autor: Mischy & Turmawenne
TOM
Byl pátek, klidné odpoledne po náročném týdnu. Nakonec jsme s těmi Francouzi uzavřeli smlouvu. Byli opravdu milí a vstřícní. Po obědě, schůzi a prohlídce města jsme se nakonec rozloučili a oni s klidným svědomím odletěli zpět do Paříže. Dnes už je ovšem poslední pracovní den v týdnu.
Sbalil jsem si věci, co bych mohl přes víkend potřebovat a zhasnul jsem. Vešel jsem do Billovy kanceláře a zůstal na něj ode dveří koukat, jak sedí a dvěma prsty se lehce tahá za spodní ret. Moula můj sladkej. Vypadal, jako kdyby přemýšlel. Musel jsem se nad tím usmát. Co asi bude přes víkend dělat? Mají s malou nějaký plány? Já zítra půjdu s mamkou a s jejím přítelem Tashim do kavárny, ale po zbytek víkendu se budu jenom nudit a poflakovat. Pomalu jsem se odpíchnul ode dveří a líným krokem se k němu rozešel. Možná by mohl jít s námi do kavárny. Rád bych ho mamce představil. Já jsem také směl poznat jeho rodiče. To ke mně však už zvedl oči a sladce se usmál.
„Máš hotovo?“ šeptl a už po mně natáhl ruce jako malé dítě.
„Hm,“ kývnu s malým úsměvem, když obejdu stůl. Sednu si mu na klín a chytím se ho kolem krku, načež mu dám pusu na spánek. Mohl by s sebou vzít i Nicki, rád bych ji viděl a ukázal ji mamce. Určitě by si ji hned zamilovala. Ví, že mám nějakou známost, ale víc jsem jí neříkal. Nejspíš by nebyla nadšená z toho, že jsem si našel chlapa s dítětem. Sjel mi rukama kolem pasu a přivinul si mě k sobě. Vyhledal si potom moje rty a dlouze mě políbil.
„Co budeš dělat o víkendu?“ pohladil mě po bedrech. Čte mi myšlenky, brouček.
„Zrovna jsem se tě na to chtěl zeptat,“ opřu se čelem o jeho, načež ho láskyplně políbím. „V sobotu jdu s mamkou a jejím přítelem do kavárny, no a… zbytek víkendu se mi po tobě bude strašně moc stýskat,“ vydechnu smutně a pohladím ho prstem po bradě. Jsem s ním každý den a i tak ho mám málo. Co budu dělat ty dva dny?
„Mm a co kdybychom si v neděli spolu někam vyšli? Já bych si tě unesl,“ usměje se nevinně a líbne mě krátce na rty. Kéž bychom mohli… Bohužel má ale nějaké povinnosti. Otřel jsem se mu něžně o nos svým a přivinul jsem se k němu.
„To zní krásně, ale asi bys měl bejt s Nicki,“ dám mu pusinku do koutku rtů.
„Neboj, ta si mě užije až až. Má taky maminku,“ broukne a usměje se. „Chtěl bych být s tebou, aspoň chvilku.“ Miláček můj, cítí se stejně.
„Já s tebou klidně i dýl než jen chvilku,“ schoulím se mu do náruče. Proč bych se ho vlastně nemohl zeptat. Třeba by rád poznal mé „rodiče“. „Víš… vlastně mě napadlo, že bych…“ odmlčím se. Jak mu to jen říct, aby to nevyznělo blbě. „No… že když jsem já směl poznat tvoje rodiče, tak… jestli bys nechtěl jít v sobotu do kavárny s náma,“ pohladím ho bříšky prstů po holém krku. Nechci, aby to bral nějak špatně. Naopak si myslím, že to je důkaz, že ho miluju. Nikoho z těch lidí jsem rodičům neukazoval.
„No…“ vydechne překvapeně, „to moc děkuju, ale nejsem si jistý, jestli je to dobrý nápad. Uvidíš se s mamkou, máte si co říct a… mám trošku nervy,“ přizná s lehkým úsměvem. „Ale poznal bych ji strašně rád.“
„Vídáme se každý týden a… já bych byl rád, kdybych tě jí směl představit. Nikdy jsem jí neukazoval žádnýho přítele nebo tak…“ semknu rty k sobě. Asi proto, že jsem žádnýho ani neměl. „Ale… je to na tobě, nemůžu tě nutit,“ skloním smutně pohled. Třeba to na něj zabere. Zatím se mi to vždycky povedlo. Byl chvilku tiše, přičemž mě jen hladil po boku.
„Pokud tedy chceš, půjdu a moc rád. Hodně pro mě znamená, že mě chceš představit,“ pousměje se a vlípne mi pusinku. Mmmm… S úsměvem ho políbím.
„A co Nicki? Nechceš ji vzít s sebou?“ zeptám se nevinně. „Mamka si jí určitě zamiluje.“ A já bych ji zase moc rád viděl.
„To myslíš vážně? Víš, co umí,“ upozorní mě se smíchem. „Já se bojím, že to tvoje maminka nepřijme. Přijdu si tam s dítětem…“ Hah, jako by ji znal. Rychle pryč od tohohle tématu.
„Napadlo mě, že bych si vás potom oba hezky odvedl domů. Rád bych Nicki ukázal svůj pelíšek, jak jsem jí slíbil a… tobě taky. Pokud bys samozřejmě chtěl,“ podívám se mu do očí.
Nerad vzpomínám na ten okamžik, kdy se objevil ve dveřích, a byli v mojí posteli ti dva… Ale na to teď nebudu myslet. Rád bych si představil, jak u mě s Nicki přespávají. Musela by být nádhera, jak spolu všichni tři koukáme večer na televizi a cpeme se popcornem… Postel mám manželskou, tam bychom spali s Billem, a Nicki by mohla spát vedle v pokoji. Je tam postel pro hosty. Člověk nikdy neví, co se může dít, že?
Na jeho tváři se vykouzlil rozkošný upřímný úsměv.
„Moc rád,“ šeptne.
„Opravdu bys o to stál?“ podivím se. Čekal jsem, že mě s tím pošle někam. Zvlášť po tom, co se tam předtím stalo.
„Jo, půjdu moc rád. Chtěl bych vidět, jak bydlíš, kdeže se to můj princ skrývá,“ zaculí se a líbne mě, přičemž si mě k sobě víc stáhne. S úsměvem ho pohladím po tváři a dlouze ho políbím.
„Nabídl bych ti, abyste u mě klidně přespali, ale to by mi nejspíš neprošlo,“ skloním nesměle pohled. Musejí domů za Barbarou, a navíc… ne nic. Asi jsem přespříliš troufalý, když mu tohle nabízím.
Kousl se do rtu a šibalsky se uculil. „A co, že prošlo, hm?“ Huh?
„Chtěl bys?“ pohladím ho ve vlasech. Podívá se mi do očí a přikývne.
„Chtěl,“ olízne si rty.
„Vážně?“ usměju se sladce samou radostí.
„Nejvážněji,“ zaculí se a líbne mě na čelist. Jůůů.
„Myslíš, že by chtěla i Nicki?“ pomazlím se s jeho nosem vlastním.
„Jsem si tím jistý, jen musím vymyslet způsob, jak to udělat,“ usměje se. „Ale to půjde.“ Mně se snad splní sen! Jupí!
„Tak dobře, já si doma uklidím a řeknu mamce, že přijdeš taky,“ obejmu ho nadšeně kolem krku a naléhavě ho políbím. „Tolik tě miluju, Bille,“ oddechnu spokojeně a začnu ho něžně líbat.
„Mm, já tebe,“ zamumlá a už se pilně věnuje jen mým rtům. Obkročmo jsem se na něj přetočil a usedl. Přitlačil jsem mu hlavu k opěradlu a dychtivě jsem se mu vpíjel do rtů svými. Svýma neposednýma rukama mi vjel pod tričko a začal mě hladit, aniž by mě však přestal líbat. Zdálo se, jako by se mi snažil ukázat, jak moc mě potřebuje. Plenil mé rty pečlivě a opatrně. Já vše jen bezděky přijímal a s láskou mu oplácel.
Konečně tu byla sobota, a zatímco na hodinách odbila třetí hodina, já seděl s mámou a jejím přítelem Tashim v kavárně u náměstí. Měli jsme to tu rádi, chodili jsme sem poměrně často. Mamka si objednala cappuccino a Tashi pořádného turka. Já popíjel frappé. Povídali jsme si a očekávali Billův příchod. Oni ovšem nevěděli, že přivede i dceru, o které také nic nevědí. Raději jsem to mámě nakonec neřekl. Když už bude tady, nemůže odmítnout a chovat se umí. Sama uvidí, jak jsou oba úžasní.
„Vážně je na mě moc hodnej, mami, o to se neboj,“ zasměju se.
„Tomi, víš, jak to s těmi chlapy máš. Jsem tvoje máma, mám o tebe prostě jen starost,“ povzdechne omluvně.
„Já vím, mamko,“ usměju se a usrknu si svého oblíbeného nápoje. Náhle jsem zaslechl otevření dveří a hned na to dupání dětských kroků. Ani jsem se nestačil otočit a už se mi můj milovaný mrňousek pověsil zezadu kolem krku.
„Ahoj, Tomí,“ zapiští Nicki nadšeně. Se smíchem jsem si ji přitáhnul k sobě a vysadil si ji na klín. V jedné ruce s sebou táhla přenosný box a v něm křečka. Ježiš, chudák malej.
„Ahoj, zlatíčko,“ usměju se. Nicki mi hned dala pusu a spokojeně se na mně zavrtěla. Kde je moje láska, huh?
„Tome, ta je tvoje?“ zeptala se mě naprosto šokovaně máma. Jebe ti, mami?
„Ne, blázníš?“ rozesměju se. „O tom bych ti něco řekl, nemyslíš?“
„No nevím, může být z těch tvých románků,“ ušklíbne se pobaveně a podívá se na malou. „Kdepak ses tu, maličká, vzala?“ zacukruje na ni. Hah, líbí se jí!
„Já jsem tu s Tomim a s tatínkem!“ usměje se. „A ještě s Tomim juniorem,“ vytáhne hned křečka z boxu a strčí mi ho pod nos. „Dej mu pusu, Tomi. Moc se na tebe těšil jako já,“ zakření se na mě.
„Staráš se o něj hezky?“ pohladím ji po vláskách a dám křečkovi pusu, načež ji dám i jí. „Kde je tatínek, kočko?“
„Už jde!“ zavrtí se neposedně. Bill opravdu dost rychle přišel. Tady ho mám, broučínka.
„Ahm, dobrý den,“ pozdravil mamku i Tashiho, přičemž se mile usmál. „Ahoj,“ podíval se na mě a sjel mi po paži. „Moc se omlouvám za Nicol, jakmile Toma viděla, hned se za ním rozeběhla,“ omluví ji, načež se začervená. Bylo na něm vidět, jak je nervózní. Juj, ten je k pomilování!
„Ahoj,“ nadzvednu se, abych ho políbil a poté mu odsunu volnou židli. Nechtěl jsem, aby tu tak postával a cítil se nepříjemně. „Tohle je Bill,“ představím ho rodičům. „Bille, tohle je moje mamka a její přítel Tashi,“ představím je. Tashi mu hned podal s úsměvem ruku.
„Moc mě těší, Bille. Tom o tobě pořád vypráví,“ zasměje se přívětivě. To zamilovaný lidi obvykle holt dělají, nu. Bill se mile usmál a ruku mu stiskl.
„Děkuju. Rád vás poznávám,“ řekne tiše. Máma na něj dál tiše zírala. Občas přelétla pohledem na Nicki. Kurník, mami, nedělej mi ostudu! Vrhl jsem po ní varovný pohled, tak se konečně odhodlala.
„Taky tě ráda poznávám, Bille. Tom se mi akorát nějak zapomněl zmínit, že máš dítě,“ pousmála se na něj a podala mu ruku k potřesení. „Viď, miláčku?“ zpraží mě pohledem. Jen jsem se nevinně usmál a dal Nicki pusu na spánek. Bill ji chytne za ruku a jemně ji stiskne, avšak tak, aby stisk cítila, jak se patří.
„I já vás rád poznávám, moc mě těší, paní Kaulitzová,“ přikývne lehce hlavou a usměje se. „To jsem netušil, ale teď už to víte,“ šeptne a semkne rty k sobě, jako by se cítil provinile. Pohladil jsem ho po boku a usmál se na něj, abych mu dodal odvahu.
„Jo, teď už jo. Celkem mě to překvapilo,“ pokývá mamka hlavou a pustí jeho ruku.
„Ale je krásná. Kolik jí je?“ zeptá se mile Tashi, jako by se snažil zachránit tuto trapnou situaci, přičemž mámě ovine paži kolem ramen.
„Jsou mi pět. Měla jsem narozeniny,“ poví pyšně Nicki a na oba se usměje. „A Tomi mi dal tohohle křečka. Jmenuje se Tomi junior. Chcete si ho pohladit?“ natáhla k nim ručičky, v nichž to drobné stvoření držela. To se mámin výraz už uvolnil a sladce se na ni usmála.
„Je nádhernej,“ pohladila ho prstem. To bych řekl.
„A vy jste Tomiho maminka?“ prohlížela si ji Nicki se zaujetím. „Máte krásný oči jako Tomi.“
„Jen nepovídej, ty kecko,“ řeknu se smíchem.
„To ti děkuju a ano, jsem jeho maminka,“ usměje se na ni máma rozněžněle.
„Dáš si, Bille, taky něco k pití?“ nabídne se mu Tashi. „Nevadí ti, doufám, že ti tykám…“
„Ne, vůbec ne. Jsem rád,“ usměje se mile a usadí se. „Zatím ne, když tak si později objednám, děkuju,“ šeptne a podívá se na mě. Věnoval mi láskyplný pohled. „Nicki, pojď si ke mně sednout,“ nabídl jí. „Nebo budeš radši u Toma, hm?“
„Budu u Tomiho,“ zavrtí se na mně. „Ale nebuď smutnej, tatínku. Já tě mám pořád ráda,“ usmála se na něj sladce, čemuž jsme se začali všichni smát. Mmm… beruška moje věrná.
„Je vážně rozkošná,“ uzná mamka. Jsem rád, že se jí líbí.
„A proto jí nade všechno miluju, viď, beruško,“ povytáhnu si ji na klíně výš, aby mi nesklouzla.
„Já tebe taky, Tomi,“ zazubí se na mě a vrátí křečka do boxu. „Můžu taky dostat něco k pití, prosím?“ podívala se na Billa. Tashi zatím box zavřel, aby jí Tomi junior neutekl, a dal ho stranou. Očividně si všiml, jak je Nicki aktivní. Jen jsem se na něj děkovně usmál a on mi úsměv oplatil.
„Určitě, zlato. Jen mi pověz, co by sis dala. Nějaký džus?“ navrhne jí Bill.
„Já bych chtěla tohle, co má Tomiho maminka,“ ukázala na cappuccino. Hah, to asi nedostaneš, zlatíčko.
„To ne, Nicki. To je jenom pro dospělý, víš,“ pohladí ji po nožičce.
„Ale mně se tam líbí ta pěna,“ posmutní Nicki.
„Dělají tu i dětské cappuccino, kde není kofein,“ usměje se na Billa mamka. Jo, to je moje maminka. Hodná dušička, co se snaží každému ochotně pomoct.
„Vážně? To ani neznám, děkuju,“ přizná s úsměvem. „Dobře, tak mi dej packu a půjdeme to objednat, jo?“ vstane od stolu a nastaví jí ruku.
„Tak jo,“ seskočí ze mě. „Pohlídáte mi Tomiho juniora, prosím?“ podívá se na mamku a Tashiho.
„To víš, že jo, broučku,“ ujistí ji Tashi s úsměvem. Malá mu úsměv zářivě oplatila, chytla se Billa za ruku a odešli spolu k pultu. Jen jsem se s úsměvem napil.
„Mohl jsi mi taky říct, že má dítě, Tome,“ povzdechne máma.
„Ne, nemohl, protože znám tvoje předsudky. Kdybych ti řekl, že přijde i se svojí dcerou, hrála bys, že je ti špatně a nakonec byste ani nepřišli,“ obviním ji. To ovšem jen zkřivila rty v úsměvu.
„To máš nejspíš pravdu, ale ta malá je úžasná,“ usměje se.
„Mě hlavně zajímá, co si myslíš o Billovi,“ posmutním. „Já ho vážně miluju, mami, a… nechci, aby…“ zakroutím bezmocně hlavou.
„Buď v klidu, Tome. Líbí se mi, vypadá sympaticky a očividně se umí postarat o dítě. To se mi líbí,“ usměje se na mě povzbudivě. Vděčně jsem se na ni usmál a poslal jí přes stůl vzdušnou pusu.
Po pár minutách se Bill s Nicki vrátili.
„Tak, usaď se,“ pousmál se Bill na Nicki a postavil na stůl její dětské cappuccino zároveň se svou kávou. Poté se sám usadil.
„Dostala jsem k tomu i sušenku!“ pochlubí se mi hned Nicki a začne se mi škrabat na klín. Posadil jsem si ji na sebe, aby nestrčila do stolu a nic nerozlila a trochu jsem se přisunul.
„No vidíš, já taky. Dávají to pro chuť, víš,“ vysvětlím jí. „Chceš to rozbalit?“
„Jo,“ přikývne hned a dá mi ji. Začal jsem jí rozbalovat sušenku, zatímco se máma zaměřila na Billa.
„A co vlastně děláš, Bille? Tom mi říkal, že pracuješ v jedné firmě a máš důležitý post,“ povytáhne obočí. Ahm… další překvápko, heh. Určitě by byla máti celá žhavá, kdybych jí řekl, že je můj přítel vlastní šéf, co?
„Ano, jsem ředitel reklamní agentury,“ přikývne Bill s úsměvem. „Dříve ji vedl můj otec, ale zdědil jsem ji po něm, jelikož mu zdravotní důvody nedovolily, aby se o firmu dál staral,“ vysvětlí mamce.
„Ah, to je mi líto,“ soucítila s ním.
„Agentury, v které pracuje Tom,“ dojde Tashimu. Hihí, tady jsem. Raději jsem nic neříkal a dal jsem malé rozbalenou máslovou sušenku, do které se hned pustila.
„Ano,“ šeptne Bill na souhlas směrem k Tashimu.
„Co? Tome? Ty mě chceš snad zabít! Proč jsi mi nic zase neřekl,“ podívá se na mě hned nechápavě máma. Já to čekal, já to tušil! Bože, chraň mě!
„Protože kdybych ti řekl, že to je můj šéf, tak mě propleskneš, abych se vzpamatoval,“ obořím se na ni.
„Ale miláčku, klid, vždyť o nic nejde. Sama víš, jak to s láskou je, hm?“ snaží se ji Tashi uklidnit.
„Přesně tak!“ přikynu mu hned na souhlas. „Je ti 40 a chceš další dítě.“
„Co je na tom špatnýho? Ženy ve čtyřiceti ještě mají normálně děti,“ stáhne máma obočí.
„Neříkám, že ne, ale je to důkaz toho, že láska kvete v každém věku a v každém postu,“ zazubím se na ni vítězně. Jen nade mnou zakroutila pobaveně hlavou a raději se napila.
„Tomi, a dáš mi svojí sušenku?“ skočí nám do toho náhle Nicki.
„Klidně si ji vezmi, zlatíčko,“ rozbalím hned obal a dám jí sušenku, do níž se zase spokojeně pustí. Bill jen tiše seděl a celou situaci sledoval. Až potom se náhle nadechl a spustil.
„Dle mého názoru vůbec nesejde na věku, postu, či pohlaví. Láska je cit, který se zrodí v komkoli z nás, to nejde ovlivnit. Navíc, člověk si kolikrát nechce přiznat skutečnou realitu, dokonce ani své city, ale nakonec musí, protože je to silnější než on sám,“ šeptá. Miláček můj…
„To s tebou souhlasím,“ nakloním se k němu a láskyplně ho políbím.
„No nejsou sladcí?“ zašeptal Tashi.
„Hm,“ zabručí máma. „Teď budu mít v rodině dalšího šéfa. Jako by mi nestačil Tom tím svým chováním.“ Tomu jsem se musel začít smát. I Bill se zasmál a zakroutil trošku hlavou.
„Tom je taky takový šéf, však mi dělá asistenta,“ usměje se. „Jde mu to perfektně, je moc šikovný.“
„To je moc dobře. Chvála na děti se poslouchá nejlíp, že?“ věnuje máma Billovi úsměv. Ah, na to mají stejný názor.
„To máte absolutní pravdu. Nic nepotěší víc, než chvála na vlastní dítě,“ řekne a hned Nicki pohladí po tvářičce. Ta se na něj ovšem jen s plnou pusou zaculila.
„Dáš mi, tatí, taky sušenku, prosím?“ Jej, se bude divit, až ji bude bolet bříško.
„To víš, že dám,“ jen co to dořekl, už jí sušenku rozbalil a podal jí ji do ručičky.
„Děkuju,“ usmála se Nicki sladce a kousla do ní. S úsměvem jsem ji pohladil po bříšku a šťastně se podíval na ostatní. Teď tady mám všechny, na kterých mi záleží. Tohle jsou moje lásky, tohle je moje rodina.
autor: Mischy & Turmawenne
betaread: J. :o)
Tahle idylka se mi líbí 🙂
Dokonalost 🙂
Veľmi som sa toho stretnutia bála ale dopadlo perfektne. Nicky si Tomovu maminku musela získať je roztomilá. Tomova mamina ale asi nevie, že je Bill ženatý? Som zvedavá ako sa bude tváriť keď sa to dozvie. To už asi taká idylka nebude. Nechcela by som aby sa im ten krásny deň pokazil a bola by som strašne rada, keby si užili aj tú návštevu a prespanie u Toma. Snáď to dopadne dobre. Ďakujem za kapitolu:)
Dnes som tu veru časť nečakala, ale o to krajšie prekvapila 🙂
Tom si to stretnutie dobre zorganizoval 😀 pozná svoju matku, a tak jej radšej niektoré veci dopredu nepovedal 😀
Dúfam, že sa im deň vydarí a tak isto aj to prespanie u Toma.. na to sa už teším 🙂
Krásna kapitolka hezký to pokračuje.
Úžasný díl 🙂
Moooc hezký díl 🙂
Je to hezké, když díl není narušen Barbarou ani tím, že mezi sebou kluci mají nějaké nedorozumění 🙂 Fakt jsem si tenhle díl užila! 🙂
Nicky je taková roztomilá žabka, občas si říkám, že bych ji chtěla doma 😀 A její zálibu v sušenkách chápu 😀 Já miluju ty sušenky, co dávají ke kafi. Jsou fakt skvělé a kdyby mi to nebylo blbé, tak bych taky od každého vyptávala 😀
Děkuji za krásný díl 🙂