autor: Darkness069
„Kaulitz, dneska večer jdeme ven a budeme oslavovat další úspěch. A ty jdeš taky. Věř tomu, nebo ne, ale tys mi dal ten nápad, kde přesně se ty dokumenty schovávají.“ Řekl Tom a sledoval mladšího chlapce, když sesbírali všechny papíry a složky a uspořádali je. Byla to tradice, kdykoliv vyhráli případ, a ten, kdo se na tom podílel, šel ven oslavovat. Což bylo dobré, protože to posílilo vztahy v kanceláři a dovolilo jim to relaxovat. Navíc to byla Tomova cesta, jak přijít ke své jednonoční známosti. Kluk nebo holka, kdo ho zrovna přitahoval, aby si s nimi užil. Možná už v klubu, pokud by byl nadržený a nechtělo se mu čekat. Byl pátek, i když ten případ skončil ve středu. Všichni byli zaneprázdněni přípravou nového případu.
„Uh… já nevím, pane,“ pochyboval Bill poté, co na něj ten muž promluvil. Byl čas, kdy měl doma dělat večeři. Navíc po tom všem bylo divné vidět svého šéfa v dobré náladě a s úsměvem na tváři. A určitě půjdou někam, kde je to drahé, a on si to nemůže dovolit. Opravdu to pro něj nebyl dobrý nápad.
„Já se tě neptám, ale oznamuju ti to.“ Odpověděl Tom, polepil složky papírky a nechal je poslat do úschovny. I když byl ten případ u konce, vždycky si je nechával, kdyby potřeboval reference nebo tak, bylo pro něj důležité je mít schované. „Dunja a Gustav jdou také. Každý, kdo se podílel na případu, což zahrnuje i tebe. Sejdeme se tady v 9.30 přesně a nepřijď pozdě. My nepřijdeme. Dunja se chová jako čubka, pokud přijdeme pozdě,“ řekl a ukončil jejich konverzaci. Měl rád své tradice a nenechal si to ujít kvůli nějakému děcku, zvlášť když k němu byl milý a pozval ho taky.
Bill si kousal do rtu, aby nebyl konfliktní. Bylo to nařízení od šéfa, které musel udělat. Na druhou stranu, času, který trávil s Georgem, bylo čím dál tím míň. Možná by se mohl zeptat, jestli může jít také. Jako naschvál mu začal telefon vibrovat v kapse, když Tom opustil kancelář s pro Billa nerozluštitelným úšklebkem, aby informoval ostatní o svém plánu. Tom věděl, co se za tím skrývá a co v noci dostane.
Na telefonu byl Georg, který se pořád dokola omlouval, že bude mít nějaký zvláštní případ, u kterého musí být, což byl důvod, proč Bill nemusí dneska večer vařit večeři. Aspoň že všichni, kdo se podíleli na tom případu, můžou odejít dřív z kanceláře, aby se připravili na večer.
Už bez výmluv stál Bill v půl osmé večer před skříní a těžce se rozhodoval, co si má vzít na sebe. Chtěl najít něco, v čem bude vypadat dobře, ale ne jako děvka nebo tak něco. Bill si nemohl pomoct, ale nad vším přemýšlel. Nešel ven se svými přáteli nebo s Georgem už delší dobu. Nebyl si jistý, co může očekávat od lidí, které večer uvidí. Co když půjdou na velmi drahé místo, nebo co když se obleče špatně a každý se mu bude smát? Nebo něco horšího a on ze sebe udělá blbečka přede všemi? Kurva, necítil se takhle od střední.
