autor: mohanrocks
Tom byl násilně vytržen ze spánku kopancem do rozkroku. Zasténal bolestí a prohlásil: „Bille, já jsem tě za zadek nepopadl,“ jelikož si myslel, že Bill dodržel svůj slib nakopat každého, kdo se bez dovolení dotkne jeho hýždí. Ale když se rozhlédl, zjistil, že černovlásek pořád spí a na tváři má ten nejmírumilovnější a nejrozkošnější výraz. A tak si i přes nepříjemnou bolest sužující jeho přirození nemohl pomoct – usmál se a přitulil se k němu zpátky. I přes nebezpečí se Tomovi objímání s Billem líbilo. Přestože byl ten vepředu. Ačkoliv Bill se musel přetočit, když ho mohl nakopnout. Ale Tom nad tím příliš nedumal, ovinul kolem něj ruce a ponořil se zpět do světa snů.
O třicet minut později
„Au! Co je, kurva?“ zasténal Tom a chytil se za čelo, které právě zažilo srážku s Billovým kolenem. Zmapoval situaci a zjistil, že se jeho spolunocležník přetočil vzhůru nohama, takže jeho rozkrok byl před Tomovým obličejem a jeho koleno bylo pohodlně položené na Tomově čele. Dredáč se pokusil Billa odstrčit, ale skončilo to tak, že mu černovlásek nohou uvěznil hlavu, takže se Tom snažil osvobodit a plácal sebou jako ryba v síti.
„Bille,“ zašeptal nejdřív a pokusil se druhého chlapce jemně vzbudit, ale síla Billova sevření vzrostla. „BILLE!“ zakřičel Tom. Bill stále spal s nohama ovinutýma kolem Tomovy hlavy, jen mu z úst uniklo jemné zavzdychání.
Ještě chvíli se Tom pokoušel vykroutit a přitom křičel, aby se Bill vzbudil, ale vypadalo to, že nic nepomáhá. Takže se uchýlil k něčemu, o čem věděl, že je velmi riskantní manévr, ale v této situaci byl nezbytný… začal Billa lechtat na stehnech. Ten byl rázem vzhůru a zaujal bojovný lechtací postoj. Než stačil Tom něco říct, Bill ho zasedl a začal ho lechtat na žebrech takovým způsobem, že se Tom otřásal v záchvatu smíchu, ale zároveň se mu chtělo brečet bolestí.
„Nikdo mě v mém domě nebude lechtat!“ zařval černovlásek a přesunul se na Tomova stehna.
„Kurva, kurva, přestaň,“ dostal ze sebe Tom mezi smíchem a steny bolesti. „PŘESTAŇ!“ křičel a snažil se dostat z Billova dosahu. Očividně to zafungovalo, protože z něj Bill slezl a vzápětí se zhroutil na polštáře a znovu usnul. Se zadkem ve vzduchu.
Tom byl vyděšený. To rozhodně. Nicméně zároveň ho uchvacoval zadek jeho svěřence. Vypadal tak… přesně do ruky. Tom cítil potřebu se ho dotknout, ale zastavila ho myšlenka dalšího úderu do rozkroku. A tak pro bezpečí svých koulí dotek oželel a usnul neklidným spánkem.
Toma probudilo kňučení, jež přicházelo od Billa. Posadil se, protřel si oči a ustaraně se na něj zadíval, aby zjistil, že Bill stále spí se zadkem ve vzduchu. Kňučení sílilo a Tom zaslechl jakési mumlání. Bill musel mít nějakou noční můru, jeho tělo se napínalo. Tom se k němu začal plazit, ale na chvíli ho zastavila vzpomínka na předchozí akci. Mohl by se opakovat kopanec do koulí a taky do čela. Nebo lechtání. Z těchto tří možností by si upřímně vybral to zlechtání. To by si byl nikdy nepomyslel. Nicméně kňučení zase zesílilo, a to ho přimělo se nakonec přiblížit až k Billovi.
Lehl si až k němu a zašeptal: „Bille?“ Bill zareagoval otočením se na bok a uložením se do normální spací polohy, ale nevzbudil se.
„Zkoušel jsem…“ zamumlal ze spaní.
„Zkoušel jsi co?“
„Zachránit… Nemohl jsem. Byl jsem v pasti,“ vydechl černovlásek a svraštil obočí.
„Zachránit co, Bille?“ Tom se ještě o kousek přiblížil.
„Mámu a tátu.“ Slza se přehoupla přes hranici řas a brázdila si cestu přes Billovu spící a zároveň ztrápenou tvář. Tom ho nikdy neviděl brečet, a teď mu to lámalo srdce na kousky.
