autor: mohanrocks
Když se Bill toho dne vrátil domů, zamířil rovnou do sprchy. I když se opice přímo nedotknul, dotýkal se Toma, jenž byl s tím primátem v kontaktu.
Nechal si horkou vodu téct na záda a jeho myšlenky se automaticky stočily ke dredatému trenérovi. Cítil vyčerpávající pnutí v žaludku a přesně věděl, co to je. Zamiloval se a spadl do toho po hlavě.
Najednou opravdu padal. Očividně použil moc kondicionéru a podlaha byla kvůli tomu dost kluzká. Bill se ze všech sil snažil udržet na nohou. Začal tancovat tak, jako to lidi dělají, když uklouznou na ledě. Dělal rychlé pohyby připomínající běh, aby zabránil setkání se zemí. Nakonec sprcha zvítězila a Bill vletěl do závěsu, který popadl, jako by to byl jeho zachránce. Chytil se ho z obou stran, doufal, že tak znovu získá balanc. Háčky, jež držely závěs na tyči, postupně vylítaly a Bill zabalený v igelitu jako ve vlhkém kokonu z pekla vypadl ven z koutu na podlahu.
Kiran, která všechno slyšela, rychle zaklepala na koupelnové dveře.
„Jsi v pohodě, Billy?“ zeptala se znepokojeně.
„Mám se, kurva, skvěle,“ odvětil jí Billův tlumený hlas, který zněl, jako by chlapec byl v podvodním tanku.
„Oukej, když myslíš!“ zvolala teta a její hlas byl tišší a tišší, jak mířila dolů do haly.
Černovlásek se začal rozmotávat, nebo tedy spíš se o to pokoušel, když mu začal na polici zvonit telefon. Bill vystrčil hlavu ze závěsu jako novorozeně z dělohy a zapřel se stále obaleným loktem o záchodové prkýnko.
Podíval se na displej a zazubil se jako ten nejšťastnější blázen, když uviděl nápis „Volá Tom“. Začal se vesele cukat, tedy tak, jak mu dovolil stažený závěs, a pořád se usmíval, než si uvědomil, že by měl hovor přijmout. Vážně to potřeboval zvednout, protože Tom nikdy nesmí slyšet jeho vzkaz v hlasové schránce. Prostě nesmí!
Nat vyzvala Billa k tomu, aby předvedl ten nejvíc sexy hlas a předstíral, že je z pánského eskort servisu. Pak tímhle způsobem nahrál ten vzkaz. Tenkrát o nic nešlo, protože jediní dva lidé, kteří Billovi volali, byli Natalie a Kiran. A ty dvě věděly, že je to vtip. Ale teď chlapec nevěděl, jestli ho už Tom zná natolik, aby věděl, že se v něm neskrývá děvka.
Mobil pořád vyzváněl a stresoval Billa tak, jak by to normálně dokázala jenom časovaná bomba. Anebo běh ulicí za zmrzlinářem, u kterého hrozí, že ho Bill nestihne. Chlapec bojoval a bojoval, až se mu nakonec povedlo uvolnit si ruku. Ačkoliv i pak měla hodně omezenou možnost pohybu. Sprchový závěs byl najednou jako svěrák, zaznamenal Bill. Po několika poněkud trapných pohybech se mu konečně podařilo zmáčknout „Přijmout“ a taky hlasitý odposlech. Stihl to jen tak tak, hovor už málem spadl do schránky. Černovlásek si nemohl pomoct, byl na sebe hrdý, že zvládnul tak složitý úkol, a to dokonce ačkoliv byl skoro úplně uvízlý v závěsu.
„Haló?“ zasupěl.
„Uh… Hej. Jsi v pohodě? Zníš vyčerpaně,“ všiml si Tom.
„Jo, jo. Jenom jsem… cvičil.“ Bill vlastně nelhal, snaha dostat se z toho prokletého igelitu se mohla vyrovnat intenzivnímu posilování… a to to ještě neskončilo. „Uhm, mohl bych ti zavolat zpátky za pár…“ Bill si musel znovu promyslet, co řekne, protože upřímně neměl tušení, jak dlouho mu vysvobození bude trvat. „No, tak za hodinu?“ zeptal se nakonec a doufal, že Tom bude mít později čas.
„Jistě?“ Trenér byl zmatený, ale Bill se rozhodl, že je to takhle lepší.
