Pretty Little Secrets 3.

autor: Saline A.

Pokud chcete, aby se z vás stala mezinárodní hvězda. Nesmíte být stydlivý. Plachost je to, co se stává absolutně nežádoucím. Díky tomu Bill tolik prosperoval. Byl průbojný, extravagantní, a rozhodně posedlý pozorností. Samozřejmě měl občas dny, kdy naopak všem toužil uniknout, ale většinou si chvíle na výsluní užíval. Nejinak tomu bylo i ve chvíli, kdy se připravoval na menší maškarní bál, který pořádal jejich dobrý přítel.

Pozvaná byla spousta známých i neznámých osobností, ale žádný novinář, což Billovi umožňovalo naplno popustit uzdu fantazii. Ne, že by mu to snad jinak v něčem bránilo. Ale bylo lepší poslouchat jen část výčitek oproti množství, které by si vyslechl, kdyby tu byli i novináři. Vydalo by to na kauzu minimálně na 14 dní. A takové pozornosti se většinou těšili jen mrtví. A navíc jen ti, kteří zemřeli zajímavě.

Tentokrát by ale slavil úspěch Bill. S Bushidem se už před dlouhou dobou domluvili, že půjdou více či méně spolu. Slíbil Billovi, že pro něj má šokující překvapení, které mu na bále předá, ale jen pod podmínkou, že přijde v dostatečně překvapujícím kostýmu. A co mohlo být překvapujícího víc, než pro co se Bill rozhodl?

S nadšeným úsměvem si poupravil zelenkavý korzet, uhladil pramínek vlasů do drdolu a se škraboškou přes oči vystoupil z auta, míříc přímo k bytovému komplexu. Tom za ním mu něco vztekle hučel do ucha, ale po pár krocích vzdal snahu vyrovnat se Billově rychlosti na jehlových podpatcích.

Měl na něj vztek. Pravý, nefalšovaný vztek a vyloženě zuřil. Jen nevěděl, co ho štve víc. Jestli to, že Bill má být na akci s tím imbecilem Bushidem, což mu taktně oznámil až téměř před odjezdem, nebo to, že na sobě měl zelené nabírané korzetové šaty a jehlové lodičky. Vzhledem k tomu, že ale byl na Billovu extravaganci zvyklý, ho víc iritoval Bushido.

Co od něj ten chlap pořád chtěl, proč mu nemohl dát pokoj? Jasně, Bill je… Spousta mužů i žen byla do Billa buď zamilovaná, nebo s ním chtěla alespoň strávit noc, ale proč zrovna Bushido? Snesl by asi každého z té jejich pochybné party, jen samotného Bushida ne. A tím spíš na veřejnosti. Copak byli opravdu tak natvrdlí, že si mysleli, že na veřejnost se nedostane žádná fotka? Bude tam spousta těch, kteří se chtějí přiživit na jejich slávě, takže zaručeně nějaká fotka zítřejší titulky zdobit bude. Povzdychl si. Potřeboval panáka vodky.

Zatímco Tom v duchu probíral nejrůznější způsoby, jak Bushida zabít (a měl jich hodně díky častému sledování kriminálek), Bill majestátně přecházel po prostorách komplexu se skleničkou šampaňského a rozhlížel se kolem. Bushido už tu měl dávno být, tak kde vězel?

„Ty sis to překvapení chtěl opravdu zasloužit, že?“ zakryl mu kdosi oči rukama. Okamžitě věděl, že střed jeho zájmu právě dorazil.

„Víš, že nikdy nic nedělám jen napůl,“ zazubil se Bill. Netrpělivě přešlápl, byl zvědavý. Bushido na maškarní bály odmítal chodit v přestrojení, ale pokaždé si dal velmi záležet na tom, aby měl oblek padnoucí ještě lépe než obvykle. A Bill takové chvíle miloval.

