autor: Catherine
Bill dělal, jako by se nic nedělo. Vrátil se zpátky k Lauře a klekl si k ní na kolena. Přeci jenom u stolu byly dětské židle, a ačkoliv byl hubený, bál se aby se židle nerozbila. Podíval se Lauře pod ruku a usmál se. Bílý papír byl téměř celý pokrytý barevnými kytkami. Laura k němu vzhlédla, z očí jí zářila spokojenost.
„Strejdo Bille, líbí se ti obrázek?“ zeptala se pochybovačně. Bill ji pohladil po vlasech a kývl na souhlas. Samozřejmě, že se mu obrázek líbil. Jak by také nemohl.
„Je nádherný, Lauro. Opravdu,“ usmál se a líbnul ji na tvář. „Tetě Ashley se bude moc líbit.“
„Určitě?“ Laura znovu zapochybovala, skousnula si ret. Billa zabolelo u srdce. Přestože Laura byla miminko, když se jí děly ty hrozné věci, tak si toho musela hodně pamatovat. Pochybovala pořád a o všem. Bill ji nikdy neslyšel, aby někdy sama od sebe řekla, že se jí něco povedlo nebo tak.
„To je přece jasný. Uvidíš, jakou bude mít radost.“
Už za chvíli to uvidíš – dodal si sám pro sebe v duchu.
A Billova slova se také splnila. Netrvalo to dlouho a mohl slyšet Gertrudu, jak živě diskutuje s Ashley a Tomem. Stoupnul si a pohladil Lauru po vlasech.
„Lauro? Máš tady návštěvu,“ stará vychovatelka se objevila ve dveřích a podívala se na Billa. Ten si nervózně skousnul ret. Měl odejít?
„Teta Ashley si přišla pro obrázek,“ zamrkala Laura a vstala ze židle ohromnou rychlostí. Výkres vzala mezi maličké prstíky a chytla Billa za ruku. „Pojď, půjdeme jí ho dát spolu, ano?“
„Mám odejít?“ řekl černovlásek směrem ke Gertrudě. Ta jen rázně zakroutila hlavou a vstřícně se usmála.
„Vím, jak to bylo minule. Ale jednou tady máš praxi… Tak ne. Zůstaň tu.“
Na Billovi bylo vidět, jak mu spadl kámen ze srdce. Co kámen, ale celá skála. Jak by teď asi vypadalo, kdyby najednou odešel? Navíc, když se ho Tom ptal, jestli tady bude. Bylo by hloupé, kdyby najednou šel.
„Dobře, tak my tam s Laurou půjdeme, kývl Bill a trochu Lauře stisknul ruku. Šel s ní pomalu do obýváku, kde seděli ti dva.
Tom seděl těsně vedle Ashley, držel ji kolem pasu a tisknul si ji k sobě. Ta ho hladila po stehně. Byla pyšná na to, jak skvělého manžela má. Připravil pro nitakové krásné překvapení a vůbec… Pořád na ni byl hodný. Skoro každý den, když šel z práce, jí přinesl kytku, čokoládu nebo alespoň něco malého. Když se s tím svěřovala kamarádkám a kolegyním v práci, nikdo nechtěl věřit, že by tohle všechno dělal jen tak. Všechny Ashley přesvědčovaly, že ji podvádí a takhle se to snaží řešit. Ta to ale nechtěla připustit, pokaždé svého muže bránila. Byla si jistá, že je jí věrný, stejně tak jako ona jemu. Proč jinak by si ji bral? Navíc, dostával doma všechno, tak neměl ani nejmenší důvod chodit jinam.
Ve dveřích se objevil Bill s Laurou. Černovláskovo srdce radostí poskočilo, když Toma viděl. Skousnul si ret a Lauře víc stisknul ruku. Vypadalo to, že si jich ani nevšimli, protože byli živě zabraní do rozhovoru.
