autor: Turmawenne
Ahoj čtenáři,
chtěla bych se vám tímto velmi omluvit, že dlouho nepřibyl další díl All yours and blind. Moc mě to mrzí, ale ocitla jsem se v těžké životní situaci, mám závažné rodinné problémy, měla jsem zkoušky a opravdu jsem neměla myšlenky ani čas na psaní.
Ani tento díl jsem nenapsala příliš snadno. Moje myšlenky jsou zcela jinde, ale zasnažila jsem se, ačkoli tenhle díl je vážně propadák.
Moc se vám omlouvám, je mi to líto. Rozhodně chci povídku dopsat, chci psát dál, ale nyní to moc snadno nejde, tak mě prosím omluvte.
Děkuji těm, kteří si tento díl přečtou a těm, kteří přijmou moji omluvu.
Hezké počtení 🙂
Turmawenne
Sledujíc usměvavého Toma, jak se zvedá od posilovacího stroje, se Bill opíral o zeď nedaleko dveří. Bylo tu mnoho vcelku pohledných mužů, kteří měli krásná vypracovaná těla, milý obličej, oslnivý úsměv i pohled, ale Tom byl pouze jeden. Proto Billův pohled patřil jen jemu.
Jakmile Tom svého chlapce zahlédl, nechal cvičení, se kterým byl už stejně u konce, a šel k němu. Měl radost, že ho Bill vyzvedl, že je nyní on ten, kdo se o to postaral, ačkoli to pro něj bylo nezvyklé. On byl ten dominantní a teď se to otočilo.
„Ahoj lásko,“ usmál se a přitáhl si Billa za pas k sobě. Ten se v jeho náručí téměř ztratil.
„Mm, ahoj,“ políbil jej Bill na rty.
„Dojdu si do sprchy a pak půjdeme, hm?“ brouknul Tom a hodil si ručník přes rameno.
„Jasně, počkám na tebe dole na recepci,“ kývnul Bill a zaculil se. Stále byl vedle Toma občas jako nějaké hravé kotě nebo dítě, které má radost z každé malichernosti.
„Vyzvednu si tě, kotě,“ líbnul ho Tom na krk a pak odešel do sprchy. Bill se mezitím odebral chodbou a následně výtahem do přízemí, kde byla recepce. Posadil se tam do křesla a začal si pročítat na svém smartphonu maily, kterých nebylo nikdo dost.
Zhruba po patnácti minutách se objevil dole i Tom, vytáhl Billa ze sedu a hned ho pevně objal, okusil, zda jsou jeho rty stále stejně vláčné a měkké a usmál se.
„Můžeme jít,“ šeptl a tajemně se usmál. „Docela jsi mě překvapil,“ dodal hbitě, jakmile se z fitness centra rozešli pryč.
„Proč? Taky tě chci někdy pozvat na oběd, co je na tom?“ pokrčil Bill rameny a mile se usmál. „Mám volno, spoustu času a chci ho strávit s tebou. Musíme si všechno zase vynahradit,“ přitulil se mladík ke svému svalnatému muži.
A jak Bill řekl, tak se také stalo. S Tomem si zašli na výtečný oběd do čínské restaurace, potom se zašli projít, přičemž navštívili několik obchodů s oblečením a nakonec šli ještě do cukrárny, jelikož měl Bill neskutečnou chuť na nějaký dortík či palačinku.
Oba měli dobrou náladu a užívali si vzájemné přítomnosti. Byl to pro ně po dlouhé době pohodový den plný romantiky, smíchu a klidu. Bill zcela zapomněl na nějaký anonymní dopis. Ten ho nyní skutečně netrápil. Byl zamilovaný až po uši, obletovaný Tomem a věčně zamotaný v jeho teplé silné náruči, která zastínila všechny problémy nebo starosti.
Když se den blížil ke konci a přicházel večer, kluci si vyšli do baru. Chtělo to nějakou změnu a tahle možnost byla ideální. Oba byli plní energie a chtěli si dnešní den užít do poslední chvilky, než na ně padne únava.
„Pojď si se mnou ještě zatancovat,“ řekl Bill přiopile svému milenci, přičemž mu sjel po stehně. Posedávali na baru, Tom pil jeho oblíbenou whisky a Bill ho doháněl drinky, které mu barman sem tam ani nepočítal, jelikož z něj nemohl spustit oči, čehož si Tom samozřejmě všiml. Bill ho ale neustále konejšil láskyplnými polibky, které vypovídaly o tom, že je mu nějaký barman někde.
„Už zase?“ zaculil se Tom a olíznul si rty.
„Jo, tohle je moje oblíbená. No tak, pojď, budeme si trošku hrát,“ šeptl mu Bill do ouška jako hravé koťátko a chytl ho za ruku. Potom ho už jemně táhl na parket, kde tančilo jen několik lidí.
Bill měl svoji mazlivou, tulící a milují náladu, takže se při tanci k Tomovi hezky natiskl, nechal se obejmout jeho pažemi a vlnil se těsně u jeho vypracovaného těla. Jeho lehce opilý milenec z něj byl vedle. Ačkoli spolu poměrně často spali a užívali si různých sexuálních radovánek, Bill v něm stále vyvolával neskutečný apetit, který nešel zmírnit.
Jak by také mohl, když se po něm Bill plazil jako hádě a prsty ho hladil po krku. Když se k němu otočil zády, natiskl svůj drobný zadeček k jeho rozkroku a sjížděl po něm níž, Tom neměl šanci odolat mu. Rozhodně ne dnes večer.
„Zahráváš si,“ pošeptal mu do ouška a sjel mu rukama po útlých bocích.
„Ale ne, ne,“ zasmál se Bill laškovně. Byl opilý, hravý a sexuchtivý. Nemohl se ani chovat jinak. Naopak Toma provokoval víc a víc, což pro ně oba začínalo být nebezpečné.
„Bille, přestaň, nebo tě odtáhnu někam za roh,“ zasmál se Tom tiše a otočil si jej k sobě. Dlaněmi mu tiskl zadek a tvrdě ho políbil na rty. Černovlásek nad jeho chováním jen tál. Miloval svoji submisivní roli v tomto vztahu, nedokázal popsat, jak nádherný pocit je, když je on nad ním, to on je ten, kdo rozhoduje. Odevzdal se mu.
„To bys mi neudělal. Chci domů, hm?“ ochotně mu Bill polibek oplatil a zajel mu prsty do vlasů.
„Jdeme,“ řekl Tom rozhodně a došel s Billem k baru, kde zaplatil, vrhnul po barmanovi velice nepříjemný pohled a poté si už své kotě vedl domů.
Jak se odehrával zbytek této noci, je více než jasné.
Uběhl měsíc. Pro někoho byl příliš dlouhý, pro Billa s Tomem byl ovšem až příliš krátký. Neměli na sebe moc času, oba měli nyní mnoho zakázek v práci a Tom se nyní musel zaměřit na svoji práci a zároveň i koníček. Byla to dlouhá výprava, další nebezpečná akce, při které bude poprvé na delší dobu bez Billa. Celých 14 dnů! Pro něj i pro Billa zcela nepředstavitelné. Ale bez vody a raftu Tom žít jednoduše nemohl, ačkoli nyní tu Bill byl, který pro něj začínal den ode dne znamenat víc. Spojení mezi nimi bylo poněkud zvláštní, majetnické, pevné, šílené a nerozlučitelné.
Tom se snad i z této výpravy chtěl vykroutit, ale nemohl. Jeho sestra Mallory jet tentokrát nemohla, jelikož měla nějaký zdravotní problém, a proto byla nutnost, aby jel alespoň on. Bill jej ale nakonec přesvědčil k tomu, že je to pro ně něco jako první zkouška, kdy se od sebe poprvé odloučí, a o to víc se na sebe budou potom těšit.
Bill naopak řešil problémy v redakci. Dostal pod sebe nějakou mladou slečnu, která se u nich zaučovala. Bill ji stále musel kontrolovat, opravovat a vše jí vysvětlovat. Zdálo se, že zkušební dobu slečna v této firmě nepřežije, jelikož jí psaní opravdu nešlo. Měla psát svoji vlastní rubriku, což za ni nakonec musel dělat Bill sám, protože by to pokazila ještě víc. Neměl to lehké. Chodil domů večer unavený, vyčerpaný a naštvaný, jelikož ho jeho nadřízený nedokázal nikdy vyslechnout, že nepotřebuje dělat supervizora, ale chce dělat svoji práci.
Ani pro jednoho to nebylo lehké období. Měsíc plný práce, únavy, stresu a společného času bylo málo. Už to byla pro jejich vztah velká zkouška, ve které se snažili obstát. Oba počítali s tím, že vše nebude stále růžové a perfektní. Oni byli ovšem rozhodnuti bojovat a jít ruku v ruce dál.
Ovšem to asi stále nebylo dost.
V pátek večer, kdy Bill přijel vážně pozdě domů, jelikož musel odeslat poslední články, došel líně ke dveřím od bytu a otevřel schránku. Vyndal dopisy, které se na něj vyvalily, a v rychlosti prohlédl, které jsou jeho. Když ovšem viděl obálku, kde bylo opět napsáno jen jeho křestní jméno, nahlas si povzdechl. Tohle bylo to poslední, co dnes večer potřeboval.
Dopis otevřel, papír rozbalil a četl:
„Zahráváš si s ohněm. Nic o něm nevíš, neznáš ho. Co když je ve skutečnosti někým jiným? Co když není tak dobrý, jak se zdá? Opravdu si myslíš, že tě skutečně miluje? Jsi tak naivní.“
Únava, stres, vyčerpanost a nyní i strach jej porazily. V tento okamžik se nezmohl na nic jiného než na několik drobných, ale řádně hořkých slz.
autor: Turmawenne
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 9
No toto začína byť zaujímavé.. som zvedavá, kto píše tie dopisy.
A ospravedlnenie sa prijíma 🙂 sama som mala teraz dosť blbé obdobie, takže viem, čo to je, keď človek nestíha písať alebo v mojom prípade prekladať 🙂 Dúfam, že sa situácia čoskoro zlepší.. držím palce 🙂
Já jsem tak zvědavá kdo píše ty dopisy! Ale ještě více jsem zvědavá na to, zda jsou ty dopisy pravdivé a nebo ne. Nevím proč, ale mám trošku problém Tomovi věřit. Teda věřím mu, že Billa šíleně miluje, ale nějak mám obavy, že se s Tomem něco v nepořádku 😀 Sama nevím co a ani nevím proč si to myslím 😀 Tak doufám, že jsou moje obavy neoprávněné.
A na další díl se těším 🙂
Už jsem se bála, že se tu další díl neobjeví 🙂 Čím dál víc jsem zvědavá, co je ten Tom vlastně zač, co skrývá za tajemství a jak moc to ovlivní jejich vztah, který jim momentálně strašně závidím 🙂
Těším se na další díl 🙂
Awww,byla jsem ráda když jsem tu uviděla tenhle díl..a povedl se! 🙂 Těším se na pokračování. x))
Moc moc moc děkuju! Ani nevíte, jakou mi děláte radost 🙂 jsem ráda, že se vám díl líbil 🙂 hned mě to zase trošku nabilo energií a půjdu pokračovat 🙂
Podle mě píše dopisy Michael.. >.>
Jsem moc ráda, že se tady objevila další část! 🙂 Opravdu. Úplně jsem hltala každé slovo a na konci jsem byla v šoku. Jenom doufám, že se Bill Tomovi svěří s těmi dopisy a u nich to taky zůstane. Opravdu bych nechtěla, aby se to nějak víc vyhrotilo, zatímco bude Tom pryč.
Musím tě pochválit, zase… 🙂 I když to teď nemáš nejjednodušší, na tomhle díle to bylo ein bisschen vidět, tak jsi stejně dokázala napsat skvělou část. Navíc vůbec nevím, jak to bude pokračovat, takže je to další plus, protože to není předvídatelné… Už se moc těším zase na ty tvé úžasné opisy, které nám určitě s dalším dílem předvedeš 🙂 Držím palce s dalším psaním a taky ať je to brzy lepší.
[7]: Já ani nevím, jak tohle komentovat. Jednoduše, DĚKUJU 🙂
jsem zvědava kdo ty dopisi píše.