Tisíc a jeden příběh 12.

autor: Saline A.

Všem vám moc děkuji za krásné komentáře, moc mě to těší, jsem ráda, že se vám povídka líbí. 🙂 S příštími díly je to bohužel trochu nalomené, mám málo času, ale snažím se. 🙂

Krásné počtení, Saline


Příběh 101. – Nic není takové, jaké se na první pohled zdá být

Rána po jednorázových milostných dobrodružstvích bývají rozpačitá, pokud se nedopatřením probudíte vedle dotyčné osoby, s níž jste zažili vaše krátké vzplanutí. Pokud si ale myslíte, že s někým, koho milujete, to bude jiné, mýlíte se. Nebo já se vyjímal všem zvyklostem, protože po probuzení jsem se chtěl propadnout do země.

Na společnou nahotu s Anisem už jsem byl zvyklý, ale stejně bylo něco nového, když jsem se ráno vzbudil v jeho náruči a věděl, že ještě před několika hodinami jsme si byli oddáni tím nejhlubším možným způsobem. Pochopitelně mi tváře zbarvil rozpačitý ruměnec a ruce se mi mírně rozklepaly, když mi došlo, že Anisovy dlaně spočívají na mém zadečku, který ještě před chvílí…

V duchu jsem hystericky zavřeštěl, ale ve skutečnosti se víc přitisknul k Anisovi a zabořil mu obličej ke krku, užívajíc si jeho opojné přirozené vůně. Nedokázal jsem pochopit, jak je možné, že ať přijde kdykoliv, tak krásně voní, ačkoliv málokdy používal kolínskou. Okamžik na to už mi ale v mysli vytanula připomínka včerejšího fiaska v televizi a možné následky mého chování. Určitě jsem způsobil poprask, noviny i internet toho musely být plné…

Opatrně jsem se vymanil z Anisovy náruče a natáhl se pro dosud vypnutý telefon, který hned po zprovoznění začal šílet. Desítky nepřijatých hovorů a stovky textovek. V šoku jsem zíral na nejrozmanitější směsici zpráv, které byly převážně od Dunji a Davida, zatímco od Toma jen jedna, povzbuzují. David mi spílal. Desítkami nejrůznějších způsobů, asi sedmkrát mi vynadal jen kvůli tomu, že naše slavností odhalení vztahu teď v podstatě vůbec odhalení nebude.


Akorát ve chvíli, kdy jsem se chystal telefon odložit a vrátit se zpět k Anisovi, se znovu rozezvonil. Spěšně, abych Anise nevzbudil, jsem to Davidovi zvedl a vyběl do obýváku, po cestě se halíc do županu.

„No ne, naše primadona se uráčila laskavě zvednout zadeček a zapnout si telefon!“ zasypal mě hned výčitkami. „Můžeš mi laskavě vysvětlit, co to kruci mělo být, Bille? Víš, čemu jsem byl kvůli tobě od včerejška vystavený, a co tvoji další kolegové? Říkal jsi, že se na to cítíš, a že to zvládneš, ale co uděláš? Ztropíš hysterickou scénu a utečeš po naprosto banální otázce! Co jsi ksakru čekal, že se tě budou ptát na nový účes?!“

„Nebyla to banální otázka, a ty to moc dobře víš, Davide,“ zamračil jsem se. „Ten idiot přesně věděl, že tohle mě dostane a já nechci být ten, kdo se jim tam rozbrečí! Nenávist jsem zažil jen náznakem od matky a…“

„A právě proto se tak zeptal!“ skočil mi do řeči. „Kauza s vaší matkou vyprodávala novinové stánky, každý novinář si teď bude chtít něco málo získat a bude hledat nejrůznější způsoby, jak na to. Jste jedna z nejpopulárnějších kapel, která ještě ke všemu prožívá věci, které budou dobře prodejné. Ale to ke slávě patří a já vás na to ještě upozorňoval, než jste kdysi podepsali smlouvu. Jasně jste podepsali, že berete na vědomí, že nebudete mít téměř žádné soukromí, tak si teď nehraj na chudinku.“

V šoku jsem zalapal po dechu, do očí se mi nahrnuly slzy. „Na žádnou chudinku si nehraju a ty to moc dobře víš, Davide. Nikdy jsem neměl žádný problém s médii, ale tohle bylo prostě moc a ty bys to měl chápat. Nemáš být jen manažer, ale i přítel, tak mě kruci zkus alespoň trochu pochopit!“ naštvaně jsem odhodil telefon proti zdi. Okamžitě se ozval zvuk tříštění skla, ale mně to bylo fuk.

