autor: Chii-chan
Nemocnice
Bill v tom spěchu dostat se do nemocnice co nejdříve téměř vrazil do automatických dveří. Běžel celou cestu od Toma a naprosto neměl trpělivost čekat, než se ty pitomé dveře otevřou. Modlil se, aby nemusel zastavit a dávat vysvětlení recepční, která by mu ´laskavě´ sdělila, že na návštěvu mohou jen příbuzní. Naštěstí, jakmile vstoupil do budovy, zahlédl Lelouche, jak na něj mává. Zhluboka se vydýchával a otřel si zpocený obličej. Zanadával, když si uvědomil, že má na sobě stále dres fotbalového týmu.
„Fuj…“ zamumlal, znechucený zpoceným oblečením, které se mu lepilo na tělo. „Zatracený fotbal…“
„Bille!“ Zavolal na něj Lelouch a ukazoval mu, aby zrychlil.
Bill přikývl, stále ještě sotva popadal dech, a zároveň skenoval celou místnost a hledal Caina. Zamračil se, když si uvědomil, že tam nebyl, a chvilku přemýšlel, jestli je s Acem.
„Co se stalo?“ Zeptal se poté, co konečně dorazil k Lelouchovi.
„Uh… byl napaden… já ne… do prdele!“
„Uklidni se, Lulu…“ Bill sám sotva dokázal zůstat v klidu. Lelouch byl výměnný student, který zůstával v Americe i po ukončení střední školy. Byl to Francouz, a přestože anglicky mluvil dokonale, když zpanikařil, těžko nacházel slova. „Jak je Aceovi?“
„Je na chirurgii…“ řekl Lelouch s pohledem nasměrovaným k operačnímu sálu.
„Chirurgie? Sakra! Co mu udělali?“
Lelouch se k němu opět otočil. „Nějací kluci jej odchytili poté, co jej rozhodčí poslal pryč. Z vaší školy… Já nevím, byl jsem s Cainem. Rozbili několik lahví od piva a pořezali ho… Kurva, je na tom špatně.“
„Kde je Cain?“
„Kde myslíš? Jeho bratr je v nemocnici poté, co byl téměř zabit. Tak hádej.“
Bill zasténal, když pochopil. Cain toužil po pomstě. Ach ne.
„Ach bože. Ani neví, kdo to udělal! Řekni mi, že se je nechystá zabít…“ řekl Bill a opřel se o zeď.
„Oh, to ne,“ odpověděl Lelouch a zavrtěl hlavou. „Bude je mučit. A bude to dělat pomalu a bolestivě…“
„Do prdele! Šel sám?“
„Ne. Vzal si s sebou kluky. Zamířil zpátky do tvé školy, aby je našel. Chtěl jsem jít s nimi, abych se ujistil, že ti bastardi za to zaplatí, ale Cain mi řekl, abych tady zůstal a postaral se o Astera.“
Bill přikývl s rukou u pusy a okusoval si nehet. Bylo mu to jasné. Tom patřil mezi nejlepší v týmu, takže když byl vyloučen, kluci z fotbalového týmu nebo ze školy se chtěli pomstít.
„Jak zle na tom je?“ zeptal se a modlil se za to, aby to nebylo život ohrožující. Všechno tohle jen kvůli Tomovi!
„Nejsem si úplně jistý. Dostal několik kopanců a ran, ale… dost zle ho pořezali na pravém rameni. Na tom právě doktoři pracují. Ace měl štěstí, že nebyla zasažena hlavní tepna, jinak by za pár vteřin vykrvácel.“
Bill zasténal a zamířil s Lelouchem do čekárny. Zdravotní sestry a ostatní pacienti jim věnovali nepříjemné pohledy od chvíle, co Bill vstoupil do nemocnice. Mladší chlapec se modlil, aby nikdo neslyšel ta slova o Cainovi a zabíjení lidí.
S myšlenkami rozpolcenými mezi starostmi o Asterovo zdraví a mezi vymýšlení způsobů, jak za to uškrtit Toma, Bill hodil své unavené tělo na jednu z těch příšerných plastových židlí. Zaklonil hlavu a zíral do stropu. Poslouchal nepříjemné bzučení neonových světel a šum přicházející z jiných místností.
„Hele, Bille?“ Zeptal se Lelouch tiše, aby nenarušil to ticho kolem.
„Hm?“
„Co se vlastně na hřišti skutečně stalo? Neměli jsme šanci s Asterem mluvit.“
Bill opět sklopil hlavu, zíral na své boty a zašeptal: „Tom se stal.“
„Tom? Myslel jsem, že to bylo něco takového.“
„Cože?“ Bill zvedl hlavu a zadíval se do Lelouchových modrých očí.
„Přečetl jsem si jeho jméno na dresu a přemýšlel jsem, jestli je to on. Ale pak jsem viděl, jak se začali hádat a rvát a uviděl jsem tě vedle nich a všechno mi to došlo.“
„Nemám ponětí, co to do něj vjelo,“ povzdechl si Bill. „Ignoruje mě od nedělního odpoledne a pak najednou exploduje v polovině zápasu.“
„Takže ty nevíš, proč to udělal?“
„Zrovna jsem byl u něj a pohádali jsme se. Stručně řečeno, přeskočilo mu, protože mě s vámi viděl v neděli. Viděl mě dohadovat se s Cainem.“
„Oh… bojí se o tebe, protože se venku stýkáš s padouchy…“ řekl Lelouch vědomě.
„Jo… něco takového.“
„Wow… Ty sis nedělal legraci, když jsi tvrdil, že je přehnaně ochranářský.“
„Ne… jen se hodně stará, myslím. Taky bych se bál, byl bych vyděšený, kdyby Tom udělal něco takového.“
„No, takže, když ho chápeš, proč jste se pohádali?“
„Bylo to komplikované, já ne…“ Bill se odmlčel.
„Hej, to je v pohodě. Nemusíš mi to říkat,“ Lelouch se usmál a poklepal mu na rameno.
Bill přikývl a zaposlouchal se do blížících se kroků. Úzkostlivě se otočil ke dveřím a vstal, když se dveře rozlétly a lékařka, krásná žena středního věku, vstoupila dovnitř se složkou v ruce.
„Dobrý den. Jste tady kvůli Asterovi?“ Zeptala se a vzhlédla od složky.
„Ano, jak je mu?“ Zeptal se Bill a Lelouch se postavil vedle něj.
„Bude v pořádku. Jste s ním příbuzní?“
„Jsme jeho přátelé. Ale jeho bratr tu bude brzy. Můžeme ho vidět?“ zeptal se starší chlapec se slyšitelným francouzským přízvukem.
„Obávám se, že jako první musím mluvit s jeho bratrem. Formality, jak víte. Mimochodem, Aster stále spí a mělo by to tak zůstat ještě několik hodin. Nevíte náhodou, jestli je zapojen do jakéhokoliv typu činností, které vyžadují používat pravou ruku?“
Bill se zamračil a otočil se na Leloucha. Co to bylo za otázku?
„On, ehm, hraje basketbal. My všichni…“ odpověděl Bill roztřeseně. Měl z toho špatný pocit.
„Aha… No, omlouvám se, že vám to, kluci, musím říct, ale… Nebude moct dál hrát. Nebude moct zvednout pravou ruku výš, než po rameno.“
Po tomto prohlášení nastalo děsivé ticho. Bill na lékařku šokovaně zíral. Zatnul pěsti, aby zůstal silný a zeptal se, jestli je to jen dočasné díky operaci.
„Je mi líto… je to trvalé.“
„Do prdele…“ Bill zašeptal a zavřel oči.
„Ach můj bože…“ Lelouch se hluboce zamračil. „To je v prdeli. V hajzlu! Bille, kurva, jak to teď bude dál? On bude… Sakra, on bude… Zatraceně se zhroutí! Basketbal je jeho život.“
Lékařka se vytratila s tichým: „Ptejte se po mně na recepci, až se dostaví jeho bratr.“
—
Lelouch se rozhodl, že bude lepší, když to Cainovi řeknou hned, jak dorazí do nemocnice. Jinak by se brunet mohl na místě otočit a někoho zabít (pokud tak již neučinil). Oba dva na Caina čekali v hlavní hale, když k nim přistoupil starší doktor.
„Pan Kaulitz?“ Zeptal se a přinutil tak Billa, aby se na něj otočil s rozšířenýma očima.
„Do prdele…“ slova opustila jeho rty dříve, než nad tím začal přemýšlet.
„No, já jsem taky rád, že tě vidím, Bille,“ zasmál se doktor. „Jak se máš? Nijak se nenamáháš, doufám?“
Bill s polknutím přikývl. Ruce se mu začaly třást, když je zastrčil do kapes. Tohle se nemělo stát! Co se to sakra děje s jeho životem? Všechno, v co doufal, že se nikdy nestane, se najednou hroutilo a nakopává mu to prdel!
