autor: mohanrocks
Bushido vkráčel do středu s širokým úšklebkem na rtech a se vzrušením v očích. Bill byl znechucený. Bushido zvedl megafon ke rtům a začal se svým charismatickým úvodem.
„Máme tady pro vás, lidi, dnes večer něco opravdu speciálního,“ zvolal Bushido a dav zmlknul. „Po mé pravici je někdo, koho všichni známe a… No, ne milujeme, ale někdo, na koho se můžeme spolehnout, že se do toho dokáže pořádně opřít!“
Lidé začali fandit a křičet a Bill je se zájmem poslouchal, zatímco nechal svůj pohled klesnout na Toma, který vypadal zatraceně klidný a silný. Jeho čelist byla pevně sevřená a pohled tvrdý. Měl na sobě tmavé džíny a šedé tílko s červeným šátkem ovázaným kolem svých copánků. Měl široká ramena a Bill dokonce i ze svého místa mohl vidět pulzující žíly na Tomových dlouhých, ale svalnatých pažích.
„Kurva…“ Zamumlal Bill a zavrtěl hlavou, aby ji pročistil od nevhodných myšlenek, které se v ní objevily. Na to prostě teď nebyl správný čas ani místo.
Bushido pokynul a Tom pomalu a plynule přikráčel blíž. Předváděl show pro lidi a oni to milovali. Zvedl ruku na pozdrav, nechal ji klesnout a zkřížil si ruce pevně na hrudi, zatímco skenoval dav temným pohledem.
Bill si na krátkou dobu sundal brýle, nechtěl na sebe přitáhnout pozornost, ale chtěl vědět, jestli by jej Tom mohl spatřit. O pár vteřin později se Tomovy oči zastavily na jeho tváři a Bill spatřil, jak se mu koutek úst téměř zkroutil do úsměvu. Naštěstí ho Tom zarazil dřív, než se mohl rozšířit. Jednoduše na něj kývl hlavou, než se rychle podíval pryč.
Bill vydechl, nasadil si brýle zpátky a srdce mu málem vyskočilo z hrudi, když Bushido začal opět mluvit.
„Máme tady dnes večer velmi speciálního hosta. Je prozatím stejně neporažený jako Striker, ale rozdíl tady je… Bojuje téměř trojnásobně delší dobu než Striker!“
Bill měl pocit, jako by přišel o veškerý vzduch a otevřel ústa. Tohle nebyl férový boj, takhle to normálně nebývalo. „Ne…“ zamumlal Bill a spatřil, jak Tomovy oči úzkostlivě hledají ty jeho, zatímco držel své tělo stále ve stejně pevné pozici.
Bill zachytil jeho pohled a jemně zavrtěl hlavou. Tom držel bradu nahoře a lehce pokrčil ramenem. Teď už nemohl couvnout. Tom musel bojovat a musel ze sebe vydat to nejlepší. Pokud se mu to nepodaří, bude to stejně tak Bushidova chyba jako jeho, i když Bushido to takhle neviděl.
„Na co, kurva, Bu myslel…“ zamumlal si Bill pro sebe a žena stojící vedle něj se pomalu odtáhla od toho divného chlápka, který mluví sám se sebou.
„Rád bych vám představil… BONECRUSHERA!“ (lamače kostí) zařval Bushido a dav reagoval vzrušeně, překvapeně a s uznáním.
I přes paniku ze samotné přezdívky Bill zaslechl rozhovor mezi dvěma muži poblíž.
„Ach, ten chlap je dobrý!“ Prohlásil ten vyšší.
„Je to ten, který tenkrát zlomil tomu druhému chlápkovi čelist na třech místech?“
„Jo, hádám, že dostál svému jménu,“ odpověděl nedbale muž, jako by se nebavil o živých, dýchajících lidech.
Bill si přiložil dlaně na tváře a zíral na Toma, který si vedl dobře v tom, aby vypadal v pohodě, ale Bill v jeho rysech dokázal spatřit mírnou paniku. Nikdy by to nepřiznal, ale Bill věděl, že kdyby byl dost blízko, byl by schopen slyšet, jak mu buší srdce. Do prdele, omílal si znova a znova ve své hlavě.
