autor: Muckátko :o*
Nový začátek
Víkendové stěhování Billových věcí nakonec proběhlo v naprostém klidu, bez žádných slz, proseb, přemlouvání nebo hysterických záchvatů. Těch věcí nebylo mnoho, proto si vystačili jen s jednou cestou autem.
Byla pravda, že první noc v novém prostředí Bill nesnášel příliš dobře, zvlášť když věděl, že naproti jeho pokoji nejsou dveře, za kterými by se ukrývala osoba, ke které by si mohl dojít pro pohodlí. Tom se na něj ale nezlobil, ani když jej Bill držel téměř celou noc vzhůru, protože spolu mluvili po telefonu. Bill seděl schovaný pod přikrývkou, aby tlumil už tak tichá slova, aby jej táta neslyšel. Nejspíš by jej trochu mrzelo, že místo něj si povídá s Tomem.
Kolem půl 4 ráno však Bill neočekávaně usnul se zapnutým mobilem vedle sebe. Tom mohl slyšet jen jeho dýchání a byl rád, že se Billovi nakonec podařilo usnout. Ukončil hovor, a i když se slunce právě chystalo vstávat, on a Bill šli spát.
Tom měl díky zkouškovému období teď víc času, proto se hned na pondělí domluvili s Billem, že se sejdou v parku a buď se projdou, nebo si sednou na lavičku a popovídají si, protože stačilo jedno odpoledne a jedna noc, které nestrávili spolu, a Bill měl pocit, že je tolik věcí, které musí Tomovi hned povyprávět.
Tom jako správný gentleman vyšel z domu dřív, aby byl na místě jako první a nenechal Billa čekat. Cestou se stavil v oblíbeném krámku pro nějaké gumové příšerky, na které v poslední době nebyl čas, a vydal se už bez dalších zastávek k parku.
Dokonalé načasování tomu dopomohlo a on se s Billem potkal u vchodu do parku.
„Ale ale ale. Někdo se mě nemohl dočkat, že je tu skoro čtvrt hodiny předem,“ pronesl Tom laškovně a snažil se Billa trochu pozlobit.
„Mohl bych říct to samé,“ opáčil Bill.
„Já chtěl být zdvořilý a nechtěl jsem tě nechat čekat,“ ospravedlnil se.
„Možná jsem měl stejný motiv,“ vyplázl na něj Bill jazyk a ušklíbl se.
„Pocem!“ přitáhl si jej Tom k sobě a Bill k němu poslušně přiťapkal, div nezakopl o své vlastní nohy.
„Nebudu ti říkat, že jsi mi chyběl, protože by to bylo hloupé a znělo by to kýčovitě, ale…“ odmlčel se a natáhl se k Tomovu uchu, aby to nikdo jiný neslyšel, „chyběl jsi mi,“ zachichotal se.
„Ty mně taky,“ oplatil mu Tom a konečně se vpil do Billových rtů, které mu vyšly vstříc možná o chvilku dříve, než se Tom vůbec pro polibek natáhl. Láskyplně Billovy rty polaskal a pohladil jej po tváři.
„Nazdar, šňupáčku, i tys mi chyběl,“ sklonil se k pejskovi, který seděl u Billových nohou a čekal na své přivítání. Otřel se mokrým nosem o Tomovu tvář a legračně zaštěkal.
„Tome, prosím, neříkej mu šňupáčku. Je to Schnuppi,“ opravil jej Bill trochu otráveně.
„To je skoro to samé,“ zazubil se Tom a postrkoval Billa do parku, aby se mohli někde posadit.
Park byl téměř prázdný, proto si mohli z laviček vybírat, jak jen bylo libo. Nakonec se zastavili u jedné, kde nepříliš svítilo slunce a která nebyla přímo u hlavní cesty, jež vedla parkem.
„Tak co? Už ses zabydlel?“ zeptal se Tom a vytáhl z kapsy papírový sáček se sladkostmi. Nebylo ani třeba Billovi nabízet, jestli si dá. Automaticky sáhl do sáčku a jednu gumovou věc neurčitého tvaru si strčil do úst.
„Jo. Byl jsi u toho, pamatuješ?“ přežvýkl.