Na pohovce jsem se stočil do klubíčka a semknul víčka ve snaze zabránit slzám, ale nepomohlo to. Myslel jsem na mámu a to, jak moc mě teď musí nenávidět, stejně jako Luise, kterou jsem připravil o sny o budoucí snaše a vnoučatech. Myslel jsem na kluky z kapely, kteří to teď kvůli mně nebudou mít jednoduché a na Anise, který to má ze všech nejtěžší, protože má po boku mě. A to se zdálo být tou nejhorší možnou věcí z výběru…

°°°

„Bille?“ ozval se Anisův rozespalý hlas pokojem. Okamžitě jsem se snažil utřít všechny stopy po mém malém nervovém zhroucení; to vidět nepotřeboval. „Tady jsi,“ s úsměvem přede mě předstoupil, ale hned se zarazil a přiklekl. „Co se děje, maličký?“ něžně mi odhrnul vlasy z obličeje, ze kterého se mi nepodařilo odstranit všechny důkazy. „Ublížil jsem ti?“

„Ne, ne, to vůbec,“ vyhrkl jsem okamžitě. „Já jen…“ zasekl jsem se a chvíli si v duchu opakoval Tomova slova, že spolu musíme sdílet naše pocity. „Jsem vyděšený z toho, kolika lidem jsem zničil život… Moje matka ztratila oba své syny, Luise… přišla o iluzi tebe jako otce jejích vnoučat, kluci z kapely kvůli mně mají potíže, stejně jako David, no a pak jsi tu ty,“ nevesele jsem se zasmál. „Člověk, na kterém mi záleží stejně tak moc jako na Tomovi, a jediné, co ti můžu udělat, je zhroutit se. Bože, už se ani nedivím, že jsem byl vždycky sám. Jsem naprosto ubohý!“

„To stačilo,“ Anis mě zamračeně vytáhnul na nohy a odtáhnul mě do koupelny před velké zrcadlo. „Teď se na sebe dobře podívej. Jsi Bill Kaulitz, kterého na celém světě obdivují miliony fanoušků. Jsi muž, do kterého jsem se šíleně zamiloval, a nikdo jiný pro mě neexistuje. Vykašli se na všechno ostatní, Bille, nemáš to zapotřebí. Vnímej jen ty pozitivní věci, nic jiného. Tvým skutečným přátelům bude jedno, jestli se budou muset chvíli brodit bahnem, pokud to znamená, že pak budeš šťastný. Mysli jen na ty dobré věci.“

Vděčně jsem se pousmál, ale sklopil pohled. „Víš, proč vždycky, když mi bylo nejhůř, jsem se odhodlal k něčemu novému v našem sexuálním životě? Protože jsem věděl, že v tu chvíli na všechno zapomenu. Věděl jsem, že mi hlavu zaplníš pozitivními pocity.“

„I kdybych s tebou měl promilovat dny i noci, jen abys zapomněl, tak bych to udělal,“ něžně mě políbil pod ucho a objal kolem pasu, zezadu se tak na mě tisknouc. „Nepřestávej věřit tomu, že bude dobře, Bille, protože bude doba, kdy vážně bude už jen dobře, a ty se přestaneš trápit hloupostmi. A to v den, kdy ti dojde, že tě miluju a na ničem jiném nezáleží.“

Překvapeně jsem vzhlédl a skrz zrcadlo ho sledoval. Tohle bylo vůbec poprvé, kdy řekl, že mě miluje. Pokaždé říkal, že mi propadl, zamiloval se do mě, ale tohle… „Taky tě miluju, Anisi,“ tiše jsem vydechl.

Obličej mu ozdobil něžný úsměv, sehnul se a políbil mě na rameno. „V tom případě se na všechny ostatní vykašli. Mysli jen na to, že jsme my dva spolu, že s Tomem jste si blíž než kdy předtím a zbytek není důležitý.“

Značně nejistě jsem se zavrtěl, ale přikývl a vděčně ho pohladil po ruce. „Slibuju, že pro to udělám všechno.“

„Přesně to jsem chtěl slyšet! Tak teď seber ten svůj pěkný roztomilý zadeček a odnes ho zpátky do postele, protože dnešek je stavěný na válení se v posteli a mazlení se,“ pobaveně mě po zadečku poplácal.

S tichým smíchem jsem ucuknul a spěšně zamířil do ložnice, kde jsem ochotně padnul do postele a s úsměvem k němu vzhlédl. Mlčky se opíral o dveře a s úsměvem posazeným na rtech mě pozoroval. V jeho očích jsem viděl už spoustu pocitů, ale tentokrát tam byly jen dva – láska a pýcha.

°°°

Je naprosto normální, že šťastné okamžiky trvají jen chvíli, aby je vzápětí mohlo něco zase milostivě vystrnadit. A nebyl by to David Jost, aby právě on nezničil mou chvíli radosti. Jen pár hodin po našem posledním rozhovoru mi volal znovu.

Celou dobu působil tak arogantně, až jsem měl chuť poslat ho do nejtemnějších končin. Jako kdybych mu snad měl děkovat, že našel nějakou veřejnou akci, premiéru filmu, na kterou se mu podařilo nás s Anisem vtěsnat. Je to jedinečná šance vyjít s kůží na trh. Doteď nechápu, jak jsem se mohl udržet a vážně ho neposlat do hajzlu, což by bylo to jediné, co by si ve skutečnosti zasluhoval.

