The Secret of Collegian 24. (konec)

autor: Clarrkys & Disturbed Angel
Bill

Pravda je, že od té lehce nepovedené situace v posteli včera se to mezi námi zase trochu zlepšilo. Sám nevím proč, protože jsem Toma odmítl, vypadal zklamaně, a mlčky jsem usnul, ale byl jsem mu blíž než dva nebo tři dny předtím. A dnes ráno, jako by se něco stalo a zase jsme se na pláži drželi a ve vodě si užívali. Dokonce jsem Toma zahrabal až po krk do písku, což se mu pravda asi dvakrát nelíbilo, ale mně ano, a myslím, že to taky udělal trochu proto, že jsem to sám chtěl. Ale samozřejmě to nebylo nic drastického, a jakmile mu to začalo být nepříjemné, zase jsem ho vyhrabal. Měl písek úplně všude, ale po skoku do moře byl písek pryč.

Nevím, proč se naše chování tak zlepšilo, ale prostě se to stalo, a já jsem za to nehorázně rád. Možná to bylo proto, že jsme několik dnů nepotkali Lauru, což bylo velice milé, a myslím, že můžu mluvit i za Toma, když řeknu, že bez ní nám bylo líp. Ovšem aby to nebyla až taková idylka, tak jsme ji ten samý den potkali odpoledne, skoro večer, když už slunce zapadalo, v hotelu. Míjeli jsme se v hale a Tom dělal, že ji nevidí. Ona naopak provokativně koukala na nás oba, ale neřekla ani slovo. Nemohl jsem si pomoct a ještě u výtahu jsem se otočil, měl jsem štěstí, protože to byla zvědavá drbna a byla také otočená směrem k nám. Nemohl jsem odolat a vystrčil jsem na ni prostředníček s velice arogantním výrazem ve tváři. Dívala se na mě, ale celou dobu se nezastavila, takže po pár sekundách narazila do prosklených dveří a přitom se div neskácela na zem. Nemohl jsem se udržet a vybuchl jsem smíchy. To se i Tom podíval jejím směrem a musel se také lehce pousmát. Samozřejmě začala dělat jakoby nic a hodila na mě vražedný pohled. Musel jsem se ovládat, abych se nesmál, ale ještě než jsme nastoupili do výtahu, jsem na ni stihl prsty ukázat „kyš, kyš“.


Zbytek dne byl celkem klidný a pohodový, další den ráno jsme odlétali domů a vážně jsem cítil velkou úlevu, když jsme přistáli na našem letišti. Snad jako by se nám tady už nemohlo nic stát a jsme tu oba v bezpečí před Laurou a všemi jinými problémy. V tu samou chvíli se mi ovšem vrátily myšlenky, které má doma téměř každý a to ty nepříjemné každodenní problémy a myšlenky. Zkoušky, učení, pitvy a pořád dokola. Navíc budeme mít na sebe s Tomem míň času a to nám rozhodně nepomůže.

*

Už jsme víc než 14 dnů zpátky v našem běžném režimu a opravdu se s Tomem vídáme málo, co jsme se vrátili. Ovšem zavedli jsme nové pravidlo, že od pátku odpoledne do neděle do rána se věnujeme sobě navzájem. Zajdeme si do kina, na něco k jídlu, nebo si jídlo objednáme, pokud se nám nikam nechce, koukáme se na film nebo hrajeme hloupé dětské hry, které nás oba baví. V sobotu většinou trávíme dopoledne v posteli a pak procházkami nebo nějakým výletem. Ani jeden jsme se nebavili o tom, co se stalo. Já jsem zase přestal mít zábrany v posteli. Uznávám, že Tom je víc tělesný typ než já, ale možná proto si rozumíme, doplňujeme jeden druhého a musíme ho i respektovat.

Je pátek večer a Tom je ještě s Hugem na procházce. Cestou nám vezme něco k jídlu a je pravda, že už mám vážně hlad. Snad vezme i něco sladkého. Celý den jsem nejedl a teď nevím, co bych do sebe narval. Jakmile slyším klíče v zámku, tak jdu hned ke dveřím. Vezmu Tomovi z rukou vodítko, odepnu Hugovi obojek a hned se vrhám po bílých krabičkách, ze kterých voní něco úžasného. V kuchyni to začnu rozbalovat, a jakmile se ve dveřích do kuchyně objeví Tom, kouknu na něj.

„Mohli bychom se kouknout na fotky z dovolené,“ řeknu a Tom se jen překvapeně podívá.
„Jo, proč ne,“ řekne a pousměje se. O dovolené jsme za celou dobu nepromluvili ani jeden ani slovíčko, ale myslím, že je opravdu čas hodit to za hlavu a zavzpomínat na to hezké, co jsme zažili.

