autor: mohanrocks
„Slyšel jsi to?“ Bill naklonil hlavu na stranu poté, co si natáhl tričko.
„Slyšel co?“ Tom se na něj zmateně podíval ze své pozice vsedě na posteli, kde si obouval boty.
„Myslím, že jsem zezdola slyšel hluk,“ zašeptal Bill s vykulenýma očima.
Dredáč se zadíval na hodiny a zjistil, že jsou skoro tři ráno. „Doprdele,“ zamumlal. „Jdu to rychle zkontrolovat.“ Vyskočil a tiše se vydal ke dveřím, otevřel a vystrčil hlavu. Soustředěně naslouchal.
„Jsou doma?“ Billův hlas zazněl přímo za ním. To ho překvapilo a způsobilo, že trhnul rukou, která stále spočívala na klice, a bouchnul se dveřmi do hlavy.
„Kurvaaaaaa.“ Tom si nemohl pomoct, zasténal bolestí.
„Tome??“ Matčin hlas zazněl z dolního patra. To Toma vytrhlo z jeho utrpení. Rychle strčil hlavu zpátky do pokoje a zavřel dveře.
„Jsou tady. Do hajzlu,“ vydechl trenér a třel si místo na hlavě, kam se praštil.
„Proč jsi, do háje, dělal takový hluk?“ zeptal se Bill s panikou v očích.
„Protože můžeš za to, že jsem se bouchnul dveřma do hlavy!“ odfrkl Tom. „Nevím, co teď dělat. Půjde sem nahoru, Bille.“ Pokoušel se nekňučet. „Kurva.“ Položil si hlavu do dlaní, ta stále pulsovala.
Ucítil, jak se kolem něj omotala Billova paže. „Hej… možná bych mohl vylézt oknem?“
Tom zvedl hlavu a podíval se na svého společníka. „Nemohl. Není tam nic, po čem bys mohl sešplhat.“
„Mohl bych se schovat v tvém šatníku?“ kývl Bill.
„To nebude fungovat, protože moje máma se tam vždycky dívá, než mi popřeje dobrou noc,“ opáčil dredáč.
„Proč by to dělala?“ Bill pozdvihl obočí.
„Aby zkontrolovala příšery,“ vyhrkl Tom, než o tom stihl popřemýšlet.
„Cože?“ Černovlásek se kousl do rtu, aby potlačil úsměv.
„Sklapni.“ Tom ho od sebe odstrčil. „Je to prostě něco, co dělá od té doby, co jsem byl malý!“ bránil se.
Bill přikývl a vydechl. „Jistě. Kontrolovat příšery je od ní velmi ohleduplné. Myslím, monstra ze skříně jsou vážná věc,“ řekl velmi seriózním hlasem, ale bylo jasné, že zadržuje smích.
„Poslouchej, to teď není důležitý. Nemůžeš jít oknem nebo se schovat v šatníku… a jestli zjistí, že jsem tady, asi nebude chtít, abych dneska opustil dům, což znamená, že s tebou nebudu moct dneska strávit noc,“ shrnul Tom a doufal, že se ho Bill nebude víc vyptávat na monstra ve skříních. Hluboce litoval toho, že tu informaci vypustil.
„Jo, ale slyšela, jak mluvíš! Už ví, že jsi tu,“ argumentoval černovlásek.
„Možná si bude prostě myslet, že to byl duch,“ zavtipkoval Tom, ale tajně v to doufal.
Bill vyvalil oči. „Ty tady… máš d-duchy?“
„Co? Ne, Bille. Dělal jsem si legraci. Pravděpodobně si bude myslet, že se jí něco zdálo. Tohle je velký dům a někdy tu jsou slyšet divný zvuky,“ pokrčil rameny Tom.
„Správně, obvykle způsobené monstry ze skříně,“ uchechtl se Bill.
„Vole, já si nedělám srandu z divných věcí, kterých se bojíš!“ opáčil nevěřícně Tom.
„Počkat. Ty se vážně bojíš strašidel v šatníku? A ke všemu, čeho se bojím já, existují vážné důvody,“ přikývl slavnostně černovlásek.