„Bille, vzbuď se, ať si o tom můžeme promluvit.“ Tom odolal tomu dotknout se spícího chlapce, ale použil ten nejvíc uklidňující a ujišťující tón hlasu.
„Budu potřebovat extra šlehačkový krém, hranolky a pravděpodobně taky velký pytel, do kterého schovám těla.“ Bill pořád mluvil ze spaní, stále to byly znepokojivé věty, ale už neřekl nic o tom, co Toma skutečně zajímalo.
Dredáč byl sakra zklamaný, ale nechtěl na něj tlačit, takže si lehl zpátky na své místo a dělal všechno pro to, aby ještě usnul. Znovu zaslechl nějaké zvuky, ale držel se dál, jelikož nevěděl, jak toho chudáčka utišit.
„Hej, ospalče.“ Billův hlas ukončil tu nejdivnější noc, jakou Tom zažil. „Spíš tak dlouho!“ zasmál se Bill. „Vždycky spíš tak dlouho, když jsi někde na návštěvě?“ zeptal se nevěřícně.
„Heh? Oh, kurva, kolik je hodin?“ zazíval Tom.
„Půl sedmé! Vstávat!“ Bill se pleskl do kolen.
„Co? Neeeee. Je zasraná sobota, Bille!“ Tom si přetáhl přikrývku přes hlavu. „Sobotní rána jsou určený ke spaní a k ničemu jinýmu,“ zavrčel.
„To rozhodně ne! Sobotní rána jsou určená na dělání lívanců a pak na jejich jedení, zatímco sleduješ východ slunce. A pak možná nějaký animáky. Myslím, že je to tak dané, Tome,“ prohlásil černovlásek vědoucím tónem, jenž Toma přinutil protočit panenky, ale i tak ho shledával sakra roztomilým.
„Oh, to je nějaký druh tradice, kterou máš?“ zasmál se a odkryl se, přestože se cítil vyčerpaně.
Bill byl zticha a jeho úsměv se změnil na prázdný výraz, načež tiše dodal: „Bejvávalo.“ Pak se podíval z okna takovým tím klišovitým „zadívat se do dáli“ způsobem.
„Hej.“ Tom byl v mžiku u něj. „Co se stalo? Byl jsi veselý a teď… nic.“ Nervózně se kousl do rtu.
Bill se na něj ani nepodíval. „Ještě nejsem připravený o tom mluvit, Tome,“ řekl klidně.
Trenér se nedokázal zastavit. „Už jsi o tom mluvil. V noci, když jsi spal.“
Bill vydechl. „Toho jsem se bál. Předpokládám, že čekáš na nějaké vysvětlení?“ mrkl se na Toma koutkem oka.
„Ne, pokud nejsi připravený,“ prohlásil rozhodně Tom.
Černovlásek se zhluboka nadechl a Tom nemohl věřit tomu, že by tu informaci dostal tak snadno. „Je to prostě… každé sobotní ráno jsme já a… ti dva lidé… dělávali lívance a pak jsme je jedli, zatímco jsme sledovali východ slunce. A teď už to neděláme. To je celý.“ Bill pokrčil rameny. „Tak jako tak, chci tuhle tradici vrátit. Takže pojď a pokus se nezírat mi moc na zadek, až půjdeš za mnou.“ Vylezl z centra. Tom z Billa konečně něco dostal, a ačkoliv to bylo nejasné a Bill se rychle vrátil ke svému obvyklému já, bylo to aspoň něco. Zadíval se za svým společníkem s nadějí a pak zamířil do koupelny, aby provedl ranní hygienu, než se připojí k Billovi a jeho znovuzrozené tradici.
Bill vyndával všechno, o čem si myslel, že potřebuje na lívance, ale už to byla pěkně dlouhá doba, co je naposledy dělal, a tak momentálně mhouřil oči a přemýšlel, jestli do nich patří česnekový prášek. Byl si docela jistý, že ho potřebovat nebude, ale raději ho nechal venku pro případ, že si ho do lívanců přidává Tom. Zaslechl za sebou kroky.
„Hej, krásnej ptáku,“ prohlásil, aniž by se ohlédl.
„Nazvi mě tak ještě jednou a já tě praštím do břicha,“ odpověděl mu Kiranin hlas, který Billa překvapil natolik, že upustil na zem vajíčko, načež se otočil a zamračil se na svou tetu.
„Díky za zničení perfektní snídaně!!“ Dupl si, přitom šlápl přímo do rozbitého vajíčka a podjela mu noha. Snažil se zůstat stát, ale nakonec to nezvládl a odporoučel se na zem. Cestou narazil do kuchyňského pultu, z něhož si shodil lahvičku s česnekovým práškem, které očividně chybělo víčko, přímo na hlavu. Prášek byl všude.