Samozřejmě mi bylo jasné, že je nejvyšší čas vyjít s naším vztahem na veřejnost, ale vážně se z toho musela dělat taková komedie? Bylo to směšné. A co si budeme povídat, taky dost ponižující. Připadal jsem si jako loutka pro Davidovy větší výdělky.

Ačkoliv se mě Anis snažil rozveselit, já měl náladu pod psa a chtělo se mi jen ležet v posteli, nechat se od Anise držet a sledovat jeden mizerný film za druhým, jen abychom mohli ještě na chvíli uniknout zkažené realitě masmédií. Chvílemi jsem byl dokonce frustrovaný tak moc, až jsem přemýšlel o ukončení kariéry… to se ale Anisovi naštěstí podařilo rozmluvit mi, protože, abych byl upřímný, nakonec bych nevěděl, co se svým životem, což mi Anis skvěle ukázal.

Pokud šlo o útěchy, Anis v nich byl přeborník. Vždycky naprosto přesně věděl, co potřebujete slyšet, abyste se dali dohromady. Fakt, že u mě přidával spoustu polibků, to jen dovršoval.

Proto jsem byl neuvěřitelně vděčný, že mým přítelem byl právě on. Když jsme druhý den vyrazili na premiéru Thora, nervozita mnou cloumala. Před odchodem jsem se dvakrát převlékal a dokázal si zničit nejoblíbenější oční stíny. Tenhle typ pozornosti mi prostě vůbec neseděl, takže když mě Anis vyzvedával, já měl celou cestu obličej zabořený k jeho krku a odmítal komunikovat.

Jenže pak přišlo na řadu vystoupení z auta a ode mě se nějaká komunikace očekávala. David by mi nejspíš nikdy neodpustil, kdybych se jen nechal fotit.

Jen co se dveře auta otevřely a Anis vystoupil, zvenčí bylo slyšet zuřivé cvakání fotoaparátů a zvědavé dotazy novinářů. Jakmile jsem ale přijal Anisovu pomocnou ruku a na červeném koberci stanul vedle něj, všechno se znásobilo. Byli jako utržení ze řetězu, neurvalí. Nebýt Anise, který mě pevně svíral kolem pasu, nejspíš bych utekl zpátky do auta.

A tak zatímco Anis hýřil hrdým úsměvem na všechny strany, já se k němu zoufale tisknul, nejistě se usmívajíc.
Přál bych si, aby všichni viděli, jak moc šťastný a pyšný na náš vztah jsem, ale nervy mi to nedovolovaly. Na banální otázku, jestli tedy oficiálně tvoříme pár, musel odpovídat Anis, protože já nedokázal dát dohromady souvislou větu. Kdyby celé focení trvalo jen o minutu déle, asi už bych se zhroutil.

„Zvládl jsi to skvěle,“ zamumlal mi Anis do ucha, když jsme zmizeli pryč od většiny novinářů.

Vděčně jsem k němu vzhlédl a krátce ho něžně políbil. „Jen díky tomu, že jsi mě ani na vteřinu nepustil,“ pousmál jsem se, víc se k němu tulíc. Teď už mi bylo jedno, kolik lidí nás uvidí nebo vyfotí. Stejně by dřív nebo později nějakou takovou fotku pořídili, a já se k Anisovi potřeboval tulit teď, než až se někde schováme.

„Pár dní to s nimi ještě bude divoké, ale pak je to, alespoň trochu, omrzí, vůbec ničeho se neboj,“ věnoval mi další ze svých povzbuzujících úsměvů, zatímco jsme se usazovali na svá místa.

Zbývalo jen pár minut do začátku promítání, ale stejně jsem se k Anisovi přes opěrku přitulil a opřel si hlavu o jeho hrudník. „Já vím, proto mě napadlo, že bys nějakou chvíli zůstal u mě. David nám pak naplánoval nějaké miniturné, tak bychom si mohli alespoň trochu užít, než odjedeme. A hlavně nechci být sám.“

„Zní to jako dobrý plán,“ úsměvem přejel dlaní po mých zádech. „Nemám s tím žádný problém.“
„A Luise?“
„O tu si nedělej starosti,“ lenivě mě políbil. „Vzpomeň si na to, co jsem ti říkal. Jsme to jen my dva.“

autor: Saline A.

betaread: J. :o)

2 thoughts on “Tisíc a jeden příběh 12.

  1. Ten David mě teda naštval. Přesně jak Bill říkal, měl by být nejen manažer, ale i přítel.
    Jsem ráda, že Anis takhle Billa podporuje… taky bych chtěla takovou podporu:)) Je to hrozně hezký. Opravdu se milují. Doufám, že se jim to nepokazí. I když nic netrvá věčně že.

  2. David je ale kretén na druhou místo aby jej podpořil a stal za nim tak jen vidí slávu a peníze.Anis je zlatičko.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics