autor: HollyWoodFix
Den 1.
Bill s Tomem dorazili do New Yorku po dvouhodinové jízdě autem. Znovu si cestou prošli plán, aby se ujistili, že všechno do sebe zapadá. První týden budou zůstávat u Tomových rodičů a první noc bude taková menší párty na oslavu jejich návratu, takže přijdou i Billovi rodiče. To bude doba, kdy uvedou svůj plán do pohybu.
Bill si celou cestu stěžoval, že je mu špatně. Černovlasému muži většinou bývalo špatně po dlouhé cestě autem, a málokdy se stávalo, že Toma požádal, aby mu zastavil, ale za tuhle cestu se to stalo dvakrát. Tom se obával, že na Billa něco leze, a jestli by náhodou neměli na celý ten plán zapomenout, ale Bill ho ujišťoval, že je v pořádku a jen toho moc snědl, než odjeli. Tom mu ze začátku moc nedůvěřoval, ale pak si vzpomněl, co mladší muž všechno snědl k snídani, jako kyselé okurky nakrájené na cereáliích, a nebyl překvapený, že mu bylo špatně.
Když dorazili a zabydleli se, Billovi rodiče přijeli ke Kaulitzům. Byli nadšení, že budou moct začít se svým plánem.
„Jak se mají moji kluci?“ Zapištěla Simone a oba dva těsně objala. „Tak moc jste mi chyběli.“
„Taky jsi nám chyběla, mami,“ objal ji Bill a zachytil pohled svého otce, který stál hned za ní. Bill se svým otcem nemluvil už týden od toho posledního hovoru a podle Simoniny nálady hádal, že jí to neřekl.
„Rád tě vidím, Bille,“ řekl Gordon a neobratně ho objal. Bill mu to oplatil. Věděl, že jeho otec je ublížený a možná trochu naštvaný, jak posledně ukončili jejich rozhovor, a Bill si uvědomil, že to mohl pravděpodobné zvládnout lépe. Ale co doopravdy Billa naštvalo, bylo to, že si jeho otec ani neuvědomoval, proč je vlastně Bill naštvaný.
„Tak co kdybychom začali?“ Natálie byla šťastná a nálada zaplňovala pokoj. „Odpočiňte si a dejte si pár drinků a já mezitím dokončím věci v kuchyni?“
„Já ti pomůžu,“ nabídla se Simone a následovala druhou ženu do kuchyně, nechaly čtyři muže o samotě. To bylo ono, teď mohli začít. Se dvěma ženami nepřítomnými v pokoji to byla perfektní příležitost začít fázi jedna.
„No, souhlasím s Natálií ohledně těch drinků,“ řekl Jorg. „Chce někdo pivo?“
Gordon a Tom přikývli na souhlas, ale Bill zavrtěl hlavou. „Ne pro mě, Jorgu, díky.“
„Proč ne? Jsou prázdniny. Všichni mají nárok na pití.“
„Jen se na to necítím,“ řekl Bill a napil se ze své vody.
Jorg jen pokrčil rameny a šel pro pivo ostatním.
Večer pokračoval a Bill byl jediný, kdo nepil. Po několika skleničkách vína se ho Natálie a Simone snažily ukecat, aby si dal aspoň panáka vodky, ale on znovu odmítl. To upoutalo pozornost jejich otců, ale nijak moc o tom nepřemýšleli. Konec konců, pití se od nich nepožadovalo, když přišlo na rodinná setkání, přestože bylo očekáváno, ale to byla část jejich plánu. Chtěli vzít věci pomalu, a potom je na konci těch dvou týdnů vystrašit.
Den 2.
Další den ráno byl Bill první vzhůru. Už noc předtím byl unavený a chtěl spát, ale jeho žaludek mu to nedovoloval a musel udělat krátkou zastávku na záchodě, kde vyprázdnil obsah svého žaludku.
Bill naříkal a utřel si pusu. Jak je možné, že on byl jediný, kdo nepil, ale jediný, komu bylo špatně? Určitě to byla karma. Bill zavrtěl hlavou a vydal se dolů. Nebyl tak hladový, když se vzbudil, ale nyní jeho prázdný žaludek hladověl. Prohraboval se ledničkou a vytáhl si zbytky hovězího, nějaký chleba a sklenici okurek. Všechno hodil na chleba a udělal si sendvič, skoro slintal už jen nad tím pohledem. Cítil se, jako by několik dní nejedl.