Tom

„Podívej, tahle fotka je skvělá! Můžeme si ji nechat vytisknout ve velkém formátu a tady si ji pověsit na zeď, co říkáš?“ řeknu vesele s úsměvem a nataženou rukou k obrazovce, kde jsme si začali promítat naše fotky z dovolené.

„Co? Tome, vždyť se tam tvářím jako bych cucal citron,“ zasměje se Bill.
„S tím se počítá, když ti svítí do očí slunce,“ zasměju se taky, „ale je snad ze všech nejhezčí. Oba se usmíváme, vypadáme spokojeně a za námi je vidět písek a moře a modrá obloha.“ Označím si tuhle fotku k vytisknutí už asi jako dvacátou. „Ach jo, tak rád bych si ji dal třeba na facebook nebo se pochválil kámošům,“ řeknu po chvilce tiše, když se toho Bill ujme a přepne další obrázek.
„Tome, víš, že to nejde,“ řekne Bill vážně, ale ani se na mě přitom nepodívá.
„Já vím… jen mě to občas mrzí,“ dodám tiše a trochu se pousměju. To už Bill přepne další fotku a koukne se na mě.
„Tahle je na vytisknutí, Tome!“ začne se hned smát a já taky, když ji uvidím.
„Vždyť jsem tam nahej!“ nevěřícně se dívám na fotku, na které spím na břiše na posteli na bílých přikrývkách a jako kopeček tam trčí můj nahý neopálený zadek. Ani nevím, že Bill takovou fotku fotil, lehce do něj šťouchnu.
„Jo, jsi tam sexy,“ řekne Bill, udiveně se na něj kouknu, a on se trochu začervená. Snad ještě nikdy jsem od něj něco takového neslyšel. Většinou jsem to já, kdo má takové řeči.
„To si vážně myslíš?“ olíznu si rty.
„No…jo,“ zachichotá se roztomile Bill.
„Aha,“ uculím se, „a jsem sexy i teď?“ pousměju se a zadívám se na Billa zvědavýma očima. Odpovědi se ale nedočkám, místo toho se Bill jenom rozněžněle usměje, pošoupne se na sedačce blíž ke mně a během okamžiku cítím jeho rty na těch mých.

Zavřu oči a užívám si to, lehce se otíráme svými rty o sebe. Moc dlouho to ale nevydržím, Bill mě vždycky vyrajcuje, takže za chvíli už ho držím za krk, hluboce se líbáme a tlačím ho svou vahou do sedačky. Na moment se odtáhnu, olíznu si rty a věnuju mu krátký pohled do očí, než se začnu znovu dobývat do jeho pusy. Ještě víc na Billa nalehnu, až on sám skoro leží. Jemně chytnu jedno jeho stehno a oddálím mu nohy od sebe, a zavzdychám, když se na sebe přitiskneme rozkroky.

„Tome,“ uslyším tichým hlasem. Na pár vteřin se zastavím, opřu svou tvář o tu jeho a vydýchávám se.
„Ano?“ odpovím až po malé chvilce, zvednu hlavu a kouknu mu do očí s úsměvem.
„Říkal jsem ti, že mám v pondělí ten těžký test, takže se budu muset dneska aspoň chvíli učit,“ zašeptá, jako by se snad bál, že se budu zlobit.
„A?“ řeknu hravě a skousnu si ret.
„No… radši to zbytečně neprotahujme. Říkal jsem ti o tom přece už včera ve škole a dohodli jsme se, že se-…“
„Já vím, jaká byla dohoda. Taky jsem přece říkal, že toho mám tento víkend hodně.“ Zadívám se mu do očí vážně. „Ale když dneska večer je s tebou tak hezky… a dokonce jsi mi řekl, že jsem sexy,“ tiše se zasměju a pohladím Billa po tváři, pak ale zase zvážním. „Víš, že na tebe nebudu naléhat, je to na tobě,“ lehce se pousměju a zase se posadím, vezmu ze stolu svoji skleničku s pitím a napiju se. Když uvidím tu moji nahou fotku pořád na obrazovce, radši ji přepnu. Pousměju se, když na další fotce sedí Bill na pláži a líže zmrzlinu, druhou rukou mi mává k vodě a tváří se opravdu šťastně. Pamatuju si tu veselou náladu, když jsem tu fotku fotil… bylo nám tehdy fakt hezky. Až na to, že jakmile jsem ji vyfotil, přišla obrovská vlna, která mě zezadu celého smetla a stáhla mi dolů plavky.

