cítil se tak zlomený, když si lehl na postel a nemyslel si, že se vůbec někdy cítil hůř než v tento moment. Vytáhl svůj telefon a našel Billovo jméno, věděl, že jsou 4 ráno, ale zoufale s ním potřeboval mluvit.
„Haló?“ ozval se Billův ospalý hlas.
„Bille…“ zamumlal Tom nejistě.
„Co se děje?“ Promluvil Bill s obavami.
„Potřebuju tě…“ Zašeptal Tom.
„Hej, co se stalo?“ Naléhal Bill jemně.
„Všechno…“ Tom zavřel oči a položil si ruku přes obličej. „Mohl bys pro mě něco udělat?“
„Jo, cokoliv… Tome, o co jde?“ Odpověděl Bill se strachem.
„Já… Potřebuju, abys pro mě něco vyhledal on-line. Nemám tady internet,“ zamumlal Tom slabě.
„Nech mě, abych se dostal k počítači, vydrž,“ řekl Bill bez dalších otázek a Tom poslouchal šustění přikrývek a cvakání na počítači. „Okay, co je to?“
„Nekrolog mého otce…“ procedil Tom mezi zuby.
„Cože…?“ Zeptal se Bill jako opařený. „Tome, kdy zemřel? Co se stalo?“
„Prosím, neptej se zatím na další otázky,“ prosil Tom. „Jen se podívej a přečti to.“
Bill slyšitelně polkl a psal do vyhledávače. Zhluboka a roztřeseně se nadechl, než začal číst, „Gordon Kaulitz zemřel dnes ráno ve věku 60 let poté, co utrpěl mrtvici. Měl by po něm zůstat jeho syn, Tom Kaulitz, ale nedokázali jsme jej najít. Gordon bude zpopelněn a jeho popel bude věnován známému, dokud se jeho syn nenajde…“ Bill se odmlčel a zalapal po dechu. „Tome, je to datováno už před dvěma měsíci… Oh, můj bože.“
„Gordon by nenáviděl, že moje jméno bylo v jeho nekrologu. Vždycky nenáviděl jméno Tom,“ zamumlal Tom a Bill poslouchal, i když Tom věděl, že chce klást otázky. „Víš, můj děda byl Tom a moje máma mě po něm pojmenovala, protože svého otce tolik milovala. Samozřejmě, že děda Gordona nesnášel, protože viděl, jak moc jeho holčička trpí. Gordon nikdy nedostal jeho požehnání a já myslím, že to je jeden z důvodů, proč mě Gordon od prvního dne nenáviděl… Protože jsem sdílel jméno s mužem, kterého nemohl vystát.“
„Vzpomínám si, když jsem tě poprvé potkal… Zmínil ses, že nemáš rád své jméno…“ Řekl Bill pomalu.
„Jak bych ho mohl mít rád, když jen podporovalo otcovu nenávist ke mně? To byl důvod, proč jsem tak snadno přijal ´Striker´… Ale teď už na ničem z toho nezáleží,“ vzdychl Tom. „Nenáviděl jsem toho muže, udělal mi ze života peklo a zničil mou matku a nemůžu lhát a říkat, že mi bude chybět, ale pořád to byl můj otec. Je to divné, být jediný zbývající kousek, který zbyl po mých rodičích… Je to znepokojující.“
„Dokážu si to představit… Máš všechny důvody pro to, se takhle cítit,“ řekl Bill tiše.
„Jsem si jistý, že byl sám, když se to stalo a ta mrtvice přišla z roků a roků hněvu spolu s vysokým tlakem. Myslím, že je to tak trochu ironické… Jeho vztek dohnal mou matku ke smrtícím drogám, které ji zabily a pak ten vztek zabil i jeho,“ Tom sevřel rty.
„Tome… Jak ses dozvěděl to o svém otci?“ Zeptal se Bill váhavě.
„Bushido to věděl. Zaslechl jsem ho, jak telefonuje. Věděl to od začátku a jen mě využíval a lhal mi,“ řekl Tom otupěle.
„Já… nemůžu uvěřit, že se snížil k něčemu takovému… Věděl jsem, že je hrozný, ale nevěděl jsem, že by byl schopný tohohle. Kde jsi? Jdu mu nakopat zadek!“ Vykřikl Bill a Tom slyšel, jak bouchl do nějakých věcí a ozvalo se zamumlání. „Au.“
„Hej, hej… Uklidni se. Existuje jen jeden způsob, jak tenhle problém vyřešit tak, aby Bushido dostal vše, co si zaslouží a já se od toho všechno dostanu už navždy, Bille. Nic dalšího mě nedokáže zadržet,“ řekl Tom téměř s úlevou.
„Mohl bys odejít hned teď, Tome. Už tě nemůže zastavit,“ naléhal Bill. „Prosím, vrať se domů.“
„Mohl bych odejít hned teď, máš pravdu. Ale pak by z toho Bushido vyváznul. Místo toho budu pokračovat v původním plánu a budu s ním bojovat,“ přikývl Tom a zhluboka se nadechl.
„Proč bys to dělal?“ Zeptal se Bill zmateně.
„Protože když s ním budu bojovat, tak nejen že naplním své nutkání zmlátit ho, ale taky bude bez peněz a zjistí, že Sasha není jeho. Nebude mít nic. Žádnou důstojnost, žádné peníze a žádnou rodinu. Já zůstanu taky bez peněz a bez rodiny, ale budu mít alespoň svou důstojnost. Nemůžu od toho teď jen tak odejít, Bille. Ne po tom všem.“
Po několika hloubavých okamžicích si Bill povzdechl. „Máš pravdu. Nikdy jsem si nemyslel, že bych souhlasil s něčím takovým, ale máš pravdu. Stoprocentně tě podporuju a budu tam s tebou při Bushidově pádu. Ale jak se kolem něj budeš chovat, jako když o ničem nevíš?“
„Prostě budu muset, Bille. Já vím, že to na konci bude stát za to, takže to budu držet v sobě až do boje, kde to ze sebe budu moct všechno dostat. Zřejmě se mi bude snažit podstrčit nějaké prášky, abych byl slabý a prohrál, takže budu dokonce předstírat, že jeho plán vyšel, aby si myslel, že vyhraje. Čeká ho víc než jeden životní šok,“ nafoukl Tom tváře. „Tak strašně moc chci jít za tebou domů.“
„Přál bych si, abys mohl, nebo bych si přál, abych mohl za tebou…“ řekl Bill smutně. „Je mi moc líto, že tímhle musíš procházet sám.“
„Nejsem sám, ty jsi tady. Dokonce i když nejsi fyzicky vedle mě, cítím tě,“ zamumlal Tom unaveně.
„Já tam jsem, Tome,“ souhlasil Bill tiše. „Trochu se vyspi. Zavolej mi, kdykoliv budeš chtít, bez ohledu na to kdy. Jsem na tebe tak zatraceně hrdý, že jsi tak silný.“
„Já se hroutím, Bille. Ale zůstanu silný až do poslední chvíle. Miluju tě,“ zamumlal Tom.
„Moc tě miluju… Dobrou noc,“ zašeptal Bill.
autor: mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
Bushido je takovej parchant…to snad ani není možný. Chudák Tom. Vůbec se mu nedivím, že má v plánu se Bushidovi pomstít, jen doufám, že mu to vyjde, aniž by se něco podělalo…Musí si dávat sakra pozor na to, co jí a pije, aby se Bushidovi nepodařilo ho zfetovat nějakýma sračkama. A opravdu doufám,že ve chvíli, kdy bude Bu úplně dole, tam bude společně s Tomem i Bill. Oba si Bushidův pád na dno určitě vychutnají. A zaslouženě…
Ten Bushido mě nepřestává překvapovat! Hajzl jeden!!! Takhle Toma vydírat mrtvým chlapem… Nemám slov! Ale zároveň jsem vážně šťastná, že Toma už u Bushida nic nedrží… Fakt šťastná 🙂 Doufám, že mu Tom dá pořádně na prdel, nic jinýho si ten blb nezaslouží.
Díky za překlad a nemůžu se dočkat dalšího dílu 🙂
Bu, ty zradna svine… tohle bych pd nej necekala. Vedela jsem, ze je bastard, ale ze by byl ochotny zfetovat Toma jen aby ze sebe udelal pred Bleakem hrdinu, to je nechutny. Tom mu vydelal tolik penez! Nakopala bych mu zadek spolu s Billem. Doufam, ze Tomovi vsechno vyjde a uzije si mlaceni do Bushida. To o jeho otci je brutalka. Trochu jsem cekala, ze se nakonec jeste potkaji a bude nejaka bitka kvuli tomu, ze je gay, ale takhle… mno husty, fakt husty. Tesim se na pokracovani, opravdu moc.
Dekuji za preklad ^^
Je to príšerné, ale strašne sa z tej smrti Tomovho otca teším a teším sa aj na to ako Tom Bushidovi konečne za všetko čo urobil poriadne nakope zadok. Bola to ťažká ale krásna kapitola. ďakujem za preklad.
Bushido je svině jen jsem zvědava jak to Tom zvládne je fajn že má Billa a děkují za krásný překlad.
Nejdříve Ti chci poděkovat za úžasný překlad!! A autorce za úžasně napsaný další díl. A teď k dnešnímu dílu….Jsem velmi napjatá a jsem ráda, že kluci dostali možnost změnit svou situaci….Chápu Toma, že se chce za všechno pomstít…taky bych to chtěla udělat…ale nadruhou stranu se i bojím, aby se něco nepokazilo…ale věřím, že na kluky čeká jejich zasloužené štěstí a společné prožití jej
Čekala jsem všechno, ale tohle teda ne :O Bushido je čím dál větší hajzl a to jsem si myslela, že to už snad ani nejde! Nejdřív to s Tomovým otcem, ačkoliv líto mi ho teda není, a pak ještě s těma lékama!! To je neuvěřitelný!! Pozitivní ale je, že to dokazuje, že si nevěří a nedává si reálné šance na výhru 😉
Ačkoliv byl celý díl smutný, tak to přináší snad brzký konec toho svinstva okolo kluků 🙂 Když není žádná dcera ani žádný otec, tak není ani důvod zůstávat 😉
Ale znepokojuje mě ta pomsta :\ Rozumím Tomovi, že mu chce vrátit ty roky využívání a všech lží, a že si to ten hajzl zaslouží, ale ze vzteku nikdy nevychází nic dobrého 🙁 Doufám, že se to klukům nevymstí a že konečně budou moc být spolu :3
Moc děkuji za překlad 🙂 Už teďka se nemůžu dočkat nového dílu!! :3
Nemám slov!!!! Děkuji Janulce za to, že jsem si Rough přečetla. Původně jsem číst nechtěla, podle obrázku mi přišlo, že se bude někomu (Billovi) hooodně ubližovat, což moc ráda nemám. Teď ale lituju, že jsem to alespoň nezkusila a nemohla s povídkou tak trávit víc času. Na druhou stranu, zase jsem nečekala a neměla infarktový stavy. I když od dnešního rána, kdy jsem maraton rozjela a musela jsem mezitím do práce, tak jsem měla hroznej absťák a vůbec jsem se nesoustředila. Už jsem se viděla, jak pokračuju ve čtení. Vážně, hltala jsem každé písmenko.
Teď ale k tomuhle dílu. Bushido je fakt hajzl, takhle Toma využívat. Na jednu stranu chápu Toma, že mu to nechce udělat jednoduchý, sama bych se chovala asi taky takhle, přesto, že bych z toho celýho už chtěla být pryč. Bushido si zaslouží dostat co proto! Aspoň to Tom ale ví, hlavně o tom, že mu chce podstrčit nějaké prášky a může si tak dávat pozor. Jsem na to vážně zvědavá.
Už teď se moc těším na další díl. A Zuzu, tobě bych chtěla poděkovat za nááádherný překlad, který všechno krásně vystihuje. Určitě jsi povídku hodně obohatila, hrozně mě to celé vtáhlo do děje! Takže děkuji, děkuji, děkuji! ♥
[8]: Tak vítej v povídce, téměř v cílové rovince, už nám chybí jen tři díly 🙂
[9]:
Haha, děkuju! 😀 🙂 Koukala jsem, že ty překládáš i Janni, takže asi skočím i na to, protože tomu příběhu vážně dáváš duši! 🙂
[10]: Díky 😀 Jen klidně skoč i tam, je to zase něco úplně jiného 🙂
A doporučuju i všechny své ostatní překlady, pokud jsi nečetla 🙂
[11]:
joo, určitě jsem nečetla nic. Dřív jsem četla dost povídek, ale v poslední době (při mém návratu) čtu jenom jednu, psaní mi dává tak nějak víc 😀 🙂 takže to tam postupně prošmejdím 😀
Teda, když jsem spolu s Tomem ´vyslechla´ ten Bushidův hovor, tak jsem jenom šokem oněměla. Vážně, já vždycky jenom koukám, jak daleko je schopen Bushido zase zajít. Pokaždé si říkám, že už to, co udělal, nemůže nic předčit, ale ono se to vždycky stane. No, takže v tomhle díle mi jej zase líto nebylo. 😀 Ovšem je mi jasné, že jestli nakonec všechno dopadne tak, jak má Tom naplánováno, tak mi jej přeci jen líto zabyde. 😀 Ale ne že by si to Bushido nezasloužil!