Když Bonecrusher konečně přišel, Billův strach se desetkrát zvýšil. Ten chlap byl zasraně obrovský s rozcuchanými hnědými vlasy, hustými vousy a potrhaným oblečením. Vypadal, jako by právě utekl z místní ZOO, kde žil s medvědy Grizzly.
Jeho nahé paže byly pokryté tetováními a inkoustové obrázky se téměř pohybovaly s každým napnutím jeho svalů. Možná, že si to Bill jen představoval, ale zdálo se, jako by se půda otřásla s každým jeho velkým krokem, když kráčel směrem k Tomovi.
„Bože, podívejte se, jak vedle něj vypadá Striker malý!“ zasmála se žena a Bill po ní střelil nevraživým pohledem. Nikdo nebude mluvit sračky o jeho… cokoliv Tom vlastně byl.
„On to zvládne, uvidíte,“ odpověděl Bill pevně a žena se trochu přikrčila nad tónem v jeho hlase. „Omlouvám se,“ řekl Bill upjatě, ačkoliv to nemyslel vážně, ale nerad byl hrubý na dámy. Promnul si dlaně a obrnil se před tím, co mělo následovat. Bonecrusher natáhl k Tomovi ruku, aby mu s ní potřásl, a Tom mu věnoval ´Co to kurva?´ pohled, než do ní pomalu vložil svou ruku. Svaly na Tomově krku se napjaly a Bill dokázal říct, že mu ji Bonecrusher tvrdě stisknul.
Tom rychle vytrhl svou ruku zpět, zatřepal s ní a ostře si odplivl poblíž nohou svého soupeře. Na Bonecrusherově tváři se objevil velký úšklebek a dav se rozesmál. Bill dělal, co mohl, aby věnoval každému smějícímu se nevraživý pohled, ale prostě na to nebyl čas.
„Tak pojďme se podívat, co tihle dva v sobě mají, ano?“ Ozval se přes zesilovač Bushidův hlas.
Lidé souhlasně křičeli a Bushido zařval: „TEĎ!“
Bill si nervózně dlaněmi zakryl pusu a balancoval na špičkách, zatímco Tom a Bonecrusher kolem sebe začali dravě kroužit. Sakra, Tom vedle toho zvířecího muže opravdu vypadal super malý. Ale hej, Tom už dříve bojoval s velkými lidmi. Bill si vzpomněl na Flesheatera, kterého Tom porazil tenkrát tu noc, která se Billovi zdála být už tak dávno. Tom to mohl zvládnout.
Bonecrusher švihnul svou těžkou rukou a Tom se rychle sehnul pod ní a vklouzl za mužovo tělo, kde jej hranou chodidla udeřil do zad a přinutil tak jeho velké tělo klopýtnout dopředu. Každého normálně velikého člověka by to poslalo k zemi.
Tom neprokázal žádné známky znepokojení a místo toho Bonecrushera rychle obešel a věnoval mu několik úderů do břicha, zatímco se ho jeho soupeř snažil několikrát zasáhnout, ale pokaždé minul, protože Tom byl rychlý.
„Díkybohu…“ zamumlal Bill. Zřejmě Bonecrusherova výhoda nebyla v tom, že by byl dobrý rváč, ale v tom, že bylo těžké jej srazit k zemi. „Šetři si síly, Tome,“ naléhal Bill, i když věděl, že jeho rada zůstane bez povšimnutí.
Z mumlání a jásotu davu se opět stal pouhý bílý šum a Bill byl vděčný, že to vše dokázal vypnout a zaměřit se pouze na Toma. I přestože sebou neustále cukal, nemohl od něj odtrhnout pohled, od jeho perfektní kondice a provedení. Bylo to zatraceně působivé.
Bonecrusher hlasitě zavrčel, když mu Tom opět unikl ze sevření. Bylo skvělé vidět, že mu Tom dokázal uniknout, ale Bill věděl, že dříve či později se bude muset něco stát, jinak by boj trval věčně.
Bill pohlédl dolů pouze na moment, když mu zazvonil telefon, byla to zpráva od Georga, který se jej ptal, kde je. Povzdechl si a chystal se napsat rychlou odpověď, když uslyšel odporné plácnutí a celým davem se ozvalo: „Oooohhhh.“
Prudce zvedl hlavu a nemohl pohledem najít Toma. „Kurva, kurva,“ Bill se protáhl kolem několika lidí a snažil se postavit výš, aby dohlédl na zem. Tom ležel na zádech, ale stále se hýbal. Přidržoval se rukou na žebrech a obličej měl zkřivený bolestí. „Tome…“ zamumlal Bill bezmocně a myslel si, že upřímně začne brečet, když se Tom snažil dostat na nohy a nakonec vstal a předstíral, že je naprosto v pořádku. Stále si rukou opatrně třel místo na svém boku a Bill věděl, že tam musí mít zlomená nějaká žebra.
Bonecrusher vypadal naprosto spokojený sám se sebou a Bill mohl vidět, že to Toma frustrovalo stejně tak moc jako jeho, když se Tom najednou rozběhl plnou silou ke svému soupeři a ramenem a loktem mu vrazil do hrudi. Síla a odhodlání způsobilo, že se mu jej podařilo s velkým žuchnutím shodit na záda. Tom vyskočil na jeho širokou hruď a udělal jednu z nejlepších věcí, jakou Bill kdy viděl. Vyskočil a udělal úplný 360º obrat ve vzduchu nad Bonecrusherovým tělem a svou rotaci zakončil přistáním na kolena přímo do hrudi svého soupeře. Dav z toho šílel.
Bonecrusher začal mlátit rukama kolem sebe bolestí a tvrdě Toma praštil ze strany do hlavy, až spadl na bok. Ale Tom se nevzdával. Kopal nohama a snažil se jej zasáhnout, zatímco si rukama přidržoval hlavu u země.
Billovi se lámalo srdce a jeho nervy byly naprosto v háji. Tom byl v bolestech a Bill s tím nemohl udělat ani hovno. Tohle byla ta nejhorší pozice, v jaké se kdy ocitl, neschopen pomoci tomu, koho miloval.
Bushido řval z plných plic na Toma, aby se zvedl, zatímco Bonecrusher nemotorně vstal. Tom se pokoušel rukama odtlačit do sedu a upadl na zem, což dalo Bonecrusherovi příležitost jej kopnout do boku. Tom vykřikl bolestí.
„On ho zabije!“ Snažil se Bill překřičet dav, ale jeho hlas pouze splynul s okolím.
Tom, snažíc se být silný jako vždycky, se zvedl na kolena a pokoušel se vstát tímto způsobem. Bonecrusher se sklonil a ovinul svou obrovskou paži kolem Tomova krku a s pevným stiskem jej vytáhl na nohy.
Tom kopal nohama a škrábal jej do paže, bojoval, jak jen mohl. Bill čekal, až Bushido ukončí boj, protože Tom evidentně prohrál, ale Bushido na Toma dále řval, aby se bránil, znovu a znovu. Celou tu dobu Tom pomalu ztrácel vědomí.
Bill už to dál nevydržel. Nemohl jen tak stát a dívat se na to. Sklonil hlavu a kličkováním se prodíral davem, dokud nebyl v předních řadách.
„BUSHIDO, ZASTAV TO!“ Vykřikl zoufale. Bushidovy oči na něj prudce pohlédly a jeho tvář pokryl nejprve šokovaný a poté nenávistný výraz.
„VYPADNI, KURVA, ODSUD!“ vykřikl. „MŮŽE SE Z TOHO DOSTAT!“
„ON HO ZASRANĚ ZABIJE! PODÍVEJ SE NA NĚJ!“ prosil Bill zoufale, slzy mu stékaly po tvářích a lidé kolem na něj poplašeně zírali.
Bushido zaskřípal zuby a zapraskal klouby, než odvrátil svou pozornost od Billa, hlasitě zanadával a promluvil do megafonu. „Je konec. Pusť ho!“
Bonecrusher okamžitě poslechl a Tom dopadl na zem. Bill se nestaral, jestli jej Bushido uvidí, protože věděl, že tak jako tak posral jejich domluvu a rozběhl se k Tomovi, kde vedle něj padl na kolena.
Bushido k němu přistoupil, popadl jej za tričko a vytáhl zpět na nohy. „Vypadni, kurva, odsud, hned! Už teď díky tobě vypadám jako hlupák a ty jako posedlý idiot!“
„Neopustím ho, potřebuje pomoc,“ odpověděl Bill pevně a tvrdě Bushida udeřil do hrudi, „a já vím, že ty mu ji neposkytneš. Kreténe. Na co jsi myslel, když jsi ho poslal proti tomuhle chlápkovi? Věděl jsi, že to prohraje!“
Dav se začal zvědavě přibližovat, a když si toho Bushido všiml, zařval: „Pokud nechcete skončit jako Striker, musíte odejít. TEĎ!“
Lidé se rozptýlili rychleji, než by si člověk dokázal představit, ale jeden člověk zůstal.
„Bille?“ Ozval se Georgův ustaraný a zmatený hlas.
„Do prdele,“ zamumlal Bill a otočil se k němu. „Georgu, musíš hned odejít, prosím.“
„Já tě tady nenechám, chlape. O co, sakra, jde?“ Georg zavrtěl hlavou.
„Já… nemůžu ti to vysvětlovat, prosím, musíš jít, hned. Promluvím si s tebou o tom později,“ naléhal Bill a zasténal, když Bushido promluvil.
„No, no, no. Kdo je to? Nikdy jsem se nesetkal s jedním z Prissových přátel,“ Bushido měl v očích zlý pohled a Bill věděl, co přijde.
„Georgu, pokud ti na sobě záleží, pokud ti záleží na mně, tak půjdeš. Hned,“ zaprosil Bill zoufale, několikrát pohlédl na Toma na zemi a silně popotáhl. „Já tě, kurva, prosím… Uteč a neohlížej se.“
„Ty drž hubu!“ zařval Bushido hrubě. „Ty tady nerozhoduješ. Pokud chci, aby tvůj kamarádíček zůstal, tak zůstane.“
Bill Georgovi věnoval poslední zoufalý a vážný pohled. „Jdu pro pomoc,“ řekl Georg rychle a ochranitelsky si položil ruku do kapsy, ve které byl Larry, než se rozběhl.
„Hej, vrať se, kurva, zpátky!“ Bushido byl tak naštvaný, že jeho hlas zněl jako šílený.
„Ehm… Můžu už jít?“ Promluvil Bonecrusher mnohem vyšším hlasem, než by jeden očekával.
„Ano, odejdi, vypadni sakra odsud,“ zahučel Bushido. „Dostaneš zaplaceno zítra. Já, evidentně, ne!“
Bonecrusher zamrkal a pomalu vycouval, jasně se cítil nesvůj. Bill si myslel, že z něj bude chtít vymlátit duši, ale nebyla to Bonecrusherova chyba, že se tohle stalo. Byla to Bushidova chyba.
Bill se vrátil k Tomovi a opatrně mu přiložil prsty ke krku, vyděšený, že neucítí teplo a pulz. Vydechl úlevou, když ho ucítil, slabý, ale byl tam. „Musím ho dostat do nemocnice.“
„Ty nepůjdeš nikam! Připravil jsi mě o spoustu peněz a teď mi je vyděláš zpátky,“ Bushido přecházel zlostně sem a tam.
„Ne, ty ses o ně připravil. Postavil jsi ho proti někomu, koho nikdy nemohl porazit, ty zasraný hajzle! Vážně, na co si sakra myslel??“
„Myslel jsem na to, že bych mohl dostat dvacet tisíc, kdyby Striker vyhrál!“ Bushido se zoufale zatahal za vlasy.
„Aha, takže jsi prostě viděl znak dolaru jako vždy! Ani ses vlastně nepozastavil nad tím, že je pro něj nemožné, aby to skutečně vyhrál. Není divu, že jsi nechal jeho soupeře jako tajemství! Kdyby to Tom věděl, řekl by ti rovnou, že ho nemůže porazit, kurva. Peníze jsou opravdu všechno, o co se staráš. Ubohé.“
Po Billově tváři stékaly slzy a bojoval s tím, jestli si má Tom přitáhnout do náruče, nebo jej nechat ležet pro případ, že by měl otřes mozku. Položil mu dlaň na hruď a druhou rukou přejel lehce přes jeho poraněnou čelist.
„Ty… ty jsi tady vůbec ani neměl být,“ v Bushidově hlase se začala objevovat panika. „Co je tohle?“ Pohlédl mezi Billem a Tomem a pozorností, kterou Bill Tomovi věnoval, se šokem ve tváři.
„To je něco, čemu ty nikdy nebudeš rozumět a ani to nezažiješ, protože jsi bezcitný hajzl,“ Bill zkroutil obličej a vytáhl telefon, aby vytočil 911. K čertu s Bushidem a s ním samým, sežene Tomovi pomoc.
