autor: mohanrocks
Bill poskakoval do tělocvičny a cítil se na vrcholu hry. Čas strávený na trampolíně mu vždycky přivodil tenhle pocit, ačkoliv tentokrát si ji Tom snažil trochu ukořistit pro sebe… Ale to nevadilo. Vlastně se to Billovi svým způsobem líbilo.
„Hej, Stacy!“ usmál se černovlásek. Dneska měla recepční na sobě jakousi kombinézu doplněnou ledvinkou.
„No ahoj, srdíčko! Dneska máš dobrou náladu. Máš nějaké zábavné plány na víkend nebo tak?“ Naklonila se přes stůl a způsobila, že jí málem z oblečku vyskočila prsa.
Na Billa to samozřejmě nezapůsobilo, což se ovšem nedalo říct o starém muži slintajícím opodál. Tenhle muž nosil do tělocvičny zásadně overal a kolečka neběhal, ale chodil, takže spálil asi osmdesát kalorií. Chlápek vypadal, že neviděl ženský dekolt tak od roku 1979 a je zhruba dvě vteřiny od toho sbalit si kufry a přestěhovat se do štěrbiny mezi Stacyinými ňadry.
Bill se zamračil – jak na ty dvě vybouleniny, tak i v důsledku otázky, kvůli které si uvědomil, že je opravdu pátek. „Ne, nemám,“ odpověděl. Vyrazil pryč a zanechal Stacy s konsternovaně zdviženým obočím.
Billova nálada ale nebyla zničená úplně. Po cestě do šaten potkal chlapec polonahého Toma – a to byla vždycky dobrá věc.
„AHOJ!“ zakřičel a polekaný trenér zavrávoral zpátky ke skříňkám za sebou.
„No, ahoj i tobě, trampolínový a Halo génie,“ zasmál se rychle zotavený Tom a z legrace do Billa strčil. Ten ho obratem praštil do obličeje.
„Co, doprdele, děláš, Bille?“ Tom se šokovaně chytil za tvář.
Černovlásek jenom pokrčil rameny. „Promiň, reflexy. Dneska chci pracovat na břišních svalech, Tome! Chci, aby vypadaly jako tvoje. Perfektní a sexy a…“ zastavil se, když zjistil, že na něj Tom zírá a culí se.
„A…“ Dredáč ho rukou pobídl a roztomile se usmál.
„A… jseš osel!“ kabonil se Bill.
„Lepší návraty, Bille. Lepší návraty,“ řehtal se Tom. „Ale jo. Dneska můžeme zamakat na břiše, jestli chceš.“
„No, asi bychom oba měli být bez trička. Víš, abych viděl, co se děje s mým tělem.“
„Oukej, ale proč bych měl být bez trička i já?“
„Protože jsi moje motivace, Tome! Vážně! Když se na tebe budu dívat, budu na sobě pracovat tvrději,“ zakoulel Bill očima.
„Jo. Nebo se ti líbí, když jsem polonahý,“ řekl Tom samolibě.
„Jo… To líbí,“ připustil Bill a bez dalšího slova zamířil ven ze šaten. Spěchal k nářaďovně, kde, jak věděl, se bude konat dnešní lekce. Sundal si tričko a podíval se do zrcadlové stěny, co tu měli pro všechny egoistické svalovce, kteří se potřebovali při zvedání závaží prohlížet.
Všechno, co Bill mohl vidět, byl malý vyzáblý chlapec s tetováním a očividně velkou černou skvrnou na břiše – skvrnou, která tam nepatřila. Rychle přistoupil k zrcadlu, aby ji prozkoumal. Zřejmě to bylo z trampolíny. Nebyl si jistý, jak se flek dostal skrz tričko. Naslinil si dlaň a vyčistil ho.
Pak se natáhl na lavici, jako by tu takhle byl celou dobu, a čekal na Toma.
***
Toma opravdu začaly unavovat Billovy neohlášené odchody. Sáhl pro svoje tričko, ale v polovině pohybu se zastavil. Jestli ho chce ten černovlasý ďáblík polonahého, bude ho mít polonahého.
Když vkročil do místnosti, spatřil Billa ležícího na lavici a opírajícího se o lokty. Vypadal… ačkoliv si to Tom nechtěl přiznat… jako někdo, kdo je připravený nechat se ojet. Trenér zatřepal hlavou, aby tuhle myšlenku zahnal.
„Vidím, že sis svlékl tričko,“ zakoktal se.
„Vidím, že ty sis ho neoblékl.“ Bill povytáhl obočí a ušklíbl se.
„Proč mám pocit, že je tohle zase začátek nějakého porna, Bille?“ zachichotal se nervózně dredáč.
„Hádám, že jsem vážně dobrý ve vytváření takových situací,“ zamrkal jeho svěřenec a slezl z lavice.
Tom se rozhodl tuhle situaci prostě přejít. „Oukej, takže lehni si na záda na rohož a začneme s nějakými lehkými cviky. Pak přidáme závaží a použijeme cvičební míč.“
Bill poslušně splnil příkaz a Tom zaujal místo vedle něj. Když už se trenér chystal začít s instruktáží, Bill vyhrkl: „Kolik jsi měl holek?“
Tom zvedl hlavu a v šoku se otočil. „Bille, nemůžeš se mě, doprdele, takhle ptát. Zvlášť ne tady!“
Bill se přetočil na bok, vzepřel se na předloktí a podíval se na svého trenéra. Jenom se díval. Tom se posadil. „Bille… co je?“
„To… nic,“ vydechl černovlasý, ale pokračoval v zírání. Tom nemohl ani odhadovat, co se mu honí hlavou.
„Bille,“ dredáč si olízl rty. „Na co teď myslíš a proč jsi mi položil tu otázku?“
„Chceš upřímnou odpověď? Nebo předstíranou odpověď, ve které se pokusím skrýt, jak divný jsem?“
Tom se zahihňal. „Obojí zní zajímavě. Ale radši uslyším pravdu.“
Bill padl s povzdechem zpátky na záda. „Jsem zvědavý, kolik holek jsi měl, protože… jsem zvědavý, jak moc na holky doopravdy jsi.“
Tom vydechl a zachvěl se. „Proč bys to chtěl vědět?“ zašeptal.
Bill se mu zadíval do očí s jedním zdviženým obočím. „Vím, že nejsi hloupý. Myslím, že si to zvládneš domyslet.“
Trenér nemohl jasně uvažovat. „Bille… Kurva. Tohle není vhodné. Jsi můj klient. A je ti čtrnáct. A… Jo, jsem na holky. Promiň, ale jsem.“
Bill si sedl před Toma se zkříženýma nohama. „Heh? Co s tímhle vším mám co dělat já?“
„Co? Není to… Počkat, co?“ Dredáč zmateně zamrkal.
„Dobře, nejdřív si něco vyjasníme: bude mi patnáct šestnáctého června, moc děkuju! Ale důvod, proč jsem se ptal na to, kolik jsi měl holek a jak moc jsi na holky, je, že mi před chvílí psala moje kamarádka Nat a poslala mi svou fotku v šatech, které by si chtěla koupit na rande s klukem, jenž se jí fakt líbí. A ptala se mě, jestli si myslím, že je v nich ošukatelná. No, já jsem gay, těžko to můžu posoudit. Takže mě napadlo, pokud jsi byl s hodně holkama a jsi opravdu na holky, že bys mohl spíš poznat, jestli je holka ošukatelná, nebo ne, jasný?“
Tom nemohl uvěřit tomu, jak špatně to všechno pochopil. Cítil se trapně. Do tváří se mu nahrnula krev. A navíc, tohle bylo poprvé, co před ním Bill nahlas vyslovil, že je gay. Tom to předpokládal, ale s Billem, jak se naučil, člověk nikdy neví. „Oh, um… no, myslím, že bys mi měl tu fotku ukázat.“
„Oh, no, nechal jsem telefon v šatně. Jdeme makat! No tak, Tome. Bože!“
„Já nejsem ten, kdo se nemůže soustředit, Bille!“ Trenér nevěřícně zavrtěl hlavou.
***
„Já už nemůžu, Tome. Mám pocit, jako by se mi mělo roztrhnout břicho,“ kňučel Bill.
„To je dobře. Znamená to, že se tvoje svaly otevírají a jsou připravené zesílit.“
„Eh.“ Černovlásek nakrčil nos, ale zatnul zuby a pokračoval v simulované jízdě na kole. K Tomovu překvapení. Ten byl na svého svěřence opravdu hrdý. Tvrdě na sobě makal a už byli skoro na konci hodiny.
„No tak, budeš tak šťastný, až budeš mít ty zatracený břišáky, Bille. Bude to stát za to.“ Tom dělal všechno pro to, aby Billa motivoval.
Mezi sed-lehy a trhanými výdechy černovlásek zapištěl: „Ale můžu pořád jíst pizzu a gumové červy?“
Tom se něžně usmál. Bill byl prostě tak roztomilý. A najednou si dredáč uvědomil, že si právě o nějakém jiném klukovi pomyslel něco takového. „Jo, můžeš, Bille. Ale budeš muset cvičit opravdu poctivě, jestli si chceš dopřávat takové pochoutky, oukej?“
„Oukej, slibuju, že budu!“ procedil mladší z chlapců skrz zuby.