Georgova slova, která měl v hlavě, ho uklidňovala. Co jeho přítel říkal, když šli ven s jeho přáteli a ne s Billovými: „Vyser se na všechny, můžeš je dostat jedním pohledem, a až si budou myslet, že tě můžou mít, ukážu jim, že jsi můj. A teď pojď a užij si zábavu, ani nebudou vědět, co je to napadlo.“
Zasmál se při té vzpomínce. Vzpomněl si, že Georg jim ukázal tu noc, komu Bill patří, a s tímhle se rozhodl natáhnout na sebe černé kalhoty se zipy. Jeho konečné rozhodnutí bylo obléknout se tak, aby všechny odzbrojil. Rozhodl se pro černé tričko s lebkou a nějakými červeno-stříbrnými potisky. Na nohy si vzal vysoké boty. Rozhodl se pro černou koženou bundu. Trvalo mu delší dobu rozhodnout se, co na sebe, než čas strávený ve sprše. Za chvilku už pracoval na svých vlasech a tmavém kočičím make-upu. Svůj vzhled se rozhodl doplnit přívěsky, tlustým okovaným obojkem a několika prstýnky.
Hodiny se blížily k času, kdy mu Tom řekl, že tam má být, a on neměl auto.
Kurva.
Vzal si telefon, peněženku a klíče a vyběhl z baráku na ulici, doufaje, že chytne taxík a nepřijede pozdě, protože to byla první věc, na kterou ho jeho šéf upozornil. Dojel k Trümperově budově přesně ve 21:30.
Když vystoupil ze žlutého taxíku, zaslechl někoho vtipkovat a o několik sekund později uslyšel pískání. To znamenalo, že přijali jeho vzhled, a to bylo dobře. Došel k malé skupince lidí a všiml si, že jejich vzhledy se také změnily. Dunja měla na sobě černou minisukni a korzetový top v černé a růžové barvě. K tomu měla zabijácky vysoké podpatky. Gustav měl na sobě džíny a košili, jejíž knoflíčky měl u krku rozepnuté a… měl na sobě brýle? Slušely mu, ale Billa to jen rozhodilo, protože na ně nebyl zvyklý. Ale největší šok byl asi jeho šéf. Tom Trümper tam stál a na čele měl bandanu, tmavé oblečení, které k sobě pasovalo a bylo o dvě, ne-li tři čísla větší. Vypadl jako potížista nebo nějaký gangster, ale moc mu to slušelo stejně jako jeho klasické obleky. Možná trochu víc. Navíc měl na sobě piercingy, které si byl jistý, že přes den nenosí. Jeden ve rtu a dva v uších. Byli tu ještě další lidé, ale Bill nevěděl, o koho se jedná, tak jen mávnul na pozdrav.
„Bille, vypadáš úžasně! Jako nějaká rocková hvězda,“ okomentovala jeho zjev Dunja a na pozdrav ho políbila na líčko. Rozhodla se, že se jí ten kluk líbí a chce se s ním kamarádit. Donutila ho se usmát a na oplátku dostala kompliment. Bill vnímal, že je každý rád, že je tam s nimi, a to ho dělalo šťastnějším. Jediný, koho nemohl přečíst, byl jeho šéf. Pohled v jeho očích, který nemohl rozluštit, mu způsoboval divný pocit.
Chudák kluk nevěděl, co si Tom Trümper myslí; a to, že jeho asistent vypadá šukatelně a chce ho. Tuhle noc bude jeho kořist. A Tom vždycky dostal to, co chtěl. Na Tomově tváři se objevil úšklebek, když si uvědomil, že už našel další kořist. Přestavoval si, jak dobré bude šukat ho dobře a tvrdě. Dnešek byl zaslíbený zábavě, to bylo jisté.
„No dobrá, pokud jsme tady všichni, tak jdeme,“ rozhodl Tom za všechny. Typický šéf. Vytáhl klíčky od auta a pohrával si s nimi v ruce, zatímco šli k jeho Escallade. Bylo to jeho oblíbené auto, první, které si koupil, když vyhrál velký případ. Věděl, že se každý rozešel za ním, pár lidí k jeho autu a pár lidí k autu zaparkovanému o trochu dál. Tom měl rád, když do klubu přijížděl ve velkém stylu. To zahrnovalo skvělé auto a být obklopený lidmi.
