Transemotions 9.

Byl už večer, v pokoji bylo šero, svítila jenom malá lampička na nočním stolku. Betty se po dlouhé době cítila čistá a voňavá, ještě líp se cítila, když byla přikrytá bílými peřinami a kolem ní byla spousta bílých a modrých polštářků. Seděla na posteli, opírala se zády o zeď a prohlížela si staré fotoalbum, kde byla jako malý kluk se svou hodnou maminkou a skvělým tatínkem. Povzdychla si, všechno teď bylo jinak, a nedokázala posoudit, jestli se to mění k lepšímu nebo k horšímu. Porozhlédla se po svém starém dětském pokoji, kdyby se tady nenacházela, asi by se jí nepodařilo si ho v paměti vybavit, ale teď když tady byla, je to, jako by tu byla naposled včera. Bílá dřevěná postel, noční stolek, i psací stůl se židlí a světle modré tapety s lodičkami. Všechno bylo tak absurdně dětské a stejné jako před mnoha lety, smutné a přitom plné hezkých vzpomínek.

Když se ozvalo tiché zaklepání na dveře, rychle fotoalbum zavřela a schovala pod postel.

„Dále?“ řekla dost hlasitě, aby ji osoba za dveřmi mohla slyšet. Vešel Tom v pyžamu půjčeném od Davida s úsměvem na tváři. Betty se při pohledu na něj chtě nechtě rychleji rozbušilo srdce, tiše vydechla a sklopila pohled. Promyslela si to. Byla připravená a jistá tím, že Tomovi dnes večer všechno řekne, že mu řekne pravdu o jeho zbabělém a chudém bratrovi. Snažila se tvářit vážně, ale když si Tom přisedl k ní na postel a lehce ji pohladil po ruce, musela se usmát. Zvedla pohled a setkala se s jeho očima, které těm jejím byly až příliš podobné.

„Tome, musím ti něco říct…“ řekla tiše, že ona sama sebe sotva slyšela, chytla Tomovu dlaň do té své a jeho prsty celkem silně sevřela. Potřebovala si dodat odvahu, sebrat sílu. Za těch pár dnů strávených s Tomem už poznala jeho povahu, a nedávala si moc velké naděje, že to pochopí a skočí jí kolem krku.

„Taky ti chci něco důležitého říct,“ Tom se usmál při pohledu na jejich ruce a poposedl si k Betty ještě blíž.

„Dobře, tak začni ty,“ Betty se tiše zasmála a neustále se mu dívala do zlatavě hnědých očí. Tom se taky celkem tiše zasmál, potom ale zvážněl.

„Víš… chtěl bych se ti omluvit. Za všechno, co jsem udělal, jak jsem se k tobě někdy hnusně choval. Já už takový prostě jsem, vypustím něco z pusy dřív, než si stihnu promyslet, co vlastně chci říct. Mrzí mě, že jsem ti občas ublížil. Vážně mě to mrzí a ještě o to víc, když jsem tě viděl s tím chlápkem Lukasem. Něco ve mně vřelo, nechtěl jsem, aby ses bavila s ním, chci, abys byla se mnou, jenom se mnou, Betty. Ať jsi hezká holka nebo hezký kluk, nebo cokoliv mezi tím, nevadí mi to a je mi to jedno. Budu tě mít rád, ať se rozhodneš být jakákoliv. Chci tady pro tebe být od teď už vždycky,“ když Tom domluvil, lehce mu zčervenaly tváře a sklopil pohled. Betty na něho zůstala užasle zírat, párkrát zamrkala a pootevřela pusu.

„To myslíš vážně?“ šeptla a očima těkala po Tomově obličeji. Nikdo jí ještě nikdy nic takového neřekl. Když přikývl, sama vůbec nechápala, co se s ní děje a proč to dělá, ale najednou se sama přiblížila k Tomovi, vzala jeho tváře do svých a věnovala mu polibek. Po chvilce se na malý kousek vzdálila a opřela se čelem o to jeho. Čekala, jestli Tom něco řekne, ale nakonec se oba obešli bez nějakých komentářů a znovu své rty spojili.