„Tak jo, už můžeš přestat,“ usmál se Tom.
Bill zkolaboval a zvládl jenom sípat. Vysápal se na všechny čtyři a připlazil se k lavici, aby se o ni mohl opřít a snáz vstát. Pak si na ni sedl a vypadal, že omdlí. Tom byl znepokojený.
„Oh! Musím ti ukázat tu fotku!“ řekl Bill, rychle vstal a plnou rychlostí pádil ven z místnosti.
Tomovy obavy byly tedy bezdůvodné. „Co to doprdele…“ mumlal si pro sebe. O pět vteřin později se černovlasý vrátil s telefonem v ruce.
„Oukej, dívej se,“ podal ho Tomovi. Ten sjel kamarádku pohledem. Byla atraktivní. Opravdu atraktivní. A v těch šatech vypadala fakt ošukatelně.
„Rozhodně ošukatelná,“ přikývl trenér s úsměvem.
Bill zalapal po dechu. „Nebudeš jí šukat!!“
„Cože? Ne! Ptal ses na můj názor a já ti ho řekl! Nechci jí šukat, Bille!“ ujistil ho Tom.
„Počkat, nechceš? Takže nevypadá ošukatelně?“ zeptal se jeho svěřenec zmateně.
„Končím s touhle konverzací, Bille. Prostě jí řekni, že vypadá hezky. Jdu do sprchy,“ opáčil Tom a odešel, než mohl Bill vypustit z pusy něco dalšího nemístného.
***
Billa zaplavila vlna žárlivosti, když Tom řekl, že je Nat ošukatelná. Sice se na to ptal, ale když slyšel odpověď z Tomových úst, chtělo se mu umřít. Potřeboval to dostat pod kontrolu.
Zamířil ke skřínce. Tentokrát si přinesl vlastní oblečení, stejně tak jako čerstvě vyprané věci vypůjčené od Toma.
Prohledal svůj batoh a objevil sendvič s džemem a arašídovým máslem, o němž si vůbec nepamatoval, že by si ho zabalil, ale i tak do něho kousnul. Pak se vydal do sprch. Zaslechl puštěnou vodu a domníval se, že je uvnitř Tom, takže když prošel kolem, zavolal: „Hej, Tome, kde že jsou ručníky?“ Místo trenéra vykoukla zpoza závěsu tvář starého milovníka dekoltů.
„O čem jsi to mluvil, chlapče?“ zavrčel muž.
Bill ustoupil. „Já… uh… promiňte. Jenom jsem hledal Toma.“
„No, tak jsi ho našel. Jmenuju se Tom McGee, rád tě poznávám,“ opáčil chlapík a natáhl k Billovi namydlenou ruku.
Ten ji váhavě přijal. Nebyl si jistý, proč to udělal. Dlaň byla kluzká a vrásčitá, možná extra vrásčitá ze sprchy, pomyslel si Bill. Taky byla znepokojivě teplá.
Bill se pokusil odtáhnout, ale starý muž zamrkal a řekl: „Je mi tu smutno, víš…“
V tu chvíli ho chlapec udeřil do tváře a vzal nohy na ramena. Křičel: „NEMÁM RÁD STARÝ KOULE!“ a prolínal to s „NEBEZPEČNEJ TRHLOUŠ!“
Během úprku přes sprchy mu podjely nohy a začal se s vlajícími pažemi klouzat. Doklouzal přímo do jednoho ze sprchových závěsů, který měl za sebou něco tvrdého a bojovného.
„Co je, doprdele?!“ ozval se ze sprchy hlas mladého Toma.
„Drž mě, Tome!“ vykřikl Bill a objal přes igelit jeho tělo. Pořád se extrémně třásl a vyšiloval ohledně toho incidentu.
„Co? Ne, Bille. Jsem nahej! Vypadni odtud!“
Ale Bill se nenechal odradit. Zkusil vysvětlit, co se stalo, ale všechno, co z něj vyšlo, bylo: „Koule starýho chlapa. KOULE STARÝHO CHLAPA!“
„Oukej, šššš, Bille, je to v pohodě. Nech mě se osušit a pak si promluvíme, dobře?“ Tomův hlas byl uklidňující.
„Dob… ře,“ odpověděl černovlásek mírně a neochotně Toma pustil.
„Potkáme se u tvojí skřínky, jo?“ řekl dredáč a natáhl se pro ručník.
„Jo,“ odpověděl Bill opatrně a očima prolustroval místnost, hledaje Toma McGee. Když ho nikde nezahlédl, uprchl na lavičku u své skřínky a čekal.
O pár minut později přišel Tom s ručníkem omotaným kolem pasu. Druhým si ždímal dredy. Bill nebyl tak mimo z McGeeho, aby si znovu neuvědomil Tomovu mořskou krásu. Tvrdé svaly lesknoucí se vodou, dredy volně spuštěné na záda a přes ramena, a jeho vůně… to bylo prostě… uuufff.
Tom zaznamenal Billovo zírání, ale neřekl na to nic. „Bille, proč ses neosprchoval?“
Bill se zhluboka nadechl, aby mohl všechno jasně vysvětlit. Probral všechno, co se stalo. Tom poslouchal a jeho výraz přešel ze zmateného, přes šokovaný až k naštvanému.
„Ten bastard. Ženy obtěžoval už měsíce, ale teď… teď…“ Tom si prokřupl klouby, jako kdyby se chystal někoho uhodit.
Teď se Bill Toma trochu bál. Vypadal jako král Triton z Malé mořské víly, když zjistil, že se Ariel za jeho zády setkala s Princem Erikem. Až na to, že neměl obří ostrou věc a ohromné vousy. A… mořský ocas. Billovi to pozoruhodně myslelo.
„Hej… Jsem v pohodě,“ zkusil uklidnit Tomovy nervy. „Už jsem zažil, že si chlapi mysleli, že jsem nějakej mladej teplej hřebeček, kterého můžou sbalit. Jenom to obvykle nedělají, když jsou nazí ve sprše. To je vše.“ Pokrčil rameny a sladce se usmál.
Tom se nadechl. „Zařídím, aby McGee už nikdy nevkročil do tělocvičny,“ kývl slavnostně.
Černovlasý se zazubil a Tom ho mírně poplácal po zádech. „Díky! A teď… Nedlužím ti náhodou masáž?“
„Oh… uh…,“ zakoktal se Tom. „Jo, jestli ještě pořád chceš. Ale za třicet minut mám dalšího klienta, takžeeee…“
„Udělám ti to dobře a rychle,“ řekl Bill pomalu. Uvědomil si, že zaflirtoval, ale nestaral se o to.
Tom nafoukl tváře. „Oukej. Ale, um, bez urážky – smrdíš, Bille. Potřebuješ si dát rychlou sprchu…“ Zařehtal se a Bill se začervenal. Tom si pomyslel, jak rozkošné to je, než se Billův výraz změnil na ustaraný.
„Ale… ale… McGee…“ otřásl se jeho svěřenec.
„Slibuju, že u tebe budu stát celou dobu jako stráž.“
„Na tvý uši, na psí duši?“ zašeptal Bill.
Tom se usmál. „Nemyslel jsi ´Na tvou duši, na psí uši?´“
„Možná,“ odpověděl Bill a zamířil ke sprše. Strachy se před vchodem zastavil. „Jdeš?“ zeptal se Toma s vykulenýma očima.
„Jo, Bille – na mý uši, na psí duši,“ zachichotal se oslovený, potřásl hlavou a následoval Billa.
autor: mohanrocks
překlad: Allka
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
Toto je tak rozkošná poviedka, celý čas sa pri nej musím usmievať. Bill je podarený. Toma nádherne dostáva:D Držím maličkému palce aby sa mu už konečne podarilo dostať božského Toma na kolená:)
Tahle povídka mě vždycky dokáže rozveselit 😀 Je pohodová, nemusím u ní nic řešit, nemusím se u ní bát ani u ní nemusím přemýšlet 🙂 jsem fakt ráda, že ji pro nás překládáš, Allko 🙂
Bill mě vždycky něčím dostane do kolen, je strašně roztomilý :))
Moc děkuji za další díl! 🙂
Toto mi proste vždy zdvihne náladu 🙂 Bill je tak sakramentsky roztomilý, až to nie je možné 😀
Úžasný díl, ta Tomova myšlenka, že Bill ležící na lavici vypadá jako připravenej na ojetí, to, že Tom začal nějak vnímat Billovy signály.. ovšem nejvíc mě dostalo to s tou fotkou, smála jsem se asi pět minut. 😀 Moc se těším na další díl, díky za překlad. 🙂
Tom občas prožívá horké chvíle díky Billovi.Billisek je k sežrání.
Strašně moc děkuji za český překlad, tahle povídka je jedna z nej:))) Díky, díky, díky!
A opět!! celou povídku se směju jako blázen :D…to je prostě dokonalé 😀
jůůů čestná stráž! 🙂 u koupelny 🙂 Tome M. ty uchyle!