Without your knowledge 3.

Bill pomalu otevřel oči. Okamžitě ho v nich začalo pálit sluneční světlo, oči byly stále citlivé kvůli slzám prolitým v noci. Zkusil se pohnout, každý sval v těle ho bolel. Vzpomínky na minulou noc mu proletěly hlavou a on musel bojovat proti novým slzám, jež se draly ven. Mrkl na hodiny na nočním stolku, bylo 11:48. Bill vydechl.

Po několika minutách pomalu vylezl z postele a zamířil do své soukromé koupelny. Zíral na sebe do zrcadla. Pořád nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Měl sex se svým dvojčetem. A jeho tělo mu to různými druhy bolesti připomínalo. Zápěstí byla odřená a pohmožděná od pout, koutky úst podrážděné od roubíku a po celém těle měl Bill bezpočet cucfleků. Zděsil se, na Maledivách těžko mohl nosit roláky. Vkráčel do sprchy a nechal se omývat studenou vodou. Přál si, aby voda mohla smýt taky jeho vzpomínky. Jak mohl po tom všem stanout tváří v tvář Tomovi?

Jak se mohl ještě někdy podívat svému bratrovi do očí? Tolik se styděl. Měl se víc pokoušet přimět Toma zjistit pravdu, než bylo příliš pozdě. Měl prostě křičet a kopat. Bill věděl, že neudělal všechno, co bylo v jeho silách, aby to zastavil. Ale nechápal, proč. Toužil snad – nějak podvědomě, nechutně, zvráceně – po sexu s bratrem…? Ta myšlenka ho děsila, jistě, že to nemohla být pravda. Miloval Toma jako bratra. Ne?

Bill neměl ponětí, jak dlouho se sprchoval, ale když byl konečně hotový, bylo už dávno po čase oběda. Zajímalo ho, jestli se Tom už najedl bez něj, obvykle obědvali spolu. Bill začal panikařit. Zjistil to Tom? To proto nezaklepal na Billovy dveře? Nenáviděl teď svého bratra za to, co nechal dopustit? Billova mysl byla ochromená strachem.

Právě v okamžiku, kdy chtěl Tom zvednout telefon a objednat si svoje první jídlo, vešel schlíplý Bill. Tom na něj šokovaně zíral – Bill vypadal příšerně. Jako kdyby celou noc nespal. Oči měl červené jako od pláče a hypnotizoval podlahu, jako by na ní závisel jeho život. Opatrně se posadil k malému stolu naproti Tomovi a začal studovat menu, celou dobu se bratrovi vyhýbal pohledem. Tom nepřítomně zaznamenal, že má na sobě obojek a na obou zápěstích několik spojených náramků. Proč si tohle oblékl v tomhle parném dni, bylo mimo Tomovo chápání.

„Dobré ráno,“ zkusil dredáč opatrně.

Billovi se potily dlaně. Mohl by přísahat, že mu Tom vidí až do žaludku. Vidí všechny ty hříšné myšlenky a vzpomínky na minulou noc.

„Uhm… Napsal jsem v noci něco fakt skvělýho a pak jsem si na to vylil Red Bull a teď je všechno pryč.“ Snažil se znít tak podrážděně a pateticky, jak to bylo možné, a modlil se, aby to Tomovi stačilo.

Bill sledoval, jak Tom objednává jídlo. Nikdy ho tak pečlivě nepozoroval. Způsob, jakým bratr pohyboval rty, a ten jeho jemný hravý úsměv. Jak si občas uprostřed věty olízl piercing. Prsty kroutící s telefonní šňůrou. Tom zavěsil a Bill rychle uhnul pohledem. Cítil, jak mu rudnou tváře. Co to dělal? Takhle špehovat svého bratra. Připadal si jako totální perverzák.

Oběd konečně dorazil, ale Bill se na něj stěží mohl jen podívat. Neměl hlad, bylo mu zle. Jenom se v jídle vrtal vidličkou a doufal, že nějakým kouzlem zmizí.

Tom strávil spíš nezáživný den, nejvíc byl v lázních, kde flirtoval s roztomilou masérkou. Do bungalovu se vrátil asi v šest večer, takže si mohl dát s Billem večeři. V bungalovu bylo ticho, když vešel. Bill očividně neopustil svůj pokoj. Tom tiše zaklepal na jeho dveře. Žádná odpověď. Vzal za kliku, ale bylo zamčeno. Bill se jenom zřídka zamykal v pokoji, obvykle jen když byl naštvaný a chtěl se schovat před světem. Tom si povzdechl a objednal si nějakou večeři. Kterou snědl sám. Cítil se prázdný a opuštěný bez Billa po svém boku. Byli dvě spojená srdce; cokoliv bolelo Billa, ovlivnilo i jeho stejnou měrou.

Tom vešel do své ložnice a přecházel po ní sem a tam. Jeho život byl bez Billa nudný. Pohled mu padl na Warrenovo spodní prádlo. Ano, to je přesně to, co teď potřeboval: sex, aby uvolnil svou mysl. Zamířil přes malý ostrůvek přímo k Warrenovu bungalovu. Tom ironicky zaznamenal, že je trochu nervózní. Skoro se sám sobě vysmál. Z čeho byl asi tak nervózní? Když se konečně objevil na pár kroků od Warrenova obydlí, potily se mu dlaně. Tom se divil, co se to s ním děje. Opravdu se tak těšil na to, až Warrena znovu uvidí? Zhluboka se nadechl, aby se uklidnil, a zaklepal na dveře. Nikdo nereagoval. Zaklepal trochu silněji. Stále nic. Obešel malou verandu, třeba byl Warren někde venku. Tom se natáhl k oknu a podíval se dovnitř. Bungalov byl prázdný.

Warren už odjel. Tom se díval na hladinu oceánu. Warren je pryč. Už ho nikdy neuvidí. Ani neznal jeho příjmení. Nebo telefonní číslo. Nebo zemi, ze které pochází. Cítil se tak hloupě, jak tam tak stál na prázdné verandě a kňoural kvůli klukovi, s nímž strávil jednu nic. Kdy jsem přešel na tuhle stranu řeky? Tom byl rozpačitý z toho, že byl teď ten opuštěný. On byl vždycky ten, kdo nechával druhé, jeho nikdy nikdo neopustil. Posadil se na schody vedoucí do vody a sledoval západ slunce. Byl ohromující. Tom si stěží našel čas, aby si vychutnal tenhle druh věcí.

Tom zavřel oči a představoval si minulou noc. Nikdy předtím nefantazíroval o svých záležitostech na jednu noc. Představoval si Warrena prohýbajícího se v zádech pod tíhou potěšení, přesně jako to dělal v noci. Jaké to bylo, když na něm Tom ležel. Tom si klekl na schody, kolena na posledním schodě vedoucím do vody, takže mu oceán lehce omýval nohy. Těsnost Warrenova těla, když do něj proniknul, která mu brala dech. Jeho nádherné sténání, jež Toma přimělo bláznit touhou. Tom se udělal rychleji, než předpokládal, potřísnil si ruku a něco ulpělo i na schodech. Líně sledoval, jak se s jeho spermatem mísí voda a ta smývá veškeré důkazy o tom, že tu někdy byl.

Bill strávil celý den v posteli, akorát si objednal ovocný salát. Zaslechl, jak se Tom vrátil a znovu klepal na jeho dveře. Předstíral spánek. Věděl, že dřív nebo později bude muset svému bratrovi čelit, ale doufal, že si nejdřív utřídí myšlenky a pocity.

Příštího rána se cítil o dost líp, alespoň fyzicky. Zápěstí ho pořád trochu bolela, ale zlepšovalo se to. Bill mrkl na hodiny, bylo 10:37, měl skoro půl hodiny, než se setká s Tomem na snídani. Díval se do stropu a vymýšlel plán. Nemohl připustit, aby to, co se stalo, vstoupilo mezi něj a jeho dvojče. Co se stalo, nebyla Tomova chyba. Netušil, co dělá. A Bill nedopustí, aby se to bratr dozvěděl, vezme si svoje ostudné tajemství do hrobu a nikdy s ním Toma nebude obtěžovat.

Tom byl vzhůru, ale ležel stále v posteli, už hodiny. Nechtělo se mu vstávat, chtěl ležet a být sklíčený, protože Warren odjel. Pravděpodobně to byla jeho chyba. Vzpomněl si, jak ho vyhodil. Teď se za to nenáviděl. Ani mu nepopřál dobrou noc, prostě ho vyrazil, jako by pro něj znamenal stejně málo jako ostatní. Byl naštvaný kvůli Warrenovu tetování, teď se cítil tak hloupě. Ublížilo Warernovi jeho chování? To proto odjel bez rozloučení? Pak si Tom připomněl, že Warren byl jenom záležitost na jednu noc. Proto odjel, aniž by se rozloučil. O nic mezi nimi nešlo, připomněl si znovu, byl to jenom sex. Jako vždycky.

Kluci si spolu užívali dlouhou delikátní snídani. Tom vážně chtěl Billovi povědět o Warrenovi, ale nakonec mu přišlo příliš patetické zamilovat se do někoho jenom díky obvyklému vrznutí, které Warren bez zájmu ukončil. Nechtěl, aby Bill říkal něco jako teď víš, jaké to je. Toma zajímalo, kolik lidí, kteří pro něj neznamenali víc než sex, se do něj zamilovalo. Zajímalo ho, kolik lidí se kvůli němu takhle cítilo. Cítil trochu vinu. Možná byl tohle způsob, jakým mu to vesmír vrací.

Bill se podíval na Tomovy ruce držící karty. Hrály si s jejich okraji, zatímco si Tom promýšlel další tah. Bill si vzpomněl na všechny věci, které mu Tomovy ruce prováděly před dvěma dny. Vyschlo mu v hrdle a v žaludku mu začalo zvláštně pálit. Tom se kousl do rtu, jako každou chvíli, a pak vystrčil jazyk, který se dotkl piercingu. Bill si nikdy nevšiml, jak často si Tom olizuje rty, uvědomil si, že na ně zírá jako v transu. A ty věci, které s nimi uměl…

„Bille?“ zazněl Tomův zvučný hlas. „Jsi na řadě.“ Bill polkl. Co se mu to děje?

Dalších pár týdnů proběhlo bez nějakých zvláštních událostí. Pracovali na novém albu prakticky ve dne v noci, což Billovi dávalo výbornou výmluvu pro to být unavený a netrávit s Tomem čas. Černovlásek se ze všech sil snažil chovat normálně a být veselý jako obvykle, ale uvnitř cítil zmatek. Několik dní po návratu z Malediv začal mít mokré sny o nikom jiném než o svém bratrovi. Při těch krátkých chvílích, které měl věnovat spánku, se převracel a házel sebou a nebyl schopný si opravdu odpočinout. Připadal si rozpolcený. Děsil se svých vlastních fantazií, které ho krutě pronásledovaly každou noc. Samozřejmě, že už v životě měl pár erotických snů, každý je někdy má, ale ty jeho nikdy nezahrnovaly vlastního bratra. Nikdy ani nezahrnovaly muže. Na rozdíl od populárních domněnek byl Bill heterosexuál. Nebo se za něj alespoň vždycky považoval. Teď byl prostě zmatený. Stále častěji se přistihl, jak nevhodným způsobem pozoruje svoje dvojče. Vážně je tohle způsob, jakým teď bratra vnímal?

Během následujících týdnů Tom zaznamenal, že je s Billem něco fakt špatně. Byl roztržitý, nemohl se soustředit na práci, spal méně než ostatní a zkrátka vypadal nešťastně. Tom si dělal starosti a byl trochu naštvaný, že se mu Bill nesvěřil. Sdíleli přece všechna tajemství, která měli. Pak si Tom vzpomněl na Warrena, o němž Billovi taky nepověděl. Ale to bylo jiné, to bylo trapné dětinské poblouznění. O tom bratr vážně nemusel vědět.

Bill prakticky poskakoval na sedačce, miloval, když ho tetovali a tahle kérka byla jeho dárek k narozeninám: Freiheit 89 na levé předloktí, reprezentace nadcházejících osmnáctin, na které čekal od dětství. Tom v klidu seděl vedle něj, psal Georgovi, že jsou teď v tetovacím salónu. Konečně se ukázal tatér a zavedl Billa dozadu. Tom je následoval. Bill zíral na svou ruku, do níž se zabodávala jehla. Cítil známé štípání a lehké pálení. Nebolelo to tak jako kérka na krku, která byla kvůli kostem nejhorší. Trochu víc to pálilo u zápěstí, kde byla kůže citlivější. Bill jako přikovaný sledoval svoje zápěstí, připomněl si odřeniny od pout, které dlouho mizely. Mrkl na Toma, jenž se povzbudivě usmíval a očividně si myslel, že je Bill nervózní nebo ho to bolí. Černovlásek se přinutil mu úsměv oplatit.

Jak se Freiheit pomalu objevovalo na jeho ruce, Bill se začal cítit čím dál míň svobodně. Nevěděl, jak dlouho si ještě udrží bezstarostnou masku, než se rozpadne na prach. Pokaždé, když byl v Tomově přítomnosti – a to bylo dost často, si připadal vyčerpaně a ztěžkle, tajemství spočívalo na jeho bedrech jako oceán lží. Někdy chtěl prostě brečet a všechno Tomovi přiznat a prosit o odpuštění. Ale věděl, že nemůže. Tom by se na něj tolik zlobil. Zničilo by to jejich vztah a jejich vztah znamenal také jejich úspěch. Bez Toma by nebylo žádné Tokio Hotel a Bill nemohl bez Tokio Hotel žít. Nebo bez Toma. Hlavně bez Toma. Kašlat na Tokio Hotel. Kdyby si měl Bill vybrat, vždycky by si vybral bratra, dal by mu přednost před vším a přede všemi. Tom byl nejdůležitější součást jeho života. A to byl důvod, proč to Tomovi nikdy neřekne.

Současnost

Bill silně potáhl z cigarety, stále zíral na dveře, jimiž už před nějakou dobou odešel jeho bratr s tou dívkou. Zamáčkl cigaretu a dopil zbytek drinku. Šel za Georgem, Gustavem a dalšími přáteli a popřál jim dobrou noc. Georg se ho snažil přemluvit, aby zůstal, ale brzy mu došlo, že Bill nemá náladu.

Tom byl trochu svalnatějí než Bill, nebo možná to bylo proto, že víc cvičil, Bill byl v tomhle ohledu líný. Ale Bill byl zase o trochu vyšší. Což nikdy nezapomněl bratrovi připomenout, načež mu Tom nikdy nezapomněl vrazit, že on je zase o deset minut starší. Bill se musel něžně usmát při vzpomínce na doby, kdy se hašteřili a navzájem popichovali. Byly to už týdny, kdy mezi nimi naposled byla uvolněná atmosféra. Billův úsměv povadl, nebyl moc dobrý v tom dělat, že se nic neděje.

Tom zavřel oči. Ani se na ni nemohl dívat. S tou dívkou šel do hotelu, nechtěl ji brát do svého bytu. Teď litoval, že ji s sebou vůbec vodil. Ani tu nechtěl být. Chtěl člověka, o němž snil posledních pár měsíců při každém sexu. Warrena. Nějak mu nikdo nedokázal dát to, co cítil s ním. Tom si nebyl jistý, jaký pocit to byl, ale bylo to skvělé a on chtěl víc. V poslední době měl víc sexu než za celý život, a to už něco znamená. Zkoušel najít někoho, kdo by se mohl s Warrenem měřit, s kým by mohl zažít to, co tu jednu noc na Maledivách. A neuspěl.

Tom byl za chvíli hotový. Necítil potřebu ztrácet víc času s někým, kdo pro něj nic neznamenal a nikdy nebude. Ta dívka mu dala svoje telefonní číslo a Tom se na ni usmál, jako by někdy zamýšlel jí volat. Teď chtěl jít domů, jeho narozeniny nebyly tak skvělé, jak si on i Bill představovali, že budou – už od dětství. Byl to prostě jen další den. Další párty. Necítil se jinak než včera nebo ten předešlý den. Nebo ten před ním.

Když dredáč vešel do svého bytu, našel spícího (nebo odpadlého) Billa na gauči, úplně oblečeného a držícího poloprázdnou lahev vodky. Cítil se trochu provinile za to, že se v baru vykašlal na bratra kvůli nějaké holce. Billovi očividně nebylo dobře. Samozřejmě, že ne, pomyslel si Tom hořce. Pocítil, jak se mu tělem zase šíří zlost, zlost na Billa za to, že zničil jejich narozeniny. A za to, že mu nevěří natolik, aby mu konečně řekl, co se děje. Dělal si starosti a byl toho názoru, že toho možná na bratra začíná být moc. Začala Billa drtit tíha života, který vedli? Proč si s Tomem prostě nepromluví?

Tom se rozhlížel po místnosti, připadal si bezmocný. Chtěl něco udělat, něco, čím by Billovi pomohl. Jeho pohled padl na narozeninové svíčky, jež večer sfoukli. Když byli děti, použili svíčky, aby spálili všechny špatné věci z minulého roku. Napsali je na malé kousky papíru a dali je do ohně, doufali, že už nikdy neudělají ty samé chyby. Tom popadl svíčky a položil je na stůl, bylo to hloupé a dětinské, ale Bill byl opilý, a tudíž něco jako dítě, takže by to mohlo fungovat. Tom našel nějaké papíry a natrhal je na kousky. Vyndal dvě propisky a šel vzbudit bratra.

Bill cítil, jak s ním někdo třese. Chtěl dotyčného nakopnout, ať už ho rušil kdokoliv. „Jd dprdle,“ zamumlal. Ale ta ruka byla neodbytná. Konečně Bill otevřel oči. Byl to Tom. Nakláněl se nad ním a usmíval se.

Bill sepsal všechno, čeho za poslední rok litoval. Od křičení na svého psa po sex s Tomem. Šťastně sledoval, jak se papírky mění v popel, skoro jako by mizely i samotné události. Bill nevěděl, jak dlouho tam s Tomem seděl, pálil lístek za lístkem a občas se napil vodky. Za nějakou dobu se oba smáli a vtipkovali a na chvíli Bill téměř zapomněl na všechno, co ho trápilo a čeho litoval. Nakonec to byly hezké narozeniny.

Tom omámeně otevřel oči, zamžoural do světla. V hlavě mu tepalo a cítil se unavený. Bože, nesnášel kocoviny. Rozhlédl se. Ležel v obýváku na podlaze. Byl úplně oblečený a smrděl alkoholem a cigaretami, z toho zápachu se málem pozvracel.

Tom vstal a zíral na nepořádek na zemi. Všude byly popel a spálené papírky. Dvě lahve vodky a rozbitý hrneček. Museli převrhnout svíčku, vosk byl nakapaný na chlupatém koberci. Dredáč zavzdychal. Snažil se vosk seškrábat, ale bylo to marné. Bill měl popel ve vlasech i po celém obličeji. Toma zajímalo, jestli takhle vypadá i on.

autor: Iason

original