Just admit it 9.

autor: Gabby

Ahoj! 🙂 Tak tentokrát se přiblížíme k písni The heart get no sleep, která mě zprvu skoro vůbec nezaujala, ale nakonec jsem si i v ní našla zalíbení. Poprosím vás, abyste se nejdříve podívali na tohle VIDEO, než začnete číst dnešní díl. Možná ho veliká většina z vás už viděla, ale je dobré si to trošku připomenout, jelikož od něj se bude odvíjet děj, tak abyste věděli, o co jde. 🙂 Jinak nejvíc mě tam asi rozsekala Tomova věta ‚A cigarette a day keeps the doctor away.‘ 😀 Přeji příjemné čtení.
Vaše Gabby

Kapela Tokio hotel, klasicky, jako již několikátý den v řadě, trávila celý den zavřená v nahrávacím studiu, které opouštěli jen na rychlou cigaretu, či vyzvednutí si jídla, které jim zrovna přijelo. Přípravy k novému albu Kings of Suburbia byly již téměř u konce, ale přesto bylo potřeba ještě doladit několik písní. Bill se již velice těšil na focení, které k tomu všemu patřilo. Možná se na něj těšil ještě víc, než na natáčení klipů, jelikož přece jen focení zbožňoval. Mohl si během dne vyměnit několikrát oblečení, pořád ho někdo obskakoval a udržoval jeho vzhled stále na dokonalé úrovni a hlavně byl před fotoaparátem vždy hvězdou. Co víc si mohl přát? Jednoduše si to vždy plně užíval.

Zato jeho bratr Tom se více těšil na natáčení klipů, a to hlavně na klip k jeho oblíbené písni Girl got a gun. Měl štěstí a nakonec se mu povedlo prosadit svůj nápad k videu, který vlastně vzniknul z jeho vlastního snu. O to víc, když se v něm i na moment ukáže na své motorce.
Starší z dvojčat zrovna sedělo na židli v nahrávací místnosti a hrálo na kytaru, zatímco ho to mladší pozorovalo přes skleněnou výplň přes hlavy svých kolegů. Tom měl jako vždy skloněnou hlavu ke kytaře, soustředíce se tak na správné struny. Bill si tudíž mohl ukrást malou chvíli a na moment bratra pozorovat. Tyto chvíle mu teď byly velice vzácné, jelikož od oné noci, co se Tomovi přiznal ke svým citům, se věci mezi nimi jaksi změnily. Před ostatními se pořád bavili, jako by se snad nic nestalo, jen už se k sobě neměli tak fyzicky, avšak doma spolu stěží prohodili pár slov. Většinu času trávili každý ve svém pokoji nebo s úplně jinými lidmi venku. Bylo to najednou tak zvláštní, pro oba nepohodlné, jelikož byli zvyklí spolu sdílet naprosto vše a teď, když se něco dělo, chvíli jim trvalo, než si uvědomili, že spolu vlastně téměř nekomunikují.

Bill si povzdechnul. Všechno sice šlo podle jeho plánu, ale chvílemi si myslel, že ho tohle snad zabije. Potřeboval s Tomem být pořád a vše mu sdělovat, byť by se jednalo jen o maličké malichernosti, ale teď to prostě nešlo. Musel vyčkat na správné okamžiky, aby konečně mohl uskutečňovat svůj malý plán, jak by Toma donutil si uvědomit, co je opravdu důležité.

Po chvíli si dal Bill do uší sluchátka. Chtěl si poslechnout několik dokončených nahrávek. Poslouchal je poslední dobou docela často a byl z nich opravdu nadšený a nemohl se dočkat, až budou všechny nahrané na CD. Projížděl si seznam písní a přemýšlel, kterou zapnout jako první, když najel na píseň s názvem The Heart get no sleep. Okamžitě si ji pustil, jelikož si ji do přehrávače přidal teprve dnes ráno a pořádně ji ještě sám celou neslyšel s tím, že by si ji pořádně užil. Avšak to samozřejmě také nebylo tím jediným důvodem. Text této písně měl hrozně moc rád. Tak moc ho spojoval se vzpomínkami…

You said it’s okay
I said I’m happy

Řekl jsi, že je to v pořádku,
a já, že jsem šťastný

Bill stál opřený o venkovní bar na vydařené, bazénové párty svého kamaráda. Slunce jej příjemně pálilo do tváří, které mu nastavoval se zavřenýma očima, jež měl skryté pod tmavými, černými brýlemi. V ruce držel vychlazený alkoholický drink s barevným paraplíčkem a vyčkával na svého bratr, který byl vyzvednout svou zbrusu novou přítelkyni Riu.