„Měl by sis promluvit se svou matkou a přijít brzy na kontrolu. Nechceme, aby se stalo něco špatného…“ řekl muž a podíval se na hodinky. „A teď, pánové, jestli mě omluvíte, mám pacienta, který na mě čeká.“
„Ehm, jistě. Já… uh, promluvím s mámou…“ koktal Bill. „Nashledanou.“
Lelouch jen pokýval hlavou a se zdviženým obočím se otočil k Billovi. Ten jen pokrčil rameny a snažil se opět najít řeč. Starší chlapec v současné době studoval medicínu. Nebyl tu žádný způsob, jak by mohl rozumět…
„Jsi nemocný?“ zeptal se, když si uvědomil, že Bill jako první nepromluví.
„Ehm, ne. To je jen… Víš, pravidelná prohlídka. Moje rodina je plná nadšenců do zdraví,“ odpověděl Bill a hlas se mu lehce zachvěl.
„Aha… Jistě, jak myslíš.“
Bill, vděčný, že Lelouch a ostatní kluci nikdy nevyzvídali, mu věnoval malý úsměv.
„Zajímalo by mě, kdy Cain dorazí…“ rychle Bill změnil téma.
„Psal jsem mu zprávu, aby sem dorazil co nejrychleji. Doufejme, že mu to nebude trvat příliš dlouho…“
Bill si rukou protřel obličej a dosedl zpátky na židli. To bylo blízko. Na okamžik ho napadlo, jestli by k Lelouchovi a ostatním klukům neměl být upřímný. Rozhodl se proti. Aster byl v nemocnici a Bill si byl jistý, že teď rozhodně nepotřebovali slyšet další bombu.
O několik minut později po děsivém tichu, během kterého se oba chlapci snažili uklidnit, navzdory nutkání křičet, se automatické dveře otevřely a vpustily dovnitř Caina.
„Caine!“ Zvolal Lelouch a Bill zvedl hlavu.
Bill se pouze zamračil nad jeho krvavým oblečením, ale neměl čas zareagovat, když se Cain rychlými kroky přesunul přímo k němu. Než si stačil uvědomit, co se děje, popadl jej Cain za límec jeho zelenobílého trikotu a vytáhl jej ze židle.
„Co to, kurva, ten tvůj kámoš udělal?“ Zařval na něj a ignoroval pohledy lékařů a zdravotních sester.
„Caine, klid, chlape. Nech Billa na pokoji,“ postavil se Lelouch a chytil jej za ruku.
Bill byl lehce otřesený, nečekal, že by se Cainův vztek mohl obrátit proti němu. Jistě, věděl, že brunet má pravdu. Tom Astera praštil, kvůli Billovi, ale nebyl tu žádný způsob, aby mohl Tomův úder poslat Astera do nemocnice.
„Nešel jsi po Tomovi, že ne?“ Zeptal se ho a bál se odpovědi. Bůh chraň, aby se Cain porval s Tomem. Měl takové obavy, že pokud by jej Cain pevně nedržel, vyrazil by z nemocnice a rozběhl se rovnou zpátky k Tomovi.
Cain jej pustil a divoce se rozesmál, čímž poslal do páteře mladšího chlapce zamrazení. Ačkoliv se s Tomem pohádal, pořád jej miloval a nenáviděl by, kdyby mu někdo ublížil. A věděl, že kdyby se k němu Cain dostal, zřejmě by byl Tom v dost kritickém stavu.
„Ne, ten kluk je v pořádku. Není to tak, že by Aster nezvládl jednu ránu. Není Ace, Phoenixův bratr jen tak pro nic za nic, víš?“ zašklebil se Cain.
Bill se uvolnil, když uslyšel, že je Tom v bezpečí, ale zamračil se, když mu došlo, že Aster, Ace, byl stejně tak nebezpečný jako Cain, Phoenix.“
„Tak… kdo…?“ Zeptal se s obavami.
„Já nevím. Neptal jsem se,“ odpověděl Cain se zlým zábleskem v očích.
„Ty vole, jak je to zlé?“ zeptal se Lelouch se zájmem.
„Jen pár zlomených kostí, spoustu krve, někteří byli v bezvědomí. Brečeli jak haranti a prosili, abych přestal.“
Oba starší chlapci se uchechtli, zatímco Bill obrátil oči v sloup. Cain v těchhle věcech vždy nacházel zábavu.
„Jak je Asterovi?“ zeptal se brunet opět vážně.
„Spí. Museli ho operovat…“ Povzdechl si Lelouch a on i Bill věděli, že je na čase to Cainovi říct. „Nebude moct zvednout pravou ruku výš než k ramenu… nikdy…“
Cainova tvář potemněla a Bill o krok ustoupil. Pokud ho Cain napadl za Tomovu ránu, začínal se opravdu bát, co bude následovat.
„Děláš si srandu, že jo? Přísahám, jestli si děláš srandu, Malý Princi, zabiju tě!“
Bill ve strachu přimhouřil oči, když Cain použil Lelouchovu přezdívku. Byl opravdu naštvaný. Použil slova ´Ace´, ´Phoenix´ a ´Malý Princ´, vše během méně, než deseti minut.
Lelouch se ani nehnul a udržoval svůj klid. Byl nazýván ´Princem´ z dobrého důvodu. Kromě okouzlujícího přízvuku a peněz, měl Lelouch tu věc, charisma, díky kterému z něj vyzařovala královská atmosféra. I přestože nebyl vůdcem gangu, byl Cainova pravá ruka, ten, který ho udržoval v klidu. Když Lelouch řekl ´Stop´, i Cain poslechl.
„Nedělám si srandu Phoenixi. Řekla nám to lékařka. A je to trvalé.“
Cain na chvíli zaťal pěsti a Bill si byl jistý, že Lelouchovi jednu vrazí.
„KURVA!“ Zařval Cain a praštil do nejbližší zdi tak silně, že všichni slyšeli, jak mu zapraskaly klouby.
autor: Chii-chan
překlad: Zuzu
betaread: J. :o)
original
1. Oh, tak Acea teraz ľutujem. Také niečo si vážne nezaslúžil. 🙁 neviem si predstaviť, čo bude robiť, keď sa to sám dozvie.
2. Bill je naozaj nejako chorý a som zvedavá, čo mu je. Možno niečo so srdcom? vtedy by sa malo dávať pozor na namáhavé činnosti, ale možno niečo iné. Uvidíme.
3. Ten Billov postoj bol dnes akýsi mätúci. Dobre, Tom Aceovi jednu vrazil, ale tým ho do nemocnice nedostal, to chápe aj Bill a za to ho neviní. Ale viní ho za to, že Tomovi spoluhráči Aceovi ublížili? Teda aspoň tak mi to prišlo, keď sa dozvedel, že Acea napadla skupina z jeho školy a on rozmýšľal nad tým, ako za to Toma uškrtiť.
A tiež aj vtedy, keď sa s Lelouchom rozprával o tom, prečo sa s Tomom pohádal. Povedal, že Toma chápe, že on by sa správal rovnako, keby boli situácie vymenené. No jeho správanie tomu absolútne nenasvedčuje. Proste neviem, ako mám Billa teraz vnímať, keď sa postupne odhaľujú jeho tajomstvá, takže som zvedavá, čo z toho všetkého vznikne.
Ďakujem za preklad, Zuzu a teším sa na pokračovanie.
[1]: Bill Toma viní za to, že Astera uhodil. Protože Ace mu to vrátil a taky ho praštil a kluci z Tomovy školy pak Toma chtěli pomstít, bez ohledu na to, že si Tom začal…
[2]: To som pochopila, len proste mi príde blbé, že ho za to viní. Áno, udrel ho, ale nemôže za reakciu jeho spoluhráčov a nemohol vedieť, že niečo také urobia. Síce to tým úderom celé akosi odštartoval (však akcia vyvoláva reakciu), ale nepripadá mi správne ho viniť za správanie iných, ktorí sa chceli pomstiť. Neviem, ako to inak napísať, len je to celé také zamotané 🙂
* Proste ho môže viniť len za ten úder, ale ten ho do nemocnice nedostal, takže ho nemá za čo až tak viniť, keďže mu to Ace vrátil. A ostatné je proste už akási poriadne nepríjemná situácia, ktorá z toho náhodou vznikla. Ide to už mimo neho.
Teda, docela husty. Chudak Ace, sice se trochu poskorpili s Tomem, ale mohl za to predevsim Tom. Je to drsny, ze se mlatili nejen pestma, ale i sklem. Americani… :-\ kazdopadne Bill je rozhodne nemocny. Jinak by s nim ten doktor nemluvil tak jak mluvil. Jsem zvedava co se vsechno jeste dovime. Taky doufam, ze Bill to s Tomem nejak urovna driv, nez ho Cain zabije. Je to zajimava postavicka, dobrovolne si zlamat kustky na ruce… celej muj manzel xD
Moc dekuji za preklad 🙂
Jsem zvědava jak se to bude vyvíjet dál nevím co si mám myslet o Billovem chování.
Je mi Acera príšerne ľúto a aj toho, že Bill obviňuje Toma. Ak je Bill naozaj tak chorý, že by športovať nemal, chápem, že je Tom naštvaný, aj keď sa mlátiť na ihrisku nemusel. Vadí mi tá akoby vojna gangov. Je mi to ľúto a hnevá ma, že si tak vážne ubližujú.
Je mi smutno aj z toho, že sú Tom s Billom rozhádaní. Dúfam, že to tak nebude príliš dlho. ďakujem za kapitolu.
Mě se ten Cain vůbec nelíbí. Ano, trochu je mi líto, že se kvůli bratrovi tak trápí, ale jelikož nenávidím jakékoli násilí, tak s Cainem nedokážu až tak soucítit. Na jednu stranu chápu, že chtěl bratra pomstít, také bych byla naštvaná na všechny, kdo tohle způsobili mému bratrovi, ale takhle se mstít? Ne, po dnešním dílu nemám Caina vůbec ráda a po pravdě se Tomově zděšení, že se Bill zná s těmihle kluky, teď nedivím ani trochu. Acera mi líto je, rozhodně si tohle nezasloužil.
A jsem na tom stejně jako Kirsten. Mám naprosto stejný názor na to, jak vinil Toma za to, že tohle všechno se stalo jen kvůli němu. Ano, Tom byl první, kdo dal ránu, ale ta mu také byla oplacena a za to, co udělali jeho kamarádi Tom přece nemůže. Jsem z toho taky zmatená a nějak ani nevím, co si o Billovi myslet. Pevně doufám, že je to jen jeho pomatení z toho, že bylo jeho kamarádovi hodně ublíženo.
A už minule jsem si říkala, zda Billovi náhodou něco není. Tomova poznámka byla tendy taková matoucí, tak jsem raději nechtěla nic psát, protože já vidím kolikrát miliony věcí, které tak rozhodně nejsou.. 😀 Ale teď vidím, že Bill nějaký nemocný nejspíš bude. A pokud tomu tak je, tak už Toma z jeho chování nebudu naprosto vinit. Bill je jeho kamarád, nejlepší kamarád, je do něja tajně zamilovaný a je jasné, že chce, aby byl Bill zdravý a nic se mu nestalo. No rozhodně jsem zvědavá na tohle tajemství! 🙂
A taky jsem rozhodně zvědavá, jak bude tohle pokračovat. Moc děkuji za překlad! 🙂
Takže Bill je doopravdy marod 🙁 A my nevíme, co s ním je a já z toho zešílím, jestli se to móóc brzy nedozvím! 🙁 😀
Předem se omlouvám, dílíček jsem četla včera a teď spěchám fuč a koment nebude moc dlouhý, ale budu se v něm snažit napsat vše, co mě napadlo při čtení, i když to je teď těžké… není čas! 😀 :/ Cain je vážně blázen, ale chápu ho a je mi líto Astera! Strašně se to zkomplikovalo 🙁 Je mi líto, co se mu stalo 🙁 A doufám, že Cain nezabije Tomiho. Doufám, že nezabije i Billa. Ještě bude mít určitě co vysvětlovat, jak Cainovi, tak Tomovi. Nevím čeho se obávám víc, jen doufám, že to všichni přežijí. Ti kluci jsou tak blbí, takhle chudáka zmrzačit. Být já Cain tak je zabiju všechny! Až na Toma a Billyho 😀 :/ Ach jo. JAk je to teď tak pos*ané! Doufám, že se vše brzy v klidu vysvětlí, a hlavně že se Aster uzdraví, že se Tom usmíří s Billem… a že vše bude zase Ok… asi ale ne tak rychle, co? :/
Děkuju za zmrzačený díleček 🙁 zuzu! 😀
Chudák Ace 🙁 Je mi ho strašně líto… Působil na mě strašně sympaticky a teď se mu tohle stane… Nezasloužil si to, vždyť v tom byl úplně nevinně 🙁
A Bill je teda vážně nějak nemocný… To jsem zvědavá, co přesně mu je, snad se to brzy dozvíme…
A je mi jasné, že cesta k usmíření Billa a Toma je zase o něco delší :/
Dnešní díl byl vážně smutný, snad budou další epizody pozitivnější.
Díky moc za překlad, zuzu.
Je mi moc líto Ace. Jako fakt, přijít o to, co člověka naplňuje nejvíc na světě… hodně smutné… jeho brácha je šílenec, fakt že jo, a Tom a Bill? k tomu fakt není co dodat, jdu číst dál, než mě někdo zatrhne počítač 😀 tahle povídka je návyková fakt mazec a děkuju pomilionté za překlad