Bill neměl o ničem ani ponětí. Následoval Dunju k autu jejich šéfa. Cestou spolu vtipkovali, a když došli k autu, Dunja pošoupla Billa na zadní sedadlo vedle sebe. Tom dneska v noci řídil. Pro jistotu si Bill zapnul bezpečnostní pás, čímž přiměl ostatní se smát a od svého šéfa dostal zvláštní pohled.
„Vidíš? Poprvé, a už ví, že jeho život je v ohrožení,“ vtipkovala Dunja a smála se společně s Gustavem. Dneska v noci ten blonďák nebyl bodyguard, ale kamarád. Ale věděl, že kdyby bylo potřeba, zasáhl by.
„Drž hubu, jsem skvělý řidič a ty to víš. A Kaulitz už se mnou v autě byl, když jsem řídil,“ odpověděl Tom, ale naštvaný na ně nebyl. Věděl, že všechno je to sranda.
„To ale bylo ve dne, to je světlo! Tohle je noc, všichni můžeme zemřít,“ komentoval Gustav dramaticky a donutil všechny se smát hlasitěji, dokonce i Billa. Cítil se víc v pohodě. Dokonce se začal do klubu těšit a doufal, že si zatančí, popije pár drinků a bude mít skvělou noc.
Brzy dojeli k ‚Zimmer‘, nejlepšímu klubu v celém Berlíně. Bill polkl, už teď věděl, že tuhle noc utratí hodně peněz. Ostatní nevypadali, že by jim to vadilo. Možná si to všichni mohli dovolit, aspoň šéf mohl. Tom zaparkoval před vchodem, věděl, že se poskok o jeho auto dobře postará. Všichni vystoupili z SUV hned u vchodu, ignorovali dlouhou čekací frontu těch, co se snažili dostat dovnitř. Dunja jim poslala provokující vzdušnou pusu.
Jediné, co Tom musel udělat, bylo mrknout na ochranku a dveře byly otevřené s proslovem: „Vítejte zpátky, pane Trümpere.“ Byli vedeni rovnou do VIP sekce. Pravděpodobně sem šéf chodil často. Bill nikdy nezažil takové zacházení, proto byl tak udivený. Hned jak jim byl přidělen box, objevila se servírka s několika vodkami pro všechny. Drinky přicházely bez toho, aby někdo musel říct jediné slovo.
Nálada byla skvělá po celou noc. Hudba byla úžasná a drinky nebyly špatné. Bylo to poprvé, kdy se Billovi dostalo takového královského zacházení a na sto procent si to užíval. Byl zpocený a z alkoholu měl pocit opilosti. Tancoval skoro na každou písničku, kterou hráli. Bavil se. Tancoval už s Dunjou, Gustavem a s ostatními. Rozhodl se, že potřebuje další pití. Ztratil pojem o tom, kolik toho vlastně vypil.
„Ještě jsem s tebou netancoval,“ řekl Bill svému šéfovi, když před ním stál a upíjel ze svého drinku. Neměl ani páru, co to bylo. Bylo to modré a chutnalo to dobře.
„Nezeptal ses mě,“ bylo jediné, co Tom odpověděl. Byl sakra nadržený a potom, co viděl toho chlapce tancovat na parketu, jak se tam svíjel a vypadal dobře, se rozhodl, že ho musí mít. A viděl, že to bude lehčí, než si myslel.
„Vypadáš dobře. Zatancuj si se mnou,“ požádal ho Bill a usmál se, když začal hrát song Right Roung od Flo Rida. Hiphop moc nemusel, ale tuhle písničku miloval. Nečekal na odpověď, popadl Tomovu ruku, vytáhl ho nahoru a táhl ho na soukromý taneční parket, kde bylo méně lidí. Tom neměl ani šanci dopít svůj drink a skleničku položil rychle na stůl.
Brzy byly Tomovy ruce na Billových bocích, skoro až na zadku. Držel si ho blízko sebe, když společně tancovali. No… spíš se po sobě plazili. Byl to dobrý začátek lovu, ve kterém dostane kořist, po které zatoužil, už když vystoupila z taxíku. „Je škoda, že tě tak nevidím v kanceláři. Vypadáš úžasně,“ řekl Billovi do ucha. Opatrně začal pohybovat rukama po jeho těle, věděl, že ostatní se asi dívají. Ale i přesto… on byl šéf a on je může vyhodit. A oni potřebovali práci, takže nic neříkali. A nebylo to tak, že toho kluka do něčeho nutil. Kaulitz šel sám a dobrovolně.
V jednom momentě se Bill snažil otočit, ale byl zastavený Tomovou rukou. Záda měl opřená o jeho hrudník. „Pojď se mnou do boxu. Donutím ostatní, aby odešli.“ Řekl Tom. Nečekal na odpověď a vedl tam chlapce s rukou na jeho zádech. Jediný pohled stačil, aby ostatní odešli a celý box byl jen pro ně dva.
Bill ani nestihl nic říct a byl Tomem stáhnut za zápěstí, takže mu skončil na klíně.
„Co…?“ Snažil se Bill zeptat. Jeho ústa byla napadena v majetnickém gestu, dožadujícím se polibku. Na chvíli byl Bill moc šokovaný na to, aby stihl jednat, čehož Tom využil a polibek prohloubil, zatímco rukama mu zajel pod tričko a omotal je kolem něj. Kůže pod jeho dotekem byla hladká a horká a ten polibek byl dechberoucí. Dokud se Bill nevzpamatoval a neodtáhl se. Zíral na muže před sebou. „P-pane Trümpere, co to děláte?“ Zeptal se šokovaně. Nikdy by ho nenapadlo, že by to jeho šéf udělal, alespoň ne jemu. I když věděl, že ten chlap je krásný a mohl by mít kohokoliv, koho chtěl. Ale Bill měl přítele a chtěl sdílet polibky jen s Georgem. Ne… ne se svým šéfem. A bylo jedno, jak se cítil.
„To, co oba dva chceme. Líbám tě, co jiného?“ klidně odpověděl Tom. Nepil tolik jako ostatní. Čekal jen na tohle. Na tváři měl úšklebek a jeho ruce chlapce stále držely. Cítil se odvážně, pohnul boky a dal tak chlapci vědět, co přesně tím myslí a jaký efekt to na něj má.
„Já ne… já mám přítele, pane Trümpere,“ bránil se Bill stále v šoku. Ale všechno to bylo ignorováno. Neznamenalo to nic. Byl přitáhnut do dalšího polibku, dokonalého a vyzývavého jako ten předešlý.
„Vypadám, že mě to zajímá?“ Tomův hlas byl chraplavý. Znovu přitiskl jejich ústa k sobě. „Chci tě.“ Zašeptal a jemně kousl Billa do rtu. Jeho ruce se blížily k Billovu rozkroku.
Jeho tělo začalo na všechno reagovat, nesnášel se za to. Zatímco alkohol zatemnil jeho mozek, svědomí zůstalo zticha. Ten muž byl tak dobrý v líbání a chyběl mu jeho milovaný, který byl tak daleko. Začal na polibky reagovat, bylo mu horko a cítil, že mu to nestačí a chce víc.
Brzy našel společné tempo se svým šéfem. Vášnivě se líbali. Bill věděl, že určitý pohyb jeho boků dokáže nejen Georga, ale i ostatní přivést k šílenství. Hudba kolem nich hlasitě hrála a jeho telefon se několikrát rozsvítil. Byl ale zapomenut v jeho kapse.
autor: Darkness069
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 30
Ach paneboze takto to skoncit. Billove svedomie podla mna nedovoli dlho udrzat "bozkavacie" tajomstvo a Georgovi sa prizna. Trochu sa potrapi a sup za svojim sexy sefom.
No tak tohle nedopadne dobře.