autor: T-KAY
Zdravím vás po opět dlouhé odmlce… ale no, nebudu se omlouvat, to už jsem vysvětlovala minule…. práce mi bere hodně času, ale snad už se to srovná. Zase opět neslibuju pravidelnost, ale možná budu psát a posílat dílky častěji… ale není to bohužel slib… jen… ještě tak čtyři nebo pět dílků a bude konec války… ani sama nevím, jak dopadne 🙂
Takže dost tlachání a šup do toho 🙂
Pa T-KAY
„Co tu děláte lidi?“ zeptal se překvapeně.
„Co bys řekl, Tomane,“ zasmál se hnědovlasý kluk, podle všeho nejstarší.
„Spíš mi to řekni ty, Geo,“ smál se Tom a pustil je dovnitř.
Ostatní se zasmáli a vešli taky. V tu chvíli Bill vycházel z koupelny v patře a zaslechl hlasy.
„Tomi? On někdo přišel?“ zavolal dolů.
„Jasně. Geo, Gustav, Jess, Nat a Eric,“ zavolal Tom zezdola.
„Co? Tak to jsem za chvilku dole,“ zakřičel Bill a uháněl se obléknout.
Bill rychle zaběhl do pokoje, aby se oblékl a mohl jít za ostatními. Tom je všechny zavedl do obýváku, kde se usadili, a hned jim nabídl něco k pití.
„Spíš mi řekni, jak jste se v tom městským bytě měli,“ řekl Georg.
„No… Geo, hele tohle nemá cenu rozebírat,“ odpověděl Tom, kterému už jen vzpomínka na to, co se tam všechno dělo, byla nepříjemná.
„Počkej! Psával jsi, jaký je to tam úžasný. Co se změnilo?“ řekl nechápavě Eric, nespouštějíc ze svého kamaráda oči.
„Spousta věcí se změnila, kluci. Jen nevím, jestli o tom můžu mluvit. Jde taky o Billa,“ špitl Tom, sklonil hlavu a pohledem probodával koberec pod sebou.
„Řekni jim to, Tomi. Jsou to naši přátelé a mají právo to vědět,“ ozval se ode dveří Bill.
Tom zvedl pohled od země a podíval se svému dvojčeti do očí, aby se ujistil, že si je svými slovy jisté. Když tam tu jistotu uviděl, pustil se do vyprávění. Bill si k němu mezitím sedl, chytil ho za ruku, jako by ta ruka byla poslední stéblo, co ho udrží nad vodou, a on věřil Tomovi, že ho nad hladinou udrží, že ho nepustí.
Zrovna když se dostával k momentu, jak ho našel zuboženého, přivázaného ke kuchyňskému stolu, Bill jako by to prožíval znovu, ztuhnul a víc se na Toma natiskl, zatímco Nat zalapala po dechu. Tom nakonec vyprávění ukončil poslední pravdivou situací, a proč se rozhodli vrátit domů.
„Ten Dean, o kterým vyprávíš, je tu hodně známej. Teď dal na nějakou dobu holkám v okolí pokoj, a my se snažili přijít na to proč. Teď už to vím. Ale neboj. Ani na tebe, Tome, a ani na tebe, Bille, už nesáhne. O to se postarám,“ řekl Georg a vypadal opravdu rozčíleně.
„Díky, Geo, ale tohle si s ním musím vyřídit sám. Neměl na Billa nikdy sáhnout,“ řekl Tom rozhodně a Bill se na něj vystrašeně podíval.
„Co máš v plánu?“ zeptal se Gustav, který byl doteď zticha a všechno, co slyšel, si v hlavě srovnával.
„Závod. Jeď nebo zemři,“ odpověděl rasta.
„Zbláznil ses? On se pojistí. Najde způsob, jak tě vyhodit z dráhy, aniž by tě jen ťuknul,“ vyšiloval černovlásek.
„I to je mi jasný, ale sám víš, že já se jen tak nevylekám,“ usmál se Tom a lehce ho pohladil po tváři.
Bill však jeho ruku odstrčil, prudce vstal a s bolestí v očích koukal na své dvojče.
„Jeď nebo zemři. V tvém případě, bráško, to bude to druhé!“
Otočil se na patě a utekl do pokoje.
„Tome, víš, že riskuješ, když se do toho chceš pustit?“ zeptal se Gustav.
„Vím, ale dělám to pro něj. Chci, aby byl v bezpečí,“ přitakal rasta a smutně hleděl do země.
„My to chápem. Tvoje důvody jsou… no, jen pro tu legraci… jsou čisté, ale pro Billa, který ani nedoufal, že za ním budeš stát i po tom všem, je to nepochopitelné. Taky se o tebe bojí,“ řekla Nat a přisedla si k rastovi, aby ho konejšivě objala.
„Snad to pochopí i Bill,“ vzdychnul rasta.
„Hele… měli bysme začít jednat. Vím o pár lidech, který když se dozví, že chceš Deana vyzvat, tak mu to rozhodně vyzvoněj. Doufám, že ti nebude vadit, když se ti podívám pod kapotu Alfinky,“ řekl Gustav.
„To mi nevadí,“ usmál se Tom, vstal a spolu s Géčkama, Ericem a Jess odešli do garáže.
Nat se jen usmívala, a když osaměla, vydala se nahoru za Billem. Ten ležel na posteli a plakal.
„Bille…“ řekla jen, přišla k posteli a začala ho konejšivě hladit po zádech.
„Copak nechápe, že ho Dean zabije?“ vzlykl Bill a podíval se na svou kamarádku.
„Právě že to chápe, ale chce, aby Dean viděl, že se ho nebojíte,“ odpověděla dívka a nepřestávala ho hladit.
„Co když se mu něco stane? Nebudu moct žít s pocitem, že jsem mu to neřekl,“ jeho hlas zněl ochraptěle.
Nat si povzdechla. Jako jediná věděla o Billových citech. Nikomu totiž neřekla, že i když se dvojčata odstěhovala, byla s Billem v kontaktu, takže věděla o tom, co se mu stalo. Ale jako správná přítelkyně nic nevyzradila. I když to mohla říct aspoň Tomovi, ale cítila by se hrozně, protože by zradila kamaráda.
„A co když to Tom nepochopí?“ zeptala se ho už po sté.
„Aspoň to bude vědět. Nechci… Už nechci, aby to nevěděl. I když mě možná pošle do háje,“ vzlykl černovlásek.
„Riskuješ, Billy. Mohl bys ztratit bratra,“ povzdechla si dívka.
„Toho se taky bojím, ale doufám v to, že mě neopustí,“ Bill se na ni podíval a rychle si otřel tváře.
„Doufám teda, že víš, co děláš,“ usmála se Nat a Bill přikývl.
Mezitím se v garáži pustili kluci do úpravy Tomovy Alfy Romeo. Jediná Jessica se nezapojovala. Všechno jen pozorovala a už si v hlavě dávala dohromady, co všechno řekne Deanovi. Ona totiž nepatřila mezi ty přátele, kteří by za ostatními stáli v dobrém i ve zlém. Ona viděla výhodu ve spojenectví s Deanem. Nikdy nemohla Billa vystát a dost mu přála, co mu její spojenec provedl.
Nechala kluky o samotě a bez nějakých slov rozloučení se sebrala a odešla. Jakmile byla dostatečně daleko od domu, vytáhla mobil z kalhot.
„Co chceš? Nemám čas! Hledám tu děvku, abych mu mohl natrhnout prdel!!“ zařval na ní do telefonu Dean.
Jessica se jen uchcechtla.
„Toho v tom bytě už nenajdeš,“ oznámila mu.
„Jak to myslíš?“ zeptal se Dean překvapeně.
„No tak, že se Bill s bratříčkem vrátili do domu svých rodičů,“ odpověděla mu lhostejně.
„Ta děvka!! Ještě jsem si s ním nevyřídil, že to vyžvanil svýmu dvojčeti,“ řekl Dean naštvaně.
„No… můžeš si to s ním vyřídit tak, že zmrzačíš Toma,“ navrhla.
„A jak bych to asi udělal? Minule, když jsem ho pobodal, tak to přežil,“ Deana to sralo.
„Normálně. Tom si s tebou chce dát závod. Jeď nebo zemři. To jsou jeho slova,“ vysvětlila mu.
autor: T-KAY
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 2
Tomaneee, nejezdi! Jejda, jestli tahle povídka skončí špatně, tak mě fakt klepne 🙁 Bill si už konečně zaslouží štěstí a lásku po tom, co zažil. Nechci, aby se víc trápil. Upřímně doufám, že Tomovi dojde, že dělá chybu. Kdyby raději dával Billovi svou lásku najevo jinak než tím, že si to chce vyřídit s Deanem. Ano, jasně že jej na jednu stranu chápu, ale na stranu druhou by si Tom měl uvědomit, že jestli umře, tak bude Bill bez něj dobře v háji 🙁
To je ale mrcha doufám že na to dojede.