Ze vzpomínek mě vyruší dlouhá noha, která se najednou přede mnou natahuje a za moment už mi obrazovku zakrývá Billův hrudník, když se mi posadil na klín. Chytnu ho za boky a kouknu nahoru do očí.

„Ty sis to rozmyslel, jo?“ natáhnu se pro polibek, který mi Bill hned dá.
„Máme přece ještě celý večer, času dost,“ řekne tiše a znovu mě políbí. To už se do toho vložím se vší vervou, podržím si ho za temeno hlavy u sebe a nenasytně ho líbám. Potom začnu Billovi vyhrnovat tričko nahoru, na chvíli se ode mě oddálí, abych mu ho mohl stáhnout, a vzápětí ho odhodím někam vedle sedačky. Oba se na sebe usmějeme a Bill mě hned vysvlékne z mého trička a hodí ho stejným směrem. Věnuju mu ještě pár polibků, potom se s nimi přesunu na jeho krk. Po chvíli jeho krásný a lehce opálený krk zdobí několik malých flíčků. Pamatuju si, že mi Bill říkal, abych mu je pořád nedělal, ale když já si ho tak rád značím. Lehkými vlhkými polibky se přesunu až k bradavkám, kde každou trochu polaskám, a zároveň mu dlaněmi přejíždím po bocích. Zvednu pohled nahoru, opřu se bradou o jeho hruď a zašeptám chraplavě: „Nepůjdem do ložnice?“ Když přikývne, chytnu si ho pod zadečkem, a i s ním vstanu. Zasměju se, jak se Bill začne chichotat, když ho nesu takhle až do postele.

Položím ho opatrně na záda, kleknu si mezi jeho stehna a zrovna mu začnu stahovat dolů tepláky. Skousnu si ret, když se mu na moment podívám do očí, a pak hned přetáhnu kalhoty přes jeho kotníky a dám je stranou. Tu stejnou cestu vzápětí absolvují i spodky. Takhle odspodu si ho chvíli celého prohlížím, potom dlaněmi začnu lehce přejíždět od konečků prstů na nohou, přes kotníky, lýtka, krásná útlá stehna až k bokům, za které ho chytnu a skloním se dolů. Ještě Billovi věnuju jeden krátký potutelný úsměv, než skloním dolů i hlavu, a začnu kolem jeho chlouby pokládat vlhké polibky. Jakmile uslyším tiché mělké vzdychání a Billovy ruce mě začnou hladit po hlavě, vezmu jeho penis do jedné ruky a vložím si ho do úst. Chvilku si jenom tak pohrávám, přejíždím jazykem po špičce a žmoulám ho mezi rty, nakonec ho ale pevně chytnu u kořene a ztratí se mi v puse, co nejhlouběji to jde. Pohybuju hlavou pravidelně nahoru a dolů, saju a dopomáhám si přitom i rukou.

„Pane bože…“ uslyším tiše, zvednu oči a naskytne se mi ten nejkrásnější pohled na Billa, jaký znám. Roztažený na posteli, s očima pevně sevřenýma a otevřenými rty, ze kterých každou chvíli vycházejí krásné zvuky, nohy daleko od sebe, třpytivě se leskne, a patří mně… jenom mně a nikomu jinému.

Po chvíli se zvednu na kolena a polibky doputuju až k jeho rtům, kde se hodlám na chvilku zdržet a začnu se pokládat na jeho tělo. Zastaví mě však jeho dlaň, kterou mi přitlačí na hruď a donutí mě si před ním sednout v kleku.

„Co je?“ řeknu tiše a udiveně, ale s úsměvem.
„Teď jsem na řadě já,“ řekne Bill snad ještě tišeji než já, věnuje mi pár polibků, a stále mě tlačí víc a víc dozadu, až skončím na zádech na druhé straně postele. Bleskově mi stáhne z nohou kraťasy i boxerky, k mému překvapení se mi však posadí na stehna a skloní se pro další polibky. Chytnu ho za krkem a několik minut, které mi připadají jen jako pár sekund, Billa procítěně a pomalu líbám, užívám si to, a doufám, že on taky. Když ucítím, jak mě bere do dlaně, kterou sevře a začne s ní pohybovat, vydechnu spokojeně do jeho rtů. Na chvíli se oddálí, a jsem až překvapený, jak sám zkušeně zpod polštáře vytahuje tubičku s gelem. Když si gel vymáčkne do dlaně a začne ho roztírat po mém vzrušení, musím slastí zavřít oči. Až je po chvíli zase otevřu, uvidím Billa, jak se nadzvedá a svými prsty od gelu se začne roztahovat. Hluboce vydechnu a kouknu mu do očí.
„Postaral bych se o tebe…“ řeknu chraplavě.
„Ne, já sám,“ věnuje mi úsměv a potom sám zavře oči a tiše zavzdychá. Většinou jsem to já, kdo všechno přebírá na sebe, kdo je ten aktivní, miluju to, ale rozhodně se nebudu zlobit, když tentokrát chce být Bill ten, kdo tomu aktuálně v posteli velí.