„Lásko… A až pojedeme odsud, tak se jen rychle stavíme doma, převlékneme se a půjdeme na večeři. Co ty na to?“ navrhl Tom a políbil Ashley na rameno. „Když už jsme tady… Musíme den zakončit taky něčím pěkným. A já nechci, aby ses dřela u sporáku a byla pak unavená…“ trochu se zasmál. Brunetka dobře věděla, kam tím Tom míří. Jenom souhlasně přikývla a trochu se zasmála.
„Zítra do práce nejdu, máme… Celou noc,“ řekla potichu s ohledem na to, že kolem nich jsou všude děti.
„V tom případě si beru volno i já,“ souhlasně zamručel Tom a Ashley políbil na rty. Takový rozhovor se mu více než líbil.
Škoda, že tady nejsme sami, pomyslel si.
„Ehm, dobrý den, vedu Lauru,“ Bill už nemohl vydržet řeči těch dvou. Ačkoliv si mysleli, že spolu mluví hodně potichu, on všechno jasně slyšel. Podíval se na Toma, ale bez odezvy. Ten se na něj ani nekouknul.
„Bille, však si tykáme, ne?“ zasmála se Ashley a podívala se na něj. Upadl nebo co? Spřátelili se a teď se choval, jako by se nikdy neviděli.
„Bill má pravdu. Tady bychom neměli dávat najevo, že se známe,“ Tom pohladil Ashley a podíval se na Lauru. „Lauro, hráli jste si se strejdou Billem?“ usmál se na ni. Laura přikývla.
„Jo, nakreslila jsem ti obrázek,“ holčička se podívala na Ashley a Billa se pustila. Sednula si vedle Ashley a obrázek jí ukázala. „To je kytička, vidíš to?“ podívala se jí do obličeje.
„Je nádherná. Jsi strašně šikovná holčička,“ usmála se brunetka. Strašně doufala, že s Tomem Lauru dostanou, protože byla prostě kouzelná jak andílek.
„Jo? Tak si jí můžete s Tomem nechat.“
„Opravdu můžeme?“ zamrkala brunetka a podívala se na Toma. V těle jí vybuchovaly malé ohňostroje. Znamenalo to snad, že je má Laura ráda alespoň trochu?
„Jo, vystavíte si ho?“
„Samozřejmě, že si ho vystavíme. Ashley ho dá na lednici. A já na něj budu koukat pokaždé, když tam půjdu. A věř mi, že tam chodím opravdu často,“ zasmál se Tom a od Ashley se kousek odšoupl, udělal tam tak místo pro Lauru. Poplácal na něj. „Pojď, můžeš si sednout mezi nás. Co ty na to?“
Laury se nikdo ani nemusel ptát a přemístila se. Podívala se na Ashley, jakoby jí věřila víc než Tomovi.
„Opravdu Tom chodí do lednice často?“ vytáhla obočí. Sice se jí zdál stejně jako Bill vysoký, ale neměl velké břicho. Nechtělo se jí Tomovi věřit.
„Opravdu. Kouká tam jako do televize,“ zasmála se Ashley a podívala se na Toma. „Viď, lásko?“
„Ne,“ zakroutil hlavou Tom a po chvilce se také rozesmál, už to nešlo déle zadržovat. Když viděl, jak je Ashley šťastná, nemohl jinak. Musel být šťastný s ní.
Bill se posadil do křesla, které bylo kousek dál od nich. Díval se na Toma, sledoval každý jeho pohyb. Mrzelo ho, že k němu ani na okamžik nevzhlédl. Navíc nechápal proč. Po té večeři… A když mu psal, že se dneska uvidí… Nejraději by sám sebe nakopnul do zadku. Jak si sakra mohl něco myslet? Bylo očividné, že se Tom má opravdu dobře, takže všechno bylo přátelské. Tom se prostě snažil chovat pěkně a on… Zakroutil hlavou a zvednul se, chtěl jít pryč, raději zabavit ostatní děti, než tady sedět zbytečně.
„Bille, ty… vy někam jdete?“ zastavil ho Tom. Bylo to také poprvé, co se na něj pořádně podíval od doby, co s Ashley přišli.
„Jo, jdu zabavit ostatní děti. Je to moje práce,“ pokrčil zmíněný rameny a rozhodl se, že si Toma nebude dál všímat. Stejně tak, jako to dělal on.
„Ger?“ zastavil Gertrudu, která div neběžela na zahradu za dětma. Chtěl tam jít místo ní, tušil, že mu čerstvý vzduch určitě prospěje.
„Ano?“
„Já půjdu ven za tebe, hm? A ty si sedni k nim. Stejně jsi říkala, že tě ráno bolelo v krku. Bude určitě lepší, když budeš vevnitř, abys nenastydla ještě víc,“ usmál se Bill. Měl rozumný argument, ne? Nemohl jí přeci vyprávět, že tam nechce být s Tomem, to prostě nešlo.
„Jo, tak… Jo, dobře. Jsi moc hodný,“ Gertruda mu dala svoji bundu. „Bude ti sice velká, ale děti už jsou na zahradě, tak tam jdi rovnou, ať se nestane nějaké neštěstí,“ usmála se a Billa pohladila po rameni. Ten si bundu oblékl a kývl, že rozumí.
„Zahrajeme si nějakou hru, nasbíráme listí na ty panáčky a pak se vrátíme,“ oznámil svůj plán, který si v rychlosti vymyslel. Vychovatelka přikývla, nechtěla dělat nic jiného. Navíc by za dětma nemohla běhat tak jako Bill. Ve svých letech jim prostě už nestačila. Díky tomu byla také ráda, že Bill přišel s tím, že by se mohli prohodit. Hrozně jí tím pomohl.
Billovi zapípal v kapse u kalhot mobil. Vyndal ho a podíval se na odesílatele. Tom. Nakrčil obočí, ani zdaleka netušil, proč mu píše a co mu vlastně může chtít. Seděla u nich Gertruda, mohl se na cokoliv zeptat jí.
„TY JSI NASTVANY?“
„PROC SI TO MYSLITE? MEL BYCH BYT?“
„BILLE, NEVYKEJ MI. NEMYSLI SI, ZE NEVIM, ZE SES NA ME ANI NEPODIVAL. JA TADY MAM ALE MANZELKU, JESTLI TI JDE O TOHLE. SEJDEM SE TREBA ZITRA? MUZEM JIT ZASE NA JIDLO, JESTE SE TI OZVU, JESTLI BUDU MIT CAS.“
Bill nevěřícně zakroutil hlavou. Co tohle mělo znamenat? Doteď mu přeci nevadilo, že je ženatý, nestydatě se na něj díval, líbnul ho skoro na rty. Ta pusa! Byl Tom jeden z těch manželů, který svou manželku podvede, kdykoliv se mu naskytne příležitost? Potichu zavrčel.
„KDYZ JSI MI DAVAL PUSU, NEVADILO TI, ZE MAS ZENU. ZITRA CAS NEMAM.“
„BILLE! NECHOVEJ SE KE MNE TAKHLE.“
„JAK? TOME, NECH ME BYT A VENUJ SE TAM SVOJI HOLCE A LAURE.“
„OZVU SE TI BEHEM ZITRKA, KDE SE SEJDEM.“
Bill už nic neodepsal. Telefon schoval zpátky do kapsy a šel za dětma. Neměl náladu na to, aby se s Tomem jakkoliv hádal po telefonu. Navíc když se mu Tom snažil rozkazovat, co má dělat. Byl snad jeho pejsek, aby poslechl na slovo? Nejhorší na tom ale bylo to, že sám dost dobře věděl, že s Tomem večer půjde. Ať už to je nebo není správné… Chtěl být trošku sobecký. On byl pokaždé ten, kdo byl hodný, myslel na ostatní kolem sebe, ale nikdy
ne na sebe samotného. A také na to doplácel – každý toho jen využíval. Možná bylo načase, aby trochu přitvrdil a začal se chovat jako mrcha. Vydechnul, teď na to myslet rozhodně nechtěl. Měl být veselý pro děti a ne užírat se nad Tomovým nevyzpytatelným chováním. Ze zamyšlení vytrhl Billa dětský pláč. Rozhlédl se kolem sebe a rychle běžel k hloučku dětí.
„Bille! Bille! Maty spadl!“ křičeli jeden přes druhého. Černovlásek se sklonil a pohladil malého chlapečka.
„Co se stalo?“ řekl konejšivě a podíval se na rozbité koleno. Bylo mu jasné, že se to musí vyčistit. „Pojď, zanesu tě dovnitř a vyčistíme to, ano?“ vzal si ho opatrně do náruče a šel s ním dovnitř.
„Já upadl,“ zavzlykal chlapeček a do Billovy náruče se více přitiskl. „Bolí to jako čert.“
„Jo, já vím, zlatíčko,“ zakroutil hlavou a došel s Matym do kuchyňky, následován dětmi. Postavil Matyho na zem, aby mu pomohl sundat rozbité tepláky a zase si ho vzal do náruče. Posadil ho na stůl a ze skříňky vyndal lékárničku.
„Bille… Bude to bolet?“ ptaly se děti. Bill jen neznatelně přikývl.
„Bude to trošku štípat, ale je to nutné,“ pousmál se černovlásek a Matyho pohladil po tváři. Na polštářek nastříkal dezinfekci a opatrně krvavé koleno ošetřil. Pečlivě ho prohlídl, rána nevypadala, že je velká. Přelepil koleno náplastí se zvířátky a dal chlapečkovi pusu na čelo. Sundal ho ze stolu a trochu ho poplácal po rameni.
„Vidíš? Jsi velkej chlap, zvládl jsi to jako nic,“ pochválil ho.
„Kdybych si rozbil koleno já… Taky bys mě takhle něžně ošetřil?“ oslovil Billa Tom, který stál ve dveřích. Když šel ze záchodu, nemohl si nevšimnout, jak Bill spěchá s dětmi do kuchyně. Celou dobu černovláska pozoroval, skoro ani nevěřil tomu, s jakou něhou koleno malého chlapce opečovává.
„To by snad zvládla manželka, ne?“ vytáhl Bill obočí a skousnul si ret. Nechtěl být zlý, ale…
„Bille, nechci o Ashley mluvit. Sejdeme se zítra?“
„Já… Já nevím,“ černovlásek zvedl pohled k tomu Tomovu, zadíval se mu do očí. Nasucho polknul a skousnul si ret. Už zase se v nich ztrácel.
„Nemusíme, jestli nechceš. Ale šel bych s tebou rád, hm? Klidně se můžeme jen tak projít, pokud se ti nechce na jídlo. Nechám to na tobě, ale posledně mi s tebou bylo opravdu dobře. Myslím si, že kdybychom oba chtěli… Můžou z nás být dobří kamarádi, ne?“
„Dobře, tak já se ti ještě ozvu, hm?“
„Budu se těšit,“ usmál se Tom a šel zpátky do obýváku, kde si Ashley hrála s Laurou.
Jasně, kamarádi. Díváš se na každého kamaráda tak jako na mě? Líbáš je na rozloučenou? Všechny tyhle myšlenky se Bill snažil z hlavy vyhnat jejím zakroucením. Udělal to opravdu silně, myslel si, že to bude lepší. Před chvílí si kvůli jeho nepozornosti Maty rozbil koleno, nesmělo se stát nic dalšího. Ale ať se snažil, jak se snažil… Myšlenku na zítřek vyhnat nedokázal. Už teď mu bylo jasné, co si vybere – procházku. Původně chtěl Toma odmítnout, ale když stál před ním, tak to nešlo. Tomovy oči mu to nedovolily.
autor: Catherine
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 11
Jsem z Tomova chování trochu rozhozená… a nemůžu říct, že by se mi líbilo, jak dává okatě najevo, že zbožňuje svou ženu. Ne, že by mi vadila Ashley jako taková, ta vypadá jako milá holka, ale prostě… twincest je twincest! Tak 😀
Laura se začíná trochu sbližovat se svými "budoucími rodiči". Asi je to dobře 🙂 Ale prostě ten Tom mě kaká. Nabudí Billa, že se jede podívat za ním, ještě v autě na něj myslí a pak co, chce si hrát na kamarády? Booože, mám dojem, že Tom není chlap, ale ženská xD
Oba dva si zahrávají s ohněm, ale Bill je na tom přece jen trošku líp-není ženatý. Tom mě štve, jak to hraje na obě strany. Měl by si ujasnit, co vlastně chce…
Ale na tu jejich procházku se opravdu těším 😀
Jà vůbec nevím, co si mám myslet o Tomově chování. Ještě nikdy mi žadný pár nepřišel tak odporný jako Tom a Ashley. Tu jejich idylku jim nevěřím ani omylem. A chudák Bill…Opravdu mi ho bylo dneska líto, jak se k němu Tom choval. A jak uvažoval o tom, že by měl začít být sobecký…No, já nevím. Bojím se aby to nedopadlo tak, že si začne s Tomem, skončí jako bokovka a pak bude nešťastný. Je to šikovný kluk, tak snad ho napadne, že by bylo mnohem lepší, kdyby Toma jeho ženušce prostě přebral… Já vím, je to ošklivý ale dvojčata přece mají být spolu, ne ? 😀
Díky moc za kapitolu, jsem zvědavà, co buude příště
Musim priznat, ze ta zakazana prichut toho, ze Tom ma manzelku, se mi hrozne libi.. 😀 Ze se Tom Billovi libi, to je jasne, ale v Tomovi se porad nejak nevyznam.. Minule to vypadalo, ze Billa ohne primo v restauraci a ted vyrukuje s kamaradstvim. 😀 No, asi si to musi v hlave srovnat, pokud se mu nikdy predtim kluk nelibil.. Tesim se na dalsi dil.. 🙂
Nejvíc mě bavily ty Tomovi hysterické sms 😀 super! 😀 Parádní, jako vždy krásně napsané. 🙂
Tom sa správal ako typický chlap ktorý svoju ženu miluje ale potrebuje aj bokovky:( vadí mi ako sa správa a vadí mi, že mu to v manželstve klape a aj tak balí Billa. Potešilo ma, že ho Bill ignoroval a že to Tomovi vadilo. Zaslúžil by si poriadny preplesk. Štve ma:/
Tom by si měl rozmyslet co chce a Bill by mu měl dat jasně na jevo že není hračka pro Toma.
Nepáči sa mi, ako sa Tom s Billom zahráva. Na jednej strane síce chápem, že nemôže pred Ashley nič ukázať, ale Bill je z toho len zmätený. A Tom potom fakt pôsobí tak, že si rád vyhľadáva bokovky, preto ma potešilo, ako Bill Toma ignoroval 😀 A Tomovi to pekne vadilo.
Ďakujem za časť.
Jsem z Toma zmatená! Naprosto!
Tomovo chování mě začíná pěkně iritovat! Podle mě ani on sám neví, co chce, a pak ani neví, jak se chovat. Štve mě to! Vůbec se mi nelíbí, jak to hraje na obě strany. S Ashley mu to klape, podle dnešního dílu vidím, že svou manželku asi pořád miluje, ale v hlavě mu neustále leží Bill a myslí na něj a chce se s ním scházet. Byla jsem ráda, že se Bill zvedl, odešel, a pomocí sms Toma hezky odpálkoval. Úplně nejlepší by bylo, kdyby s ním Bill nikam nechodil, ale chápu, že Tomovi asi nelze odolat. 😀 Tom by si to měl pěkně srovnat hlavě, protože mi začíná být líto toho, jak se Tom chová k Billovi.
Nejspíš to budou mít kluci ještě hoodně těžké! Moc se těším na pokračování! 🙂