„Oukej, skvěle! Promluvíme si později!“ zakřičel černovlásek do telefonu.
Předpokládaje, že Tom zavěsí, Bill se o ukončení hovoru nestaral. Ani by nemohl. Nasupeně začal bojovat s igelitem. Finální kolo.
„Buď ty, nebo já, děvko,“ zamumlal chlapec.
„To mluvíš se mnou?“ ozval se Tomův překvapený hlas z Billova mobilu. Jeho svěřenec vykulil oči.
Zahanbeně zamudroval: „Myslel jsem, že jsi zavěsil, Tome.“
„Oh, já vždycky čekám, až zavěsí ten druhý. Je to tak jednodušší,“ vysvětlil dredáč.
Bill se nuceně zasmál, ale začalo být pro něj kvůli závěsu čím dál těžší jenom dýchat. „Jo, stejně jako já. Ale, uhm… možná bys teď mohl zavěsit první?“
„Co? Ani náhodou! Nebudu kvůli tobě měnit svoje zvyky,“ poškádlil ho Tom.
„Myslím, že už jsi kvůli mně pár věcí změnil,“ vrátil mu úder Bill. I v tomhle stavu dokázal být pořád ostrý jako břitva.
„No, uh… to je… uh… něco jinýho,“ zakoktal se trenér.
„Jistě, že je, Tome. A teď, mohl bys, prosím, zavěsit?“ snažil se Bill.
„Nepřipustím porážku,“ řekl přísně Tom a Bill by řekl, že se snaží být roztomilý, ale v tuhle chvíli to opravdu nefungovalo.
Bill hlasitě vydechl. „Podívej, Tome, nechtěl jsem ti to říkat. Ale jsem uvězněný ve sprchovém závěsu. Vážně potřebuju ukončit hovor, abych se z toho pekla mohl dostat, protože jak ten igelit schne, začíná to bejt jako svěrací kazajka a nemůžu v tom dýchat. Takže prosím, kdybys mohl teď zavěsit… Zavolám ti hned, jak se z toho hnusu dostanu.“
Na druhém konci linky bylo ohromené ticho. Tom si odkašlal a pak řekl: „Oukej. Ahoj.“
A pak zavěsil. Bill zavřel oči úlevou, ale i pocitem frustrace a začal s vysvobozováním. Teď se do toho opravdu dal.
***
Tom ležel na posteli a byl zmatený i pobavený z toho, co se právě stalo. Ačkoliv cítil znepokojení z toho, že Billa uvěznil sprchový závěs, zároveň musel vybuchnout smíchy, kdykoliv si to představil. Ale znepokojení začalo převažovat, když si Tom uvědomil, že s Billem mluvil už před hodinou a půl. Vzal do ruky telefon, aby mu znovu zavolal, protože potřeboval zkontrolovat, jestli je oukej. Když tu najednou se na displeji objevilo Billovo jméno.
„Haló?“
„Vzal jsi to po prvním zazvonění. Jenom ty největší trapky tohle dělají,“ dobíral si Toma suše Bill.
Tom zakoulel očima. „Pro tvoji informaci, právě jsem se ti chystal volat, protože jsem si myslel, že tě závěs přemohl,“ zachichotal se.
„Málem jo…“ zašeptal Bill v odpověď. Tom nevěděl, co by na to řekl.
„Takže, uhm… Co právě teď děláš?“ změnil tedy téma.
„Jsem prostě v
centru. Potřebuju relaxovat po tom všem, víš. Jsem si jistej, že jsem pracoval na každým svalu v mým těle!“ řekl Bill hrdým tónem. „No, vlastně na každým svalu ne. Na tom posledním zapracuju, než si půjdu lehnout,“ dodal bez uzardění. Jako obvykle, pomyslel si Tom.
„To je super, Bille!“ Trenér se rozhodl ten masturbační komentář pro teď ignorovat. „Přestože spolu pracujeme teprve týden, už teď vidím pokroky,“ pochválil svého svěřence. Bill na tréninky reagoval dobře, a to i když na začátku jel většinou tak na padesát procent.
„Počkej… bavíme se o mým péru?“ zeptal se Bill zmateně.
Tom si nemohl pomoct, rozesmál se. „Ne, Bille, pro jednou se nebavíme o tvým péru. Mluvil jsem o tvých břišních svalech a taky o pažích. Vypadají dobře.“ Na konci svého vyjádření se červenal víc než na začátku, což ho překvapilo.
„Oh! No, díky! Možná bychom spolu měli bojovat nebo tak něco a viděli bychom, kdo je silnější,“ prohlásil vážně černovlásek.
„Vyhrál bych, to je jasná věc.“ Tom si dal volnou ruku za hlavu a nafoukl hruď. Byl si svou silou jistý.
„Jo, já vím. Proto s tebou chci bojovat. Protože vím, že na konci budeš nade mnou.“ Tom mohl slyšet, jak se Bill ušklíbl.
Dredáč ho popíchl. „Hej. Nezdá se mi vhodný, aby takhle mluvil čtrnáctiletej kluk.“
„Jdi do prdele, Tome! Co to jako má furt bejt s tím věkem?“ zeptal se druhý chlapec upřímně a vážně.
Tom se zarazil. Neměl tušení, proč ten věk vůbec kdy vytahoval. Možná si chtěl jenom koupit další týden k tomu, aby zjistil, co se s ním děje.
Povzdychl si. „Já nevím.“
„No… Nejsem nevinnej chlapeček, jestli je tohle ta věc, která ti dělá starosti,“ vysmál se mu Bill.
Trenér významně pozdvihl obočí a olízl si rty, než se zeptal: „Počkej, ty myslíš… že jako nejsi…“ zarazil se.
„Oh, ne, jsem panic. Jenom jsem už dělal ty ostatní věci,“ odpověděl Bill.
Tom se uklidnil a hned potom se naštval. Posadil se na posteli. „S kým? Kdo to byl?“ ptal se ochranářsky a, jak sám sobě přiznal, žárlivě.
„Byl to jenom jeden kluk a nechci se o něm bavit,“ řekl rychle černovlásek.
„Proč ne?“ zkusil to Tom váhavě.
„Protože udělal něco absolutně neodpustitelného,“ opáčil Bill drsně a nesmlouvavě.
Dredáč polkl. „On… podvedl tě nebo tak něco?“
„Něco horšího.“
„Počkej, je to něco horšího než nevěra?“ Tom byl zmatený – jako obvykle, když šlo o Billa.
„Jo. Porušil opravdu velký slib, který mi dal. Mám na mysli super důležitý slib, Tome,“ povzdychl si druhý chlapec. „A po tom, co se to stalo, Andymu nikdy nemůžu odpustit.“
Oh, takže jeho jméno je Andy, řekl si pro sebe Tom. Aspoň něco se dozvěděl. Rozhodl se později prolustrovat svůj mozek i všechny ročenky, aby našel kohokoliv tohohle jména. Ale teď umíral touhou se dozvědět něco o tom porušeném slibu.
„Můžeš mi to říct, Bille. Slibuju, že to nikomu nepovím.“ Tomovi běželo hlavou, že to musí být něco hrozného, když je to větší provinění než nevěra, což on považoval za to nejhorší. Když s někým byl, neuměl si představit, že by dotyčného podvedl. Ale věděl, že je spousta lidí, kteří to vidí jinak.
Bill se zhluboka nadechl. „Je pro mě těžký o tom mluvit.“
„Chápu. Ale je lepší o tom mluvit, než to v sobě držet,“ plácl nazdařbůh Tom. A očividně to zafungovalo.
„Předpokládám, že máš pravdu,“ povzdychl si černovlásek znovu. „Randili jsme spolu loni. A měli jsme svoje plány. Velký plány,“ začal vyprávět.
Trenér si rychle pomyslel, že to byl jeden z těch nereálných vztahů, kdy si dva plánují, že se jednou vezmou. Ale nechal Billa pokračovat.
„Víš, měli jsme jet tohle léto do Disney Worldu. Plánovali jsme to celý rok… a potom… a potom…“ drmolil zuřivě. Tom neměl tušení, kam směřuje, ale byl by blázen, kdyby Billa teď zastavil.
„Jel tam se svojí rodinou o jarních prázdninách!!! A pak řekl, že si nemůže dovolit jet tam ještě jednou, Tome. Bože! Kdo někomu slíbí, že s ním pojede do Disney Worldu, a pak to prostě neudělá?! A já jsem na to šetřil celý rok!“ vykřikl Bill podrážděně.
Tom byl tiše. Tohle byl Bill, takže by Tom asi neměl být překvapný, že ho něco takového rozčílí. Ale co ho zarazilo, byla Billova neschopnost odpouštět. Tom si nedokázal představit, jak se Billa tímhle způsobem drží zášť, nebo že někomu nedokáže odpustit.
Zariskoval. „Takže kvůli tomuhle jsi mu dal vale? Nedal jsi mu druhou šanci?“ Věděl, že je v jeho hlase překvapení a taky špetka odsouzení.
„Heh? Jasně, že dal. Chodili jsme spolu ještě dva měsíce. Ale pak se odstěhoval do Bermudy. Beze srandy.“ Na chvíli se Bill zastavil. „Kdo se odstěhuje do Bermudy? Ale jsem na něj pořád nakrknutej kvůli tomu Disney Worldu. Takže když volá, neberu mu to. Navíc to stojí pěkný peníze, když chceš telefonovat s někým, kdo bydlí v Bermudě.“ Vydechl na znamení toho, že to je konec příběhu.
Tom jenom potřásl hlavou dopředu a dozadu nad absurditou toho, co právě slyšel. „Oh, uhm… Oukej… Takže to byl jediný kluk, se kterým jsi dělal ty věci?“ zeptal se, jemně změnil téma.
„Jo,“ odpověděl černovlásek a zamlaskal. „Já, uhm… vím, že jsi zkušenější než já,“ dořekl pokorně.
„Kurva, vlastně ani ne. Myslím… s holkama jo. Ale ty nejsi holka, Bille.“
„Díky, pane Doslovný.“
Dredáč se zachichotal. „Nemáš zač, vole. Takže možná jsi trochu zkušenější než já, když přijde na kluky,“ pokrčil rameny, i když věděl, že to Bill nemůže po telefonu vidět.
„Oh, vím, že jsem,“ opáčil druhý chlapec sebevědomě. „Ale ty si vedeš dobře. Možná bych se měl stát tvým trenérem v téhle oblasti,“ dráždil Toma.
„No, díky, myslím… A vážně?
Mým trenérem?“ ušklíbl se starší z chlapců.
„Mhmm… Jsem teď unavený. Oukej, měj se.“ A telefonní linka ohluchla.
Tom nikdy nezažil tak náhlý konec hovoru. Už ho unavovalo, jak byl pořád zmatený, takže nad tím jenom mávl rukou a šel si lehnout.
Jak tak usínal, vzpomněl si na tu zatracenou tajnou párty. „Kurvaaaa,“ zamumlal a zabořil hlavu do polštáře. Jestli se Bill dokázal takhle naštvat kvůli Disney Worldu, stoprocentně bude minimálně stejně naštvaný, jestli ten narozeninový večírek Tom zvorá.
„Doprdele,“ vydechl Tom a upadl do neklidného spánku.
autor: mohanrocks
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 14
Ten Bill je fakt třída 😀 Já se asi nikdy nepřestanu divit tomu, co vypouští z pusy nebo tomu, jak se chová 😀 😀 jak je na Andyho ještě stále naštvaný kvůli Disney Worldu 😀 😀 Chudák Tom, ten aby se teď bál, aby něco nepokazil..pak by s ním už Bill nepromluvil 😀
Tuhle povídku fakt miluju, vždycky se u ní děsně bavím! Moc děkuji za překlad! 🙂
Billov veľký boj so sprchovým závesom bol super 😀 tiež tá jeho naštvanosť na Andyho 😀 sa nečudujem Tomovi, že je zmätený a radšej sa už Billa nesnaží až tak moc riešiť (aspoň teda rozmýšľať nad jeho správaním.. Bill je proste Bill) 😀 no a teraz by Tom Billa ako darček mohol zobrať do toho Disney Worldu. 😀
To jsem fakt zvědavá na tu párty co Tom vymyslí 😀
Bill je úžasný, v téhle povídce ho miluju. A Toma občas docela lituju 😀
Tom má hlavu v pějru z Billa a Bill je roztomilí trdlo.
nooo tak to jsem zvědavá jak to Tom zvládneš s tou jeho párty…proč ho nevezme do disneyworldu? 🙂 Miluju nezkušenýho Toma v oblasti kluků 🙂
Takže Bill bude trénovať Toma:) to je zlaté:) a nádherné je to, ako Tom skladá vedomosti o tom čo Billa štve, aby ho náhodou nestratil:) Som na tie narodeniny zvedavá. Možno by do toho Disneyworldu mohli ísť spolu??? Ďakujem za kapitolu♥