„Ne… Ne, nemůžeš volat fízly. Jsi úplně pitomý? Skončím ve vazbě a stejně tak ty i Striker!“ Bushido rychle zavrtěl hlavou.
„Alternativa je, že necháme Toma zemřít,“ Bill se na něj nevěřícně podíval. „Pro mě tu nejsou ke zvážení žádné další možnosti!“ Bill rychle vytočil číslo, když Bushidova noha zasáhla jeho ruku a vyrazila mu telefon, který letěl vzduchem, zasáhl starý kus dřeva a rozpadl se.
„Ty… Ty…“ Bill se naštval a prudce vydechl, když pohlédl na Bushida. „Já tě zabiju. Já tě zatraceně…“ zvedl se na nohy a přistoupil k Bushidovi, který měl ruce připravené v pěst. Sirény v dálce je přiměly, aby se zastavili a ohlédli se ke zdroji hluku.
Na Billových rtech se pomalu rozšířil úsměv a zamumlal: „Georg…“
„Sakra… Ještě není po všem. Ty jsi, kurva, skončil, kluku. Je ti to jasné? Žádné další slitování,“ odplivl si Bushido, než se rozběhl opačným směrem.
„Zasraný zbabělče!“ zařval za ním Bill a klesl zpět k Tomovi s vlnou čerstvých slz na tváři, zatímco jemně přitiskl své rty k Tomovým. „Je to v pořádku… Je to v pořádku… Pomoc je na cestě,“ zamumlal bezmocně. „Zůstaň se mnou, zůstaň.“
Tomovy oči se pomalu otevřely a Bill téměř přestal dýchat, když promluvil. „Ty… jsi tady.“
„Samozřejmě, že jsem,“ přikývl rychle Bill a otřel si tvář o rameno. „Já nikam nejdu…“
Zastavila u nich sanitka a několik zdravotníků vyskočilo ven a spěchalo i s nosítky k Tomovi, který začínal panikařit. „Bille… Co jsi udělal…“
„Pšt, neboj se. Potřebuješ pomoc, Tome. Jsem přímo tady s tebou, přísahám,“ vzdálil se, ale zdravotníci mohli naložit Toma na nosítka, zatímco jim podával informace.
„Co se mu stalo?“ zeptal se jeden.
„Byl dost zmlácený…“ zamumlal Bill pravdu.
„A víte kým?“ Zapisoval si zdravotník dál poznámky, aniž by vzhlédl.
Bill krátce zauvažoval nad tím, že by jim řekl, že to byl Bushido. Bylo by tak snadné dostat jej za mříže. Věděl, kde bydlí a i to, jak přesně vypadá. Ale pak se mu v hlavě objevila Tomova slova o Bushidových ´přátelích´ po celém městě a Bill si uvědomil, že by to bylo ještě horší. Bushido si zaslouží svoje, ale ještě ne.
„Nemám tušení. Našel jsem ho takhle,“ vydechl Bill.
„Ale vy jste nebyl ten, kdo volal 911, že?“ zeptal se pracovník zmateně.
„Já jsem volal,“ přistoupil Georg s vystrašeným výrazem ve tváři. „Bill a já jsme ho slyšeli křičet o pomoc a našli jsme ho takhle… Odešel jsem najít nějakou pomoc a přitom zavolal 911,“ přikývl Georg a pracovník si to napsal.
Bill byl tak vděčný za Georgovu lež, i když nevěděl, proč prostě neřekl pravdu. Objal jej a zašeptal mu „děkuju“ do ucha.
„Vysvětlíš mi to později,“ zamumlal Georg nazpět. „Měl bys jet s nimi. Odjíždějí a já alespoň budu vědět, že budeš v bezpečí v nemocnici, zatímco ten kluk je mimo…“ povzdechl si Georg, který nic nechápal, ale neptal se.
„Jo… Děkuju ti, děkuju. Prosím tě, necháš u sebe dnes v noci Gustava? Nemyslím si, že by měl v bytě zůstat sám,“ stiskl Georgovu paži s povděkem, když Georg souhlasil a naskočil do zadní části sanitky, kde se posadil vedle Toma. Bill seděl s obavami, zatímco zdravotníci Toma prohlíželi.
„Bude v pořádku?“ zeptal se Bill naléhavě.
„Má zlomená žebra a možná zlomenou čelist, pohmožděný ohryzek, otřes mozku, roztržený ret a zlomené zápěstí spolu s rozbitými klouby,“ odpověděl zdravotník obchodním tónem.
„Ale… bude v pořádku?“ Naléhal Bill opět a snažil se nepočítat všechna ta zranění.
„Budu v pořádku,“ zaskřehotal Tomův hlas a Bill k němu prudce otočil pohled.
„Ach můj bože, Tome…“ Billovi se zachvěl spodní ret a natáhl se, aby položil ruku na Tomovu paži, která nebyla zraněná.
Tom sebou trhl, když se jeden z mužů dotkl jeho kotníku. „Vypadá to, že tady máme podvrtnutí, možná zlomeninu.“
„Do prdele…“ Zašeptal Bill zničeně, zatímco si klekl vedle Tomovy hlavy a přitiskl mu rty na spánek.
„Mladý muži, budu vás muset požádat, abyste se stáhnul,“ začal zdravotník pevným hlasem.
„Prosím, ať zůstane…“ Tomův hlas zněl natolik uboze, že mu zdravotníci vyhověli. „Ty… zachránil jsi mě,“ zamumlal skřípavým hlasem.
„Ne, nezachránil. Podívej se na sebe,“ dostal ze sebe Bill přidušeně. „Měl jsem zasáhnout dřív.“
„Snažil ses dodržovat pravidla… Pro jednou,“ Tom se přinutil ke slabému úsměvu, který byl nahrazen grimasou.
„Nesnaž se mluvit…“ zašeptal Bill a přitiskl ten nejmenší polibek na Tomův nateklý a rozbitý ret.
„Děkuju ti…“ zamumlal Tom a Bill se na něj tázavě podíval. „Za to, že jsi zasáhl, když to nikdo jiný neudělal…“ Zavřel oči a Bill začal panikařit.
„Hej, proč zavřel oči?“ Zeptal se rychle.
„Klid, dali jsme mu jen něco proti bolesti pomocí infuze, aby se mu trochu ulevilo,“ zdravotník poplácal Billa po rameni a věnoval mu vřelý úsměv. „Nebojte se, my se o něj dobře postaráme. Slibuju.“
Bill pevně přikývl. „Děkuju vám.“
Zůstal po Tomově boku po zbytek jízdy po převozu do nemocnice, kde jej zavalili obvazy a léky. Poté zůstal po jeho boku po nespočet nočních hodin, pouze s přestávkami na záchod a na zavolání svému ustaranému spolubydlícímu, aby mu řekl, že je v pořádku. Bill ještě nikdy za celý svůj život necítil takovou paniku, obavy a nervozitu. Měl pocit, že kdyby se jej někdo dotkl, rozpadl by se na milion drobných kousků.
„Vy jste tady s tímhle pánem?“ Starší lékař přerušil jeho improvizovaný spánek, o kterém si Bill ani neuvědomil, že do něj upadl.
„Ano, jsem,“ odpověděl Bill vyčerpaně. „Je něco špatně? Kromě toho evidentního…“ rychle pohlédl na Toma.
„No, nemá otřes mozku, ale všechno ostatní, co zdravotníci zapsali, je ve skutečnosti pravda,“ povzdechl si doktor. „Musím se zeptat… jak se mu to stalo?“
Bill zamrkal a olízl si suché rty. „Já nevím…“
„Ale zřejmě toho muže znáte. Řekl jste, že vy a váš známý jste jej našli samotného a zraněného, ale zdáte se mu být dost blízký,“ domýšlel si doktor.
„Ano, já jsem, já… Já jsem ho našel, nevěděl jsem, do jakých problémů se dostal,“ pokrčil Bill slabě rameny.
„No, nebojte se. Budeme se ho ptát na otázky, až se vzbudí a uvidíme, co si pamatuje. Nyní si jej tady můžeme nechat ještě jednu noc, anebo jej můžete vzít domů. Jak se rozhodnete?“ Doktor se na něj podíval přes své půlměsíčkové brýle.
Bill se nad tím zamyslel. Už takhle to bude drahé a další noc se k tomu jen přidá. Nicméně, Tomův byt se nezdál bezpečný a ani ten jeho a Tom si zasloužil bezpečné místo na své uzdravení, pro jednou. Bill už vymyslí způsob, jak to zaplatit, i kdyby si musel vzít další studentskou půjčku.
„Ještě jednu noc tady, prosím. Myslím, že to potřebuje,“ přikývl Bill, nahrbil se na židli a unaveně si promnul oči.
Když doktor odešel, Bill vstal a přešel k Tomovi, prohlížel si jeho pohmožděný a oteklý obličej, který nyní vypadal ještě hůř. Sklonil se, aby mu věnoval několik jemných polibků na čelo a pousmál se, když Tom ve spánku tiše povzdechl. Bylo potřeba vymyslet vážný plán a také dlužil svým přátelům vysvětlení, ale pro tuto noc byli v bezpečí. Byla to malá, ale vítaná úleva v této posrané situaci mimo veškeré chápání.
autor: mohanrocks
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
Bushido, ty podělanej kreténe!!!
Chudák Tom, nebýt Billova zásahu mohl tam klidně umřít. Bushido by si zasloužil bručet v base za to všechno, co klukům vyvedl a pevně věřím, že to tak dopadne ale teď se spíš bojím, co bude dál. Bu půjde po Billovi a ten je na to sàm, protože Tom je mimo a v ohrožení jsou teď navíc i Billovi přátelé…
Děkuji za překlad. Jsem napjatá a nemůžu se dočkat dalšího dílu 🙂
Uff, tak tohle byl sakra silný díl! V některých částech jsem měla i slzy v očích, jak už je u mě zvykem, a opravdu jsem se bála číst dál.
Čekala jsem, že tenhle boj bude dost napínavý a už jsem psala, že se i bojím o to, aby se Tomovi něco nestalo. A ono stalo. Naprosto nechápu, jak mohl být Bushido tak hloupý! Dobře, chtěl peníze, ale ten idiot si neuvědomil, že když Toma ten chlapík přizabije nebo dokonce zabije, tak nejen, že nebude mít pořádnou sumu peněz z tohoho boje, ale jelikož je Tom jeho nejvýdělečnější rváč, tak by o velkou spoustu peněz přišel i do budoucna. Vážně, ten chlap nemá mozek, nebo já už opravdu nevím. Štval mě už prvně, když jsem věděla, jaká je jeho ´práce´ a to ještě ty boje celkem obstojně kočíroval, ale tohle přehnal na celé čáře. Naprosto mu kašlu na nějakou jeho dceru, ať si tohle dělá proč chce, tohle naprosto přepískl. V jednu chvíli mi bylo až líto, že Bill nepráskl Bushida, protože bych byla nejraději, kdyby šel ten chlap sedět až na doživotí! Ale je pravda, že tím by si to Bill sám zavařil, protože Bushido má všude někoho, takže by na to nakonec kluci stejně doplatili. Opravdu nepochopím, jak mohl dovolit ohrozit něčí život. Už jen když jsem si přečetla, jak ten chlap vypadá, věděla jsem, že je zbytečné doufat v Tomovu výhru. Samozřejmě ve mně pořád malinká naděje byla, že se Tomovi nějakým zázrakem a shodou šťastných okolností souboj povede vyhrát, ale byla jsem připravá na porážku. Ovšem to, že Bushido nechá Toma pomalu zabít, to mě opravdu nenapadlo.
Jediné štěstí bylo, že tam byl doopravdy Bill. Nikdo jiný by souboj neukončil a já nechci ani domýšlet, jak by to potom dopadlo. Už tak bych řekla, že to bylo na hraně. Georg mě v tomhle díle neuvěřitelně mile potěšil! ♥ Měla jsem jej ráda už dříve, protože byl děsně vtipný, ale v tomhle díle se zachoval naprosto báječně! Nejen, že zavolal pomoc, nedožadoval se prozatím žádného Billova vysvětlení, ale ještě Billa spolu s Tomem kryl. Je to takový můj hrdina dnešního dílu! ♥ Samozřejmě vysvětlování ohledně celé věci ještě přijde, je mi jasné, že Georg bude chtít být zasvěcen, ale to už je podle mě maličkost. Jen doufám, že se mu ani Gusťovi nic nestane. Z Bushida začínám mít větší strach, než jsem měla, protože jej celá tahle situace vytočila natolik, že bych se nedivila, kdyby okolo sebe začal ´kopat´. Opravdu se bojím jeho dalšího tahu, protože má strach,že z tohoho kluci jen tak nevyváznou.
Nezbývá než doufat, že se bude Tom dobře uzdravovat a nebude to mít žádné následky do budoucna a hlavně že kluci zapojí hlavy a povede se jim společně vymyslet nějaký plán, kdy Bushida naprosto smetou. Ten chlap si nezaslouží nic jiného. Budu prostě doufat v to, že se stane zázrak a všechno se vyřeší. 😀 Nejspíš to bude chvíli trvat, ale snad budou nakonec kluci v bezpečí a hlavně spolu.
Moc děkuji zatuhle povídku, Zuzu! ♥
Tohle jsem vážně nečekala. Spíš jsem si myslela, že až bude Tom prohrávat, Bu mu řekne to o Billově výzkumu, aby ho rozzuřil a donutil ho vyhrát. Tohle je prostě.. taky jsem měla slzy v očích. Teď se budou muset kluci nějak schovat, možná spolu utéct.. Tom říkal, že má peníze, ale má jich dost na takový útěk a skrývání? Tahle povídka je tak nervydrásající a neočekávatelná! Jsem z ní úplně mimo. Děkuji za další brilantní překlad.
Tiež som nečakala, že to dopadne až takto:( a čakala som od Bushida podraz ale nie taký, že by si nechal svojho najlepšieho bitkára zabiť:( mám o Billa strach a teraz už aj o Gustava s Georgom. Bill by mohol skúsiť Bushida možno vydierať tým, že ho udá a stratí tak možnosť stretávať sa s dcérou, ale neviem či by mu to pomohlo. Som strašne zvedavá na pokračovanie. Za túto kapitolu ďakujem a na ďalšiu čakám strááášne netrpezlivo.
Uff a já fakt myslela, že Tom ten boj vyhraje. Sakra, Bushido by ho nechal zabít :/ hrozný.. ale úplně mě dorazil ten doktor, co ho hned chtěl lifrovat domů. Říkala jsem si, co do prdele dělá, ale pak mi při těch Billových myšlenkách na to, jak to bude drahé došlo, že v USA si vlastně platí lékařskou péči sami. Debilní stát xD ačkoliv, mě dneska zubař taky vyšel dráž než nový boty. Ach jo… ale to asi nikoho nezajímá, takže k povídce 😀 Jsem ráda, že Georg je tak skvěký a pohotový kamarád. Bu by byl schipný zmlátit ještě Billa a leželi by tam s Tomem spolu jako dvě mrtvolky. Stejně Anise žeru XD
No, prostě se mi to hodně líbilo, až tolik, že nedokážu moc dát dohromady cokoli podobného inteligentnímu komentáři, takže prostě… DĚKUJI za překlad 😀
Bill by měl Tomovi řic co ví o Bu a hlavně by mu měl povědět o té práci doufám že se z toho kluci dostanou moc děkují za perfektní překlad.
Ja som tušila, že ten boj nedopadne dobre! Ale že až takto.. Bushido je vážne poriadne úbohý kretén. Vidí len peniaze a Toma preto konkurent skoro zabil! Ešteže tam bol Bil (aj napriek Bushidovmu zákazu) a zasiahol, inak.. no radšej ani nedomýšľam.
Som zvedavá, čo povie Bill Georgovi ako vysvetlenie a tiež na ďalšie konanie Bushida, pretože ten sa len tak nevzdá a teraz je na Billa pekelne naštvaný!
Ďakujem za preklad.
Bushido je takovej sráč!!! Chci, aby se mu něco stalo, něco hodně ošklivýho!!!
Celou dobu jsem byla napnutá jak kšandy a jenom jsem si v duchu opakovala přání, ať Tom neumře, ať je v pohodě… :/ Jinak Bill se zachoval skvěle a Georg přímo úžasně. Tak strašně moc bych si přála mít takový přátele, fakt že jo 🙂
Moc se těším na další díl a děkuji za překlad 🙂
Panebože, to bylo nervy drásající 😱 Úplně mnou cloumala hrůza, že ten ubožák nechá snad Toma opravdu zabít 🙈 Jsem napnutá, co bude dál. Geo je borec 👏