Kiran na něj jenom zírala s otevřenou pusou. Bill zase zíral stejným způsobem na ni. A pak kýchl. A ještě jednou. A Kiran se rozesmála. A smála se dál.
Tom vkráčel do místnosti přímo uprostřed téhle scény. Zarazil se a jenom zíral. A pak se rozesmál stejně jako Kiran. Ale pak začal taky kýchat, kýchal a kýchal, až se to stalo nekontrolovatelným.
„Jsi v pořádku, zlatíčko?“ zeptala se teta ustaraně.
Tom znovu kýchl a potřásl hlavou. „Nevím. Ta mouka mě asi nutí kýchat. Je nějak divně cítit.“ Zase kýchnutí.
„To není mouka. Jeden by to předpokládal, ale ne ne. To si tady naše malá Bosonohá komtesa myslela, že by dobrá ingredience do lívanců mohl být česnekový prášek.“ Kiran potlačila úšklebek a vyhnula se prášku, který po ní Bill hodil.
„To je… česnek??“ zeptal se Tom mezi kýchanci.
„Jo, haha, já vím, jsem pitomec, když jsem ho chtěl dávat do lívanců,“ prohlásil Bill, zatímco se postavil a zkoušel se očistit. Předpokládal, že si z něj Tom dělá legraci.
„Já… kurva… Tedy… jemináčku!“ Dredáč se s obavou podíval na Kiran a kýchl znovu.
„Můžeš si nadávat, jak chceš.“ Teta trhla ramenem.
Tom zezelenal a dostal ze sebe: „Jsem na česnek, kurva, alergickej.“ Zasípal a vyběhl ze dveří.
Bill a Kiran se na sebe šokovaně podívali.
„U-u-u-u-pír?“ vykoktal chlapec. Teta ho pleskla po hlavě a vyběhla za Tomem.
Bill se o Toma samozřejmě strachoval, takže si rychle připomněl, že už mnohokrát viděl svého trenéra za slunečního světla a taky ho viděl jíst lidské jídlo, takže to musí být opravdu jenom alergie, ne znak upírů. Taky zamířil ke dveřím.
Tom seděl na verandě s hlavou na kolenou a Kiran ho poplácávala po zádech. Bill k němu přispěchal. „Proč jsi mi neřekl, že jsi alergický na česnek?“ ptal se.
Dredáč vzhlédl, oči i nos červené od kýchání. „Není to něco, o čem se bavím na potkání,“ odpověděl chraptivě.
„No, mohl jsi něco říct, než jsem pro tebe začal vařit!“ vyštěkl Bill, ale bylo to spíš starostlivé vyštěknutí.
„Upřímně, nenapadlo mě, že budeš do lívanců dávat zasranej česnek!“ Tom si ho měřil zarudlým pohledem, který černovláska donutil zmlknout. Pohled mu Bill ale oplácel.
„Uhm, tohle začíná být trapné. Jdu se připravit do práce.“ Kiran se zvedla a vešla zpět do domu.
Oba chlapci na sebe pořád jenom zírali.
„Měl jsi mi říct, že jsi alergickej.“ Byl to Bill, který prolomil ticho. Byl z nějakého důvodu útočný za to, že s ním Tom tuhle věc nesdílel.
Tom kýchl. „Měl by ses ode mě držet dál, když máš pořád na sobě tu česnekovou sračku.“
A i když byl Bil naštvaný, ustoupil. Ale Tom pořád kýchal. „Kurva, Bille. Podívej, co kdyby sis šel dát sprchu, a já tě pak vezmu na snídani někam ven, někam, kde nedávají do jídla česnek, oukej?“
„Jako kam? Do Olive Garden?“ zeptal se černovlásek zmateně.
„Prostě se jdi osprchovat,“ zakoulel Tom očima, očividně pořád nešťastný.
Bill vyměknul. „Za tamto se moc omlouvám. Kdybych byl věděl…“ vydechl. „Jenom jsem si říkal, jestli si náhodou nedáš na lívance špetku česneku.“
„Kdo si, do háje, dává na lívance česnek?“
„Lidi jsou různí, Tome,“ kývl Bill. A věděl, že má pravdu. Jednou potkal v kafetérii kluka, který si dával sůl a pepř na jahodové želé. Bill jen chtěl být slušný a řekl mu, že je to kreativní, ale to toho kluka nastartovalo a začal mu vykládat o všech svých jídelních experimentech. Jako třeba banány v láku na okurky a vanilkový zmrzlina se sýrovými krekry. Billa po téhle zkušenosti už nic nepřekvapilo.