Když se začnu utápět v tom horku a těsnu, jak na mě Bill nasedá, hledám rukama kolem sebe něco, čeho bych se mohl chytnout. Nedojde mi, že poblíž není žádný polštář, jelikož ležím v posteli úplně obráceně. Pevně sevřu mezi prsty povlečení, a nakonec hluboce se zavzdycháním vydechnu. Ani jsem si neuvědomil, že celou dobu zadržuju dech. Jakmile se Bill začne pomalu a táhle pohybovat, popadnu ho za boky a chvilku nehnutě čekám, až si tomu pocitu přivykne. Po chvíli se už ale boky začnu pohybovat proti němu, oba začneme hlasitěji vzdychat, a cítím, jak se mi objevují na čele kapičky potu. Stačí mi jen pár vteřin soustředění a přirazím přímo na jeho bod, kdy hlasitě zasténá a rukama se mi opře o ramena. Mám v tom už praxi, začnu přirážet tvrději a rychleji přímo na místo, a Bill se mi odměňuje stále hlasitějším vzdycháním a sténáním. Pohybuje se rychle vstříc mým bokům a cítím, že už to dlouho nevydržím. Billovy ruce sjedou z mých ramen dolů, opře se jimi vedle mojí hlavy, a během pár pomalejších pohybů moje břicho a hruď pokryje teplá tekutina. Perfektně okolo mě stáhne svaly a během chvilky se zase začne nade mnou pohybovat, silně ho chytím za boky a udělám se. Na pár vteřin jsem skutečně mimo, ale hned jak přijdu k sobě, slyším jen hluboké vydechování nás obou, a Bill se skácí na postel vedle mě.

Po chvilce se donutím otevřít oči a zrovna kouknu na stranu. Na tváři se mi rozlije spokojený úsměv při pohledu na Billa. Malinko se zamračím, když uvidím na jeho bocích zarudlé otisky mých prstů, kde se určitě vytvoří modřiny, ale když se Bill posune blíž ke mně a nakonec se ke mně i přitulí a přehodím přes něho ruku, chmurné myšlenky jsou hned pryč. Podívám se mu do očí, a když si všimnu, že on se taky dívá do mých, oba dva se ve stejnou chvíli tiše zasmějeme.

„Bille… musím říct, že tohle bylo snad to nejlepší, co jsem kdy v životě zažil.“ Řeknu a tiše se zachichotám, i když to ve skutečnosti myslím vážně. Billovi se na tvářích rozlije červeň ještě víc než doposud, a dám mu pár polibků na tváře a čelo.
„Miluju tě,“ zašeptá s upřímným úsměvem.
„Já tebe taky… A víš, možná to bude znít trochu trapně, ale… věřím, že už nás nikdy nic nerozdělí. Ty taky?“
„Nikdy nic, Tome, budeš mě teď mít celý život na krku.“ Oba dva se zasmějeme. Natáhnu se pro přikrývku, protože už mi začalo být trochu chladno a oba dva nás přikryju.
„Děkuju,“ zašeptá.
„Ne, to já děkuju tobě…“ vydechnu a spokojeně si položím hlavu vedle té tvojí, když už se mi začnou zavírat oči.

KONEC

autor: Clarrkys & Disturbed Angel

betaread: J. :o)

4 thoughts on “The Secret of Collegian 24. (konec)

  1. To je naozaj krásny koniec. Dúfam, že sa nemýlia a naozaj ich už nič a nikto nerozdelí:) Som rada, že ste dokončili túto poviedku. A že sa skončila tak dobre:)

  2. Jééé, jsem opravdu ráda, že jste povídku dokončily a především jsem ráda za to, jak krásně a šťastně skončila! 🙂 Díky za to, holky! 🙂

  3. Tahle povídka me vazne bavila 🥰. Jeste by me zajimalo, jak by to asi dopadlo s tou jejich výměnou roli 😄 a kdo byl ten speh, ktery je sledoval pri společném opouštěni školní budovy. Na druhou stranu, jeste stesti, ze to dopadlo, jak to dopadlo, uz jsem se pomalu začínala bát, ze happy ending se konat nebude. Zaverem dekuji za pevnou vuli a dokončení povídky, jsi bojovnice 👏🏻!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics