autor: Chii-chan
Byli stále ještě ve skateparku a Bill už sotva mohl déle ovládat svůj hlad. Stávalo se to běžně, takže na to byl zvyklý. Všichni měli svou svačinu, ale bylo to už před několika hodinami. Nyní slunce zapadalo a park bude brzy uzavřen.
Bill přikývl a vstal z lavičky, na které seděl několik hodin. Už stihl zavolat i mámě a oznámit jí, že přes noc zůstane u Toma. Podal Tomovi jeho batoh a rozloučili se se zbytkem party, než se vydali k němu domů.
Tom žil sám v bytě dost blízko skate parku. Jeho rodiče bývali většinu času pryč, takže jej nechali žít samotného a stále mu platili všechny výdaje. Tom měl štěstí. Na druhé straně, Bill žil se svou matkou ve velkém domě na okraji města. Měli krásný dům a kočku, která neustále spala, anebo se naopak dožadovala pozornosti. Jeho otec pracoval ve Francii… nebo to bylo Dánsko? Ne, pravděpodobně Itálie. Možná to koneckonců byla opravdu Francie. Každopádně doma se ukázal vždy pouze na Vánoce. Billovi se líbila myšlenka, že mají s Tomem něco společného, ačkoliv Tom viděl své rodiče častěji než on svého otce.
Najednou Bill rychle zamrkal a přemýšlel, proč se najednou nacházel v Tomově náruči.
„Ježíši Bille! Ještě jednou budeš takhle mimo a přísahám, že tě nechám narazit do lampy, nebo přejet autem!“ Zabručel mu Tom hlubokým hlasem přímo do ucha, až se Bill zachvěl.
A to byl důvod, proč absolutně nesnášel léky proti bolesti, vždy byl po nich jako omámený. Ale vzhledem k tomu, že se v současné době stále ještě nacházel v Tomově náruči, začal najednou svou nenávist k lékům přehodnocovat.
„Omlouvám se,“ řekl, jeho hlas byl ztlumený Tomovým příliš velkým tričkem.
„Jsi v pořádku? Snažil jsem se tě odtáhnout za pravou ruku, když máš levé rameno v prdeli a tak…“ Tom se odmlčel a opatrně mu přejel rukou po zádech.
Bill přikývl, vdechoval Tomovu vůni a cítil se trochu, jako by měl závrať. Povzdechl si a raději se odtáhl, než by mohl udělat něco, čím by Toma mohl vyděsit.
„Jsem v pořádku. Ten zatracený Tylenol si zahrává s mou myslí,“ pokrčil Bill rameny a rozhlédl se kolem. Nacházeli se už jen pár metrů od Tomova bytu a Bill se málem čelně srazil s pouliční lampou. Zasténal a lehce se poplácal po tvářích, aby se probral, a Tom jej pobaveně sledoval.
„No tak, vsadím se, že nějaká ta Cola a pizza ti určitě pomůže, já platím.“
Bill zajásal a schody k bytu vyběhl v rekordním čase. Tom se jen zasmál a vydal se za ním.
Tom měl pravdu, jako obvykle. Stačilo trochu pizzy a dvě plechovky Coly a Bill byl jako znovuzrozený a byl schopen si s ním povídat, aniž by se ztrácel ve vlastních myšlenkách.
Seděli už nějakou dobu v kuchyni, povídali si a při tom si udělali domácí úkoly, dokud nedojedli.
„Potřebuju pomoct s dredy,“ řekl Tom při mytí nádobí. „Myslíš, že bys mi mohl pomoct?“
Bill protočil oči a usmál se. Pomáhal Tomovi s voskováním a staráním se o jeho dredy od prvního dne, kdy si je nechal udělat. Byla to jejich věc. Tom nikdy nenechal nikoho dotknout se jeho vlasů kromě Billa, a ten byl za to šťastný. Existovaly jen tři věci, které Tom miloval víc než svůj život a svěřil je pouze Billovi: jeho skateboard, jeho vlasy a jeho kytara.