„Jo, no, tak odteď víš, že já mám rád věci normální,“ vydechl Tom a pokusil se na toho chlapce, co celý začesnekovaný seděl pár metrů od něj, usmát.
Bill se zamračil. „Platí to jenom pro jídlo, že?“
„Pro co jiného by to mělo platit?“
„Sex,“ odvětil bez obalu černovlásek.
Tom kýchl.
„Jdu si dát tu sprchu. Až ze sebe smyju tu sračku, můžeš se ke mně připojit.“ Bill vyskočil a odkráčel do domu. Nechal tam Toma, jemuž teď v hlavě běžela představa společné sprchy, samotného.
Tom nevěděl, proč po tom česnekovém incidentu prostě neodešel. Věci už prostě nemohly být divnější. A pak zjistil, že stojí před Billovou koupenou, chvíli poslouchá zvuk vody a pak klepe.
„Kdo je to?“ zazpíval Bill zevnitř.
Tom se zasmál. „Zasraná Miley Cyrus.“
Mladší z chlapců byl chvíli zticha a pak prohlásil: „Uhm, teď se tak nějak sprchuju, takže kdyby ses mohla vrátit později, bylo by to skvělé.“ Hezky slušně.
Tom zase jednou vykulil nevěřícně oči, ale tentokrát na kratší chvíli než obvykle, jelikož už byl docela aklimatizovaný na Billovu excentricitu. Rozhodl se to hodit za hlavu.
„Bille, tady Tom. Jenom jsem si dělal legraci.“
Bill zaváhal s odpovědí. „Já vím,“ řekl nakonec a Tom zaznamenal, že zněl trochu zklamaně. Udělal si v hlavě poznámku, že už nikdy nemá předstírat, že je Miley Cyrus. Ne že by chtěl nebo tak, pomyslel si a zavrtěl hlavou.
„Takže můžu přijít nebo jak?“ zeptal se s nadějí v hlase.
„Já nevím, Tome. Můžeš? Nebo se uděláš? Tedy to?“ Tom protočil panenky nad černovláskovou přisprostlou poznámkou.
„No, rozhodně můžu a doufám, že to udělám,“ opáčil dredáč.
„Pak se vezmi svýho krásnýho ptáka,“ řekl Bill zpěvavě. Tohle by správně mělo Toma odradit, ale místo toho ho to nabudilo. Jeho penis se začal hlásit o slovo.
Trenér otevřel dveře a začal si sundávat oblečení. „Už sis smyl ten hnusnej česnek?“ Začuchal.
„Jo! Ale něco mi uvízlo v uchu. Hluboko. Možná bych měl navštívit doktora, protože to nemůžu dostat ven…“ povzdychl si Bill. Tom vlezl za ním. Sjel pohledem Billovo tělo a najednou byl zmatený.
„Bille, proč máš na sobě plavky?“
„Uhm, protože když se spolu kluci sprchujou po tom, co u sebe přespí, berou si plavky.“ Černovlásek zakoulel očima, jako by to byla ta nejjasnější věc na světě. „Lepší otázka by byla, proč ty jsi nahej?“
Tom nevěděl, co by na to řekl.
„Vážně, Tome. Nevíš nic o přespáváních.“ Bill pokračoval v mydlení.
Tom se probral ze své strnulosti. „Jsem si jistý, že včera v centru jsme nebyli dva kluci, co u sebe přespávají.“
„Jo, ale to bylo v centru. To je něco úplně jiného,“ prohlásil mladší z chlapců s přikývnutím.
„Heh? Vždyť jsme se spolu nazí sprchovali i v tělocvičně. To jsme rozhodně v centru nebyli,“ podotkl Tom.
„Jo, ale taky jsi u mě nepřespával. Snaž se být na stejné vlně, Tome.“ Bill kývl hlavou dopředu a dozadu.
Dredáč měl najednou dost všech těch bláznivin, co se stihly udát za jedno ráno. „Svlíkni si ti podělaný plavky, Bille.“
„Ne!“ bránil se Bill. „Ty jdi a nějaké si oblékni, Tome!“
„Ne. Prostě se budeš dívat na moje péro po celou dobu sprchy a přát si, aby ses ho mohl dotknout. Ale ty přece nemůžeš. Protože já u tebe, doprdele, přespávám,“ řekl Tom a byl sám překvapený nad lehkostí, se kterou se mu mluvilo o sexuálních věcech. Bill byl očividně překvapený stejně, protože jen tak stál proti němu – v plavkách, namydlený a s otevřenou pusou.
„Mohl bys uhnout?“ zeptal se trenér věcně, natáhnul se pro mýdlo a postavil se pod proud vody. „Bože, ta voda je úžasná,“ zasténal.
„Není to zas tak dobrý,“ prohlásil rádoby klidně Bill.
„Oh, to si, kurva piš, že je. To, jak voda stéká po celým mým těle. Hmmm.“ Tom znovu zasténal a slyšel, jak se Bill zhluboka nadechl. „Přál bych si, abys to mohl taky cítit, Bille.“ Tom se otočil, aby mohl druhý chlapec vidět, jak je tvrdý. Ten shlédl dolů a pak hned zase vrátil pohled na Tomovu tvář, myslel si, že je nenápadný.
„Já… já to nepotřebuju cítit,“ vykoktal ze sebe. Trochu uklouzl a musel se chytit stěny, aby udržel rovnováhu.
„Myslím, že lžeš,“ opáčil Tom sebevědomě. „A myslím, že já chci taky cítit celé tvoje tělo.“ Netušil, odkud se v něm bere tahle přímočarost, ale na Billa očividně působila – vzhledem k tomu, že se držel zdi v těch svých zatracených plavkách, v nichž se mačkal naběhlý penis.
„I… i můj zadek?“ zeptal se černovlásek pokorně a s nadějí.
Tom se kousl do rtu. „Hlavně ten.“ Nakonec se neubránil zrudnutí, což trochu shodilo jeho cool pózu. Nevěděl, z čeho na Billově zadku je tak nervózní. Možná fakt, že nikdy nebyl s klukem a byl si vědom toho, že zadek je nedílná součást rovnice.
Černovlásek ve vteřině vyklouzl z plavek. Tom si jeho pohybu skoro ani nevšiml. „Kurva, popadni ho, Tome.“
Dredáč byl rázem neskutečně nažhavený a přestože měl ještě nějaké rezervy ohledně požadované činnosti, byl na to připravený. Rychle přimáčkl Billa ke stěně a hluboce ho políbil.
„Ne, teď žádné líbání. Jenom ho popadni,“ bránil se Bill a Tom nemohl uvěřit tomu, co slyší.
„Většina lidí chce líbání před děláním dalších věcí,“ hádal se.
„A tou většinou lidí zase myslíš holky. Nejsem zkurvená holka, Tome.“ Na důkaz toho svým penisem šťouchl do toho Tomova.
„Ale ale, myslel jsem, že tohle není ten druh věcí, který děláš s klukama, co u tebe přespávají.“ Tom se snažil ušklíbnout navzdory potěšení, jež mu proběhlo celým tělem.
„Nejsi jenom nějakej kluk,“ řekl Bill opravdu tiše a Toma na vteřinu napadlo, že tohle je jeden z TĚCH momentů. „Oukej, teď ho popadni.“ Černovlásek ihned utnul veškerou romantiku. Tom mu vyhověl a ovinul svoje ruce kolem jeho zad. Pak jeho prsty jemně polechtaly místo, kde Billovi končila páteř.
„Tohle je příjemný lechtání. Tohle lechtání se mi líbí,“ vydechl mladší z chlapců a položil si hlavu na Tomovo rameno.
Dredáč se usmál a pak jeho ruce putovaly ze strany na Billovy půlky. „Když už mluvíme o lechtání, v noci jsi ze mě málem vylechtal duši,“ zauvažoval.
„Pravděpodobně sis to zasloužil,“ zasténal Bill a Tom dal do svých pohybů trochu síly.
„Taky jsi mě kopl do rozkroku a do hlavy,“ dodal.
„Nemožné. Kopu jako králíček nebo štěňátko,“ zavzdychal černovlásek. Tomovy dlaně se konečně usídlily přímo na jeho zadku. Tom se rozhodl nechat ho věřit, že jeho kopance jsou sladké a jemné, protože tenhle moment mohl myslet jenom na absolutní krásu, kterou cítil pod svýma rukama.
„Kurva. Proč jsem tohle ještě neudělal?“ zamumlal si pro sebe.
„Protože jsi idiot.“ Bill ho kousl do ramene a Tom zkusmo stiskl.
„Je to, doprdele… perfektní,“ řekl Tom ohromeně a chtivě. Zmáčkl Billovy půlky znovu a trochu je nadzvedl, díky čemuž se Billův penis víc třel o ten jeho. Oba najednou zasténali.
„Kurva.“ Trenér přivřel oči a tiskl ten zadek znovu a znovu.
„Tohle kluci rozhodně nedělají, když u sebe přespí. Obvykle dělají bábovičky nebo soutěží, kdo dál doplivne,“ vydechl Bill.
„A ještě jednou, cena za nejhorší sexuální řeč na světě patří…“ začal Tom, ale byl přerušen tím, že Bill přitiskl svoje rty na jeho a věnoval mu hluboký francouzský polibek.