Uff..je mi Toma ohromně líto! Bushida jsem vždycky nenáviděla za to, jak moc Toma využívá, ale to, že jej vydírá jeho otcem i když je už po smrti, mě fakt dostalo. Já vím, že Tom otce rozhodně rád nemá, ale přece jen si zasloužil vědět, co s ním je. Ať už proto, aby se mu ulevilo, že se mu už nemůže nic stát a nebo proto, že je přece jen přes to všechno jeho otec. Je šílené, jak daleko je schopen Bushido zajít. Já vím, Toma potřebuje a bylo mu jasné, že kdyby Tom věděl pravdu, nejspíš by mu pláchl co nejdřív, což si Bushido nemohl dovolit. A pak to s těmi svalovými relaxanty? :-O Netušila jsem, že by se Bushido k něčemu takovému vůbec snížil a ono přece. No, každopádně mi to dává na vědomí, že měl z Toma strach a bál se, že dostane pořádně ´na zadek´. Moc Tomovi držím palce, protože Bushido si po tomhle všem zaslouží pořádnou nakládačku! Vážně se divím, že se Tom po vyslechnutí hovoru udržel, já bych to na jeho místě totiž asi nezvládla a začala bych jednat s horkou hlavou. Ještě, že si Tom dokázal zachovat celkem chladnou hlavu. Ta jeho pomsta bude přece jen o mnoho lepší, než kdyby tam Tom nakráčel teď a zmlátil jej. A ano, vážně se těším až mu Tom všechno vrátí, protože to, jak se k němu Bushido choval po celou dobu, bylo jední slovem otřesné!
Jediné, co mě tak v tomhle díle těšilo je vědomí toho, že už bude Tom brzy vysvobezen a že za chvilku všechno skončí. A konečně tak bude moci být s Billem! 🙂 A ten telefonát ve čtyři ráno byl strašně krásný a to i přes to, že kluci řešili vážné věci. Nevím, nějak mě dostalo to jejich závěrečné ´Miluji tě´ a to, jak se Bill prostě neptal a dělal to, co po něm Tom chtěl, protože věděl, že ej to rpo něj důležité a ani jednou si nestěžoval na to, že jej Tom probudil v takovou hodinu. A ještě ke všemu dokážel držet pusu, protože věděl, že jeho otázky by Tomovi rozhodně nepomohly. Tomuhle se prostě říká láska! ♥ Mám z nich dvou ohromnou radost! 🙂
Zuzu, tisíceré díky za překlad! ♥
Vy mě chcete rozbrečet 😀 Tom a Bill… oni jsou tak úžasní! To je láska :'3 Ale ten Bushido, to je takovej sráč! Nenávidím ho! Jak já ho mohla před 20 minutama litovat? 😀 :OOO Všechno si to zaslouží a pořádnou ťafku by si zasloužila i Mel a Bleak, jsou to taky podvodníci a šmejdi! Fuj na ně! OH, jediní ňuníci tu jsou Bill a Tom :š A Geo a Gustav, možná Jost, ale hlavně LARRY 😀 Já chci ještěrku! Myslíte, že Mohanrocks má Larryho? Jako třeba ještěrku někde v terárku u sebe doma… tak jinak by ji všude nestrkala, ne? 😀 JE to ňuňa. A právě teď bych nejradši udělala skupinové obětí s Billem a Tomem ,… a Larrym 😀 To je borec ten Larry 😀 Nein, nejsem tak blbá, jasně, že mi je jasný, že Tom je prostě větší borec, on je tak zatraceně silný, já bych se sbalila a šla, nebo bych Bushida zabila a šla… Tom je borec.. tak ať se nechá přejmenovat 😀 KDYŽ to jméno nesnáší… na Nicka? 😀