Tom se už už chtěl hádat, ale pak si představil, že Bill by měl propracovaný příběh ke všemu, co by Tom řekl, takže dredáč raději držel pusu… a nechtěl ani popírat nebo přiznávat svůj strach z šatníkových příšer. „Fajn, takže jsme nic nevyřešili.“ Zhluboka se nadechl. Začal pociťovat úzkost.
„Oh! Můžu jít do tvojí koupelny!“ usmál se Bill. „Tam se schovám, dokud nepůjdou spát, a pak můžu proklouznout pryč.“
„Ale… nebudu s tebou moct strávit noc.“ Tom zkusil nenašpulit rty, ale nemohl si pomoct.
„Nech mě dneska jít, aby tady byla aspoň v budoucnu možnost strávit spolu noc,“ opáčil Bill dospěle a moudře.
„Miluju tě,“ zašeptal dredáč v odpověď.
„Taky tě miluju,“ přikývl Bill s úsměvem a pak oba vyskočili, když se ozvalo zaklepání. „Jdu se schovat, oukej, pa!“ Zmizel v koupelně a zavřel za sebou dveře. Tom se ujistil, že Bill v koupelně nerozsvítil, a pak otevřel dveře ložnice.
„Ahoj, mami.“ Dredáč předstíral zívání, zatímco otevíral. „Už jsem spal.“ Byl ve lhaní příšerný.
„Proč jsi pořád úplně oblečený, a proč máš všude rozsvíceno, když jsi spal?“ podívala se na něj zmateně máma.
„Byl jsem fakt unavený, takže jsem usnul v oblečení… a už dřív jsem spal s rozsvícenými světly,“ pokrčil rameny Tom. Cítil se ohromený lžemi, jež mu proudily z úst.
„Zase ta strašidla ve skříni, zlato? Půjdu a zkontroluju je,“ usmála se máma a vešla dovnitř, aby nakoukla do šatníku, zatímco se Tom rychle mrkl směrem ke koupelně. Doufal, že Bill neslyšel, co matka říkala.
„Hlásím žádná monstra!“ Máma se k němu vrátila a s ujištěním přikývla.
„Nebojím se strašidel ve skříni, mami,“ zakňučel Tom.
„Oh! Jakou krásnou pevnost sis tu postavil!“ Máma se podívala na jeho a Billovo centrum, které se v jeho pokoji stále hrdě tyčilo.
„Jo, díky… nudil jsem se, zatímco jste byli pryč… ale jsem vážně unavený, takže myslím, že se vrátím do postele.“ Tom nahrál další zívnutí a naznačoval mámě, aby odešla, než stačí zjistit něco dalšího – jako třeba že se Bill schovává v koupelně.
„Oukej, no, uvidíme se ráno,“ usmála se na něj máma a přitáhla si ho k sobě, aby ho mohla obejmout. „Mám tě ráda, miláčku.“
Tom kolem ní ovinul paže. „Taky tě mám rád. Dobrou noc.“ Úlevně vydechl a zamířil ke dveřím. Už si myslel, že to má za sebou, když najednou on i jeho matka uslyšeli z koupelny hlasitý prd.
Tom se silou vůle přinutil, aby se nepodíval směrem ke koupelně. Pohlédl na matku, udržel si neutrální tvář a předstíral, že on nic neslyšel, zatímco doufal, že si ona bude myslet, že se jí to jenom zdálo.
„Někdo si právě pšouknul v tvojí koupelně?“ zeptala se máma tiše. Tom se přikrčil.
„Nic jsem neslyšel,“ potřásl rychle hlavou, ale pak sebou trhl, když se z druhé místnosti ozval další prd.
„Máš tu hosta?“ zeptala se ho rozpačitě matka a zamířila ke koupelně.
„To je… uhm…“ Tom se ji pokusil zastavit a v duchu Billa za jeho prdy proklel.
Máma otevřela dveře, rozsvítila a Tom potěšeně zjistil, že Bill není nikde v dohledu. Dokonce, i když matka zkontrolovala sprchu, o níž si Tom myslel, že se stala Billovým úkrytem, nebyl černovlásek nikde vidět. „Hmm. Vážně divné. Přísahala bych, že jsem slyšela, jak tu někdo pustil ducha.“ Máma na Toma pohlédla.
„Myslíš zase prdy, mami,“ zasmál se nervózně dredáč a začal si dělat starosti, kde se Bill nachází.
„Víš, že to slovo nemám ráda, Tome,“ zavrtěla hlavou máma.
„Promiň,“ cukl hlavou Tom, styděl se, že Bill slyšel jejich konverzaci… tedy, pokud tu stále byl.
„Jak mám ráda, když jim říkáš?“ zatlačila na něj máma.
„To je jedno, mami,“ protestoval trenér, ale pak se na něj matka podívala se zdviženým obočím a on věděl, že tomu neunikne.
Hlasitě vydechl. „Troubelíni,“ zašeptal konečně a pak nadskočil, když zaslechl smích přicházející ze skříňky pod umyvadlem.
„Oukej, kdo tam je?“ zeptala se ihned Tomova matka a otevřela dvířka.
Bill se vykutálel ven a Tom i jeho matka uskočili, aby jim nespadl k nohám. Černovlásek se rychle vytáhl na nohy a pak se s vykulenýma očima na oba podíval. Tom věděl, že jeho vlastní výraz musí být stejný. „Uhm…“ promluvil mladší z chlapců. „Jsem duch ze skříňky.“
Tom otevřel pusu. „Duch ze skříňky?“ vyslovila pomalu jeho matka. „Já nevěřím na duchy, kteří troubí.“
Billovy rty se začaly roztahovat do úsměvu a Tom se rozhodl uklidnit situaci. „Mami, tohle není duch. Očividně. To je… Bill,“ vydechl.
„Moc rád vás poznávám, paní Kaulitzová. Vážně se omlouvám, že jsem… troubil ve vaší přítomnosti. Ale – jestli to může být považováno za útěchu, věřím, že musela zafungovat karma, jelikož jinak bych byl uvězněný ve skříňce se svými troubelíny. A to by bylo vážně nepotěšující.“ Bill se kousl do rtu a natáhl ruku.
Tomova máma se na ni opatrně zadívala a Tomovi málem srdce vyskočilo z hrudi. „Těší mě, že tě poznávám, Bille.“ Stiskla Billovi ruku a Tom vydechl. „Díky, že ses omluvil za to vypouštění plynů. Chápu to, jsme jenom lidi. Taky si myslím, že jsi na ducha příliš hezký,“ usmála se mile a Tom si nemohl pomoct, trochu se na ni zazubil.
Černovlásek si s ní potřásl rukou a usmál se na ni. „Moc vám děkuju.“
„Proč ses vůbec musel schovávat? Tom tu má noční klučičí návštěvy často.“ Máma stáhla ruku zpátky a těkala očima mezi Tomem a Billem.
Tom nevěděl, co říct, a už se chystal vypustit z pusy nějakou lež, když mu Bill přispěchal na pomoc s něčím, o čem si myslel, že zafunguje. „Jak vidíte, mám potíže s plyny a nechtěl jsem vás naštvat tím, že se s vámi seznámím a pak budu hned troubit. Ale očividně jsem selhal. Ještě jednou se za to omlouvám. Doufal jsem, že se s vámi setkám ráno, až nebudu mít tyhle potíže, paní Kaulitzová,“ přikývl černovlásek. Mluvil opravdu upřímně.
„Prosím, říkej mi Anna, a nezlobím se. Jsi vážně okouzlující,“ usmála se máma a Tom překvapeně vykulil oči.
„No, děkuju vám, Anno. Jste fakt milá.“ Bill se usmíval od ucha k uchu.
„Prostě musím vědět, jakou značku stínů používáš!“ Anna se na Billa zblízka zadívala a Tom užasle těkal očima ze své matky na svého kluka.
„Oh, to je Urban Decay z palety ´Naked´! Milujuuuu je. Oh, vaše obočí je perfektní, Anno,“ polichotil Anně Bill.
„Ty si vážně musím koupit! A moc ti děkuju, dala jsem si na něm opravdu záležet. Vlastně mám na jeho vytrhání tajný trik, chtěl bys ho znát?“
„To bych opravdu rád!“ přikývl černovlásek.
„Pojď se mnou do mého pokoje.“ Anna natáhla ruku.
„Počkat… mami.“ Tom se konečně vložil do konverzace. „Jsou tři ráno… neměla bys jít spát nebo tak něco?“
„Tiše, Tome,“ utnula ho máma a pak vystrkala Billa z pokoje, nechávajíc za sebou totálně zmateného syna. Ještě víc, než obvykle býval.
autor: mohanrocks
překlad: Allka
betaread: J. :o)
original
😀 😀 toto jsem přesně potřebovala po několika hodinách čumění na trávicí soustavu 😀 😀 Bill se prostě nezapře, je tak úžasně praštěný, že si ho zamiluje každý. Ale ten Tomův strach ze strašidel ve skříni mě totálně dostal. Takový velký kluk a maminka mu kontroluje skříň 😀 pak to schovávání, že Bill raději nezalezl do centra… ale to prdění, to už bylo moc. Tekly mi slzy smíchy, ještě jak chudáka Toma máma nutila říct, jak jim má říkat 😀
Moc a moc a moc děkuji za překlad téhle povídky, nikdy nezklame!
Bože,tak toto bolo inak perfektné! 😀 Úžasne ma to odreagovalo 😀
Najskôr Tomov strach z príšer v skrini a pravidelná kontrola skrine jeho mamou 😀 A potom to Billovo prdenie 😀 A chudák Tom, to musel byť preňho trapas, keď musel to slovo, ku ktorému ho matka nútila 😀
A na konci to Bill totálne vychytal, keď sa začal s Tomovou mamou baviť o mejkape a trhaní obočia. Ten proste vie, ako si získať ľudí 😀
Ďakujem strašne moc krásne za preklad, táto poviedka je vážne neskutočne úžasná!
Tak tenhle díl byl další bomba! 🙂 ZASE se tady směju jak neurvalá, protože u téhle povídky to ani jinak nejde.
Tom se bojí strašidel ve skříni! 😀 😀 😀 No, očividně není Bill v jejich vztahu jediný, kdo je na svůj věk trochu praštěný! 😀 Dobře, neříkám, že se v noci občas nebojím a nemám pocit, že mi něco dýchá za krk :-D, ale já jsem holka, tak se to nepočítá, ne? 😀 Prostě mě Tom pobavil! 😀 😀
No nemluvě o Tomově mamce. 😀 😀 Proč mám takový pocit, že jsou v téhle povídce naprosto všichni lehce praštění?! 😀 Troubelíni? Jako fakt? 😀 😀 😀
A to Billovo schovávání se ve skříňce bylo taky pěkně směšné! 😀 A s tím jeho chichotáním se byl fakt strašně nenápadný! 😀 I když chápu, taky jsem se troubelínům smála. 😀 A já jsem si už myslela, že to Tomovi projde a k představení rodičům dojde až někdy jindy. Ale dobrá věc je, že si Anna Billa očividně okamžitě zamilovala, tak pak pro ni bude možná lepší přijmout, že její syn chodí s klukem, když je to zrovna Bill! 🙂 Bill je svým způsobem strašně okouzlující a roztomilý, takže se ani nedivím, že jej má každý rád! 🙂
Moc děkuji za překlad, Allko! ♥
Bill si umí každého získat svou roztomilostí Tom bojíci se strašidel to je gol.
Ja nemôžem dýchať, toto bolo asi najviac smiešne zo všetkých kapitol, alebo som sa aspoň najviac smiala. Ach, dokonalá, uvoľňujúca kapitola:D Ďakujem, to bolo božské.
To je přesně ten díl, na který jsem se tak těšila 😀 😀 😀
Perfektní! Bil s Tomem jsou opravdu dvojka k pohledání a koukám, že Bill do jejich rodiny naprosto zapadá 😀
Děkuju za naprosto úžasný, a zvlášť v této kapitole těžký, překlad! 😀
Kde sakra zacit? :DD No… nuze… ani vubec netusim, jak zacit :DD Jsem rozesmata a … asi brecim 😀 Oh, ano, brecim :DD :'DDD To je… :DDDD Ja se snad ani nevyjadrim :DDD
(Po 3h)
:DDDD :'DDDDDD Co mi to delate? 😀
Takze… prvne bych rada napsala, jak jsem se bala Tomovych rodicu -_- a hlavne reakce na Billyho a na Tomiho orientaci apod. Ale predbihame..
Satni monstra? 😀 Vazne? NO… 😀 Asi jsem nejake vadne dite, ale nikdy jsem neverila na satni monstra ani bubaky pod posteli, takze. . Tome, naprosto te nechapu!!! 😀 Ale porad se bojim divnych zvuku a tmy……. sakra! Sakra sakra sakra! Je 2.43 je tma, jak v noci a neco nade mnou vrze!!! :'(
Taak… uz jsem si ulevila, ze Tomiho maminka na nic neprijde, i kdyz si myslim, ze by na ni Bill zapusobil a ani by se nemuseli zatim priznavat, ze jsou Couple :3 😀 a najednou… :DD Bill si psoukne! :O :DD Tak prvne v Tomiho posteli, ted v koupelne… to mu Tomuv dum privolava jakesi strevni potize? 😀 :O
Pak.jsem si rikala, kam zmizel? :O a vazne jsem si myslela… ted nade mnou prolitla kocka… :O …. no… myslela jsem si, ze visi prisaty nekde na strope 😀 Ale… taky jsem se spletla! :O 😀 A troubeliny? :O To… to… to jako… to vazne? :DDDDDDDDDDDDDDDD Oh, tak z tohohle budu potrebovat resuscitovat 😀 :DD Tomiho mamka je razne sahla! :D:O :3 <3 zboznuju ji! 😀 A nemyslim si, ze by Tomiho orientaci vzala tak mila osoba spatne.
Oh, Bill zsse zari! :O Ty jeho proslovy… tak dospele a… ja nemam slov! 😀 Je taaak sladicky, kdyz takhle mluvi! Jako s tim panem s kloboukem! <3 Oh, Billy ty mas Nakedku? A delej rekni kolikatku! :O Treba mame stejnou! :O 😀 :3 Naked 2! Podle me je lip pigmentovana a myslim si to nejspis proto ze 1 nemam! 😀
Oj, jak si 'ty dve' rozumi! 😀 Anna a Billy… to to bude dvojka 😀
Chudak Tomi gakhle zanechan v pozdi 😀 Zase a opet!
Anna a Bill musi byt pribuzni! 😀
Tak castne chlapecke navstevy? o.O
Tome, neco jsi nam zatajil! :O 😀 Mas stesti, ze jsem si jista, ze jsi byl 'hetero' do poznani Billa… ja taky byla normalni slusna holcicka do poznani tohoto zvrhleho blogu! 😀 😀 ♥♪ (v dobrem)
Dekuju moc a moc za preklad Alli! ♥
Nejspis se opakuji a asi se budu jeste hodne opakovat, ale… mrzi me, ze mnozi ctenari si tady neuvedomuji, ze pro nas prekladate a to zabira vas cas, vasi energii a to vse… a to zadarmo a jedine, co za to ziskavate jsou komentare… a vsichni vime, ze komentujicich ctenaru je tu hrstka. A pritim, jak dlouho trva prelozit povidku? A jak dlouho by trvalo napsat, co si msylime o dilu a podekovat? Neskutecne… no… uz se radsi nebudu vyjadrovat. 😀 Jednou se stane, ze … (a doufam, ze nestane!) Se na tuhle nezistnou praci prekladatelky vykaslou a ctete si, co chcete! V Anglictine ale! 😛
nuze… dekuju samozdrejme i genialni autorce, ktera je blazen! 😀 a presto vzdycky prekvapi! :O :DD Neuveritelne…
Já ani nevím, co bych měla psát, já se prostě jen tlemím. Tohle je moc :DDDDDD
Tom a strach z příšer ve skříni? Bill a prdy? TROUBELÍNI?!!! Chce mě snad autorka zabít smíchem? :DDD
půjčka na ruku kladno 🙁