Sedl si ke stolu se svým sendvičem, otevřel si laptop a zkontroloval e-maily. Byl tak zažraný do svého sendviče a čtení na internetu, že si nevšiml, že někdo vstoupil do kuchyně.
„Dobré ráno, Bille.“ Řekl Jorg a způsobil, že mladší muž nadskočil a zbytek sendviče mu upadl na podlahu.
„Svatá dobroto.“ Bill si dal ruku na hrudník a snažil se zklidnit svůj srdeční tep.
„Promiň, že jsem tě vystrašil,“ zasmál se Jorg. „A že jsi kvůli mně upustil, cokoliv jsi jedl. Co to bylo? Měl jsi hovězí a okurky k snídani?“ zeptal se starší muž šokovaně.
Bill skoro zapomněl na svůj sendvič, který smutně sledoval. Tak moc si to užíval. Myšlenka, že ho nebude moc dojíst, ho dohnala k slzám. Co s ním bylo špatně? Byl to jen sendvič.
Jorgův pobavený výraz zmizel, když si všiml, že přítel jeho syna je naštvaný. Bylo to něco, co řekl?
„Že bych udělal své slavné palačinky?“ navrhl Jorg, aby prolomil trapné ticho.
„To zní úžasně,“ zaradoval se hned Bill nad Jorgovým nápadem. Jorg vždycky dělal ty nejlepší palačinky, ačkoliv se i jeho otec vychloubal, že umí ty nejlepší vafle. Ale myšlenka na palačinky ho přiměla zapomenout na sendvič, zatímco mu ve skutečnosti myšlenka na hovězí a okurky přivodila nevolnost. „Hned budu zpátky.“
Vyběhl z místnosti rovnou do koupelny. Jorg jen nechápavě zíral na černovlasého muže. Napadlo ho, že možná měl Bill přece jen pár drinků… Když Jorg dokončil přípravu palačinek, začal prostírat stůl, věděl, že vůně všechny probudí. Zvedl Billův počítač, že ho dá na stranu, ale všiml si otevřeného článku, na který se mladší muž díval. Nechtěl šmírovat, ale bylo to před ním. Poslední hledání bylo mužské těhotenství.
Předtím, než si Jorg mohl přečíst více z článku, slyšel, jak někdo vstoupil do kuchyně. Starší muž rychle zavřel laptop a dal ho na stranu, nechtěl být přistižen při šmírování.
„Ahoj tati.“ Tom zazíval, když vstoupil do kuchyně a hned si nalil ranní kávu. „Kde je Bill? Ráno nebyl v posteli,“ zeptal se Tom, protože očekával, že jeho přítel bude v kuchyni.
„Myslím, že bude v koupelně,“ odpověděl Jorg, ale nebyl si jistý, kam mladší muž vyběhl. Byl pryč už několik minut.
„Bylo poslední dobou Billovi špatně?“ zeptal se Jorg, když uběhlo dalších pár minut. Nemohl si pomoct, ale přemýšlel nad událostmi dnešního rána a článkem, který viděl.
„Proč?“
„Protože dneska ráno se mu zničehonic udělalo špatně.“
„Jo, posledních pár dnů mu není dobře, ale většinou jen ráno. Bude v pohodě, doufám.“ Řekl Tom. „Ale raději ho půjdu zkontrolovat.“ Tom se zvedl a odešel. Nechal svého otce s vykulenýma očima a tisíci otázkami běžícími mu hlavou.
Tom vešel do koupelny, když se Bill zrovna oplachoval.
„Jsi úžasný.“ Tom se ušklíbl a objal svého přítele.
„To vím,“ řekl Bill a odtáhl se. „Ale proč to říkáš?“
„Kvůli té ranní nevolnosti, kterou jsi zahrál. Můj táta to doslova sežral. Jistě si myslí, že se něco děje. S tvýma hereckýma schopnostma to bude jednodušší zahrát.“
Tom si znovu Billa přitáhl do objetí a nevšiml si ustaraného pohledu v Billově tváři.
„Jo, bude to jednodušší, než jsem si myslel.“
Uběhlo dalších pár dní bez toho, aby Bill a Tom dělali něco nového s jejich plánem. Bill stále předstíral ranní nevolnosti a odmítal pití, a to stačilo k tomu, aby měl Jorg podezření čím dál tím větší.