„No tak to pozor. Není zabydlení jako zabydlení. Já ti pomohl zabydlet věci. To znamená nanosit je do tvého pokoje a umístit je na tebou určené místo. Já měl na mysli jiné zabydlení. Chtěl jsem vědět, jestli už ses tak nějak seznámil s prostředím, sžil se s ním a tak,“ vysvětlil Tom.
„No… tak na tohle zabydlení budu asi potřebovat víc času než jedno odpoledne a noc, ale asi ano. Je to dobré a myslím, že to bude dobré i do budoucna.“
„To jsem moc rád. Já vím, že tyhle věci jsou to poslední, co by tě nějak zajímalo, ale bydlíte v hodně fajn oblasti, takže si myslím, že si to tam časem zamiluješ. Není tam tak velký provoz jako přímo v centru, a navíc máte blízko všechno, co je třeba.“
„Tady někdo velmi podrobně zkoumal terén,“ škádlil Bill Toma.
„Tady mě někdo držel téměř celou noc vzhůru, tak co jsem měl dělat?“ vrátil mu Tom stejnou měrou.
„Bylo by daleko hezčí, kdybys řekl, že sis jen chtěl být jistý, že se mi bude na novém místě líbit,“ zabručel Bill.
„A ty víš, že to tak je, tak proč bych měl plýtvat slovy, když je to tak jasné?“
„Protože to rád poslouchám.“ Billovy líce trochu zrůžověly.
Tom Billa objal. Na oko předstíral, že mu to dělá velké potíže.
„Virtuálně jsem projel celou oblast v okolí jednoho kilometru, abych se ujistil, že budeš v bezpečí, že se nebudeš nudit, že když dostaneš na něco chuť, tak restaurace jsou hned za rohem, a že když budeme spolu, vždycky najdu nějaké místo, kam tě vezmu a kde se ti to bude líbit,“ pověděl mu Tom.
„Ohh Tomi,“ mňouknul Bill a vděčně se k Tomovi přitiskl. Cítil, jak jeho srdce pod Tomovými slovy taje.
„Spokojený?“
„Naprosto,“ zamrkal Bill a vtiskl polibek na Tomovu čelist. Odtáhl se od něj, otočil se na lavičce, čelem k Tomovi a své dlouhé nohy přehodil přes Tomův klín a pohodlně je natáhl téměř přes celou lavičku. Byl sice trochu shrbený, jak se neměl o co opřít, ale nevadilo mu to. Cítil Tomovo tělo pod svými stehny a užíval si hlazení Tomových dlaní ať už na stehnech, kolenech nebo lýtkách.
„Je to možná divné, že to říkám tak brzy, ale ráno jsem se probudil a cítil jsem se dobře. Samozřejmě mi nejdřív chyběla tvoje přítomnost, ale pak jsem se rozhlédl kolem a snažil se vybavit si pocity, když jsem se probouzel ve svém pokoji u tebe doma, a když jsem se probudil v novém bytě a bylo to… téměř stejné. Cítil jsem se pohodlně a nebál jsem se,“ svěřil se Tomovi.
„To jsem moc rád, Bille. Celý víkend jsem se modlil, aby se ti u táty líbilo, aby ses moc netrápil,“ stiskl Tom Billovo stehno kousek nad kolenem.
„Snažil jsem se. Sice jsem nejdřív všechno porovnával s tvým domem. Pokoj byl na druhé straně, postel na jiné stěně, výhled z okna úplně jiný, naproti pokoje místo tvého pokoje koupelna, ale pak se to nezdálo tak špatné. Měl jsem tam věci, které jsi mi koupil, na nočním stolku naši fotku, kterou jsi mi dal k narozeninám, a vedle mě spal Schnuppi,“ zadíval se na pejska, který něco čmuchal v trávě před lavičkou.
„Ech? Skoro to vypadá, že teď už nevytáhneš paty z domu a já ti už nebudu vůbec chybět!“ zvolal Tom tragicky. Bill se hlasitě zasmál.
„No jedno mi chybělo. Polibek na dobrou noc. Táta mi sice dal pusu na čelo, ale to se nepočítá, protože to byl táta,“ zamlel sebou Bill.
„Myslíš nějaký takový polibek?“ zeptal se a nahýbal se k Billovi.
Položil pravou ruku na Billův levý bok a zachytil Billův spodní ret. Drobně jej skousl a hravě po něm přejel jazykem. Bill se vydal Tomovi naproti a svým nahnutím k němu způsobil, že se k sobě jejich rty opravdu těsně přitiskly a jejich nosy lechtaly tvář toho druhého. Bill naučeně pootevřel ústa a nabídl tak Tomovi, aby jejich polibek prohloubil. Tom vydechl a vklouznul svým jazykem do Billových teplých a povolných úst. Po paměti vyjel pravou dlaní, která stiskávala Billův bok, po jeho těle nahoru, pohladila laní krk a jemným stiskem si přidržela Billův obličej v takové poloze, aby se Tom mohl soustředěně věnovat místům, o kterých věděl, že Bill miluje, když se jich jazykem dotýká, aniž by mu Billova tvář utíkala někam, kam nechtěl. Bill zamručel do Tomových úst a prsty objal Tomovu paži, která si přidržovala jeho obličej u svého.
Tom jej sice držel za krk a z dálky to dokonce mohlo téměř vypadat, že se Tom snaží Billa stiskem dusit, ale Billovi to naopak přišlo vzrušující. Místo, kde se jej Tom dotýkal, vypadalo hrubě, vášnivě a dominantně, ale pak Bill vnímal, jak jemně, něžně a opatrně se k jeho krku Tomova dlaň tiskne. Tohle zacházení se naučil za tak krátkou dobu naprosto zbožňovat. Tom byl stále obezřetný a stále nad svými dotyky přemýšlel, ale konečně vůči Billovi začal projevovat svoje city k němu. Ze všech jeho dotyků Bill poznával, jak intenzivně, vášnivě a nekonečně jej Tom miluje. Jak obrovská, vroucná a opravdová je jeho láska k němu.
V těch chvílích Bill dokázal jen přijímat Tomovy polibky, dýchat mu do úst, sát jeho jazyk a sobecky si hluboké líbání užívat, protože to, co dokázal Tom dělat svými rty, zuby a jazykem v jeho ústech nebo na rtech, to Billa nutilo všechno jen přijímat a jen se velmi chabě pokoušet o totéž.
Tom, spokojený, jak Billovi tímto intimním polibkem znovu dokázal, jak jej miluje, olízl Billův spodní ret a pomalu se odtáhnul, zanechávajíc Billa úplně bez dechu, bez racionálního uvažování a beze slov. Pyšně se usmál, když si prohlédnul Billovy zrůžovělé tváře, lesknoucí se nateklé pootevřené rty, jejichž růžovost by jim kdejaká malina mohla závidět, a zavřené oči s chvějícími se řasami.
„Nějaký takový polibek sis představoval?“ zeptal se Tom nízko posazeným dráždivým hlasem. Po Billově těle přeběhl mráz a v momentě mu naskočila husí kůže, jak mužným hlasem k němu Tom promluvil.
„Uhm,“ mňoukl roztomile a snažil se zastavit to šimrání ve svém podbřišku. Rozlepil oči a několikrát si olízl rty, na kterých ještě dokázal zachytit Tomovo chuť. „U-hu,“ odpověděl na Tomovu předchozí otázku neschopný pořádného vyjadřování. Nechal svoje čelo sklouznout po Tomově tváři a krku až na jeho rameno, kde se opřel. „Promiň… já jen… dej mi chvilku,“ vydechl Bill a zastyděl se, jak snadno jej Tom dokázal svými dotyky dostat do takové stavu, kdy lítal někde na obláčku.
„Cokoli si budeš přát,“ zasmál se Tom a Billa objal. Jemně mnul zadní část jeho krku, která se nabízela k dotykům, nebo prsty šimral Billovo rameno.
„Zpátky na zemi?“ zeptal se Tom, když se od něj Bill po nějaké době znovu odklonil.
„Ano, ale nedívej se na mě tam tím způsobem a nemluv na mě tam tím tónem,“ vyžádal si.
„Cože?“ uchechtl se Tom nechápavě.
„Ty víš. Když se mi dokážeš podívat až do hlavy a mluvíš tím tónem, kdy se mi tvůj hlas zavrtává dovnitř břicha a divně to lechtá až v páteři,“ vysvětlil mu Bill.
„Dobře. Pokusím se,“ usmál se Tom, ačkoli chtěl dělat přesně to, co mu teď Bill popsal. Miloval Billa sledovat, jak se kroutí pod jeho pohledem a hlubokým hlasem a snaží se předstírat, že to s ním nic nedělá.
„Táta bude příští víkend pryč. Nechceš zůstat u mě?“ navrhl Bill bezelstně. Tom se zaculil, když si dal Billovo pozvání do spojitosti s tím, jak vášnivý polibek právě sdíleli, ale podle Billova výrazu Tom usoudil, že se spíše jednalo o snahu nahodit nějaké nové téma, aby věci přestaly být vzrušivě divné, a že se v žádném případě nejednalo o nějaký návrh z Billovy strany. Tom se rychle vzpamatoval, aby mohl rozumně odpovědět.
„Přijdu moc rád. Můžeme zajít třeba do kina nebo na bowling, kouknout se na nějaký film a udělat si fajn víkend,“ přikývl.
„Bezva! Moc se těším,“ vypískl Bill nadšeně. Opřel se do Tomova objetí a spokojeně vydechl. „Víš co, Tomi?“
„Copak?“
„Najednou mám pocit, jako by tohle všechno znamenalo nový začátek. Jako bych dostal šanci začít znovu a líp. Předtím nade mnou pořád visel ten návrat k tátovi daleko od tebe, ale teď se zdá, že je vzduch najednou čistější a dýchatelnější,“ svěřil se Tomovi.
„Není to jen tvůj pocit, Bille, opravdu to tak je. Dostal jsi druhou šanci, tak bys ji měl využít, jak jen to půjde,“ poradil mu Tom.
„Jsem šťastný, že můžu začít znovu s tebou,“ prozradil mu Bill.
„A já jsem šťastný, že jsem to já, kdo může stát po tvém boku a všechno to zažívat s tebou.“
A prsty na jejich rukou se propletly, stejně jako se v léčebně propletly jejich životy.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 27
Jsem opravdu moc rada za Billa. Je fajn, ze se v novem dome citi bezpecne a pohodlne, ackoliv mu chybi Tom. Navic ma s sebou i pomuchlaneho pejska, co vic si prat 🙂 libilo se mi, jak oba chteli byt na miste tim prvnim. Proste chlapi xD ale ten polibek… absolutne zavidenihodna scena. Tak krasne popsane, ze cloveku z toho naskoci husi kuze. Ach 🙂 snad se bude klukum darit i nadale dobre a snad se ten vikend zvrhne v nejakou poradnou jizdu xD
Moc dekuji za dilek 🙂
Som rada, že Billovi sa v novom byte páči a cíti sa tam bezpečne a uvoľnene.
Nočný telefonát, aby si vynahradil jeho neprítomnosť bol pekný nápad.
Tiež sa mi páčilo, ako chceli byť obaja v parku prví. Vyhovárali sa, že nechcú nechať toho druhého čakať, ale pritom sa nemohli dočkať, až sa uvidia 😀
Scéna s bozkom bol úžasná. Hlavne, ako bol po tom Bill mimo 🙂 a zakázal Tomovi používať ten hlas a pohľad 🙂
No a víkend o samote? Aké mal hneď Tom nápady 😀 Ale už sa na to teším a som zvedavá, čo vymyslia 🙂
Ďakujem za časť.
Jů, to bylo krásné! Holky nademnou už všechno popsaly, tak ani nevím, co víc k tomu dodat. Jsem šťastná, že si takhle můžou užívat společný čas a že se na to oba dva tak těší. A ten společný víkend zní taky úžasně! Snad si to užijou, a my s nimi! 🙂
Je dobře že se Billovi v novém bytě líbí a jsem zvědava na ten víkend.
Tak to byl naprosto úžasný díl, dýchala z něj taková pohoda a spokojenost =)
Je skvělé, že se Bill v novém domově tak dobře adaptoval, říkala jsem si, jak to bez Toma zvládne a on to zvládl více než výborně. Trošku mě překvapilo, že alespoň tu první noc s ním Tom nestrávil, ale asi si kluci řekli, že když nový začátek, tak se vším všudy.
A hlavní je, že to tak chápe Bill, jako úplně nový začátek svého života, života beze strachu a že se teď dívá pozitivně do budoucnosti. S Tomem, tátou a Schnuppim =)
Scéna v parku byla jedním slovem perfektní. Ten polibek byl tak dokonale popsaný, že v tvém podání vyzněl jako něco veskrze vzrušujícího a hříšného a přitom neskutečně něžného a láskyplného ♥ Takhle prostě umí líbat jenom náš Tomi xD♥
Bill je konečně šťastný, šťastný a zamilovaný a ta zamilovanost z obou kluků doslova sálá.
A když potom Bill navrhnul společný víkend, to už nešlo nemít "chlupaté myšlenky" =) Takže jsem hrozně zvědavá, jestli Bill dovolí, aby se jejich vztah posunul od polibků i někam dál.
Nádherné ♥♥♥
Opět další báječný díl, který jsem si užila od začátku až do konce! ♥ Byla to taková krása, že mi bylo na konci líto, že díl končí, protože něco takového bych si mohla číst pořád a rozhodně by se mi to neomrzelo ani na chvilinku. Kluci si sebe vzájemně tak užívali, až mi v některých chvílích docházel dech!
Kdyby to bylo možné, tak bych prosila, aby jsi mi přesně tohohle Toma poslala domů! 😛 Je z něj úžasné vnímavý, galantní, srdečný, vtipný a milující muž! ♥ Bill si nemohl vybrat lépe a já jsem neuvěřitelně ráda, že si k sobě ti dva našli cestičku! 🙂
Popis nočního telefonátu byl skvělý! 🙂 Přála bych si takhle dlouhý noční telefonát někdy zažít! 🙂 A jak nakonec Bill usnul. 🙂 Bobek jeden malý. 🙂
A stejně jako holky, i já jsem ohromně ráda, že se Bill zabydlel a všechno proběhl hladce. Trošku jsem se obávala jak to bude Bill bez Toma zvládat, ale vidím, že se Bill drží. Chápu, že se mu po Tomovi stýská, přece jen je lepší usínat u někoho v náručí, ale líbí se mi, že se to Bill snaží brát z té lepší stránky. Nejvíc mě ale asi potěšilo, když Bill řekl, že mu tohle celé přijde jako nový začátek. Moc doufám v to, že tohle pro Billa nový začátek doopravdy bude a že do tohohle svého nového života vstoupí pravou nohou a konečně se mu bude lepit štěstí na paty, bude si užívat života a především Tomovy lásky!
Scénu v parku jsem doslova hltala očima a užívala jsem si zároveň s klukama. Tomův polibek byl naprosto bezchybý ♥ a bylo to přesně ta část, při které jsem ztrácela dech. Navíc to Billovo červenání po něm, byla další nádherná chvilka, u které jsem se uculovala. Miluju chvíle, kdy jsou ti dva spolu, protože to jsou ty nejkrásnější chvilky! Vím, že tohle tu píšu už snad po milionté, ale prostě se mi líbí, jak je Bill čím dál více ostřílenější, smělejší, výřečnější a uvolněnější. Vím, že se s Tomem po boku cítil vždycky dobře, ale díl od dílu jde vidět jak se Bill pomalinku osměluje. Dělá mi skutečně radost vidět tyhle Billovy pokroky a jen doufám, že už nikdy nenastane chvíle, kdy by se Bill propadal zase zpátky.
Už nás čekají jen tři díly (což je mi strašně líto!), tak doufám, že se už nic nepokazí a všechno bude takhle krásné jako teď. 🙂
Moc děkuji za příjemně strávený večer u tohohle dílu! ♥
Super pozitivní díl 🙂 Jen tak čekám, kdy se ještě něco pokazí 🙁 Ale snad ne – přecejen už jenom tři díly zbývají, tak snad už se nic nezamotá a kluci budou žít šťastně až do smrti 🙂 Oba si to zaslouží, hlavně Tom za svou nekonečnou trpělivost a až nelidsky dobráckou povahu 🙂
Díky za díl a těším se na další.
Ďakujem, ďakujem, ďakujééééém za takúto krásnu kapitolu a za to, kam poviedka (dúfam) speje. Bill si ten nový pekný začiatok po Tomovom bolu naozaj zaslúži a za to ako sa Tom správa aký je empatický a nežný si to zaslúži aj on.
Ten bozk… bral dych a vyniesol do výšav nielen Billa. Je napísaný strašne krásne, ako aj celá poviedka.