autor: Mischy & Turmawenne
BILL
„Mh,“ vyšlo z něj tiše. Zavřel oči a otřel se mi o nos svým, jako by se tím snažil polibek zoufale prodloužit.
Bože můj, strašně rychle mi buší srdce. To jsem mu hned umožnil, jelikož jsem ho políbil znovu a trošku intenzivněji. Prsty jsem mu přeběhl po krku a rozechvěle se k němu tulil. Nikdy jsem se snad tolik nebál jako teď. Uvnitř jsem cítil horko a mráz zároveň. V podbřišku mě to svíralo, táhlo a měl jsem pocit, že mi všude poletuje spousta drobných motýlků. Polibek mi vrátil, načež se mi otřel o rty svými, až mi dal drobnou pusu pod nos.
„Mhhh,“ zakňučel jsem téměř a hned si jeho rty vyhledal. Věnoval jsem mu další polibek, který byl tentokrát doprovázen tichým mlasknutím a obkroužením jeho rtů jazykem.
Má jemné a sladké rty. Představoval jsem si je tak, ale jsou ještě mnohem lepší.
„Řekl… řekl jsi jednou,“ vydechne rozechvěle a bezbranně se mi podívá do očí.
Copak to jde pouze jednou? Pohladil jsem ho po tváři a zadíval se mu do těch dvou třpytivých čokoládek.
„Přestaň na všechno myslet, a pokud ty sám za sebe chceš, tak mě líbej, prosím. Já po ničem jiném netoužím… Prosím,“ šeptal jsem zoufale.
„Já nemůžu, Bille,“ zavrtí nepatrně hlavou. Možností proč, je několik. Která možnost platí, tuším, ale nechci předbíhat. Mrzí mě to. Mrzí mě, že jsem spoutaný Barbarou.
„Proč ne…?“ semknu rty k sobě.
„Máš doma ženu a dceru a já… i když bych tě chtěl, tak tohle nejde. Nesnáším stereotyp, a pokud by mezi námi byl nějaký vztah, tak… by mi to za chvíli vadilo a stejně by to skončilo. Kvůli tomu ti nechci zničit rodinu, i když Barbaru nemiluješ,“ zašeptá smutně. Ahm… mohl jsem si to myslet a čekat to. Ačkoli jsem se na to možná i připravoval, ta bolest, která přijde, když to ten druhý člověk vyřkne, je stále obrovská. Přivřel jsem na okamžik oči a podíval se někam jinam.
„Hledáš jen krátkodobou známost,“ šeptnu tiše a párkrát zamrkám. „Já to chápu. Jsi mladý, nádherný kluk, tak proč ne. Jen chci, abys věděl, že ty naši rodinu neničíš. Ničí ji ona sama a i kdybychom spolu my dva nic neměli, stejně ji ona ničí a zničí ji. Dopřej nám oběma ještě ten krásnej okamžik…“ pošeptám rozechvěle a pohlédnu mu hluboko do očí. Pokud ho nemůžu mít, chci si užít aspoň tenhle okamžik. Však ani jeden z nás nemůže tušit, co bude dál.
„Bille, já jsem hajzl, užívam si s lidma jako s hračkama. Využívam svýho ksichtu a svýho těla, ale vím, kde jsou meze. A ty jsou tady. Já… mám tě rád, ale… jsi ženatej,“ pohladí mě provinile po tváři.
Proč všechno musí být na hovno, sakra. Nejradši bych teď smazal Barbaru ze světa, měl jen Nicki a jeho.
„Něco ti musím říct,“ vydechnu a mírně se na něj položím. „Nedostal jsi mě jen na ten svůj obličej, ani na to dokonalý tělo, ale na to, co nosíš tady uvnitř,“ přitisknu mu dlaň k srdci. „Já vím, že jsem ženatej, ale není náhodou tohle moje chyba, moje nevěra?“ šeptnu. „Já tě mám taky rád a ty to víš.“ Na to mi nic neřekl. Jen uhnul pohledem.
Nevím, jak mu to vysvětlit a ani nevím, jak od něj sám sebe dostat. Rozum jsem nechal zřejmě doma a upřímně je mi mnohem lépe. „Nemůžeme dělat jen to správný…“ zašeptám a pohladím ho prsty po tvářičce. „Nikdy toho nebudu litovat. Nezažil jsem snad nic krásnějšího. Děkuju ti za to,“ vydechnu. Přivřel pod mým dotekem oči, až je nakonec zavřel úplně a uvolněně vydechl.