Neviděli Gordona od té první noci, kdy přijeli, ale Bill s ním mluvil po telefonu. Gordon se omluvil za to, že ho tlačil do Harvardu a Bill to přijal. I když Bill mohl v jeho řeči slyšet matčina slova a bylo jasné, že ona ho k tomu donutila. Ale i tak byl Bill šťastný, že mohl tuhle nepříjemnost hodit za hlavu, protože to bude jednodušší následující týden, když tam budou zůstávat.
Dnes byl Štědrý večer a také poslední den, kdy budou zůstávat s Tomovými rodiči. Simone a Gordon přišli přes den, byla to tradice, že tyhle dvě rodiny trávily svátky spolu, to samé jako zítra večer Jorg a Natálie a další příbuzní stráví Vánoce u Trumperových.
Prosinec byl na New York neobvykle teplý, protože ani nepotřebovali bundy, když šli ven. Byl navržen fotbal vzadu na zahradě.
„Co říkáte, kluci? Trumperovi chlapi vs. Kaulitzovi.“ Řekl Jorg nadšeně.
„Nevím, tati, Bill se necítí moc dobře,“ lhal Tom, aby zvýšil otcovo podezření.
„Oh, no nemusíme…“ Začal Jorg, ale byl ihned přerušen.
„Samozřejmě, že můžeme hrát! Bill je v pohodě, že ano?“ Gordon poplácal Billa po zádech, což skutečně Billa vytočilo. Jeho otec se nezdál, že by se zajímal o to, jestli se cítí dobře nebo ne, prostě chtěl jen soutěžit.
„Jo, jsem v pohodě,“ vzdal to Bill. Raději bude hrát, než se znovu hádat se svým otcem. Konec konců, byly prázdniny. I když byl docela naštvaný na svého otce, chtěl si je taky trochu užít.
„Jsi si jistý?“ Zeptal se Tom, který hrál obávajícího se přítele. Ale byl to jen fotbal, co by se mohlo stát?
„Jsem si jistý.“
Hra se rozběhla strašně rychle, Bill a jeho otec skórovali první. Ale věci se hned obrátily a Tom s Jorgem skórovali hned dvakrát. Bill se rychle unavil a nebyl schopný se ve hře rychle orientovat, což způsobilo, že byl Gordon naštvaný.
„Co se děje, Bille? Totálně nás tady drtí.“ Zeptal se Gordon a svého syna si odtáhl na stranu. Nenáviděl ten vítězný pohled na Jorgově tváři.
„Promiň, tati, ale jak Tom řekl, není mi dobře…“ omlouval se Bill. Pokoušel se ze sebe dostat to nejlepší. I když ho to štvalo, nikdy nebude schopný porozumět jeho potřebě vždy porazit Jorga, ale nechtěl naštvat svého otce, takže dělal všechno pro to, aby vyhráli.
„No, nevypadáš tak nemocně, takže se z toho dostaň.“ Gordon znovu Billa poplácal po zádech a odešel zpátky ke hře. Gordon byl vždycky ten tvrdší, co se týká lásky, a Bill si na to už zvykl, ale z nějakého důvod se ho jeho otcova rozdílnost názoru na to, jak se cítí, dotkla víc než obvykle. Vzal si pro sebe ještě pár minut, aby se dal dohromady. Nechtěl ze sebe udělat blbečka, že je naštvaný pro nic za nic.
Konečně se přidal k ostatním a hra mohla pokračovat. Byla to Billova a Gordonova hra. Gordon měl míč a ukazoval na Billa, aby běžel. Bill se rozběhl na druhou stranu zahrady a nevšiml si kořenu schovaného pod stromem, což Billa donutilo zakopnout a spadnout na zem.
„Sakra, Bille.“ Slyšel Toma, který okamžitě běžel k mladšímu muži a pomohl mu na nohy. „Jsi v pořádku?“ Zašeptal Tom, a opravdu se zajímal.
„Jo, jsem v pořádku,“ zamumlal Bill a stále se cítil trapně ohledně celé téhle věci.
„Možná to můžeme přilít jako palivo do našeho vtipu,“ navrhl Tom, ale mluvil potichu, že ho ani Jorg ani Gordon nemohli slyšet. Bill souhlasně přikývl. Nechtěl to přiznat staršímu muži, ale cítil se totálně vyčerpaný a byl rád, že tohle mu pomůže, aby přestal hrát.