„Moc, kurva, mluvíš,“ zavrčel a políbil Toma znovu, než ten mohl vyjádřit svoje překvapení nad tím, že on je označován za toho, kdo moc mluví.
Nakonec jenom Billovi intenzivně oplácel polibky a popadl ho za zadek tak, jako by to byla poslední zatracená záchranná vesta na Titanicu.
„Oh můj bože. Udělám se,“ zakňučel Bill ve chvíli, kdy se jejich penisy znovu dotkly.
„Ještě ne,“ zaprosil Tom. „Chci se udělat s tebou.“
„Tak dělej. Nemusíš být ve všem tak pomalej,“ prohlásil Bill rozzlobeným a zároveň „předorgasmickým“ hlasem a Toma zároveň naštval a ještě víc nažhavil.
„Fajn! Budu, do hajzlu, rychlej.“ Tom zvedl svému společníkovi nohy a omotal si je kolem boků, pak vrátil ruce zpátky tam, kde byly, a svůj penis přitiskl přímo na Billův. Bill začal vydávat téměř zvířecí zvuky.
„Je to na tebe dost rychle?“ S každým slovem Tom pohnul boky.
„Ano ano ANO!“ zavzlykal černovlásek a udělal se. „Oh, kurva, kurva, kurva.“ Stříkal všude kolem sebe a jeho sperma bylo rychle smýváno vodou.
Tom to nemohl dál vydržet a udělal se taky. Zasténal a přitiskl svoje rty na Billovy, aby nevykřikl holčičím způsobem, což hrozilo. Zpomalil svoje pohyby, ale pořád trochu tisknul svoje boky proti černovláskovým. Oba vydýchávali svůj orgasmus. Tomovy ruce stále pevně svíraly Billův zadek a bylo téměř jisté, že tam zanechají otisky, ale to bylo teď jedno. Tom miloval ten zadek. Chtěl Billa postavit na zem, ale byl zastaven.
„Ne! Udělej to až za chvíli. Prosím? Nemyslím si, že bych teď dokázal stát.“ Bill si položil hlavu na trenérovo rameno.
„No, já tě dlouho neudržím,“ zasmál se Tom a stejně tak i Bill.
„Chceš vylézt?“ Bill líně kývl. Tom opatrně manévroval ven ze sprchového koutu, aniž by Billa ze sebe sundal, a popadl dva ručníky, aby si je kolem sebe mohli oba omotat. „Teď už zvládneš stát?“
„Mhm,“ odpověděl Bill, a tak se ho Tom pokusil postavit, ale on na něm pořád visel.
„Jsi něco jako malá opička,“ zachichotal se dredáč. Bill se ho okamžitě pustil, ustoupil dozadu a popadl svůj ručník.
„Už nikdy mě nepřirovnávej k opici,“ přikázal.
Tom polknul. „Nebudu.“
„Slibuješ?“ zeptal se Bill a zabalil se do ručníku.
„Slibuju,“ kývl Tom a udělal to samé.
„Pak oukej.“ A Bill byl znovu v Tomově náruči a líbal ho po celém obličeji.
Tom se zazubil. „Za co jsem si to zasloužil?“
„Za to, že jsem tě nelíbal předtím. Prostě jsem fakt chtěl, abys mě popadl za zadek,“ odpověděl černovlásek beze studu. „A taky… však víš. Za ten česnek. A zkaženou snídani… a za to, že jsem si myslel, že jsi upír.“ Poslední část věty zašeptal, takže ji Tom neslyšel.
„Nic z toho mi nevadí. Ale doufám, že si uvědomuješ, že teď nebudu schopný se saháním na tvůj zadek přestat.“ Tom zvedl obočí.
„No, hádám, že ti můžu dát permanentní povolení. Takže se mě nebudeš muset pokaždé ptát a já tě nenakopnu mezi nohy,“ řekl Bill opatrně a zamyšleně.
„To bych přijal,“ usmál se Tom a natáhl se pro další polibky, protože Billovy polibky byly ty nejlepší.
„Mimochodem, když ses udělal ve sprše, bylo z toho mnohem míň nepořádku. Možná, když u sebe budeme přespávat, mohli bychom to dělat tam,“ navrhl.
„Ale mně se líbí vidět svoje semeno všude na tobě,“ prohlásil druhý chlapec nonšalantně.
Tom si odkašlal. „Chceš jít na snídani?“
„Chtěl bych k snídani tebe,“ zamumlal Bill do Tomových rtů, ale vzápětí mu zakručelo v břiše. „Ne, chci lívance.“
„Pak je dostaneš.“ Tom Billa naposledy políbil – tentokrát na čelo – a zamířil ven z koupelny, aby se oblékl. Černovlásek ho následoval.