To je pro mě dobré znamení. Pomaličku jsem se nadzvedl, abych ho netížil a sjel mu rty přes ty jeho až na bradičku a přes čelist do ztracena. „…je to pro mě zvláštní pocit, ale nádherný. Cítím se hezky a tady všude…“ přiložím si jeho dlaň na podbřišek, „cítím pnutí a miliony motýlků,“ usměju se a oddechnu mu na krk.
Nemůžu za to, cítím to tak. Nikdy to nebylo intenzivní jako právě teď. Nad tím se bolestně usmál a druhou rukou mě pohladil po tváři.
„Já…“ vydechne jen naprázdno.
„Ano?“ pošeptám co nejtišeji, přičemž jsem se opřel do jeho doteku.
„Nevím, co ti na to říct. Já… tohle slýchám jen od chlapů, co už si mě chtějí ohnout. Promiň,“ povzdechne ztrápeně. Jsem jenom jeden z mnoha, nic víc.
„Jenže já si tě ohnout nechci. Chci se tě jen dotýkat a laskat tě, co to jen jde. Nejde mi… o moje uspokojení,“ vydechnu potichu a sklopím oči. Mrzí mě to, mrzí mě, jak to bere, ale nemůžu ho do ničeho nutit. Bylo by to absurdní, jsem ženáč a ještě nutím svého milence do něčeho, na co nemám právo.
„Já vím. Proto nevím, co na to říct, víš,“ projede mi svými prsty jemně vlasy.
„…neříkej nic,“ pousměju se maličko a podívám se mu do očí. Nechal ruku na temenu mé hlavy a v tichosti mě tam něžně škrábal nehty. Spokojeně jsem zafuněl nosem a začal ho hladit po hrudi.
„Budeme už spát, hm?“ pošeptá mi. No jasně, to je asi to nejlepší řešení, musíme být přece rozumní.
„Hm,“ přikývnu lehce hlavou a poodtáhnu se od něj, aby se mohl položit, jak chtěl. Připadal jsem si jako zpráskaný pes.
Mrzí mě to a vím, že jeho také. Jsem si ovšem jistý tím, že on by mi snad i za ten krátký románek stál. Nemohu si pomoct, cítím to uvnitř. Lehnul si na bok, ale tentokrát čelem ke mně. Objal mě rukou kolem pasu a schoval se mi do náruče.
„Alespoň dnešní noc si užijeme…“ zašeptá. V ten okamžik se mi chtělo brečet. Cítil jsem, jak se mi svírá hrudník a do očí se mi hrnou slzy. Užijeme… Moc pro mě znamená, že můžu být u něj, že mě nevykopnul z postele. Pro tenhle pocit bych snad skočil z okna. Něžně mě líbnul na krk a poté nás víc zahrabal do peřiny. Přitiskl jsem se k němu, jen abych si ho mohl doopravdy užít a mít ho pro sebe.
„Jo,“ pošeptám. Nechtěl jsem dát příliš znát, co se uvnitř mě děje. „Děkuju,“ zamrkal jsem párkrát, ale bylo to zbytečné. Proto jsem oči raději zavřel. Tom mě začal něžně prsty hladit po loktu a paži, jako by se mě snažil snad ukonejšit. Bylo to příjemné a dokonce to na mě působilo, ale ne příliš.
Kéž by to utišilo všechnu tu bolest.
„Nikdy mě nikdo nelíbal jako ty,“ pousměju se spíš sám pro sebe.
„Ani nebude. Každý líbá jedinečně,“ šeptne mi do pokožky.
„To ano, máš pravdu. Ale myslím to i tak, že… nikdy to se mnou neudělalo to co teď. Máš hrozně jemný rty.“
„I ty kecko,“ zasmál se sladce a víc se ke mně přivinul. Jo, jen tak dál. Chci ho mít u sebe. Přál bych si, aby se na mě ta jeho vůně přenesla a já ho na sobě stále cítil.
„Myslím to vážně, kecko,“ pousměju se a pohladím ho po paži.
„Mmm,“ zabručel a líbnul mě na krk. Přivinul jsem si ho k sobě a propletl si s ním nohy. „Chceš zpívat, aby se ti dobře spalo?“ nabídne mi s úsměvem.
„Můžeš mi klidně vyprávět i pohádku,“ olíznu si rty. Stále na nich cítím tu jeho neskonale krásnou, sladkou chuť.
„O čem? O svým nejlepším sexu?“ zasmál se. Možná se i něco dozvím.
„Ale jo, můžeš. Povídej mi, co máš rád a tak.“
„Hmm…“ zavrtí se. To jsem na to zvědavý. „Takže můj nejlepší sex byl s jedním Turkem. Všichni v klubu mi říkali, že to je divoch… Jsem tomu nevěřil, ne, tak prostě jsme se seznámili a to… Normálně… to bylo něco dokonalýho,“ řekne se smíchem. „On měl strašně dlouhej jazyk a v něm ještě piercing. Ten mě tak dokonale vylízal jako ještě nikdo. A pak mi přirážel prstama na prostatu tak dlouho, dokud jsem se fakt neudělal. Ani jsem si na něj nesáhnul a on taky, to ti přísahám,“ začal se tiše smát. To může být ale dobrý. Vlastně jsem nejednou uvažoval o gay sexu. Možná je to hezký. „Pak jsem měl ještě jeden fakticky dobrej sex. Tomu chlápkovi už bylo asi 38, ale zato byl fakt dobrej. Tomu nešlo jen o sebe, ten se ve mně tak šíleně kroutil, to bylo neskutečný. Souložili jsme celou noc,“ vyprávěl mi jako malé dítě. Po celou dobu jsem mu naslouchal. Ani jsem se nehnul, jak jsem ho vnímal. Je možný, že těm frajerům závidím? Sice jsem tohle ještě nedělal, ale chtěl bych to okusit.
„Ohm,“ vydechnu a trošku se na té posteli zkroutím, ačkoli ho mám v náručí. Když jsem si to představil s ním, vzrušovalo mě to.
„Měl jsem orgáč snad devětkrát,“ smál se tiše dál. Co já bych dal za to, abys se mnou měl alespoň jeden! Nad tím jsem se usmál a trošku víc se na něj natiskl. Možná bych mu k tomu chtěl říct víc, ale jsem v tomhle mírně nezkušený a nechci plácnout nějakou blbost.
„Musí to být hezký,“ přiznám své pocity.
„Co? Mít devětkrát orgasmus? Nemohl jsem pak tři dny chodit. Měl jsem pocit, jako bych měl v zadku pořád kolík,“ zavrtí pobaveně hlavou.
„No, to ti věřím. Ale to všechno kolem musí být hezký. Vlastně by mě zajímalo, jakej je to pocit. Jednou jsem si říkal, že bych zkusil… no…“
„Něco si nacpat do zadku?“ doplní mě bez naprostého studu. Líbí se mi, že o tom mluví otevřeně.
„Jo,“ připustím s úsměvem. „Aspoň se prstit.“
„Když si to děláš sám, je to na nic. To bys musel mít alespoň robertka nebo anální kolík,“ zasměje se. „Normálně! A to mi připomnělo můj nejbolestivější sex!“ vyhrkl tak nahlas, div se neposadil. „Ten chlápek mi tam narval venušiny kuličky a pak svýho čůráka, kterej měl na obvod asi jako je moje zápěstí! To bylo šílený. Jsem řval na celej barák.“
To si radši nechci ani představit. S tím jeho malým zadkem tohle… ohh.
„Auu,“ kníknu se smíchem a přivinu si ho k sobě. „Koukám, že máš vážně zážitky na úrovni, mohl bys mi z toho napsat knížku,“ pousměju se a chytnu ho za tvářičku. „Ale ještě radši si to od tebe nechám vyprávět, ačkoli…“ přimhouřím oči.
„…ačkoli?“ zahuhlá s pohledem ke mně upnutým.
„No, jak to jen říct,“ odkašlu si a kousnu se do rtu. Do čeho jsem se to namočil. „Nezbývá mi, než jen závidět a tiše žárlit.“ A je to venku.
„Nemáš na co. Musel jsem i k doktoru. Měl jsem natrhnutou prdel,“ zavrtí se nespokojeně. Ježiši…
„Chudáčku,“ pohladím ho po bedrech. „No, myslel jsem spíš celkově ten sex, než tuhle zkušenost.“
„Řekni Barbaře. Třeba ti tam s radostí nacpe anální kolík,“ začal se hihňat jako malé, nezbedné dítě. Né, ať o ní nemluví. Nechci si kazit večer.
„Jo, udělala by to a s radostí,“ brouknu a oddechnu. „Abych ho tam za tohle hihňání nenacpal já tobě,“ zasměju se.
„Neměl bys mi udělat spíš něco za trest?“ vyplázne na mě pobaveně jazyk. No jo, jenže co na něj platí. Maximálně ho zlochtat.