„V tom případě si svojí odměnu rozhodně zasloužíš,“ pobaveně zamumlal Bushido, zatímco od něj odstoupil. Bill se téměř okamžitě s očekáváním otočil, ale hned toho zalitoval. Co tohle kurva bylo za mizernej fór?! „Překvapení!“ zvolal Bushido, skrytý za maskou…

Bill se musel přidržet zdi, pevněji uchopil sklenku šampaňského. „Co to do prdele je?“ procedil skrze pevně semknuté rty.

„Pan Brambůrek z Toy Story!“ zvolal nadšeně.

„Pan Brambůrek?“ Bill nevěřícně zopakoval. Zhluboka se nadechl, dělalo se mu mdlo. „Pan Brambůrek. Pan zasranej Brambůrek z Toy story,“ opakoval si pro sebe jako v transu.

„Co máš proti panu Brambůrkovi?“ ozval se nevinně Bushido.

„Všechno mám proti panu Brambůrkovi!“ vřísknul Bill, kterému přetekly nervy. Ani počítání do 57 nepomohlo. „Měli jsme tu být spolu! Měli jsme všem vyrážet dech, ale podívej se ksakru na sebe! Jsi BRAMBORA!“

„No a?“ Bushidovi zacukaly koutky. V tu chvíli to Billovi došlo. Chtěl ho naštvat. Provokoval ho!

„Víš, Anisi, možná ses měl převlíknout za kondom, protože jsi kardinální čů-…“

„Bille!“ skočil mu do řeči usmívající se Kenneth, objal ho kolem ramen. „Říkal jsem mu, že ho zabiješ.“

„Tak to jsi mu to asi neřekl dostatečně jasně,“ odsekl Bill, uraženě špulíc rty. Měl chuť mu vrazit facku. Nebo urvat koule. Nebo obojí!

„Za to ty jsi dneska vyloženě k nakousnutí,“ Kay ho pobaveně poplácal po zadečku. „Tak proč se na tu prohnilou bramboru nevykašleš a nejdeš se mnou za zbytkem tlupy?“

„A víš ty co? To je perfektní nápad,“ Bill se k němu otočil s líbezným úsměvem, když si všimnul Bushidových zlostně zúžených očí. Nenáviděl, když se Bill držel mezi ostatními. „Bushido si zatím může najít paní Brambůrkovou a my se půjdeme bavit,“ zašvitořil sladce a ke Kayovi se přitiskl.

Ne, že by ve společnosti Bushidových kumpánů strávil svůj čas nějak extra nadšeně, ale za Tomem se mu nechtělo a s Bushidem zůstat nechtěl. A kdo ví, třeba najde příjemnou společnost!

*

Bill se perfektně bavil. Zatímco Bushido popíjel na baru sám, očividně naštvaný, Bill se bavil na klíně… Nyzeho? Ano, nejspíš Nyzeho a vlažně s ním flirtoval. Tedy na jeho vkus vlažně, ale pro Nyzeho to musela být síla – i přes šaty a tunu spodniček Bill cítil, jak ho něco dost jasně tlačí. Samozřejmě mu to lichotilo – Nyze byl velice pěkný muž. Občas trošičku natvrdlý, ale Bill si s ním nechtěl povídat.

Pobaveně se k němu sklonil, zatímco Nyze dlaní hledal cestu pod Billovy šaty. „Co hledáš?“

„Cestu do tvého království,“ zazubil se.

„Jo takhle,“ Bill se rozesmál, ale jemně mu ruku nasměroval. „Tak to musíš tudy.“

Nyzeho úsměv se rozšířil, a zatímco dlaní přejížděl po Billově noze stále výš, přitiskl rty na jeho krk a jazykem laskal jemnou pokožku.

Právě ve chvíli, kdy si Bill dovolil zavřít oči a Nyzeho dotyků si chtěl začít užívat, se nad nimi ozvalo nerudné zakašlání. Nemusel ani otevírat oči, aby věděl, kdo to je. „Zmiz odtud, Anisi,“ zahuhlal, Nyzeho dlaním a rtům se plně poddávajíc.

„Anisi? Ten ho má dobře ochočenýho,“ zaslechl, jak někdo mumlá. Chakuza? Možná, pitomý na to byl dost.

„Dej od něj ty pracky pryč, Nyze,“ zavrčel v odpověď Bushido.

K Billovu překvapení se Nyze opravdu stáhnul. Je snad Bushidovo štěně?

„Co máš za problém?“ otočil se otráveně k Bushidovi, ale Nyzeho krk objímat nepřestal. „Proč nehledáš paní Brambůrkovou?“ ušklíbl se.

„Přestaň,“ Bushido vztekle zasyčel a popadl Billa za loket, vytahujíc si ho k sobě na nohy. „Odcházíme.“

„Aha?“ černovlásek pozvedl obočí. „A kdy jsme se rozhodli?“

„Právě teď,“ odsekl pan Brambůrek. Bill si přál, aby mi mohl vidět do obličeje, protože když zpoza masky viděl jen Bushidovy oči, podle kterých nemohl se stoprocentní jistotou říct, na jaké úrovni naštvanosti se nachází, lehce znejistěl.

I tak se ale rozhodl zariskovat a ze sevření kolem lokte se vysmekl. Kolem byla hromada lidí, nemohl mu ublížit ani udělat scénu. To by pak vypadalo, že jsou pár. A to nebyli.

„Já s tebou ale nikam nejdu,“ zamumlal neohroženě.

„Tak to teda jdeš,“ zavrčel Bushido znovu. Bill to odhadoval tak na osmičku na stupnici vzteku. To nebylo moc dobré. Byl čas zmizet.

„Dobře, máš pravdu, jdu. Ale myslím, že bychom měli jít každý zvlášť,“ zašmátral poslepu po svém psaníčku, načež pomalu ucouvl. „Užij si zbytek večera, Anisi,“ nejistě se usmál a dal se na úprk. Všechno by bylo v pořádku, kdyby však někdo znovu nepronesl poznámku o ochočení. Idioti!

Zaslechl za sebou rychlé kroky, takže i on sám přidal na rychlosti, chtěl být alespoň mimo oči všech ostatních, až ho Bushido chytí. Vždycky ho chytil, stejně jako tentokrát. Bill automaticky zamířil k Bushidovu autu, protože věděl, že by u něj stejně skončil. Neměl šanci.

„Co to, kurva, mělo znamenat?“ Bushido ho na auto surově namáčkl. Převlek někde zahodil, na Billa se teď mačkal jen v kalhotách a bílém tílku. Zatraceně mu to slušelo, což by Bill dokázal ocenit, kdyby však nemusel přemýšlet nad tím, jak se dýchá. „Od kdy se válíš s Nyzem?!“

To Billovi vyrazilo dech podruhé. „Od kdy mi dáváš podmínky?“

„Od té doby, co se plazíš po mých kamarádech! Jasně jsem ti řekl, že se od nich máš držet dál!“

„Oh aha, a řekl jsi i svým kamarádům, aby se drželi oni dál ode mě? Protože jestli sis nevšimnul, to Nyze ochmatával mě, ne já jeho!“ zavřískl Bill uraženě, ale vyděšeně sebou cuknul, když zaslechl kroky. Byli moc hluční.

Bushido beze slova otevřel dveře Billovi, a ten bez dalších námitek nastoupil. Nepotřebovali žádné diváky. Spěšně si na oči nasadil škrabošku, kdyby je snad někdo vyfotil, a odvrátil zrak, zatímco Bushido nasedal. Zdálo se to Billovi, nebo ucítil závan trávy? Byl snad Bushido zkouřený?

„Kam jedeme?“

„Ke mně.“

Bill překvapeně zamrkal. „K tobě?“

Bushido jen mlčky přikývl, přidávajíc na rychlosti. Bill v němém šoku odvrátil hlavu k okénku. S Bushidem spolu spali už poměrně dlouhou dobu, ale tohle bylo poprvé, co jeli k němu domů. U Billa trávili spoustu času, ale dům rappera pro něj byl stále záhadou. Tak kdy a co se změnilo, že tam právě směřovali? Kam se poděla Anisova zásada o tom, že k sobě si nikoho nebere? Co se stalo?

autor: Saline A.