„Hele, támhle je!“ Zaslechl hlas svého bratra Toma v davu lidí. S milým úsměvem otočil hlavu oním směrem a pozoroval Tomovu postavu, jak se k němu i s dívkou přibližuje. „Tak tohle je můj bratr Bill.“ Tom se s rozzářeným úsměvem postavil před bratra a okamžitě se dal do představování. „Bille, tohle je Ria, ta, o které jsem ti říkal.“ Dívce se okamžitě ve tvářích objevil menší ruměnec, když přijímala zpěvákovu nataženou pravou ruku.
„Těší mě.“ Bill se na ni usmál totožným úsměvem, jaký pohrával na tváři i jeho dvojčeti.
„I mě.“ Zašveholila Ria a zamrkala svými dlouhými, umělými řasami.
„Jsem rád, že tě konečně poznávám. Tom se o tobě posledních pár týdnů docela často zmiňoval.“ Ujal se Bill vedení konverzace, jelikož se zdálo, že se slečna poměrně stydí a Tom zrovna objednával drinky u vedlejšího baru.
„Jo?“ Usmála se Ria. „To je hezké.“ Dodala a poté už přijímala nápoj od Toma, svého nového přítele.
„Jo, to je…“ Zamumlal Bill těsně před tím, než upil ze své skleničky.
„Tome, jen si odskočím, vidím támhle Mary!“ Z ničeho nic byla Ria ta tam a kluci už ji jen viděli, jak mizí v náručí jiné dívky.

Na chvíli zavládlo ticho. Nepříjemné, vlezlé ticho.
První, kdo ticho přerušil, bylo starší z dvojčat, tedy Tom. Normální by bylo, kdyby se svého bratra zeptal na otázku typu ‚Tak co na ni říkáš?‘ nebo ‚Je vážně kočka, viď?‘, ale určitě ne to, na co se poté opravdu zeptal. „Je to v pořádku?“ Jeho hlas byl plný nejistoty a bojácné zvídavosti.
Bill se na něj podíval a rty se mu roztáhly do širokého úsměvu. „Samozřejmě, že je to v pořádku. Jsem za tebe šťastný.“ Odpověděl a poplácal Toma do ramene.

Bill Toma dál pozoroval a vnímal tu palčivou bolest uvnitř hrudi, která na něj křičela, že vlastně už tenkrát znovu šíleně chtěl být ten, kdo bude dostávat veškerou Tomovu pozornost. I přesto, že se snažil zajet do starých, bratrských kolejí, tam stále něco bylo. O tom nebyla žádná pochyba. „Can you love me like you loved me? Just one more time…“ (Mohl bys mě milovat tak, jak jsi mě miloval? Ještě aspoň jednou…) Němě otevíral ústa do slov, která mu zněla ze sluchátek do uší.“Sakra…“ Řekl si po chvíli sám pro sebe a vyškubnul si sluchátka z uší. Na chvíli sklopil hlavu k zemi, kde mu u nohou ležel spící Pumba.

„Dobrý, Tome. To bylo super.“ Probral ho až hlas Davida, který na Toma mával přes skleněnou výplň. Bill zmateně zamrkal a porozhlédl se po místnosti, přičemž přejel očima všechny přítomné. Tudíž i Toma, který se díval právě na něj. Zpěvák svým pohledem okamžitě cuknul stranou a hned si za to také chtěl plácnout do čela. Bylo to nápadné, velice průhledné a bylo mu jasné, že to Tom nemohl přehlédnout. Což se také za chvíli prokázalo tím, když za Billem došel.
„Tak jak se ti to líbilo?“ Začal Tom s jednoduchou, bezpečnou otázkou.
„Uhm, co?“ Bill se na něj zaraženě podíval. Stále se cítil lehce trapně za to, jak se Tomovi okatě vyhnul pohledem. „Jo, jo, jasně, super.“ Drmolil páté přes deváté a cítil se najednou velice nervózně, skoro až nepříjemně. Těkal pohledem po místnosti, jen aby se znovu vyhnul tomu bratrovu.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se Tom neurčitým tónem, avšak Billovi přišlo, že se v něm skrývá lehká dávka pobavení. Cože? Pobavení? V tu chvíli si Bill opět něco uvědomil. Během sekundy se uklidnil a pohlédl na Toma silným, odolným pohledem, který by nedokázalo nic prolomit.
„Samozřejmě, proč bych nebyl.“ Odpověděl silným hlasem. Uvědomil si, že málem zapomněl na svůj plán a téměř se nechal zviklat svými city a vzpomínkami, které k němu přicházely čím dál častěji.
Miloval Toma. Miloval ho k zbláznění, ale nemohl ho nechat vyhrát tuhle hru. Potřeboval se stát silným, aby vydržel a mohl bratrovi ukázat to, jak se vlastně věci mají.