„To si na tebe musím ještě něco vymyslet, jenže problém je v tom, že já bych si tě chtěl jen laskat a hýčkat, víš.“
„Hmmmhhh,“ zabručí pobaveně a našpulí rty.
Já ti dám, provokatére. Toho jsem využil. Koledoval si o to. Nasál jsem mu spodní ret a dal mu dlouhou pusu. Sice mě pod peřinou se smíchem kopnul, ale nechal se.
„Nekopej,“ šeptnu tiše a jemně ho ještě líbnu, „ty můj malý provokatére.“
„To ty jsi provokatér,“ přichytí mě za tvář a polibek mi oplatí. Pokud to provokování zabere, budu ho provokovat od rána do večera.
„Mmmh,“ přikývnu a vpiju se mu do rtů, čímž mu jeho polibek také oplatím. Tiše oddechl nosem a znovu mě políbil. Líbá kouzelně, nedá se tomu odolat, stejně jako jemu. Sklonil jsem se k němu a hodně zvolna jsem ho políbil i s jazykem.
„Už se mi to nechce opakovat,“ povzdechne znaveně. Místo toho, aby mě odstrčil, si mě ovšem tentokrát naopak stáhnul na sebe.
Mmm, kdyby mě radši pořádně líbal, udělal by lépe. Opatrně jsem si na něj nalehnul a zapřel se rukama, abych ho neudusil.
„Tak se jednoduše neopakuj a…“ pousměju se trošku a políbím ho celkem vášnivě znovu. Trochu se zamáčknul do polštáře, ale pak pokrčil nohu a přitiskl mi stehno k boku. Hned na to se mi otřel svým nosem o můj a dychtivě se mi vpil do rtů. Bože, ať tohle nikdy neskončí. Jakmile mě sevřel, po stehně jsem mu dlaní vyjel a mírně mu do něj zatnul nehty. Chci ho, chci se ho dotýkat, všude! Oddechl jsem mu do rtů a začal ho jemně, avšak dost vášnivě líbat. Oběma rukama mi vjel do vlasů a přitiskl si mě k sobě. Pak mi ruce stáhnul kolem krku, načež se mi probojoval jazykem do úst. To jsem opravdu vzdychl a prohnul se na něm v zádech. Nechal jsem ho, aby se mi probojoval do úst a hrál si, jak se mu jen zachtělo. Spolupracoval jsem s ním a jeho jazyk přijímal hluboko do úst. Líbal dokonale, absolutně nepopsatelně. Tolik mě to vzrušovalo. Třásl jsem se mu v náručí vzrušením.
autor: Mischy & Turmawenne
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 7
Ach jo.. kapitola plná dojmov 🙂
na začiatku mi bolo až smutno z toho, ako riešili ten ich vzťah… že by nemal zmysel.. a do toho ten popis Billových pocitov.. fakt mi to bolo ľúto. Potom však prišli tie reči o sexe, ktoré ma pobavili, aj keď si myslím, že občas to už Tom s tou otvorenosťou trochu preháňa (aj keď to by potom asi nebol on, že? 😀 ). A ten záver.. no zase ste to museli tak úžasne useknúť a nechať nás v napätí, čo bude ďalej. 😀
Tak dalšího dílu se snad nedočkám 😀 Jsem strašně zvědavá, kam tohle všechno až zajde..ale stejně čekám, že to Tom utne 😀
Stejně se mi ale nelíbí to, jak Tom uvažuje..že by ho Bill po chvilce přestal bavit a že by si našel zase někoho jiného. Strašně mě to mrzí, že si tohle myslí..ale ještě víc mě mrzí to, že je velká pravděpodobnost, že se tohle stane. Pořád se snažím se nějak doufat v to, že Tom prostě ještě pravou lásku nepoznal, a že to bude s Billem jiné..jenže jistá si být nikdy nemůžu. Na druhou stranu jsem ale zase ráda, že Tom Billovi říká všechno narovinu a nesnaží se ho tahat za nos…
Jsem fakt zvědavá, jak tohle všechno dopadne 😉
Tom mě docela štve jak by se mu to líbilo kdyby to bylo obráceně.
Osobně se mi nelíbí, jak se Bill Tomovi vnucuje, ale s tím asi nic nenadělám, že:D Jen mám pocit, že si ho pak Tom nemůže vážit, když se ho tak doprošuje. No, jsem zvědavá na další díl.