„Přestaň na mě zírat,“ prohlásil Tom, aniž by se ohlédl přes rameno, když si sundával ručník.
„Je mi jasný, že máš v dredech schovanou malou kamerku!“ prohlásil Bill, jako by byl Nancy Drew a zrovna vyřešil případ.
Tom se rozhodl to nekomentovat. „Pospěš si a obleč se. Půjdeme k Dennymu nebo tak něco.“
„Uhmmm…“ začal Bill, což Toma přinutilo se otočit.
„Co?“
„Já vlastně k Dennymu nesmím…“ přiznal černovlásek tiše.
Samozřejmě, že Tom neodolal zeptat se na důvod. „Co se stalo?“
Bill protočil panenky. „Je to fakt hloupý. Znáš ty automaty, jak z nich můžeš vytáhnout plyšový zvířátka? No, jeden je před Dennym a já tam utratil celých deset dolarů, když jsem se snažil vytáhnout Scooby Dooa. A ono to nešlo!! Ani jednou se mi to nepovedlo!!!“ Očividně se přes to ještě nepřenesl. „Tak nakonec Kiran řekla, že už musíme jít, protože jsme u toho pekelnýho stroje byli přes hodinu. A po mně tam přišlo nějaký blbý dítě… a … Tome… vytáhlo Scoobyho na první pokus! A ještě si šlo stěžovat mámě, že chtělo místo něho posranýho Pikachu!“ Bill nevěřícně zavrtěl hlavou. „Takže přirozeně jsem tomu dítěti nabídl, že od něj Scoobyho koupím, protože pro mě očividně znamenal víc než pro něj. A ono začalo bulet! A pak jeho matka začala ječet. A pak vylezl manažer od Dennyho a…“ Bill se zhluboka nadechl. „Zakázal mi k Dennymu chodit.“
„Oukej, pak teda půjdeme do IHOPu,“ bylo všechno, co na to pověděl Tom.
„Oukej,“ usmál se mladší z chlapců a začal se oblékat, ale pak se zarazil. „Hej, Tome?“
„Jo?“ zeptal se Tom, zatímco si přetahoval tričko přes hlavu.
„Já uhm… Myslím, že vím, co bych chtěl k narozeninám…“ začal Bill pomalu.
„Co to je?“ zajímal se Tom s úsměvem, přičemž myslel na to, že už má pro Billa úžasný narozeninový plán,
„Chci… tebe,“ přiznal Bill plaše. A plachost nebyla vlastnost, kterou by ukazoval často.
„Jsem přímo tady. Máš mě,“ zachichotal se Tom a nasadil si kšiltovku.
„Ježíši, Tome, ty prostě nic nechápeš!“ vykřikl černovlásek.
„Co jsem zmeškal?“ zeptal se Tom pochybovačně.
„Chci, abys mě ošukal,“ kývl Bill a pak se začal strojit, jako by právě z úst vůbec nevypustil takovou bombu.
Tom nahlas polkl. „To nechceš, Bille.“
„Jo, chci,“ hádal se Bill.
„Je to velká věc,“ rozumoval dredáč.
„Já vím.“
„Svoje panictví nikdy nemůžeš získat zpátky.“
„Proč bych ho chtěl zpátky?“ zeptal se zmateně Bill.
„Protože… možná by sis ho měl schovat pro někoho, koho…“ Tom se zarazil.
„Někoho, koho co, Tome?“
„Někoho, koho…“
„Co? Nemůžeš vyslovit slovo milovat? Není to tak těžké, Tome. Je to jenom slovo. Nechápu, proč z toho každý dělá takovou vědu,“ pokrčil černovlásek rameny.
„Je to velká věc!“ argumentoval Tom. „Všechno tohle je velká věc,“ vydechl. „Bille, nemyslím si, že jsi připravený.“
„Ne, já myslím, že problém je v tom, že ty nejsi připravený. Jsi pořád vyděšenej z toho, že jsem kluk.“ Pozdvihl obočí. „Šukal jsi holky, a teď se bojíš být s klukem,“ obvinil svého společníka.
„Ne! Tak to není,“ zkusil to Tom, ale věděl, že to tak ve skutečnosti alespoň částečně bylo. Kdyby byl Bill holka, zkoušel by se mu dostat do kalhot od začátku. „Jenom mi přijde, že je to všechno trochu narychlo.“
„Ale já to tak necítím. A jsem si jistý, že už jsi spal s lidmi, co jsi právě potkal… takže si myslím, že ani pro tebe to není narychlo,“ vyzýval ho Bill.
Tom byl tiše, protože neměl žádný argument. Cokoliv by teď řekl, by byla lež.
