Without your knowledge 4.

Tom tomu nemohl uvěřit. Bill měl sex a neřekl mu o tom. A kdo byl ten Tom a proč o něm Bill nikdy nemluvil? Dredáč se rozzuřil. Zlomil tenhle chlápek Billovi srdce? Samozřejmě, to je důvod, proč je Bill tak smutný a jako tělo bez duše. Tom nebyl expert, když přišlo na zlomená srdce, ale Bill mohl trpět právě kvůli tomuhle, jedině to by dávalo smysl. Tom chtěl druhému Tomovi zlomit čelist. Jak se odvážil ublížit jeho malému bratrovi?

„Kdybych tak toho kluka dostal do rukou,“ zaklel Tom a vrátil se do obývacího pokoje. Bill pořád spal. Tom si sedl na gauč vedle něj. Musel přemýšlet. Takže Bill udělal příšernou chybu a měl sex se špatným člověkem. Tom věděl, že si Bill sám sebe šetří pro svou pravou lásku. Myslel si Bill, že je jí ten kluk? Tak odkdy dělá takové chyby v úsudku? Tom byl vždycky toho názoru, že Bill bude s někým randit alespoň tři měsíce, než se dostane za hranici líbání. A Bill nikdy nezmínil nikoho jménem Tom, takže to nemohlo být vážné.

Bratr Tomovi vždycky řekl, když někoho políbil. Už se to dlouho nestalo, naposled někdy před třemi lety. Dredáče strašně zajímalo, jestli je to pravda. Vážně Bill někoho pustil do svého života, aniž by mu o tom řekl? No, alespoň že teď ví, že existuje člověk, kterého před ním Bill tajil. Možná to byl nějaký opilecký přešlap? A Bill neplánoval, že se to stane? Možná, že se příliš styděl, než aby to Tomovi pověděl, protože s touhle věcí silně nesouhlasil a nechtěl, aby ho takhle někdo viděl. Tom vydechl. Chudák Bill. Musí si s ním promluvit. Musí mu říct, že je to v pořádku a že s ním může mluvit o všem a nemá se čeho bát.

„Sněz to, než to vystydne.“ Tom Billovi věnoval neobvykle něžný úsměv, který u něj bratr vídal málokdy.

Bill jedl vafle se zmrzlinou a pil svoje kafe a bolest hlavy ho pomalu opouštěla.

Tom seděl na druhé straně stolu proti němu. Pozorně Billa sledoval, jak jí vafle – což Billa mírně znervózňovalo. Kluci si trochu povídali o uplynulé noci; Tom řekl Billovi, že spálil špatnou vzpomínku na záležitost na jednu noc, která se ošklivě zvrtla, když mu holka pozvracela nové boty. Tom měl boty vážně rád. Když bratři dojedli, Bill pomohl Tomovi uklidit stůl. Jakmile byli hotoví, dredáč se na své dvojče pomalu otočil se zvláštním výrazem ve tváři.

„Bille, proč jsi mi to neřekl?“ zeptal se měkce.

Černovlásek si nemohl pomoct, úlevně se rozbrečel. Tom se na něj nezlobil. Tom ho pořád miloval, ačkoliv znal pravdu. Bill se k němu přimkl a tiše mu vzlykal do ramene, vypouštěl posledních pár měsíců tajemství a lží. Nikdy v životě se mu víc neulevilo.

„Každý někdy dělá chyby, mohl jsi mi to prostě říct, nikdy bych si o tobě nic špatného nemyslel.“ Bill nechtěl bratra nikdy pustit. Svého sladkého, chápajícího a milujícího bratra. A na krátký okamžik byl jeho život perfektní. Ale jenom na okamžik. „Mimochodem, kdybys řekl, mohl bych tomu chlápkovi zlomit nos za to, že ti ublížil,“ řekl Tom něžně. Bill přestal dýchat. Počkat, cože? „Kdo byl vůbec ten idiot? Byl jsi do něj zamilovaný?“ Tomův hlas byl tak měkký a konejšivý, ale Bill uvnitř křičel. Tom si myslel, že měl sex… s nějakým jiným klukem, který se jmenoval Tom? To snad nemůže být pravda! Bill cítil, jak ho přemáhá další vlna slz, tentokrát z úplně jiných důvodů. Tom to nevěděl. Nechápal to. A neodpustil mu.

Mladší z bratrů se nekontrolovatelně rozeštkal, tohle byla noční můra. Chtěl říct Tomovi pravdu. Byl jsi to ty, zašeptal ve své zoufalé mysli, ale nemohl to vyslovit nahlas.

Tom dostal odpověď. Samozřejmě, že Bill toho kluka miloval, jinak by teď tolik neplakal. Zase se v něm probouzela zlost; Bill byl zamilovaný do někoho, kdo ho očividně využil jenom na sex. Tom chtěl někoho praštit. Hlavně toho ďábla Toma.

Teď Billa sledoval, jak mu tiše spočívá v klíně a konečně spí. Tom byl naštvaný. Měl by najít toho chlápka. A dát mu pěstí tak, že by mu odletěl nos. Samozřejmě netušil, kde začít hledat, ale doufal, že až se Bill zklidní, poskytne mu trochu víc informací. Byl to někdo, koho znal? Zkoušel se zamyslet nad každým Tomem, kterého kdy potkal; pár jich bylo, Tom bylo běžné jméno. Většina Tomů se vlastně jmenovala Thomas, ačkoliv to výběr nezužovalo. Přemýšlel o každém z nich, o tom, jestli by nějaký mohl Billa přitahovat. Na co Bill byl? Doposud mluvil jenom o holkách, Tom žil vždycky v domnění, že je hetero. Možná ten kluk od osvětlovačů, jakže se jmenoval příjmením? Tom viděl, jak ten kluk na Billa často zírá. A vypadal dobře. Kdyby pro ně nepracoval, Tom sám by ho zkusil sbalit, ale měl pravidlo „neser tam, kde jíš“ a nikdy nespal s lidmi spojenými s Tokio Hotel.

Bill se pomalu probouzel. Zvedl hlavu a zaznamenal, že leží v Tomově klíně. Vzhlédl; bratr vypadal, že usnul. Bill očima klouzal po jeho nádherné tváři a lehce pootevřených rtech. Tom hluboce oddechoval. Bill se cítil těžce a bez jakékoliv energie. Jeho temné tajemství nebylo venku. Pořád byl v pasti. Trochu se od Toma odsunul, kvůli tomu blízkému kontaktu se cítil mírně nepohodlně. Tom si odkašlal a pomalu otevřel oči. Usmál se na své dvojče. Byl to znovu ten měkký sladký úsměv, který byl u poněkud drsného chlapce tak vzácný. Bill ucítil motýlky v břiše, ale rychle je zaplašil a vstal.

„Co takhle si něco objednat?“ Bill zaznamenal Tomův jemný hlas. Byl Tom dneska extra milý, protože si myslel, že jeho bratrovi zlomil srdce někdo jménem Tom?

Trvalo skoro hodinu, než jejich jídlo dorazilo. Bill využil času k tomu, aby se schoval ve svém pokoji a dal si velmi dlouhou sprchu, jenom aby se vyhnul Tomovi. Věděl, že dřív nebo později se Tom bude ptát, co se stalo. A měl pravdu.

„Takže co se stalo?“ zeptal se starší z bratrů opatrně s plnou pusou vegetariánské samosy.

Černovlásek si rychle strčil do pusy další samosu, aby získal víc času na přemýšlení. Byla delikátní. Bill zasunul všechny myšlenky na indické taštičky do zadního koutu mysli a pokusil se soustředit na to, co by měl Tomovi odpovědět. Co by mohl říct, aniž by odhalil svoje tajemství?

„Vlastně nic moc,“ pronesl nonšalantně, ale Tom mu to nespolknul.

Bill se zkusil zasmát Tomově snaze o odlehčení konverzace, ale myšlenka na Toma v posteli s někým jiným se prostě teď nezdála nijak vtipná. Dredáč často vykládal svému bratrovi srandovní postelové historky a ty obvykle nezklamaly, ale teď už Bill nechtěl o Tomových sexuálních dobrodružstvích nic slyšet.

„Ne, nebyl jsem opilý, ani on nebyl, byla to prostě chyba.“ Mladší z dvojčat se snažilo znít přesvědčivě. Ale Tom to nechtěl nechat být.

Bill si nebyl jistý, jestli se teď snaží přesvědčit Toma, nebo sám sebe. Nebyl do Toma zamilovaný. Správně? Samozřejmě, že ne. Byli dvojčata. To bylo prostě divné. Jistě, Bill už slyšel o sourozencích, kteří se do sebe zamilovali, ale s ním a Tomem to tak nebylo, oni vůbec neměli tenhle druh vztahu. Ale nedávno se tvůj vztah dost změnil… ozval se tenký hlásek někde vzadu v jeho hlavě. Bill ho násilím umlčel.

„Byla to jenom bezvýznamná jednorázová záležitost.“ Z nějakého neznámého důvodu Billa rozbolelo na hrudi, jenom když to vyslovil.

Pro Tokio Hotel to byl velký rok, vyšlo jim druhé album a v současné době byla kapela na turné. Kluci se zastavili doma jenom kvůli narozeninám, zítra zase odjíždějí. Tom doufal, že v listopadu, až turné skončí, ho Bill k sobě konečně pustí a poví mu celý příběh. Do té doby bude Tom muset čekat a dělat všechno pro to, aby se bratr cítil dobře.

Život plynul další dva měsíce, v nichž kluci sotva stihli dělat něco jiného než cestovat, koncertovat, dávat rozhovory a občas si zdřímnout. Bill se Tomovi pořád vyhýbal a Tom se ho pořád snažil utěšit. Dredáč řekl Georgovi a Gustavovi o tom hajzlovi Tomovi. Oba byli pobouření a taky byli přesvědčení, že Bill k tomu klukovi cítí něco víc.

Všichni byli veselí, bylo čtvrtého listopadu, poslední den tour, a jejich koncert v Essenu měl obrovský úspěch. Bill byl trochu smutný, ale ulevilo se mu, že turné je konečně za nimi. Opravdu se těšil do svého bytu a na větší množství spánku. Oslavovali do jedné ráno s celým týmem a pár fanoušky, kteří se nějakým kouzlem objevili. Bill sledoval, jak Tom tančí a muchluje se s nějakou fanynkou, která nemohla uvěřit svému štěstí.

Během uplynulých týdnů Bill cítil čím dál silnější bodavou bolest pokaždé, když s někým Toma viděl. Většinou se snažil to ignorovat a namlouvat si, že to nic neznamená. Bojoval sám se sebou jako nikdy předtím. Vážně byl zamilovaný do svého bratra? Pořád si nebyl jistý. Byly momenty, v nichž mu připadalo, že se jenom nacházel v nějaké opravdu znepokojivé fázi svého života, jindy si zase myslel, že Tom je jeho životní láska.

„Hej, Bille, co ti zkazilo náladu?“ Vesele poplácal Billa po rameni. Ten jen trhl rameny.

Bill se za ním díval, podivná touha plnila jeho nitro. Požádal svého řidiče, aby ho vzal domů. No, ne domů, zpátky do hotelu, v němž právě bydleli.

Tom našel tu dívku zamčenou na záchodě. Plakala. Tom nesnášel, když lidi brečeli, vždycky si při tom připadal neužitečně a divně. S Billem to bylo v pohodě, protože ho znal, věděl, jak ho utěšit, a Bill taky stál za jeho čas. Ne jako tahle holka. Prostě si chtěl užít trochu zábavy. V duchu zasténal, tohle za to fakt nestálo.

Tom vešel do hotelového vestibulu a skoro se mu zastavilo srdce. Seděl tam a jen tak listoval časopisem. Warren. Tom musel párkrát zamrkat, aby se ujistil, že ho nešálí zrak. Byl to vážně Warren. Člověk, po němž toužil víc než po komkoliv jiném ve svém životě, tam prostě seděl. Tomovi se teď pro změnu srdce prudce rozbušilo. Chtěl k Warrenovi přiběhnout, sevřít ho v náručí a pošetile ho líbat. Ale to by bylo zoufalé a divné. Místo toho ke chlapci pohodově došel, srdce až v krku. Warren k němu vzhlédl a jeho tvář se rozzářila. Tom se musel ze všech sil snažit, aby se nezubil jako blázen.

„Hej, neznám tě odněkud?“ Dredáč se pokoušel znít uvolněně.

Po celou jízdu výtahem se Tom bál, že mu srdce vyskočí z hrudi, jak prudce bušilo. Kluci vstoupili do Tomova a Billova apartmá, v němž byla tma. Dobře, Bill už spí, pomyslel si úlevně Tom. Prakticky odtáhl Warrena do své ložnice, vteřinu poté, co se zavřely dveře, ho natiskl na zeď a vášnivě ho políbil. O tomhle fantazíroval aspoň tisíckrát. Stěží tomu mohl uvěřit: Warren byl tady. Myslel si, že už ho nikdy neuvidí. Prolíbali celou cestu do Tomovy postele. Dredáč si nemohl vzpomenout na nikoho dalšího, s kým by chtěl tak moc být, celé jeho tělo bolelo touhou. Tom si mezi divokými polibky přetáhl košili přes hlavu. Vsunul dlaně pod Warrenovo tričko a vnímal teplo jeho kůže.

Tom natlačil Warrena do postele a přešel k šatníku. Šátral ve svém z poloviny vybaleném kufru a hledal malou tašku, v níž byly všechny Warrenovy věci. Vlastně to byla jenom páska přes oči, pouta a trenýrky. Tom si to s sebou bral, kamkoliv jel, ani nevěděl proč. Vždycky to bylo bezpečně ukryté v zavazadle s botami. Tom popadl pouta a pásku, chtěl přesně to, co se dělo posledně, tak dlouho o tom snil.

Ačkoliv Warren vypadal, že má jiné plány. Od Tomova návratu do postele to vypadalo, že je Warren ve víc nadřazené náladě než minule. Přišpendlil Toma k posteli a dal mu ruce za hlavu. Tom byl trochu překvapený tímhle obratem, ale nevadil mu. S každou minutou byl vzrušenější; co Warren plánoval? Warren se na něj pozorně zadíval, aby zjistil, jestli je Tom s touhle situací pořád v pohodě. Tom se jenom natáhl a políbil ho. To bylo veškeré povzbuzení, jež Warren potřeboval. Zatlačil Toma zpátky do matrace a oslepil ho páskou. Dredáč se skoro třásl vzrušením, tohle bylo pro něj naprosto nové, nikdy se nedostal do takové bezbranné pozice, měl rád kontrolu a nevěřil lidem. Ale k Warrenovi důvěru měl.

Warren mu sundal boty a odhodil je stranou. Pak se pustil do Tomova pásku. Tom mu pomáhal tím, že nadzvedával boky, čímž druhému chlapci umožnil stáhnout z něj veškeré zbývající oblečení.

Bill se převracel v posteli. Tom pravděpodobně měl právě teď divoký sex v kabince na záchodech. Černovlásek vydechl a pak zaslechl za dveřmi své ložnice hluk. Tom se vrátil? Zbavil se té holky a přišel domů? Bill vyběhl ke dveřím a vykoukl ven. Oči mu málem vypadly z důlků. Byl to Warren. Co tu, do háje, dělal? Billova mysl křičela žárlivostí. Bezvýznamné kluky a holky mohl přijmout, ale ne Warrena. Mladík se na něj překvapeně otočil a usmál se.

„Ahoj, Bille. Asi si mě nepamatuješ. Jsem Warren,“ řekl tiše, zatímco si bral pár drinků z minibaru.

Bill se třásl adrenalinem. Byl v těchhle konfrontacích špatný, nervovaly ho a děsily. Dal si pár minut na vzpamatování a uvědomění si, že právě vykopnul jednu z Tomových záležitostí na jednu noc. Mluvili o tom? Zjistil Tom, že v jeho posteli té noci nebyl Warren? Bill začal panikařit. Zíral na dveře bratrova pokoje. Měl by vstoupit? Musel. Musel vědět, jestli Warren jeho dvojčeti řekl, že s ním nebyl.

Bill překonal svůj strach a zamířil do Tomovy ložnice. A zalapal po dechu nad tím, co viděl: jeho bratr ležel úplně nahý a vzrušený na posteli. Připoutaný k pelesti a oslepený. Billa zajímalo, jestli takhle vypadal té noci i on. S výjimkou toho, že teď bylo v pokoji světlo, a tudíž bylo nad slunce jasné, že osoba ležící na posteli je opravdu Tom.

„Jen tak tam nestůj, pojď sem,“ zaprosil Tom a přes rty mu přelétl stydlivý, nejistý úsměv. Bylo to jiné než cokoliv, co Bill kdy na svém bratrovi viděl nebo od něj slyšel.

autor: Iason

original