My heart’s a jungle
I escape in to the city lights
I dive into the colors
and it’s alright, it’s alright

Mé srdce je divočinou,
Utíkám do světel města,
potápím se do barev,
a je to v pořádku, je to v pořádku

„Jen se ptám,“ Ujišťoval ho Tom a přisedl si vedle něj na sedačku. „Co kdybychom večer zašli někam posedět? Na drink nebo dva?“ Nadhodil po chvilce Tom, pozorujíce při tom Billův napnutý obličej. Věděl, že se nyní jeho dvojče přetvařuje. Znal ty Billovi hry a opravdu je s ním hrát nechtěl, proto se ho snažil trochu obměkčit. „Vím, že je to teď mezi námi zvláštní a docela mě to mrzí.“ Dodal však ještě. Přece jen byl Bill stále jeho milovaným dvojčetem, jeho jediným bratrem, kterého mu nikdo nemohl nahradit.
Bill se na něj otočil s nadzdviženým obočím a samolibým úsměvem. „Bohužel už dneska večer něco mám.“ Poté se zvednul a odkráčel za Davidem prokonzultovat další plány v rámci nového alba.

*

Bill seděl na pohodlné, prostorné židli, nohy měl hozené na veliké ploše s nespočtem knoflíků a v ruce držel papírovou krabičku se zeleninovou čínou, a co chvíli z ní hůlkami ujídal. Tupě přitom koukal na malou nahrávací místnost, kde před několika hodinami pozoroval bratra, jak hrál na kytaru.
Popravdě se docela nudil. Byl ve studiu sám zavřený už asi dvě hodiny, a jelikož bratrovi nalhal, že jde dnes ven s jinými přáteli, které on neznal, sebou nemohl mít ani svého zbožňovaného Pumbu.
Absolutně netušil, co bude dělat. Nemohl se domů vrátit příliš brzy, jelikož u Toma nechtěl vyvolat myšlenky typu, že se například Bill nebavil nebo podobně.
Mladík si povzdechnul a odložil poloprázdnou krabičku s nedojedeným jídlem. Rozhlédl se po potemnělém, nyní spoře osvětleném studiu a přemýšlel, čím by se asi tak mohl na několik dalších hodin zabavit. Nakonec mu pohled padl na jeho tašku, ve které měl schovanou láhev alkoholu, kterou měl pro neexistujícího kamaráda. Bylo jasné, že jen tak ji tam nechat ležet by byla velká škoda.

*

O necelé dva týdny později bylo již celé album Kings of Suburbia hotové a dalším krokem před tím, než ho vypustí do světa, bylo natočit videoklipy. Celá kapela se nad tímto dlouho zamýšlela, ale nakonec se shodli na třech písních, které obohatí videem. Jednalo se o Run, run, run, kterou Bill hrozně zbožňoval. Další Girl got a gun, na kterou se nejvíce těšil Tom a nakonec Love who loves you back, kterou si oblíbil celý team.

„Bille, není ti zima nebo nepotřebuješ něco?“ Ujišťovala se jedna členka teamu, když pozorovala mladého zpěváka, jak zkroušeně sedí na starém, velkém reproduktoru, který byl postavený před kamerou v natáčecí místnosti, kde zrovna nahrávali klip k písni Run, run, run.
„Ne, ne, v pořádku. Jen jsem trochu unavený.“ Bill se na ni otočil a jeho posmutnělý, zasněný výraz okamžitě zmizel. Zdálo se, že tuto grimasu dnes využívá jen pro natáčení a jeho bratr Tom z toho začínal být velice zmatený. Jak tohle Bill dokázal? Ano, vždy byl skvělým hercem, ale on vždy poznal, co se v něm opravdu odehrává. Tentokrát to nedokázal.
„Tak to jsem ráda.“ Usmála se postarší žena na zpěváka. „Nedal by sis kafe?“ Zeptala se ještě a jemně položila dlaň na Billovo rameno. Tom mezitím vše pozoroval od klavíru, za kterým seděl. I před tím, než začali nahrávat, byl Bill veselý a dokonce se laškovně bavil i s ním. Za poslední týdny to bylo snad poprvé, co se spolu opět normálně bavili, ale i přesto Tom tušil, že vše v pořádku není. Netušil přesně, o co bratrovi jde, jelikož se zdálo, že všechna jeho náklonost, ke které se mu před nějakou dobou přiznal, jaksi zmizela a nyní to byl on sám, kdo cítil mravenčení po celém těle, kdykoliv se Bill přiblížil. Například před pár hodinami, když se jej před kamerou snažil trošku nalíčit. Cítil, jak mu srdce vynechává několik úderů a jediné, čeho byl schopen, bylo to, aby se zas a znovu uvěznil v bratrově pohledu.

„To bys byla moc hodná.“ Věnoval jí milý úsměv. Měl ji opravdu rád, vždy se o něj skvěle starala. „A vezmi i jedno pro sebe.“ Křiknul na ni ještě a poté se s rozzářeným úsměvem podíval na zbytek teamu. Většina byla za kamerou, někteří pobíhali okolo, ale každopádně si všichni dnešní práci užívali.
„Ještě pár záběrů a budeme hotoví.“ Ozval se Gianluca Fellini. Mladý a ambiciózní režisér, se kterým se kapela Tokio Hotel už nějakou řádku let znala. Gianluca byl Ital, což šlo poznat už ze jména a Bill z něj vždy cítil takovou zvláštní energii spojenou s bouří, která se dala najít jen u lidí s takovouto národností. Popravdě ho měl zpěvák velice rád, vždy si skvěle rozuměli a nejednou si Bill všimnul, že se na něj režisér dívá jinak než na ostatní. Nikdy to však nijak neřešil, jelikož si, přirozeně, Bill užíval pozornost ode všech. „Jinak, Bille, to, co jsem ti říkala s těma očima, bomba! Skvěle jsi to zvládnul.“ Otočil se najednou ke zpěvákovi a obdaroval ho rozzářeným úsměvem.

Pravda byla taková, že již tenkrát, když se Ital seznámil s dvojčaty, okamžitě ho z těch dvou zaujal ten mladší s černými vlasy a dokonalým make-upem. Vlastně si na moment myslel, že je žena, až po chvíli mu došlo, že jsou obě dvojčata muži. A od té doby byl Billem vždy fascinován. Nyní obzvláště, jelikož ho rajcoval jeho najednou rádoby mužský vzhled. Opravdu pro něj byl Bill skvostným. „No, a pokud chcete, dejte si ještě chvíli pauzu. Skvělá práce, kluci!“ Přejel od Billa k Tomovi, na kterého lehce pokývnul, jeho však neobdaroval takovým úžasným úsměvem jako jeho mladšího brášku.
Bill si jako vždy sám pro sebe párkrát zatleskal a už se na svých tak zvaných Buffalo botách, rozviklaně zvedal.
„Pomůžu ti.“ Režisér se pohotově přiblížil k Billovi a snažil se mu pomoci dobalancovat do zákulisí. Tom mezitím div neokousal všechny klávesy na klavíru, na kterém ještě před chvíli hrál.

„Jako myslíš, že tam budu i já, nebo ne?“ Zabručel, když i on došel do zákulisí a byl si jistý, že nikdo jiný než jeho bratr a jejich psi nejsou v dohledu. „Pořád běhá jenom kolem tebe.“ Dodal ještě a naštvaně sebou plácnul do nepohodlné sedačky. Okamžitě si vytáhnul krabičku cigaret a jednu si zapálil.
„Ale vždyť to tak bývá, že jde většinou nejvíce vidět zpěvák, Tome.“ Odpověděl klidně Bill a také si jednu zapálil, zatímco kontroloval svůj vzhled v zrcadle. Stále s ním byl velice spokojen.
„Jo ale…“ Tom už chtěl ze sebe vychrlit své znepokojení z toho, jak se Gianluca stále motá kolem Billa, ale poté mu došlo, že by dal bratrovi najevo jakousi náklonost, o které byl rozhodnutý, že ji musí navždy skrýt.
„Hm?“ Bill se na něj pobaveně otočil a nadzvedl obočí, avšak odpovědi se nedočkal, proto se jen ušklíbnul a otočil se zpátky k zrcadlu. Byl s dneškem nesmírně spokojen. Tom se celou dobu choval jako idiot, byl roztěkaný, nervózní a korunu tomu všemu nasadil, když začal dávat najevo i žárlivost. Co víc si mohl Bill přát? Vše šlo přesně tak, jak chtěl…

The heart get no sleep
Love me, come love me
The heart get no sleep
Love me like we’ve never been hurt

Srdci se nedostává odpočinku,
Miluj mě, pojď a miluj mě,
Srdci se nedostává odpočinku,
Miluj mě, jako bychom se nikdy neranili.

autor: Gabby