Ale Bill nakonec jenom trhl ramenem. „No co. Jdeme na lívance a možná by sis cestou mohl posbírat koule.“ Ušklíbl se a opustil pokoj.
„Ty víš, že koule mám!“ zakřičel Tom za ním. Naneštěstí to bylo právě v okamžiku, kdy kolem dveří kráčela Kiran oblečená do práce. Zastavila se a na moment jenom zírala.
„Myslím, že potřebuju důkaz,“ kývla směrem k Tomovu rozkroku. Dredáč vyvalil oči. „Jenom žertuju. Uvidíme se později!“ A byla pryč stejně náhle, jako to uměl její synovec.
„Kurva, kurva, kurva,“ mumlal Tom, zatímco vycházel z ložnice. Vážně si potřeboval posbírat koule, ačkoliv by to nikdy nepřiznal. Ovšem ty metaforické mu trochu narostly, když se tak zamyslel nad předchozí situací ve sprše. Billův zadek ho přiměl k tomu, aby se ohledně toho všeho cítil pohodlněji. „Sakra, ten zadek.“ Tom zavrtěl hlavou a zamířil po schodech dolů. „Podělaně tajuplnej a tak vůbec,“ mudroval.
autor: mohanrocks
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 36
Ach jaj! Ja už sa k tejto poviedke nedokážem vyjadrovať! Je tak geniálna, až to pomaly nie je možné 😀
Bill ako obyčajne zas hviezdil s tým nočným kopaním, cesnakom, sprchovaním v plavkách.. no a ešte mnoho ďalšieho 😀
Vďaka za časť.
V té sprše Tom Billa docela dostal 😀 A i všechno ostatní bylo super. Líbí se mi, že už to mezi nima začíná být vážnější.
Ale stále je mi Toma občas docela líto 😀
Bill je hvězda v kazení romantiky a Tomovi chybí koule xD mazec
Je vidět že je Kiran příbuzná Billa.Pěkna kapitolka.
Já se přiznávám, že v tomhle dílu mi bylo Toma extrémně líto! 😀 Vážně, já Billa sice v téhle povídce zbožňuju, strašně se mu směju, je to takové zlatíčko, ale představa, že jsem na Tomově místě, tak bych s Billem vážně být nemohla. On je..prostě ještě takové malé dítě, které věří tomu, že za dveřmi do koupelndy stojí Miley Cyrus, že když je Tom alergický na česnek, tak je automaticky upír a když u něj Tom přespal, tak musí mít oba plavky ve sprše 😀 😀 😀 Jako jasně že se z mé pozice tomu strašně směju a zas a znova přemýšlím, kde autorka chodí na takové věci 😀 😀 Ale z Tomova pohledu mi jej je šíleně líto a říkám, si, jak může mít na Billa ještě nervy?! 😀 No jo.. hold to musí být láska, jinak si to vysvětlit neumím 😀 😉
Ale teda to Billovo kopání v noci 😀 Jsem fakt zvědavá, jestli ještě bude někdy Tom spát s Billem dobrovolně 😀 Divím se, že kvůli Billovi nemá modřiny 😀
Tenhle díl byl opět skvěle vtipný, mohla jsem se usmát, ale na druhou stranu jsem si v tomhle díle zase uvědomila, jak obrovský chudák Tom je, tak z toho mám teď trošku smíšené pocity 😀
Jinak jsem vážně zvědavá, jaký narozeninový plán Tom pro Billa přichystal 🙂 Nemůžu se už dočkat! 🙂
Moc děkuji za skvělý překlad a těším se na další úterý! 🙂
Tuhle povídku mám ráda, je to záruka dobré zábavy 😀 to s tím upírem mě vážně dostalo 😀 ovšem společná sprcha byla ještě lepší. Tom vydržel odolávat Billovu zadku vážně dlouho xD
Bože, bože, bože, bože! ♥
Tuhle povídky miluju díl od dílu víc! Awww. Ta část se sprchou a to, co by si Bill přál, bylo prostě úžasné! 😀 Tenhle příběh patří k mým TOP. :3 Moc děkuji za překlad… 🙂
ĎAKUJEM♥♥♥
Znovu to je úžasná, vtipná a zároveň tak citová kapitola, že sa stredavo rehocem a za chvíľu roznežnene usmievam a do toho je v nej aj smútok z toho všetkého Billovho nešťastia ktoré prežil a o ktorom nevie rozprávať a má z toho nočné mory. Je to neskutočne zlaté. Veľmi pekne ďakujem za úžasný preklad.
Jako vždy jsem se u této povídky dokonale pobavila.. 😀 Bill je prostě unikát, takovej jinej poděs prostě nemůže být.. 😀 Díky za překlad a těším se na další díl.. 🙂