„Bill už dál nebude hrát,“ otočil se Tom k otcům, ruku měl okolo pasu mladšího muže.
„Co tím myslíš? Jen spadl. Bill může snést víc než tohle,“ protestoval Gordon.
„Necítí se dobře a já nechci, aby hrál,“ zopakoval znovu Tom.
„Je dospělý muž, Tome, může to překousnout a dát se dohromady.“
„Podívej, Gordone,“ řekl Tom a začal být trochu naštvaný na staršího muže. I když Bill nebyl doopravdy těhotný a Tom by normálně souhlasil, že to Bill může zvládnout, fakt, že se jeho otec nezajímá o zdraví svého syna, šel Tomovi hodně na nervy. „Necítí se dobře, takže už nebude hrát, to je všechno.“
Předtím, než mohl Gorodn odporovat, Tom vedl Billa pryč ze zahrady na verandu.
„Jsi v pořádku?“ Zeptal se znovu, když byli pryč od svých otců.
„Jsem,“ zamumlal Bill a pohledem se díval někam jinam než na svého přítele, nechtěl, aby ho slzy v očích zradily.
„Bille,“ řekl Tom, který byl schopný číst svého přítele. Ne, že spolu byli pět let, ale byli taky nejlepší přátelé celý svůj život, takže mohl říct, kdykoliv ho něco trápilo. Tom chytil Billovy tváře do dlaní a donutil ho, aby se na sebe dívali. Palcem setřel Billovu slzu, která mu unikla.
„Víš, že tě miluje, že ano?“ Tom nemusel vždycky souhlasit s Gordonem a Jorgem, ale když na to přišlo, jejich otcové je milovali.
„Já vím, ale já to jen hraju, víš…“ lhal Bill a zamrkal, aby zahnal slzy. „To je něco, co by těhotná osoba udělala, víš, citlivý pro nic za nic.“
„Oh, okej, dobře.“ Tom se usmál, ulevilo se mu, když zjistil, že jeho přítel ve skutečnosti není naštvaný. „Tvoje herectví je tenhle týden fakt dobré. Skoro jsem ti věřil i já,“ smál se Tom.
„Jo, možná bych se měl dát na herectví,“ dělal si Bill srandu, chtěl změnit předmět hovoru. „Ale vrať se, protože to vypadá, že budou stejně pokračovat, se mnou nebo beze mě.“
„Dobře.“ Tom si Billa přitáhl do náruče a políbil ho na tvář. Cítil na sobě jejich pohledy, takže se rozhodl pro větší show. Usmál se na Billa a ruku položil na jeho břicho. Tohle Billa trošku překvapilo, ale rychle pochopil, co Tom dělá. Ruku si položil na tu Tomovu a druhou ruku omotal kolem Tomova krku a přitáhl si ho pro polibek. Bill se odtáhl a trochu se začervenal. Měl z toho polibku malou závrať, takže jeho žaludek udělal kotrmelec.
„Miluju tě,“ řekl Tom sladce.
„Taky tě miluju,“ odpověděl Bill a Tom mu dal další rychlou pusu předtím, než se vrátil ke hře. Billův žaludek se stále převracel, dokud se nadšení nezměnilo v nevolnost. Rychle si našel cestu zpět do domu a doufal, že na sebe neupoutal moc pozornosti.
„Co to bylo?“ Zeptal se Gordon, když se Tom vrátil k těm dvěma. Tom věděl, že oba viděli malou show, což nechalo Gordona zmateného a Jorgovi lítaly myšlenky hlavou. Tom věděl, že je jeho táta více podezřívavý, zvlášť teď, když byl svědkem jejich chování celý týden.
„Nic.“ Tom pokrčil rameny a ignoroval jejich podezřívavé pohledy. Gordon si o tom moc nemyslel a přijal Tomovu odpověď.
Jen počkej příští týden, pomyslel si Tom,
a potom rozhodně budeš zmatený.
autor: HollyWoodFix
překlad: Danny
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 18
Ach chlapci….motate sa do klamstva ktore je vlastne skjtocnostou. Dokonale
Já si myslím že to Bill nehraje že je opravdu těhotný ale ještě o tom neví.
A ja si myslím, že je Bill tehotný a vie o tom. Len prečo to nepovie Tomovi? Tom by sa mohol nahnevať, že klamal aj jeho. Ďakujem za preklad.