Tom byl skvělý kytarista, hrál dokonce ještě lépe, než jezdil na skateboardu. Nicméně se svým talentem nikomu nechlubil. Bill byl jediný, kdo jej kdy slyšel, a to jen proto, že byl u toho, když si Tom koupil svou první kytaru a také proto, že uměl zpívat a ocenit jeho hudbu.
„Přines ručník a vosk. Počkám v ložnici,“ řekl Bill a vstal ze židle. Miloval Tomovu kuchyň, byla tak rozsáhlá a moderní.
Tom se usmál a odešel do koupelny, zatímco Bill zamířil do ložnice. Otevřel dveře až po vteřině zaváhání. Byl v té místnosti již nesčetněkrát předtím, ale vždy potřeboval chvíli na to, aby se připravil.
Tomův pokoj byl normální, jako pokoj každého jiného teenagera: postel, gauč – na kterém Bill obvykle přespával, stůl s notebookem, skříň, všude poházené špinavé oblečení, v jednom rohu díly na skateboard, v druhém časopisy a učebnice a na stěnách profesionální skateboardisté. Přesto měl z celé místnosti příjemný hřejivý pocit.
„Hej, omlouvám se za ten nepořádek. Hádám, že už sis na to zvyknul,“ pronesl Tom, když vstoupil do místnosti, bez trička, s ručníkem na ramenou a skleničkou vosku v ruce.
Bill si musel v duchu téměř vrazit facku, aby odtrhl hlavu od jeho pevného břicha a přesunul pohled k jeho tváři. Díkybohu za to, že už před lety se naučil mít pod kontrolou neustálé červenání se.
„Jsi v pořádku? Jsi trochu červený…“
No, tak možná nenaučil.
„Neboj, to je jen tím ústředním topením,“ mávl rukou Bill a posadil se na gauč. Tom jej následoval a posadil se na zem mezi jeho nohy. „Dej mi ten vosk a uvolni si vlasy.“
Tom poslechl a nechal si dredy spadnout na záda. Po dobu několika minut seděli v naprosté tichosti, zatímco Bill pracoval na jeho vlasech a občas mu promasíroval pokožku hlavy. Tom si začal broukat nějakou melodii, aby vyplnil ticho, a Bill se k němu brzy připojil spolu s textem. Takhle obvykle trávili čas spolu. Věděli o sobě prakticky všechno, takže nepotřebovali mluvit. Tom někdy vtipkoval, že byli pravděpodobně dlouho ztracená dvojčata nebo tak něco. Bill z toho nebyl zrovna nadšený. Už tak bylo těžké být zamilovaný do svého hetero nejlepšího přítele, ale vědomí, že jej Tom považuje za bratra, to vše daleko více zhoršovalo. Nemůžete milovat svého bratra, nebo ano?
„Takže, jak s klukama pokračujete na tu Rochesterskou Extrémní Sportovní soutěž?“ Zeptal se Bill, když dozpívali písničku.
Tom pokrčil rameny a zasténal, když mu Bill začal masírovat ramena. „Gustav už je připravený, ale koho to překvapuje? Ten chlap to zpropadeně nacvičuje už rok.“ Bill souhlasně zahučel, viděl blonďáka pracovat na své sérii triků už bůhví jak dlouho. „Andy má stále nějaké problémy s McTwistem. Pokaždé dostane příliš rychle závrať.“
„Ach bože, pořád?“ Povzdechl si Bill, zatímco vzal do ruky další z dredů. „Proč nezkusí něco jiného? Myslím, točit se ve vzduchu rovnoběžně se zemí? Je to opravdu nutné?“
Tom se rozesmál a poplácal Billa po koleni čistou rukou. Druhou rukou pracoval na svých předních dredech, zatímco Bill dělal ty zadní.
„Je to Andreas, Bille. Samozřejmě, že je to nutné. I kdyby mu mělo být špatně, je to pro něj opravdu důležité, víš? Pracuje na tom opravdu tvrdě.“
Bill se usmál. Věděl jaké to je, tvrdě pracovat na nějakém triku. Koneckonců, on sám se pokoušel o McTwist na skateboardu před pár měsíci a po třech pokusech se mu chtělo zvracet. McTwist byla rotace ve vzduchu o 540º, zatímco jednou rukou se přidržoval skate. Mohl být také proveden na kolečkových bruslích. Jediný špatný odhad mohl skončit se spoustou zlomených kostí a se spoustou nadávek.
„A co Georg? Už jsi tam skončil?“ Zeptal se Bill a natáhnul se dopředu, aby Toma zkontroloval.
„Hm…“ zahučel Tom, když dokončil poslední dred a pomáhal Billovi přidržovat všechny ostatní, které byly již hotové. „Georg je samé tajemství a záhada. Pořád mi říká, že vše uvidím až na soutěži. Myslím, že blafuje a pravděpodobně nemá tušení, co dělat.“
„Možná nechce, abys mu ukradl jeho nápady, hm?“ Zasmál se Bill a zatahal jej za jeden dred.
„Jasně! Jsem dobrý v podvádění a Georg to ví.“ Bill mohl prakticky vidět samolibý výraz na Tomově tváři.
„Hádám, že s tím musím souhlasit, nebo ne?“ Řekl Bill, když dokončil poslední dred. „Okay, mám hotovo. No, musím si jít umýt tuhle sračku ze svých rukou a nehtů.“
Tom se zasmál a vstal. Opět si dredy uvázal do ohonu a stáhnul si ručník z ramen, aby si do něj Bill mohl utřít ruce.
„Tak, a co ty?“ Co budeš na soutěži dělat?“ Zeptal se Bill, když si usušil ruce a vrátil se zpátky do ložnice.
„Opravdu to chceš vědět?“ zašeptal Tom a zakroutil obočím. Bill se na něj podíval a pomalu přikývl. Tom se rozesmál. „Budu improvizovat!“
Oba mohli prakticky slyšet, jak Billova čelist dopadla až na podlahu, ačkoliv se snažil udržet vážnou tvář.
„Improvizovat?“ Zopakoval, jen aby se ujistil, že slyšel správně. Tom nemohl jít do celostátní soutěže a… improvizovat! Nebo mohl? Jediný pohled na jeho úsměv a veselé přikývnutí mu dal odpověď. Ano, ano, mohl. „Ach bože, můj nejlepší přítel je šílenec.“
„Ale no tak, Bille. Myslím, že je to dobrý nápad. Můžu si prohlédnout konkurenci a lépe si naplánovat trikovou sestavu. A pořád budu tvrdě trénovat, vždycky to dělám. Jen místo procvičování určitých triků, budu pracovat na všech,“ vysvětloval Tom, zatímco se pohyboval po pokoji a snažil se trochu uklidit.
Po chvíli přemýšlení se Bill rozhodl, že to vlastně není tak špatný nápad. Přesto to nechtěl riskovat. Tom možná byl schopný to zvládnout, ale Bill neměl důvěru ve své vlastní schopnosti. Ne že by měl v plánu nastoupit do soutěže.
„Okay, fajn, není to špatný nápad. Těším se na to,“ řekl nakonec a šel rozložit gauč.
Tom se usmál a pomohl mu, přinesl také čisté povlečení a polštář. Nakonec si Tom vzal ručník a znovu zamířil do koupelny, s Billem v patách.
Poprvé to bylo trochu trapné, ale nakonec si na to zvykli. Užívali si to, tu vzájemnou blízkost, připomínala jim dobu, kdy jim bylo pět a koupali se společně, když u sebe navzájem trávili noc. Hráli si vždy celý den a zašpinili se, a poté byli oba zatáhnuti do koupelny, ať už Simone nebo Kathryn, které si stěžovaly, že mají bláto a trávu naprosto všude. Když jim bylo sedm, společné koupání přestalo.
„Pamatuješ, když jsme se koupali společně?“ Zasmál se Tom, když si sundal tričko.
Bill seděl na pultu vedle umyvadla a díval se jinam, aby Tomovi dopřál trochu soukromí, a zahučel na souhlas. Jakmile uslyšel zatažení sprchového závěsu a zvuk tekoucí vody, postavil se a obrátil se k zrcadlu. Začal si rozčesávat vlasy, aby mu nestály v mohawku celou noc.
„Jo, bývali jsme celí špinaví, a tak jsme se mohli koupat spolu a hrát si s bublinkama,“ odpověděl Bill s úsměvem nad tou vzpomínkou.
Před nějakou dobou bylo Billovi opravdu špatně, a protože Simone byla v práci, požádal Toma, aby mu pomohl do koupelny, aby se mohl osprchovat. Od té doby to tak dělali pořád.
„Bože, byli jsme tak naštvaní, když nám řekli, že už nemůžeme,“ vzpomínal Tom.
Pokračovali v mluvení, zatímco se Tom umyl a Bill se odlíčil, nakonec se vrátili do pokoje, Tom pouze s ručníkem kolem pasu.
Měli také nevyslovené pravidlo o tom, že Tom se vždy sprchoval večer a Bill následující ráno. Bylo to hlavně proto, že Tom býval celý zpocený a špinavý ze skateparku, zatímco Bill byl vždy čistý a svěží.
„Do prdele. Měli bychom jít pravděpodobně spát. Zítra musíme do školy…“ zasténal Tom, když zkontroloval čas.
Bill následoval jeho pohled a povzdechl si, byla téměř půlnoc. Obvykle býval vzhůru ještě několik dalších hodin.
„Okay, okay. Podej mi tričko,“ řekl Bill a natáhl ruku.
Zatímco Tom spal vždy pouze v boxerkách, Bill vždy nosil jedno z Tomových gigantických triček, aby si zakryl horní polovinu těla. Cítil se tak příjemněji. Také měl rád vůni Tomových triček – voněly jako vanilka a hřály, a ačkoliv postrádaly jeho oblíbenou vůni, Tomovu, měly k tomu dost blízko.
Tom mu podal čisté tričko a opět se začal prohrabávat zásuvkami, aby našel pro sebe čisté boxerky. Bill se usmál a otočil se k němu zády, když se začal převlékat. Nebyl nijak stydlivý nebo tak něco, jen se bál, že by si Tom mohl všimnout, že jeho břicho není až tak ploché, jak by si myslel. Jistě, Bill neměl vypracovaný pekáč buchet, ale přece jen nějaké břišní svaly tam byly. Povzdechl si a opět se sám sebe ptal, proč to vlastně před Tomem tají. Neměl by, jestliže -. „Můj bože!“ jeho myšlenky byly přerušeny zalapáním po dechu a dotekem prstů na jeho zádech. „Co se ti sakra stalo, Bille?“
Bill se pokusil otočit, ale Tom jej držel na místě s rukou na jeho pravém rameni. Nakonec jen otočil hlavu, aby spatřil, jak mu Tom zamračeně zírá na záda.
„Ehm…“ Bill si nebyl jistý, o čem to Tom mluví. Neměl žádné nové tetování, takže… „Co?“
„Co? Co?! Bille, není divu, že tě to dneska tak bolelo! Máš rameno celé červené a oteklé! Jak sis tohohle mohl nevšimnout? Kurva, jak to, že jsem si toho nevšimnul já?“
Na to Bill ztuhl a násilím se odtáhl z Tomova sevření.
„Říkal jsem ti, že je mi zatraceně fajn!“ Vykřiknul a otočil se.
´Do prdele´ pomyslel si, když viděl, jak sebou Tom škubnul. Nechtěl křičet, bylo to jen… byl sakra vyděšený, že by si Tom mohl uvědomit, co se vlastně stalo a začít klást otázky.
Uběhlo několik vteřin napjatého ticha, než Tom znovu promluvil.
„Bille, jak se ti to stalo?“ Zeptal se tišším hlasem a ani se nehnul, jako by se bál, že Billa vyděsí. „Tohle je způsobené vykloubením ramene. Nemůžeš si vykloubit rameno jen tím, že spadneš z postele!“
„No, možná můžu!“ odsekl Bill a okamžitě toho zalitoval. Začal se cítit velmi zranitelně a chtěl se obléct do trička a schovat se v jeho záhybech, aby to Tom už neviděl.
Tom pravděpodobně jeho emoce a myšlenky pochopil, protože k němu opatrně přistoupil blíže.
„Okay, Bille. Pokud nechceš, abych se ptal, tak nebudu. Dobře?“ Řekl, zatímco zvedl ruce a pomalu mu s nimi přejížděl po zádech, aniž by se dotkl bolavého ramene. „Bože, ty jsi někdy tak hloupý…“
„Až po tobě…“ zamumlal Bill, opřel si hlavu o Tomovo rameno a zhluboka se nadechl. „Omlouvám se, že jsem křičel,“ zašeptal, rty se mu pohybovaly proti Tomovu krku.
Tom ho propustil ze svého sevření a usmál se, když zachytil Billův pohled.
„Pojď, namasíruju tě. Chceš dneska spát na posteli? Gauč je docela tvrdý, takže si ho vezmu,“ nabídl mu.
Bill se usmál, ale zavrtěl hlavou. Položil se na břicho na Tomovu postel, čímž dal najevo, že souhlasí s masáží.
„Jen… přestaň se ptát,“ řekl Bill, když ucítil, jak se postel pohnula pod Tomovou váhou.
„Okay. Okay…“ souhlasil Tom s úsměvem.
Obkročmo si na něj sedl a natáhl se k nočnímu stolku pro masážní olej. Bill zabořil hlavu do Tomova polštáře, aby skryl svůj červený obličej, téměř se dusil. Tom na něm obkročmo seděl. Tom byl na něm. Bill se chystal umřít.
Tom nalil trochu oleje na Billova záda a začal jej jemně masírovat. Bill otočil hlavu na stranu a konečně dostal do plic nějaký vzduch. Na rtech měl malý úsměv a užíval si pocit mozolnatých prstů na své kůži.
„Mm… úžasné…“ zasténal a znovu zčervenal, když se Tom uchichtnul. „Perverzáku. Víš, jak jsem to myslel.“
Tom souhlasně zahučel a přesunul ruce k červenému rameni. Lehce přes něj přejel prsty. Bill pouze děkoval bohu za to, že měl Tom na sobě boxerky. I když on sám byl ještě v džínách, myšlenka na Tomův nahý zadek mu moc nepomáhala se uvolnit.
„Do prdele! Au, Tome! Opatrně…“ Zakňučel nad bolavým ramenem.
Tom si povzdechl a naklonil se dopředu. Bill sledoval jeho ruku a viděl, jak si ji utřel do čistého ručníku. Brzy poté se vrátil prsty na jeho rameno a pokračoval v masáži.
Bill se chtěl zeptat, proč si Tom otřel druhou ruku, když najednou ucítil jemné prsty ve svých vlasech. Opět, Bill si prostě nemohl pomoct a zasténal, když mu Tom začal masírovat pokožku hlavy, příjemné chvění se mu rozšiřovalo po celém těle. Tak se na to soustředil, že úplně zapomněl na prsty na jeho rameni.
„Tome… oh, miluju to. Mm…“ Bill opět radostně zasténal. „Bože, ty jsi nejlepší!“
„Já vím,“ušklíbl se Tom, když sledoval Billovu tvář, jestli nejeví nějaké známky nepohodlí.
V této poloze zůstali oba několik dlouhých minut, až se najednou rozhostilo ticho a Tom si všiml, že Bill usnul. Usmál se a opatrně se postavil.
Chvíli jen tak stál, než se rozhodl, že Bill prostě nemůže spát v těchhle těsných kalhotách. Jemně jej přetočil na záda a rozepnul knoflík. Zavrtěl hlavou a usmál se, když si představil Billovu reakci, kdyby se vzbudil, zatímco jej Tom svlékal.
Poté, co jej zbavil kalhot, přemýšlel nad tím, že by mu oblékl tričko, ale nakonec se rozhodl to nedělat. Místo toho jej důkladně přikryl, pohladil jej po vlasech, přešel ke gauči, a než si lehnul, zhasnul světlo.
Jakmile se hlavou dotkl polštáře, unaveně zívnul a upadl do hlubokého spánku. Kdyby zůstal vzhůru ještě několik dalších minut, slyšel by, jak Bill ze spánku sladce zamumlal ´miluju tě, Tomi´.
Tom to ale nikdy neslyšel, bez ohledu na to, kolikrát to Bill ze spánku již řekl.
autor: Chii-chan
překlad: Zuzu
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
Páči sa mi, aký majú chalani medzi sebou vzťah. Vidno, že sú si naozaj blízko (a budú ešte bližšie :D).
A teším sa na tú súťaž. Dúfam, že v príbehu bude o nej niečo viac, aby sme zistili, čo všetko Tomi predviedol pri tej svojej improvizácii.
Vďaka za preklad.
Bill je tak roztomilý 😀 to jeho sladké šeptání ze spánku je nádherné 🙂 Tom je opravdpvý gentleman, nabídnul mu vlastní měkké lože ^^ tenhle díl se mi opravdu moc líbil, jen mi stále vrtà hlavou, kdy a za jakých okolností chce Bill ukázat své umění. Tak nějak doufám, že i Tom má svého kamaráda víc než trošku rád 🙂 ta pusa do vlasů… o Bože, to přece jen tak kamarád nedělá 😀 moc děkuji za překlad!
Aaaach, já jsem se do týhle povídky prostě beznadějně zamilovala… Klidně bych brala díl každej den :))
Dýchá z ní taková pohoda a já si její čtení moc užívam 🙂
Díky moc za krásný překlad a budu se těšit zase na příští čtvrtek 🙂
Tom sa k Billovi správa tak nádherne…
škoda, že nepočul to vyznanie. Ale veď on sa to raz dozvie:)
Ďakujem za prekrásnu poviedku.
Budem sa asi opakovať no.. veľmi sa mi páči vzťah Toma a Billa 🙂
Najviac ma dostalo Bilove : "Tom byl na něm. Bill se chystal umřít.. " to ma dostalo 😀
Teším sa na to, keď sa vzťah medzi nimi začne prehlbovať.
Ďakujem ti za túto časť 🙂
Tahle povídka je strašně, ale strašně krásná!
Pořád se u ní jenom usmívám a každý díl je lepší a lepší! 🙂 Stejně jako holky, i já musím říct, že vztah mezi klukama se mi moc líbí! Jde vidět, jak moc se mají vzájemně rádi a jakou starost o sebe mají. 🙂
Bill je úplně rozkošný 🙂 I to, jak před Tomem tají, že tajně jezdí na skatu, nebo ty jeho myšlenky 🙂 Je to takové zlatíčko, do kterého se nelze nezamilovat 🙂
A už jsem moc zvědavá na tu soutěž! 🙂 Tom mě prvně strašně rozesmál, když Billovi sdělil, že bude improvizovat 😀 Já bych si netroufla ani za nic, ale tak věřím, že Tom je v tom, co dělá, hodně dobrý a že mu to bude nakonec ku prospěchu 🙂
Moc děkuji za překlad téhle nádherné povdíky! 🙂
Bill je hezký zamilovanej a doufám že Tom zjistí že je na tom stejně.
Mno tomu říkám nadstandardní přátelství 😀 masáže a škrabkání vlásků… Tomi, Tomi, doufám, že si uvědomíš co nejdřív, jak jsi na tom 😉 jenom mi pořád vrtá hlavou, proč Bill tajně trénuje, myslela jsem, že chce taky na tu soutěž, ale teď sám říkal, že ne, tak teď nevím…