Betty si uvědomila tíhu Tomova těla, když na ni po chvilce vášnivého líbání nalehl. Přejížděla mu rukama po pažích, ramenech a zádech, nakonec mu pyžamovou košili vyhrnula až ke krku. Když se Tom na malý okamžik odtáhl, přetáhla mu košili přes hlavu a hned své rty znovu přitiskla na ty jeho. Ještě nikdy se takhle s nikým nelíbala, pokud nepočítala jednu podivínskou holku na základce kdysi dávno. Byla malinko zaskočená, když se Tomův jazyk začal otírat o ten její v její puse, ale nechtěla to na sobě nechat znát, snažila se opakovat to, co dělal Tom. Ten spokojeně zafuněl, Betty si dodala odvahu… Chytla Toma za ramena a tlačila ho od sebe, ale vůbec ne proto, že by to chtěla ukončit. Jak se Tom vzdaloval, pořád se přitom vášnivě líbali, Betty ho donutila se posadit, spíš skoro lehnout. Odhodila peřinu stranou a sama se nad Toma nahnula. Uculila se a dala mu pusu, potom se přesunula se svými polibky na jeho hruď. Pokládala mu lehké vlhké polibky po hrudní kosti směrem dolů až na bříško, potom se vrátila zpátky a nejistě Toma políbila i na jednu bradavku. Podívala se mu do očí a skousla si spodní ret, byla nervózní a bála se každého kroku vpřed. Tom ji pohladil po paži a přitáhl pro další polibek, Betty se vyhoupla nahoru a posadila se na jeho klín. Malinko vykulila oči, když ucítila, na co si to vlastně sedla a co tlačí do jejího vlastního klína.

Tom vycítil její zaváhání, palcem ji pohladil po tváři. Očima se odpoutal od těch jejích a prohlédl si ji. Betty měla na sobě růžovou noční košilku, skoro průsvitnou a jenom do pasu. Její boky zahalovaly bílé kalhotky, ve kterých bylo něco, co běžná holka nemá, i když to na první pohled nebylo až tak moc patrné. Opatrně položil dlaně na její ramena a pak je pomalu po jejím těle spouštěl dolů až na boky, kde ji lehce jenom konečky prstů pohladil. Zvedl oči zase nahoru k jejímu obličeji, aby sledoval, jak se Betty tváří, když pomalu zajel prsty za okraj jejích kalhotek a pomalu je sunul dolů. Betty těkala pohledem z Tomova obličeje na místo, kde se nacházely jeho ruce. Chtěla být silná, ale nešlo se smířit s tím, co tam ukrývá. Bolestně nakrčila obočí a zastavila Toma tím, že jeho ruce chytla a vytáhla ke svému obličeji, kde začala Tomovy prsty pokrývat polibky. Tom si povzdychl, nemyslel to vůbec špatně. Narovnal se a natiskl se tak hrudí přímo na tu Bettyinu, rukama přejel po jejích bocích až nahoru k prsům, která jenom jemně promnul v dlaních. Betty pootevřela rty a vydechla. Prohnalo se jí hlavou, že se přece nemusí bát, krátce Tomovi pohlédla do očí a lehce kývla hlavou. Tom to pochopil, nemluvili, nebylo potřeba nějakých komentářů.

Tom vzal Betty za boky, sundal ji ze sebe a položil do polštářů, sám se vtěsnal mezi její útlá stehna. Přitiskl své rty na její, a docela se divil, jak si Betty jejich líbání a mazlení užívala. Po chvilce se pod Tomem chvěla, vzrušeně vydechovala, a dokonce se pánví trochu pohybovala proti té Tomově. Tom se odtáhl, zůstal v kleku a posadil se na paty, když znovu vzal gumu jejích kalhotek a pomalu ji táhnul dolů. Odpoutal se od toho místa očima a podíval se Betty do očí.

„Není se čeho bát,“ zašeptal opravdu tiše, když kalhotky vpředu stáhl dolů přes její boky. Betty se nazvedla v bocích a dovolila mu tak, aby je sundal a odhodil stranou.

„O to nejde, já jen… že nevím, jestli vůbec… mi to funguje. Víš, jak to myslím… ne?“ šeptla při upřímném pohledu do Tomových očí. Trochu se uklidnila, když se Tom pousmál.

„Vsadím se, že funguje,“ řekl tiše a posunul se po posteli až k jejím kotníkům a položil se na břicho. Jemně dlaněmi přejel po jejích stehnech, bocích a podbřišku, až do jedné hebké ruky vzal její penis.

Betty se neubránila zavzdychání, bylo to pro ni naprosto nové, když Tom začal přejíždět prsty a rukou po jejím přirození nahoru a dolů, a cítila, že pomalu nabývá na objemu. Nikdy se jí na tom místě takhle nikdo nedotýkal, ona sama to zkoušela jenom jednou v životě, ale nedopadlo to dobře. Najednou ucítila kolem svého penisu vlhký teplý stisk a nával slasti ji donutil se prohnout v zádech a hlasitě zavzdychat. Pohlédla dolů a viděla jenom klubko Tomových dredů, jak se hýbe s pohyby jeho hlavy.

„Pane bože,“ zanaříkala a zaklonila hlavu, snažila se pravidelně popadat dech. Ještě větší nával vzrušení a slasti ji pohltil, když jedna Tomova ruka vyputovala nahoru a stiskla jedno její prso, palcem přitom kroužil po bradavce. Betty si zajela prsty mezi vlasy a prohnula se v zádech, když nečekaně vyvrcholila. Všechno skončilo v Tomově puse, který se po chvíli odtáhl a zadíval se na Betty, jak vysíleně ležela mezi polštáři s čelem pokrytým potem a zavřenýma očima. Podíval se na svůj nadmutý rozkrok narvaný v těsných boxerkách a v pyžamu, ale věděl, že teď na to není vhodný čas. Položil se vedle Betty a ta se přitulila k jeho hrudi.

Mlčky takhle leželi několik minut, když si Tom uvědomil, že se trochu ochladilo. Posadil se a přitáhnul peřinu po zemi blíž, potom ji vytáhl nahoru a přikryl s ní Betty. Zavadil rukou o něco, co trčelo spod postele. Vzal to a pousmál se, když vytáhl velké modré fotoalbum. Otevřel ho a začal prohlížet první stránky, musel se usmívat na fotky malého mimina. Betty na posteli sebou najednou škubla a rychle mu album vytrhla z rukou. Tom se na ni překvapeně otočil.

„Co se děje? Nesmím se podívat na tvýho pindíka ve vaně?“ zažertoval Tom, ale Betty se nezasmála. Uvědomila si, že po tom, co se stalo, už nesmí ztrácet čas. Teď nebo nikdy, řekla si. Beze slov nalistovala stranu asi v půlce fotoalba a přistrčila ho k Tomovi, ten ho vzal do rukou a prohlédl si fotky. „A-ale… tohle je fotka mého otce a bratra, kterou jsem měl schovanou všechny ty roky. Kde jsi vzala tu fotku?“ Udiveně a zaraženě pohlédl Tom Betty do očí. Ta polkla.

„Je to naše rodinné fotoalbum. Na té fotce je můj otec… a já,“ odmlčela se Betty a čekala nějakou reakci, ale Tom na ni jenom zarytě zíral s otevřenou pusou. „Já jsem tvůj bratr, kterého hledáš,“ řekla opravdu velmi tiše a sklopila pohled. Nevěděla, co může od Toma čekat. Když Tom najednou vstal, zvedla pohled zpátky k němu.

„To si ze mě děláš prdel!!“ Vykřikl Tom, až sebou leknutím trhla.

„Počkej, Tome… nech mě ti t-…“ zarazila se, když Tom rozrazil dveře a vyběhl z pokoje ven. Rychle vstala, natáhla na sebe půjčený matčin župan a vyběhla za ním na chodbu. Tom zrovna stál u vchodových dveří a cloumal klíčem v zámku, jak se snažil odemknout a co nejrychleji odtud utéct. Betty se vehnaly slzy do očí, popadla ho za volnou ruku a táhla zpátky do chodby.

„Tome, neutíkej, můžeme si o tom přece promluvit!“ Vykřikla taky, to už se na chodbě objevil pes a v jeho patách i matky Betty.

„Nesahej už na mě, ty svině!!!“ Zakřičel Tom tak hlasitě, že to museli slyšet až na konci ulice, snažil se Betty vytrhnout, ale ta ho nechtěla pustit. Udělal krok k ní, napřáhl ruku a vší silou ji uhodil do tváře. Jeho druhá ruka se uvolnila, jak Betty dopadla s vykřiknutím na zem. Ještě pár vteřin se na ni díval, potom sjel pohledem její matku, psa i Davida, trhnul s dveřmi a utekl ven. Běžel, co mu nohy stačily a rozhlížel se po tmě okolo, aby vůbec zjistil, kde je, když si po chvilce uvědomil, že mu po tvářích stékají slzy.

„Tome!!“ Vykřikla ještě Betty mezi vzlyky, ale nemyslela si, že ji ještě slyší. Položila se na zem a propadla do hlubokého pláče, nedokázala zastavit ani kontrolovat vzlyky, které se jí draly hrdlem ven, ani slzy, přes které jen mlhavě viděla matku, jak se k ní shýbá. Celý její život se rozplynul během pár vteřin…

autor: Clarrkys