Be gentle when you’re killing me 29.

Musím říct, že tenhle díl byl docela výzva. Popravdě řečeno jsem milostný akt nikdy nepopisovala a přijde mi dost těžké ho napsat tak, aby zapadal do stylu celé povídky. Vzhledem k nedostatku času doma píšu povídku po kouskách do zápisníku v mobilu. Přemýšlet nad pokračováním děje ve vlaku je o trochu složitější než doma v klidu, a psát tak tuhle scénu bylo opravdu zajímavé 😀 nicméně doufám, že mě za výsledek neubijete 🙂

Od odchodu obou bratrů uplynuly už dva dny a Will s Tomem pilně pracovali na dřevěném příbytku. Tom zatloukal poslední prkna na podlahu a Will dokončoval poslední úpravy malých dřevěných schodů. Pro případ, že by se hladina moře někdy zvedla víc, než by čekali, nebo by při bouři bily vlny dál na pláž, postavili základy výš na silných sloupech, které zakopali hluboko do země. Tom si dal opravdu záležet a už teď bylo jasné, že to bude precizně odvedená práce. Vždyť to bylo pro něj a pro Willa. V hlavě mu pořád vrtalo, co říkal Kai o zimě tady na ostrově. Budou si muset udělat zásoby.

„Wille… prošel jsi někdy celý ostrov?“
„Hmm… ne. Nikdy. Byl jsem nanejvýš u Stromu, ale celý ostrov jsem nikdy neprošel. Rai si myslel, že by to mohlo být nebezpečné, protože nikdo z nás netuší, co všechno tady vlastně žije. Víme jen, že tu nejsou lidi. Zdržovali jsme se hlavně na pláži a u ovocných stromů nedaleko.“

Will rozdělal oheň a nad ohniště dal velký plochý kámen. Když se dostatečně nažhavil, položil na něj ryby zabalené do listů. Byl to jeden z Raiových receptů a Will bratrovo vaření miloval. Tom se při dnešní práci dost zapotil, a tak se šel opláchnout k nedalekému malému vodopádu. Byl kousek po proudu říčky, která protékala lesem a ústila do moře. Když se vrátil, Will zrovna zkoušel, jestli už je jejich večeře hotová.

Po večeři seděli oba tiše u ohně. Will sledoval plameny. Vypadali trochu jako zářící závoje tanečnic uprostřed nekonečné tmy… rád se díval do plamenů, cítil se při tom tak klidný.

Byl to jejich první večer o samotě od chvíle, kdy si oba uvědomili, co k sobě cítí a Tom prostě nemohl odolat pokušení. Jeho životní láska byla hned vedle něj a poblíž nebyl žádný bratr, který by ho za takovou opovážlivost nějak ztrestal. Zkrátka a dobře, situace byla až moc lákavá na to, aby ji nevyužil. Jemně odsunul Willovi vlasy a zastrčil mu je za ucho. Jeho klidná tvář vypadala ve světle plamenů naprosto kouzelně. Ale Tom teď neměl náladu na tiché obdivování. Jeho nitro spaloval žár, jaký už dlouho nezažil.

Konečky prstů něžně zvedl Willovu hlavu a vpil se mu do rtů. Pomalu ho položil na záda a lehl si k němu na bok, napůl nakloněný nad něj. Will sebou nechal manipulovat, jak se Tomovi zlíbilo, ale když začaly jeho polibky nabírat na prudkosti a prsty, které svíraly jeho bok, si pomalu razily cestu pod jeho tričko, snažil se z Tomova sevření vykroutit. Ne že by mu bylo to, co Tom dělal, vyloženě nepříjemné, ale najednou dostal strach, protože netušit, co se vlastně děje a jeho tělo reagovalo zvláštně, ještě se tak nikdy necítil. Věděl, že by mu Tom neublížil, ale nemohl si pomoct. Zachvátila ho mírná panika.

Tom si toho okamžitě všiml a nadzdvihl se nad Willem na loktech. Will těkal očima všude možně, jen ne na jeho tvář. Byl rudý až na krku a nervózně si kousal vnitřní stranu tváře.

Will se zvedl do sedu a přitáhl si nohy k tělu. Cítil se tak trapně jako ještě nikdy. S jeho tělem se dělo něco zvláštního, ale on vůbec netušil, co to je. Bál se, že to Toma odradí, že si bude myslet, že je divný a přestane ho mít rád. Mysl malého merfolka nabrala šílených obrátek a začaly ho napadat různé katastrofické scénáře konce jeho první a jediné lásky.

Tom si nebyl úplně jistý, jestli Will považuje za divnou svoji reakci nebo to, co on udělal, ale teď ho to ani nezajímalo. Usmál se na ztrápeného merfolka a přitáhl si ho opět k sobě. Will se chvíli zdráhal, ale nakonec se nechal.

Po chvíli se i on sám osmělil a snažil se polibky ve stejné míře oplácet. Sebeovládání Toma v tuto chvíli stálo hodně úsilí. Will byl pod ním, rozechvělý strachem z neznámého i vzrušením. Vnímal každé Willovo cuknutí svalů, když mu zajel prsty pod tričko a následně mu ho přetáhl přes hlavu, každý jemný povzdech, když se ho dotkl na citlivém místě… Will po chvíli otevřel oči. Nejistě k Tomovi vzhlédl a jemně ho zatahal za cíp volného trika. Tom i beze slov pochopil a přetáhl si ho přes hlavu. Kontakt kůže na kůži byl jako dotek elektřiny. Will každou další vteřinou zapomínal na strach a nechal se unášet naprosto novými, neznámými, ale úžasnými pocity. Omotal nohy kolem Tomova pasu a zaklesl do sebe kotníky, čímž ho k sobě přitiskl ještě víc.

Toma už jeho erekce skoro bolela a cítil, že Will na tom není o moc líp. Zvedl se do sedu. Pohled, který se mu naskytl, byl naprosto dechberoucí. Will pod ním ležel celý vláčný, splašený dech, červené tváře, rty rudé a naběhlé od intenzívního polibku, přivřené oči a nekonečné nohy roztažené kolem jeho boků. Když ho tak viděl, měl pocit, že vybuchne.

Černovlásek se cítil až moc trapně a rozum měl moc zamlžený na to, aby mluvil. Proto si Toma jen znovu přitáhl k sobě a spojil jejich rty v dalším nekonečném polibku. Tom měl jen krůček ke ztrátě sebekontroly. Musel si stále dokola opakovat, že tohle je pro Willa poprvé a on mu nechtěl žádným způsobem ublížit. Napadlo ho, že bude nejspíš nejlepší udělat krok dál teď, dokud je Will stále ještě zahalen mlžným oparem vzrušení. Naslinil si prsty a sklouzl rukou mezi Willovy roztažené nohy. Willa Tomovy prsty u jeho vstupu trochu překvapily, ale nebylo to nepříjemné. Tom ho chvíli jen masíroval, aby ho uvolnil, ale když vnikl dovnitř prvním článkem, Will se bolestně zamračil a stáhl se kolem Tomova prstu.

„Klid, Willy… uvolni se.“ Will se podíval lehce uslzenýma očima do těch Tomových. Neviděl v nich nic než lásku. Tom mu nechtěl ublížit. Skoro neznatelně přikývl a zkusil se uvolnit. Tom se usmál a rozhodl se mu trochu pomoct. Vzal Willovu chloubu do ruky a začal v pravidelném rytmu pohybovat zápěstím. Will se skutečně uvolnil a Tom mohl pokračovat. Po nějaké chvíli usoudil, že už je připravený. Pomalu do černovláskova těla vnikl. Will se napnul. Bolelo to, i když už ne tolik. Tom se musel zastavit a chvíli dýchal, aby se uklidnil. Ten pocit byl naprosto nepopsatelný. Když Will viděl jeho výraz, bylo mu jedno, jestli to bolí nebo ne, i kdyby ho teď měla bolest roztrhat, pro Toma by to vydržel. Omotal mu nohy kolem boků a přitáhl si ho tím do sebe úplně. Tom byl v koncích. Chtěl počkat, až si Will zvykne, ale už se nedokázal ovládnout.

Willa po chvíli bolest opustila a při jednom Tomově dobře mířeném přírazu hlasitě zasténal. Tom se usmál a pokusil se pohyb přesně zopakovat. Zanedlouho už cítil, že se blíží jeho vrchol. Zrychlil trochu tempo a přidal mírně na razanci. Will slastně zasténal a přenesl se přes vrchol jako první. Tom následoval krátce po něm. Vyklouzl z černovláskova těla a zhroutil se vedle něj. Oba dýchali, jako by právě uběhli maratón. Tom si k sobě Willa přitulil a políbil ho do vlasů.

autor: Wind