„Tam,“ pípnul tiše, ukázal prstem směrem ke kuchyňské lince a sklopil hlavu dolů. Cítil se poníženě. Nikdo mu tohle nikdy neudělal. Ani v tom nejhorším snu si to nedokázal představit.
Dred na nic nečekal a sáhl po krabičce. „Asi to teď štípne,“ varoval černovláska před tím, než mu na tvář přiložil kapesník s desinfekcí.
Bill i přes varování usykl bolestí. Opravdu to štípalo.
„Hotovo,“ Prohodil Tom, sbalil lékárničku a už se otáčel, že ji půjde vrátit zpátky, ale černovlásek jej zastavil chytnutím za ruku.
„Tome…“
„Co?“
„Proč?“
„Proč co?“ nechápal Billovu otázku. Spíš ji chápat… nechtěl.
„Proč to všechno… Proč ty se mi vyhýbáš, proč to Alex udělal a taky-“ nedopověděl svou větu, protože byl zastaven.
„Protože… Potřeboval jsem přemýšlet.“ Sklopil hlavu k zemi, jako by tam snad bylo něco zajímavějšího.
„Nad čím? Tome… já tě miluju, ale už toho více neunesu,“ utekla Billovi první slza.
„Já vím, ale ty mě… nemůžeš milovat, Bille. A já tebe taky ne.“
„Proč ne? Myslel jsem, že už budu konečně šťastný, ale všechno je zase špatně.“ Přitáhl si kolena k sobě. Bolelo ho to, co Tom povídal.
„Cože?“ Zamrkal zmateně. Dělá si z něj legraci? Tohle není zrovna vhodný vtip. „To znamená…“
„Jo… máš tátu a taky dalšího sourozence… mě. Lhali nám. Hlavně tobě. Předpokládám, že jsi ani nevěděl, že je máma rozvedená a že to není tvůj pravý táta. Takže Rin je vlastně… taky moje sestra.“
„Proč?“ Další proč. Nechtěl uvěřit tomu, co právě teď slyšel.
„Já nevím, Bille,“ povzdechl si chlapec s copánky. „Každopádně… nemůžeme se… milovat. Jsme bráchové. Já vím, že jsem ti strašně moc ubližoval, když jsem se s tebou nebavil, ale nevěděl jsem, co mám dělat. Byl jsem tak… zmatený. Omlouvám se… za všechno.“ Odmlčel se na chvíli a podíval se na hodiny. „Já… zajdu pro Rin, dobře? Počkáš tady.“
„To nemusíš… Není ve školce,“ zakroutil Bill hlavou a bolestně přivřel oči. Tak moc mu chyběla…
„Jak není?“ Podíval se tázavě na Billa.
„Babička si ji odvedla… Chtěl jsem ukončit studium, ale vyrušil mě… Alex. Spíše jeho kamarádka, pravděpodobně.“ Šoupal nohama o zem.
„Cože?!“ vyjekl spontánně Tom. Nelíbilo se mu to. „Ale to nemůže! Máš ji na starosti ty, ne?“ Teď mu došlo, proč byl Bill tak tichý, vysvětlovalo to i jeho kruhy pod očima a celkově jeho vzhled. Všiml si toho, ale dělal, že ne. ‚Jsi opravdový pitomec,‘ musel si přiznat v duchu.
„Jo, soudem. Nedovolil bych, aby šla do dětského domova. Babi mi nechala tady… tohle,“ vzal ze stolu papír, na kterém byl napsán vzkaz, a podal jej Tomovi. Všechno jej teď bolelo, ale nejvíc jeho srdce. Bylo toho opravdu moc. Rin, Alex, Tom… Moment. To znamená, že Tomův táta je i jeho. Ten muž, před kterým se tak styděl, je jeho táta! Co teď bude dělat? Co bude dál? Nechtěl by o Toma přijít. A ani o Rin a… pravého tátu.
„Počkej. Jedu taky.“ Postavil se na nohy. Byl rozhodnutý. Vezme si ji zpátky. Nemůže ji tam jen tak nechat, určitě jí je smutno.
V chodbě vzal Tammy na vodítko a chytal kliku od vchodových dveří. Byl mu fuk jeho aktuální stav, že má modřiny… byla tu šance dostat Rin zpět domů. I když to bylo přes půlku Německa.
„Ty ji chceš brát s sebou?“ podivil se Tom a nechápavě se na černovláska podíval. Opravdu byl zamilovaný do vlastního bratra? Jak se to stalo? Moc dobře věděl… Byla to pro něj láska na první pohled. Ale co když je jen bratrská? Přece jsou dvojčata, museli být nějak propojeni, i když od sebe byli několik let. Vzpomněl si na celý víkend na chatě, co spolu zažili, jak se staral o Rin a bylo jim dokonale. Ne, on ho doopravdy miloval.
„No… jo,“ vytrhl jej z myšlenek ten nádherný hlas.
„A… co když ji necháme u mě?“ navrhoval dred. Cesta bude dlouhá, bude to stresující, není to jen pár hodin cesty. „Táta je doma, tak…“
„Hm,“ Přikývl na souhlas Bill. Nic jiného mu prakticky nezbývalo, nechtěl ji trápit. „Pojedeme mým autem,“ rozhodl.
„Jasně, ale Bille… co budeme dělat?“
„Jak co budeme dělat?“
„No… my dva…“ naznačil dred dost jasně dřív, než Bill stihl dveře otevřít.
„Já… nevím, ale… Miluju tě.“ Pověděl upřímně. Byl tak vychovávaný. „Omlouvám se.“
„Proč se omlouváš?“
„Že… jsem se do tebe zamiloval. Ale milovat tě nemůžu,“ musel si to připustit. Incest je zakázaný, a kdyby na to někdo přišel, měli by oba moc velký problém. A ten on nepotřeboval, měl jich už více než dost.
Tom se zamyslel. Mohli by být jako pár, kdyby- „Vlastně… Teoreticky můžeš. A já tebe. Nikdo to neví. Každý máme jiné příjmení, nikomu to nedojde. My bychom to taky nevěděli, kdyby mi to táta neřekl. Hodně jsem o tom přemýšlel… a nejde to. Nejde dělat, že se nic mezi námi neděje. Ten čas, kdy jsem tě… ignoroval… strašně jsi mi chyběl. Bolelo to, ale já si v hlavě musel všechno urovnat, co vlastě chci. A zjistil jsem, že chci tebe. Tebe a Rin. I s Tammy,“ usmál se lehce a chytil Billovo zápěstí. „Já tě miluju a vždy budu.“
„Tome, ale jsme přeci… rodina,“ Pověděl Bill. „Vlastně… ani nevím, co mám dělat, co mám cítit, jestli být šťastný nebo smutný,“
„Já vím, taky jsem se tak cítil. Ale došlo mi to. Jsem šťastný. Protože teď nás nikdo nerozdělí, to ti slibuju. I jako bratr,“ usmál se Tom.
Bill přemýšlel. Má rodinu. Vezme si Rin zpátky. Tom už s ním taky komunikuje a všechno mu pověděl… „Mám rodinu…“ zašeptal a chytil se za pusu. Až teď mu to začalo pomalu docházet. Ten muž, který pro něj byl otcem celý jeho život, nebyl jeho táta. On má vlastního tátu, který žije… A zná ho! Sice jej viděl jen jednou v životě, ale… Jak se má teď k němu chovat? Jak jej má oslovit…?
„Opravdu?“ sklopil hlavu lehce dolů a chytil se za mikinu, která chránila Tomovo tělo před zimou. Cítil se tak dobře, uvolněně, věřil Tomovým slovům.
„Opravdu.“
autor: Kiki
Knečně to Tom Billovi řekl! Naprosto chápu, že potřeboval čas na to to sám vstřebat a pochopit a taky chápu, že taková věc se prostě neříká snadno. Plně tomu rozumím, ale jsem ráda, že si to už kluci vyříkali. I kdyby se Bill stále trápil, tak by alespoň věděl proč, protože takhle žil chudák v nevědomí a to, že ani neví, co Tomovi provedl, že s ním nekomunikoval, muselo být nejhorší.
A jsem ráda, že to Bill vzal tak v pohodě. Trochu jsem se obávala jeho reakce a měla jsem srach, že se zalekne a oba okamžitě svůj vzta zamítnou. Ne že bych se divila. Ale takhle je to jednoznačně lepší. Jsem ráda, že si Bill za svojí láskou tak stojí a že i Tom po těch dnech pochopil, že bez Billa nemůže existovat.
Taky mě těší, že se kluci rozhodli jet pro Rin! Věřím, že zákon je na jejich straně, Bill se o malou hezky stará, tak by neměl být žádný problém. Snad už bude jenom líp! 🙂
Moc děkuji za pokračování. 🙂
No to opisovanie pocitov – ako si priznala, bolo to vidno, ale zvládla si to prijateľne 🙂
Tom konečne povedal Billovi dôvod svojej ignorácie! Mu to teda trvalo 😀 aj keď chápem, že potreboval čas si všetko ujasniť.
Tiež som rada, že to Bill prijal vcelku v poriadku. Bála som sa jeho reakcie, keďže sa naňho teraz všetko sype, ale našťastie to prijal v pohode a dokonca svoj vzťah hneď nezavrhli. To ma potešilo asi najviac – teda, keď Tom povedal, že sa ich vzťahu vzdať nemieni a o tom, že sú súrodenci nikto vedieť nemusí.
A nakoniec je skvelé, že sa rozhodli ísť pre Rin. Že Tom vôbec nezaváhal a hneď sa vydával na cestu. Verím, že sa im podarí malú dostať späť, však Bill je jej opatrovník a teraz, keď má už aj brata a otca, tak babkina výhovorka o tom, že na malú pri škole nemá čas a nemôže ju tak uživiť, určite neobstojí.
Ďakujem za časť.
Já jsem tak ráda, že si to alespoň prozatím všechno vyříkali! I když prozatím je nejdůležitější, aby zpátky získali Rin. A potom by mohli vyřešit zbytek. Byla jsem šťastná i za Billa, když si uvědomil, že má rodinu. To bylo krásné!
Díky za díl 🙂
Je fajn že si to vyjasnili a doufám že se vrátí z Rin.
Tiež sa teším z toho, že sa Tom konečne odhodlal, aj keď keby Alex nenapadol Billa kto vie ako dlho by nechal chudáčika trpieť:( a dúfam, že Rin dostanú naspäť:)
Mám fakt radost, že se Tom konečně rozhoupal a svěřil se mu. Jsou přeci pár – a taky bráchové. V obou případech je běžné se tomu druhému svěřovat 🙂 Myslím, že jejich láska bude silnější než nějaké společenské konvence, a s výjimkou otce o nich nikdo neví, takže můžou žít v utajení.
Doufám, že se jim podaří získat Rin zpátky. Jen mě napadá, jestli je dobrý nápad, aby se Bill ukazoval před babičkou zmlácený, přeci jen to nepůsobí zrovna důvěryhodně… 😀 I když unášet malé děti taky není kdovíjak důvěryhodné, takže si nemají co vyčítat. Díky za díl 🙂