Nepáčia sa mi tie Tomove reči. Je mi Billa ľúto. Vyzerá to tak, že Tom si užíva každým, ale Billa nechce. No chápem, že vadí tá Barbara… ale tak keď je taký citlivý, že ho nepretiahne, tak by mohol byť aj taktný a neprovokovať tými rečami. Billovi to ubližuje:( som zvedavá ako táto noc nakoniec dopadne. Je to medzi nimi tak silná chémia, že si neviem predstaviť ako môžu vydržať len pri bozkávaní.
Tak jdu konečně napravit to, co jsem tady dlouhou opravdu velmi předlouhou dobu zanedbávala.
Jak jsem už někoolikrát říkala, zamilovala jsem se do toho. Kupodivu mě to vždy jenom tak rychle strhne do děje, že potom jenom smutně koukám na vaše jména s tím, že je konec dílu. To je pro mě potom jako opravdu studená sprcha.
A teď k téhle kapitole, na kterou jsem se mimojiné neuvěřitelně těšila a jsem zklamaná, že skončila tak brzy. 😀 Klidně bych si dala dvojnásobnou porci, nebo možná celovečerní maraton tohohle skvostu. A opravdu tím myslím skvost, jelikož mám už jenom dvě opravdu hodně oblíbené povídky, které hodně ráda čtu. Jedna je z twincestního prostředí a druhá z hetero. (Svoje nepočítám, nejsem namyšelný egoista :D) Ale to jsem odbočila. Zatímco Bill je neuvěřitelný a chvíli mámm pocit, že čtu o sobě samé, tak je tu na druhé straně Tom, který mi svým chováním přijde jako naprostý veselý klučina, kterého by si snad přál každý do nepohody a vždycky každému vykouzlí úsměv na tváři, ale má i své stinné stránky, které jsem mu možná přisoudila nechtěně… ale působí na mě až moc vulgárně… Je fajn, když mluví a mluví, ale je situace, jako byla mezi nimi tahle krásná atmosféra a on prostě najednou řekl něco, co na celou situaci působilo jako studená sprcha. To je neskutečná škoda. Opravdu. Ale i přes tuhle nianci, která na mě trochu má rušivý element, tak jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet další díl, protože sice Tom říká, že nechce, ale zároveň se snaží podněcovat svého šéfa k dalším a dalším krůčkům…
Co se týče celého příběhu. Napjatě doufám, jak a co se tam ještě stane, že zase u toho budu chytat svoje infarktové stavy 🙂 A měnit barvy jak chameleon 🙂
Jsem zatím spokojená s tím, jak se cel příběh vyvíjí. A teď k tomu, co jsem chtěla napsat už od samého začátku. Trochu mi přijde, že Tomova postava je nedotažená do konce. Působí jako tvrďák tím špatným způsobem, že je to jenom jeho maska, kterou velmi, velmi špatně nosí. Je mi ho tak trocchu líto. Snažím se ho pochopit, ale občas se objeví něco, co mi vždycky vezme vítr z plachet a dlouho čekám, kdy naberu ten správný směr… A co se týče Billa, abyste si, kdo bude tenhle komentář číst, si nemysleli, že jsem na Toma vysazená, tak určitě bude mít Bill i nějaké svoje mouchy, ale ještě jsem na ně nepřišla. Bill je neuvěřitelně hodný a cílevědomí… Možná se to ještě změní, ale celkově jsem zatím nabyla dojmu, že Bill je promyšlenější postava..
Tak snad jsem nikoho moc neurazila tím komentářem 🙂
Opravdu moc děkuji za vaše komentáře, jak za sebe, tak za Mischy 🙂
Vážně mě těší, jak narovinu říkáte svůj názor, povídku prožíváte.
K [Smazaný komentář] Moc ti děkuji 🙂 jsem ráda, že ses takhle dlouze a pěkně vyjádřila. Tvoje objektivní názory jsou pro mě velkým přínosem a jsem za ně moc vděčná.
Děkuji.
Opravdu moc děkuji za vaše komentáře, jak za sebe, tak za Mischy 🙂
Vážně mě těší, jak narovinu říkáte svůj názor, povídku prožíváte.
Christine Träumer, moc ti děkuji 🙂 jsem ráda, že ses takhle dlouze a pěkně vyjádřila. Tvoje objektivní názory jsou pro mě velkým přínosem a jsem za ně moc vděčná.
Děkuji.
No, konečně se něco začíná rozjíždět mezi nimi, bezva. 🙂