Love Game 1/2

autor: Doris & Lauinka

Ahojky Twincesťáci, tak jsme tu s novou povídkou. xD Všimla jsem si, že tu přibývaly povídky s nesmyslnými paringy… a tak jsme si řekly s Doris, že když nesmyslné paringy, tak úplně ten nejvíc nesmyslnej musí být náš. xD Jde čistě o hec a takový náš menší úlet. Už ani nevím, kterou z nás dvou to napadlo, ale v tomhle příběhu jde o párování Bill a Justin Bieber. A pro ty, které by zajímalo, kdo koho psal, tak Doris píše Justina a já (Lauinka) mám v parádě Toma s Billem. Příjemné počteníčko. 🙂 A komentujte, komentujte, jsme zvědavé na vaše reakce 🙂 S pozdravem Lauinka a Doris 🙂

Tom

„Hele vím, že jsi Diva, o tom žádná, ale přiznej si to, na něj prostě nemáš, ani kdybys udělal nevím co. On je prostě třída, holky ho žerou víc než tebe. Ne, než mě, ale než tebe jo.“ Zasměju se sarkasticky a sáhnu po oroseném pivu, co mi právě přistálo na stole od Gustava. Ten po nás jen koukne, a když uvidí můj spokojený úšklebek zadostiučinění, protočí očima a raději si sedne ke Georgovi a začnou řešit svoje věci. Vidím, jak Bill přemýšlí nad mými slovy a v hlavě mu to hezky šrotuje. A já přesně vím, že do toho půjde. Tyhle výzvy miluje a jen tak by necouvl. Ne, když jde o moji výzvu.

„Vážně do toho chceš jít?“ Sleduju směr jeho zamyšleného pohledu a pak zase kouknu zpátky na něj. Justin je tam v obležení holek a ještě si ani nenašel čas, aby vůbec smočil rty v drinku, který před něj barmanka postavila snad už před hodinou. A tipuju, že je to nejspíše nealko, i když… ani vlastně netuším, kolik mu je. Aby Billa ještě nezavřeli za pedofílii. Má rád tvrdé akce, ale ve vězení by nepřežil ani minutu.

Bill

Nesnáším svého bratra. Takhle to dopadá prostě vždycky. Vyprovokuje mě i k naprostým kravinám a já se vždycky slepě nechám. A pokud začne, že na něco nemám, nechám se přemluvit ještě rychleji. Už ani nevím, jak jsme narazili zrovna na Justina, ale nepopírám, je to snad ta nejšílenější výzva, do které se mě Tom kdy snažil natlačit. Přemýšlím, ale vidina toho, že bych ho hezky setřel a pokořil, mě nutí se jen zasmát, otočit na něj hlavu a přijmout jeho ruku.

„Tak o co, milý bratříčku, o co?“


Justin

Cítím se docela unavený. Musím říct, že mě tenhle koncert docela vyčerpal, ale užil jsem si ho maximálně. Fanynky šílely, omdlívaly a brečely. Ostatně jako vždy. Nepopírám, že mi to nedělá dobře. Jinak bych se asi ve svých 19 letech nevěnoval kariéře zpěváka. I přes to vyčerpání si ale nenechám ujít afterparty. Jsem i docela překvapený, kolik významných lidí tu je. Možná někteří zabloudili náhodou. Ushera nepočítám. Ten je vždycky přítomný. Ale co tu dělá Beyonce mi je samotnému záhadou. Ale nestěžuji si. Snad jen na to, že jsem se ještě ani nemohl napít. Každý se mnou chce mluvit a těch pár vyvolených fanynek mi taky nedá chvíli oddychu.

„Dobrá, Julie. Jedna fotka a pak se uvidíme později,“ obdařím další z nich úsměvem a vydechnu si, když se mi konečně podaří zahnat žízeň. Konečně mám možnost se pořádně rozhlédnout po ostatních. Ukotvím pohledem na baru. Ti čtyři kluci jsou mi povědomí, ale netuším, odkud nebo co jsou zač. Nevěnuju tomu moc pozornosti. Teď už se hodlám jen bavit a užívat si přízeň ostatních.

Tom

„Tak fajn.“ Zasměju se a nabízenou ruku s radostí a úšklebkem přijmu. Tohle se mi začíná opravdu líbit a rozhodně se těším na potupnou porážku Billa a rozhodně mě nenechává chladným ani vidina peněz. Protože opravdu nevím, o co jiného se vsadit. Ne, že bych peníze nějak potřeboval, a už vůbec ne je páčit z Billa, ale tak, proč ne? Ria mě taky něco stojí a myslím, že novou kabelkou rozhodně nepohrdne, ostatně jako každá ženská.

„Když ho dostaneš na kolena a dostaneš se mu do kalhot, tak ti dám, no řekněme 500 euro? To je docela dost lákavá nabídka, ne? Ale,“ usměju se a zvednu prst, „když ho do 24 hodin nedostaneš do postele a neojedeš ho, tak ty dáš 500 euro mně. To je fér, ne?“ Bill chvíli přemýšlí, než na to opravdu kývne a vše stvrdíme stiskem ruky.
„Tak do toho!“ Povzbudivě jej poplácám po rameni.

Bill

Nakonec jsem přijal, co mi zbylo? Spokojeně brčkem ucucávám z nějakého koktejlu a podívám se k baru. Uculím se. Třeba to nebude až tak těžké, rozhodně chci těch 500 euro a více než to, chci pokořit bratra a OK, možná si chci dokázat i to, že na to mám a Tom kecá jen z hladu.

„Fajn, to je fér. Takže 500 euro. Jen nevím, jak to mám natočit a dokázat ti to. Ale neboj, já to nějak vymyslím.“ Mávnu bezděčně rukou a v hlavě mi bliká plán. Prostě za ním půjdu, trochu zaflirtuju a pak hurá sladká výhra. Ani si nevšimnu, ale zatleskám rukama, že se na mě otočí i kluci. Omluvně se usměju a hodím po očku po Justinovi.
„Jdu na to.“ Zvednu se a zamířím na okraj baru, kde Justin v klidu popíjí svůj drink. Lehce se o bar opřu, nahodím koketní výraz, objednám si další drink a otočím se na Justina.
„Ahoj, ten koncert byl pecka.“ Uznale kývnu a rozhlédnu se jen tak kolem sebe. „Zajímalo by mě, co ještě umíš tak kvalitně, jako zpívání a tancování na podiu?“ Lehce zvednu obočí.

Justin

Překvapeně se otočím za příchozím hlasem. Ou. Ty mě očividně znáš.

„Ehm. Děkuju, dělám, co můžu. Ale ještě se mám co učit.“ Pousměju se. Trochu mě znervózňuje, že tě nedokážu nikam zařadit. I když tě určitě znám.
„No, to by ses musel zeptat přímo, jestli umím to, co tě zajímá.“ Vůbec totiž nechápu, kam tím míříš. Jak si to mám vyložit. I ten tvůj pohled mě znervózňuje.
„Jo promiň. Jsem Justin.“ Zvednu se, abych ti podal ruku. Sice tě jakože znám, ale určitě spolu mluvíme poprvé, tak je to dobrý způsob, jak třeba přijít na to, kdo jsi, aniž bych se trapně ptal.
„Jsem rád, že se ti koncert líbil,“ usměju se. Určitě bych tě netipoval, že by někdo s tvojí vizáží si mě šel poslechnout. Nejsem blbej. Jsem idol holčiček a stavím na tom. Takže mě to překvapuje.
„Pochvala povzbudí, určitě to znáš.“ Někdo z branže určitě jsi. Musím si tě prohlížet. Jsi rozhodně fascinující. To se musí nechat.

Bill

Zdá se mi to nebo vážně nevíš, kdo jsem? Nepopírám, trochu mě to zklamalo, ale nejvíc ze všeho překvapilo. Vím, že éra těch nejlepších let už pominula, ale i tak. Na ulici mě neustále pronásledují, fotí si mě a žádají autogram. I když možná je to i dobře, že nevíš takhle z fleku, kdo jsem. Alespoň to seznamování proběhne hezky pomalu a třeba i plynně tak, jak jsem si to naplánoval.

„Celý život se učíme.“ Lehce ti položím ruku na rameno a něžně tě po něm pohladím. Snad to půjde tak lehce, nerad bych se ztrapnil. Ale jen pokrčím rameny a znovu se pořádně opřu o bar.

„Tak zkus říkat, v čem vynikáš, třeba mezi tím bude i to, co myslím.“ Zasměju se zvonivě tak, jak to měly ty davy rozvášněných holek rády. Snad to ještě umím a strhnu tím i tebe. Ledabyle pohodím hlavou, abych si urovnal svoje perfektní kštici, a nahnu se k tobě blíž.

„Bill,“ lehce se rty otřu o tvou tvář. Žádné nijak extra vyzývavé gesto. Jen přátelská pusa. Tohle se dělá i mezi kamarády. Nakonec ti i stisknu trochu ruku. Asi si z toho trochu v šoku nebo v rozpacích a já tě nechci vylekat. Na to bych asi krutě doplatil a nejen penězi. „Jo, pochvala je vždycky moc fajn.“ Usměju se mile a kouknu směrem k tvojí sklence, která je už prázdná. „Můžu tě na něco pozvat? Taky mám prázdno a ne, že by mi nešel rozhovor takhle na prázdno, ale se sklenkou je to přeci o něco příjemnější, ne?“

Justin

Bill, Bill, Bill… už vím. Ta německá kapela. Tokio Hotel. Jasně, to jsi ty. No páni. To jsem ještě překvapenější než doteď. Ještě o to víc mě znervózní, když zaznamenám ten lehký dotek rtů. Ale vlastně co na tom? To je normální.

„Moc mě těší, Bille. Je příjemný se seznámit s někým… kdo má o tolik zkušeností víc,“ nevím, jak jinak bych to pojal. Kouknu na tvoji skleničku a přikývnu. „Vodku s džusem.“ Nic tvrdšího nemůžu. Asi bych to moc nevydržel a nechci udělat zase nějakej bordel. Už tak začínám mít dost problémů. „Přisedni si,“ odsunu ti trochu židli. „Rozhovor s plnou skleničkou je fajn, ale vsedě probíhá líp.“ Usměju se. Zdá se mi to, nebo se chováš trochu jak moje fanynky. Svým způsobem se mi to líbí. Miluju, když se mnou takhle fanynky koketují na podiu. Je to lichotivý.

„Co tě přimělo se přijít podívat na můj koncert?“ Přeci jen děláš úplně jinou hudbu. A máš i jiný druh fanynek. Rozhodnu se uvolnit. Popovídat si je fajn a být u toho nervózní, jestli jsi nebo nejsi gay, není nejlepší. I když si říkám, že jsi kus. To musím uznat. Trochu mě děsí a překvapují takové myšlenky. Ale popřít to zkrátka nejde.

Bill

Jsi sladkej, to se musí nechat. To, jak se koukáš kolem sebe a jsi nervózní. Nejraději bych ti řekl, že nemáš být proč, ale raději taktně mlčím. Místo toho zareaguju na tvůj milý kompliment.

„Potěšení je na mé straně.“ Kývnu na barmanku a jen co se přede mnou zastaví, rovnou objednám další rundu. Je pravda, že mě překvapí, že si dáš jen vodku s džusem, přemýšlel jsem totiž, že bych tě trochu opil, ale to by to pak nemuselo za nic stát. A já bych rád spojil příjemné s užitečným. Proč si to neužít? Jsi mladej, mohla by to být docela zábava. Musím zatřepat hlavou, abych se raději vrátil na zem a začal realizovat svůj plán. Nemám na to moc času a upřímně myslím, že jestli tě nedostanu tady, tak už nikde.

„Díky,“ s radostí si přisednu k tobě a ležérně si vyhrnu rukávy a položím si ruce na bar, schválně blízko tvých. Ale nijak se tě nedotýkám, nechci tě plašit více, než už se mi to povedlo. Nevím, jestli si něco namlouvám nebo to dělá ten alkohol, ale zvláštně mě sleduješ. Takovým zadumaným pohledem. Možná v něm vidím i trochu obdivu a náznak toho, že nějaká naděje tam je. Pozvednu sklenku a usměju se. „Tak na co si připijeme? Třeba na hezký večer v příjemné společnosti?“ Trochu si zase zaflirtuju. Mohl by ses chytnout, moc mi tyhle komplimenty nejsou. Šly mi akorát přijímat.

Justin

Usměju se, když si přisedneš a prohlídnu si tvoje ruce, když si vyhrneš rukávy. Wow… musím říct, že jsem si nedokázal nikdy představit tebe jako chlapa. Byl jsi takové párátko, ale docela mě fascinujou šlachy a žíly, které se ti teď rýsují. I obvod tvých paží se zvětšil a musím uznat, že to vypadá sexy. Prohlížím si tetování, i když vím, že to není zrovna taktní a vhodné. Nějak si nemůžu pomoct, ale tvoje ruce mě opravdu fascinujou. Přemýšlím, jaký asi mají stisk.

„Ehm… jo… na příjemnou společnost.“ Přikývnu trochu dezorientovaně z toho zasnění. To je trapné. „Dnešní večer bych rád prožil jen s tou nejlepší společností.“ Usměju se a napiju se. No dobře… asi bude panák taky trochu nutnej, abych nebyl tak napnutý. Myslím, že večer s tebou by mohl být víc než dobrý, tak bych se měl uvolnit.

„No… uznávám, že přípitek s míchaným drinkem není nejlepší, takže si k tomu dáme něco dalšího.“ Kývnu na bar, aby nám sem postavila dva panáky whisky. Když už, tak něco lepšího. Tou míchaninou budu zapíjet panáky. „Zbytek kapely se neurazí, že tu trávíš čas se mnou a ne s nimi?“ Zasměju se a prolítnu pohledem tvůj dokonalý obličej. Sakra, vážně jsem myslel na dokonalý? No říkal jsem si, že to asi nemám úplně ujasněné. Miluju holky. Baví mě si s nimi užívat a přijímat jejich obdiv. Ale bylo už i pár kluků, co mi přišlo přitažlivých. Ty jsi jednoznačně top, což je trochu blbé. Vím, že jsi prohlašoval, že nejsi gay. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že mě tu snad trochu svádíš. Nebo si už jen tak moc věřím?

„No… jinak taky doufám, že se tu bavíš.“ Podepřu si hlavu o bar a usměju se. Do prdele, nezírej na něj tak moc. Ne, nejde to. Musím zírat. Pozvednu raději toho panáka, aby se mi mysl odlehčila přívalem alkoholu a nevnímal jsem tolik to nervózní mrazení. A snad i trochu věděl, co říct a jak se chovat. „Tak tedy ještě jednou na velmi příjemný večer.“ Ťuknu si s tebou a vyklopím to do sebe. Vím, že se to má upíjet, ale potřebuju bejt free hned teď. Potřebuju tě okouzlit. Bože, už zase takhle přemýšlím. Doufám, že neudělám nějaký skandál. To bych asi moc nevyžehlil, zvlášť když nedokážu odhadnout tvoje reakce. „Mimochodem vypadáš skvěle.“ Uznale kývnu hlavou a zmerknu celej tvůj styling. Je vidět, že na tomhle si zakládáš a vypadá to prostě cool, sexy a stylové.

Bill

Sleduju tě, celou tu dobu, co sis prohlížel moje ruce. Musím se lehce usmát, vypadá to, že se vážně pomalu chytáš. A mně to jednoznačně lichotí, o to víc, když tě mám sbalit, třeba s tím vážně nebude tolik moc práce a rychle přeskočíme k věci. A tak si ťukneme a já se uculím, když dodáš něco o nejlepší společnosti. „Tak doufám, že já budu alespoň prozatím stačit.“ Pokrčím lehce rameny a pak už se napiju. Přijdeš mi vážně dost nervózní, ale možná mi to i lichotí a rozhodně je to milé a roztomilé.

„Mmm, tak dobře, to zní jako fajn nápad.“ Zaměju se, když přesedláme během chvíli na panáka whisky. Nebráním se, jen si hezky dej a uvolni se. Já se taky ještě víc hodím do pohody a bude to prostě cool noc. „Oh ne, jistě nebudou.“ Zakroutím hlavou a kouknu směrem k nim. Něco se tam řeší, i když na chvíli se střetnu s Tomovým pohledem, respektive úsměvem, či úšklebkem. Usměju se na něj zpátky, ale pak pohled opět vrátím k tobě, stejně jako svoji pozornost.

„Stejně tam něco řeší. Něco, co mě nějak nezajímá, tady je to mnohem lepší zábava, navíc… pobavit se s někým novým taky není na škodu. Rád poznávám nové lidi a myslím, že… i ty nebo ne?“ Usměju se sleduju tě, jak si mě znovu opět prohlížíš, tentokrát ne ruce, ale… obličej a nejsem si jistý, ale na chvíli ses zastavil pohledem i na mých rtech. Instinktivně si lehce olíznu rty a pokrčím rameny.

„Kdybych se nebavil, nezdržoval bych se tu. Takže ano, rozhodně se bavím a doufám tedy, že i ty se se mnou nenudíš. To by mě opravdu mrzelo.“ Flittuješ se mnou. Ano, ano, pomalu se chytáš a tak flirtovně vezmu sklenku do ruky a uculím se. „Na velmi příjemný večer.“ Když si opět ťukneme a ty do sebe obrátíš, sleduju tě. Nakonec lehce ve sklence smočím rty a položím si sklenku před sebe. Nesmím se hned zlít, to nechám na tobě. Aby ses hezky uvolnil a já tě tak mohl dostat na další metu.

„Oh, díky.“ Kouknu na sebe a zasměju se. „Víš, že jsi opravdu velmi milý?“ Lehce tě pohladím po ruce, kterou máš položenou na baru, a podívám se ti hluboko do očí.

Justin

Jen letmo kouknu ke zbytku tvojí kapely. Ano, o něčem tam vážně diskutují, ale nezaměřuju se na to nějak výrazněji. Je mi to vlastně jedno.

„Zdá se, že jim nechybíš, takže si tě rád vypůjčím.“ Zasměju se. Bože, vyznělo to jako návrh? Ono to tak snad i bylo myšleno. Udělám nějakej průser, úplně to vím. Ushera zase budou chytat nervy. Už teď tak pokukuje. O to víc překvapeně, když odmítnu debatu s další fanynkou se slovy, že později, jelikož teď řeším něco důležitého. Ani mi nedojde, že celou tu dobu máš ruku na mojí a já ti automaticky lehce stiskávám prsty. Přesto, že ten prvotní dotyk mi málem vyrazil dech. Doufám, že jsem už opilej a jedná za mě alkohol v krvi a ne vlastní já. Ani nevím, na co se tě ptát, ale když do sebe hodím ještě dva panáky, během nich ty snad dopiješ ten svůj první, jazyk se mi rozváže a tělo se uvolní. Vím, že mluvím o hloupostech. Společné zájmy máme jen historky z koncertů, které si vyprávíme, a já se vážně upřímně směju nad tvým vyprávěním. Jsi dobrý vypravěč. Sexy společník a tvoje pohledy mě nabuzují k věcem, které bych snad neměl dělat, ale čím dál víc na ně myslím. Ruce už jednají samovolně, a co chvíli se tě dotknou v jistém přátelském gestu, které ve mně ale vyvolává hřejivé pocity. Zvolním pití… myslím, že tahle uvolněná nálada mi stačí.

„Tančíš?“ Zeptám se najednou. Myslím, že jsem dobrý tanečník a tančit na písničku od Ushera mám snad jako povinnost. „Přeci nebudeme celý večer sedět.“ Zvednu se, aniž bych nějak vyčkával na tvou odpověď. Chytím tě za ruku a táhnu tě mezi ostatní vlnící se těla. No doufám, že naše taneční dovednosti nějak skloubíme. Myslím, že jsem přeci jen lepší tanečník než ty. Jednou rukou se tě co chvíli dotýkám za bok, abysme se nějak sesynchronizovali. Moc to nejde, ale rozhodně jsi fakt sexy a mám pocit, že mě teď svádíš už úplně okatě a upřímně… jde ti to moc dobře.

Bill

„Ne, myslím, že si vystačí i beze mě a já se bez nich rád obejdu.“ Usměju se na tebe. Vážně ses nějak chytl, tak moc dobře mi to dělá a nahání mi to i ego. Jak by ne. Hodně holek po celým světě tě chce a já tu s tebou takhle flirtuju a ty se mnou. Snažím se trochu držet zpátky, nechci, aby si toho moc lidí všimlo. Přeci jen, měli bysme z toho skandál ty i já a o to nikdo nestojí. Navíc, co jsem jen tak letmo koukal do novin, ty jsi neustále na titulní stránce a ne zrovna z té pozitivní stránky, a i když jsem pro každou špatnost, tohle bych zrovna moc nepotřeboval. Takovou slávu já nepotřebuju a ani si na ní nezakládám. Piješ víc než já. A to je asi i dobře, já jen pocucávám ještě stále prvního panáka, zatímco ty, jsi jich už pár dalších stihl vypít. Nestěžuju si. Cítím, jak mě lehce hladíš a nutíš mě znovu se usmát. Jsi zábavný společník, opravdu se směju, i když toho moc společného nemáme, ale rozhodně to nevadí a nebrání nám i tak v konverzaci.

Vyprávím ti něco o Německu a něco o tom, co jsme s Tomem zažili, když jsme byli malí kluci, stejně jako i ty. Nějaké společné filmy a pořady taky najdeme. V hudbě se taky něco málo našlo, i když je toho spíše dost rozdílného, nevadí mi to. Alespoň jsem se poučil a zase něco nového zjistil, i když mě to popravdě moc nezajímá. Teď jsi hlavním zájmem ty a ta sázka. Jestli to takhle půjde dál, rozhodně vyhraju. Dotýkáš se mě čím dál častěji, na ruce nebo rameni, dokonce jsi i sjel rukou na moje stehno. Nebráním se tomu a tahle milá gesta ti se stejnou oplácím. Když se mě ale najednou zeptáš, jestli tančím, překvapeně pozvednu obočí a než stačím odpovědět, táhneš mě na parket. Jsem překvapený, moc tančit neumím a většinou to ani nedělám, ale košem ti dát nemůžu, a tak se začnu alespoň lehce vlnit v bocích. Snad najdu nějaké tempo a neztrapním se před tebou. Co chvíli jsem blízko tebe, občas se o tebe otřu, i když jsem teda vyšší než ty, snad to nevypadá úplně blbě. Když cítím tvoji ruku na mém boku, ledabyle ti ruku položím kolem krku a užívám si tvoji blízkost. Příjemně voníš, ani to nedokážu identifikovat, ale líbí se mi to. Možná tě už teďka okatě svádím, ale ty se ochotně chytáš.

„Jsi skvělej tanečník, páni. Nějak ti nestačím,“ pokrčím rameny a přitisknu se blíž, abych ti mohl pošeptat něco do ucha. „Přemýšlím, že… bych se stavil na nějakou lekci tance od tebe, myslíš, že… by sis udělal chvilku jen pro mě, někde v soukromí?“ Dobře, tohle bylo úplně průhledné, ale no co, potřebuju, aby se to někam hnulo dál, a navíc, když se tak hezky chytáš, proč to nezkusit rovnou? Když se trochu zasměješ, nenápadně se rty otřu o tvoje ucho a jen na malý moment vsaju do úst tvůj ušní lalůček, ale hned ho zase pustím.

Justin

No jo, tanečně ti to moc nejde. I když jak se to vezme. Ono vlastně tančíš moc dobře. Jen úplně jinak než já, takže to vypadá trochu chaoticky. Trochu by mě zajímalo, jestli takhle koketuješ často. Ale rozhodně se na to nezeptám. Nechci to vědět. Důležité je, že teď koketuješ se mnou. Když se ke mně nakloníš a moje ucho ovane tvůj dech, stisknu ti triko. Máš ho dost upnutý, takže jsem docela rád, že se mi nepovedlo tě u toho štípnout. Lehce se usměju, ale úsměv mi náhle zmrzne, když tvoje rty polaskají můj ušní lalůček. Lehce přivřu oči. Tak a je to jasný. Dneska sis mě dokonale podmanil. Dneska ani Selena nedokáže změnit něco na tom, že budu toužit po tobě. Jenže jak na to? Nezdá se teda, že bys tenhle tvůj návrh myslel jen opravdu v rámci tance, ale kluk mě takhle balí asi opravdu poprvé. Nejsem na to zvyklý. Je to úplně jiné, než svádění od holky a je těžší na to reagovat. Nepouštím tě a přidržím si tě blízko u sebe.

„Nejsi vůbec špatný tanečník. Jen jiný než já.“ Usměju se a odhrnu ti pramen blonďatých vlasů, který ti spadá přes oko. „Ale jedna lekce pro sesynchronizování se, by určitě nebyla marná.“ Lehce si olíznu rty. Sleduju ty tvoje. Kurva, nemůžu tě přeci políbit tady. To by byl opravdu ode mě už vrchol vrcholů. „Tady je ale dost hluk a málo prostoru. Takže co zajít nahoru do pokoje a jednu lekci ti mile rád udělím.“ No… tak tohle bylo teda úplně nenápadný. I negramot by z toho vyčetl, že tě normálně lákám do postele a nějakej tanec mě opravdu nezajímá. Ale předpokládám, že tvoje výzva taky neměla s tancem nic moc společného. Mám teď tak šílenou chuť tě líbat a dotýkat se tě, že mě už ani nezajímá, jak moc nápadný náš společný odchod bude nebo nebude. Prohlížím si tě na každém milimetru těla a snažím se představit si tvoje tělo pod tou tenkou látkou trika a úzkých kalhot. Asi to na mně musí být i vidět. Ten lačný pohled. Nechápu, jak to děláš, ale už se opravdu nedivím, že sis jediným úsměvem a pohledem dokázal podmanit miliony holek na celém světě. Což já sice taky, ale to je něco trochu jiného. Opravdu jedním pohledem a olíznutím rtů dokážeš způsobit masové omdlívání. Asi bych byl teď jedním z těch omdlených. Stisknu ti boky pevněji.

„Myslím, že moje apartmá se ti bude líbit a je v něm dost prostoru.“ Povytáhnu obočí. Jestli mi teď dáš košem, tak se asi propadnu do země. Ale nevypadáš na to. Takže snad ne. A stejně tak doufám, že nemáš v plánu trénovat choreografii před zrcadlem, ale tak maximálně v posteli.

Bill

Tahle hra se mi líbí. Tak moc líbí, vidím, že mám nad tebou určitou moc a myslím, že se mi povede tě dostat. Přijde mi sladké, jak neustále nad něčím přemýšlíš, i když teďka bych si možná i dovolil hádat, o co jde. Díváš se na mě takovým zastřeným pohledem a neustále si mě prohlížíš, je mi více než jasné, na co myslíš a musím se tomu i lehce usmát. Vlastně by bylo ještě více sexy, kdybys mi ty navrhnul nějakou nemravnou myšlenku, která se ti teď určitě honí hlavou. Když se potom ke mně nakloníš ty a začneš o lekci, div nevykřiknu radostí, že tě mám v hrsti. Trochu se zaculím a otočím se k tobě zády, abych se k tobě mohl lehce víc přitisknout.

„Jo, jo, to je pravda. Moc málo prostoru.“ Lehce se zaculím a pokývám hlavou, když se po chvíli zase otočím k tobě čelem, kouknu ti do očí, které hezky ztmavly chtíčem. Myslím, že to nebudu nijak moc dlouho natahovat, nebo si to ještě rozmyslíš a já prohraju. A teďka by mě to opravdu vytočilo, když už tě mám takový malinkatý kousek od toho, abych tě svalil do postele a jednoduše tě ojel. Když ještě dodáš něco o apartmá, musím se usmát ještě víc a jen lehce kývnu hlavou na souhlas. „Jestli je tam hodně prostoru, tak se mi tam určitě bude moc líbit a tvoje společnost k tomu, nemohl bych si přát lepší večer.“ Asi to bude hodně nenápadné, když se najednou jen tak vypaříme, ale no co… dělá to celkem dost hvězd, tak proč ne my. Snad se nijak nic neprovalí na povrch, to bychom měli zavařeno oba dva. „Takže… mě veď.“ Usměju se a odtáhnu se od tebe. V rychlosti kouknu na Toma, který je stále na baru a zrovna se díval naším směrem. Jen se smíchem kroutí hlavou a mávne rukou, že raději nic neříká. Musím se trochu zasmát, ale ve vteřině je moje pozornost zase zpátky u tebe.


pokračování

One thought on “Love Game 1/2

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics