All Yours and Blind 2.

Taxíkem se neslo zvláštní ticho. Bill přemýšlel, že má ještě šanci někde určitě vystoupit, a opravdu ji měl, jelikož na semaforech několikrát zastavili na červenou, ale neudělal to. Jel dál, ačkoli jej v břiše svíral divný až nepříjemný pocit.

„Jak se jmenuješ?“ oslovil ho tajemný muž sedící po jeho boku.

„Bill…“ řekl Bill natolik tiše, že se jej dalo snadno přeslechnout.

„To je hezké jméno,“ zkonstatoval mladík a usmál se. Jeho hlas byl přívětivý, milý, zvučný, ale tajemný jako on sám. To ještě víc podporovalo nyní již mravenčení v Billově podbřišku a břiše. Třásl se, zrychleně dýchal a neustále měl tendenci olizovat si své plné rty. Byl nervózní, a to se mu nestávalo. Býval sebejistý, ambiciózní a cílevědomý, ale najednou se ztrácel sám v sobě.

Taxík s tichým zapískáním zastavil před velkým kamenným domem, který byl jako vystřižený z obrázků o viktoriánské Anglii. Tajemný mladík hodil řidiči několik bankovek, vystoupil a bez jediného ohlédnutí se zpět se rozešel ke dveřím onoho domu, jenž sám o sobě, mohl být předzvěstí něčeho špatného. Muž zmizel uvnitř, ale dveře nechal pootevřené. Jasné pozvání.
Bill se zhluboka nadechl a podíval se do zpětného zrcátka, v němž spatřil netrpělivý pohled řidiče, kterému se černovláskova nerozhodnost zrovna dvakrát nezamlouvala. Už už se na něj chtěl obořit, ale to už Bill sahal po klice. Vždycky toužil po dobrodružství, po něčem naprosto spontánním, co bylo proti všem zásadám zdravého rozumu. Teď měl šanci, ale i přesto byl plný pochybností. Ale kdo by nebyl?

Všechny myšlenky však naráz zmizely, když si Bill vybavil ty temné hluboké oči. Pomalu se rozešel ke dveřím, ve kterých zmizel objekt jeho tužeb. Tiše stoupal po kamenných schůdkách vzhůru, čím dál tím blíže mladíkovi, jenž mu už ráno tak učaroval. Opatrně strčil do dveří, kdyby se za nimi někdo schovával, a vešel do prostorné, ale tmavé haly, které dominovala velká masivní knihovna, v rohu stál mahagonový stolek. Jeho kroky se až nepřirozeně rozléhaly a dodávaly celé situaci na děsivosti.

Bill se otočil zády ke knihovně a přesně v tu chvíli byl na ní tvrdě přiražen oním mladíkem, který se mu ihned přitiskl na rty a servával mu bundu z ramen. Černovlásek byl sice zaskočený, ale velmi rychle se vzpamatoval a zajel prsty do hedvábných dlouhých vlasů. Bill se prohnul v zádech, čímž se na druhého muže natiskl. Jeho mužství se velmi rychle probíralo k životu.

„Mhhh,“ vydechl černovlásek nahlas, a vzápětí na to vzdychl. Pokusil se od sebe samým rozrušením rozdivočelého muže odstrčit, ale jakmile tak udělal, sám svého činu zalitoval a přitáhl si ho k sobě zpět. Objal ho pevně kolem krku a začal jej nenasytně líbat. Strkal svůj hbitý jazyk hluboko do úst svého milence a pohrával si s tím jeho. Byl tak hrozně vzrušený, že se nedokázal uklidnit a hlavně přestat.

Místností se nesly hlasité vzdechy, steny a byl snad slyšet i tlukot obou srdcí mladíků. Nepotřebovali mluvit, jen konali, a to jim zatím stačilo. Chrabrý muž z Billa v mžiku stáhl i drobný šedý svetr a odhodil jej na zem. Bill se nedržel pozadu a začal mladíkovi rozepínat pásek a s ním i kalhoty. Oba byli jako utržení ze řetězu.

Mladíkovy kalhoty se zařinčením spony dopadly na dřevěné parkety a jeho prsty už šmátraly po Billově poklopci, který se v návalu vášně zdál být nedobytnou pevností, takže muž jednoduše trhl, nehledě na to, že Billovi zničí kalhoty. I tomu to v tu chvíli bylo úplně jedno.
Bill nahmatal lem trika druhého mladíka a přetáhl mu ho přes hlavu, takže je od sebe dělila pouze tenká látka jejich spodního prádla. Dlouhovlasý muž přejel prsty po citlivé pokožce Billova podbřišku a rty se přisál na jednu ze vztyčených bradavek, takže se Bill nezmohl na víc než na hlasité steny a zaklánění hlavy. Několik knih vypadlo ze svých poliček v knihovně, ale zůstaly bez povšimnutí, protože mladý muž si v tu chvíli nadzvedl Billa za zadek, černovlásek mu obmotal nohy kolem pasu a nechal se odnést do obývacího pokoje, kde byl položen na sametové, krvavě rudé sofa.

Jakmile Bill dopadl v náručí silného muže na pohovku, okamžitě ho na sebe svrhl a nadále jej líbal. Měl stálou potřebu vyhledávat si s ním co nejtěsnější fyzický kontakt. Všechno to šlo tak moc rychle. Chlapci se o sebe vzájemně začali silně otírat svými rozkroky a nahlas vzdychali. Oba věděli, že to zajde ještě dál, tak daleko, jak to jen mezi muži jde. Oba hlasitě vzdychali, sápali se po sobě, ovšem jen do doby, než mladík s vlasy v culíku roztáhl rychle Billovi jeho dlouhé, štíhlé a sametově hladké nohy. Poté se již nasměroval svým penisem, který již nabral plného objemu, do černovláskova drobného třesoucí se ho těla a zajel do něj až po kořen bez jakékoli přípravy. V ten okamžik Bill nahlas vykřikl. Nekřičel jen bolestí, ale i neskutečnou touhou a vzrušením. Srdce mu bilo snad až v krku, celý se třásl, mladíka na sebe mačkal.

„Šukej mě,“ téměř vzlykl své přání nahlas a objal mladíka kolem pasu. Nemohl se ovládat, ne v téhle situaci. Přes veškerou bolest se hned uvolnil. Byl přeci jen od svého přítele zvyklý, ačkoli ten k němu býval většinou něžný a užíval si jen vlastního pomalého tempa. Tohle bylo pro Billa to, co chtěl, co potřeboval a hledal a o čem snil ve svých nejtajnějších snech.

Jakmile se nad ním mladík začal pohybovat a rty při tom mapoval Billův krk, Bill sténal bez přestání, nahlas oddechoval a zarýval mu nehty do ramen. Po mladíkových zádech začaly stékat tmavě rudé stružky. Kapky krve dopadaly na Billův hrudník, ale ani jeden z nich si toho nevšímal, jak byli chyceni ve víru vášně a divokého sexu. Bill téměř plakal slastí, zatímco do něj druhý muž tvrdě přirážel, že skoro ani nemohl dýchat. Bezmocně lapal po dechu a rytmicky se pánví pohyboval proti němu, což ještě umocnilo ten požitek z něčeho nového, dosud nepoznaného, a přesto tak nějak správného.

Bill se prohnul v zádech a téměř zakřičel, když se druhý mladík tvrdě otřel o jeho prostatu, byl však umlčen neméně hrubým polibkem. Bill se pod mladíkem téměř bezmocně třásl a hýbal se tělem proti jeho, jen aby dosáhl větší slasti pro ně oba. Líbal jej, tiskl se k mohutnému tělu chlapce, který ho tiskl v náručí a přirážel do jeho útlého a křehkého těla.

Bill si připadal jako ta nejkřehčí panenka v silné náruči, která by ho mohla rozdrtit. To ovšem ještě podtrhovalo tu vášeň a chtíč, který v něm muž vyvolal. Černovlásek slastně vzdychal, propínal své tělo a prohýbal se v zádech, prosíc o víc. Stále jako by měl mladíka málo, ačkoli byli spojeni, jak jen nejvíc to mezi lidmi fyzicky jde. Mladík viděl, jak se to drobnému ptáčeti pod ním líbí. I jemu samotnému se to nadmíru líbilo, a proto se rozhodl celý akt protáhnout, co to jen bylo možné a co mu jeho vlastní vůle dovolila. Na okamžik přírazy zjemnil, spíš se v Billovi jen jemně kroutil, aby ho co nejvíce vydráždil přes drobný bod v jeho hubeňoučkém těle. To Billovi přinášelo neskutečnou slast a také čas, kdy se se svým milencem mohl trošku pomazlit, čehož samozřejmě hned využil. Začal jej líbat i s jazykem. Rozehrál mezi nimi tak divokou, ale zároveň něžnou hru. Vzájemně se hladili, s lehkostí mačkali a vzdychali rozkoší. Bylo to dlouhé. Však proč by ne, když si ani jeden z nich nechtěl připustit, že by tohle mělo skončit.

Až po několika minutách, kdy se jim podařilo trošku oddálit nadcházející orgasmus, se znovu pustili do tvrdého živočišného sexu plného hlasitého vzdychání a oddechů. Mladý muž se nad Billem stále skláněl, přirážel do něj, ale tentokrát si jeho tělo vzal doslovně do náruče, natiskl jej na své a držel si ho pevně u sebe bez přestání. Bill se pod jeho činy zmítal, zajížděl si bezradně do vlasů a tahal se za ně až u samých kořínků. Měl chuť křičet, bušit pěstí do ramen mladíka, ale to mu svědomí nedovolilo. Když chybělo jen pár přírazů do vysněného dlouhého orgasmu, zaťal Billy nehty do pohovky, na níž se tohle všechno odehrávalo, a nahlas vykřikl. I jeho milenec nahlas zasténal a s tímto táhlým a dlouhým stenem do jeho těla ejakuloval. Bill vyvrcholil v hlasitém orgasmu několik sekund po něm, a to na jejich těla, přesněji na bříško. Neodolal a ještě svého milence uvnitř svého těla několikrát silně stáhl, aby mu orgasmus ještě prodloužil, což se mu také povedlo. Sám se pod ním několikrát zkroutil, čímž způsobil slast i sobě.

I když orgasmus již dávno odezněl, oba muži se k sobě i nadále pevně tiskli, jako by se báli, že pokud ztratí kontakt s kůží toho druhého, tak se vše kolem rozplyne a z toho úžasného sexu nezůstane víc než pouhá vzpomínka. Bylo to nesmyslné, ale Billem tyto pocity rozhodně zmítaly. A asi tak milion dalších.

Dlouhovlasý mladík se nakonec přeci jenom pomalu zvedl a posadil se na okraj pohovky, pozorujíc zhluboka oddechujícího Billa, který se ne a ne vzpamatovat. Bill zaznamenal jeho pohled a ihned se mu nahrnula krev do tváří. Tolik se sám před sebou i před oním mužem styděl, že tahle snadno podlehl pokušení. Cítil se najednou tak cudně, že si dlaněmi zakryl své už povadající mužství.

„Nezakrývej se,“ zašeptal muž zastřeně a lehce mu odtáhl obě dlaně z rozkroku. „Stejně už jsem tě viděl.“ Bill se stydlivě kousl do rtu a sklonil pohled na své bledé hubené tělo. Ruce však nechal podél boků.

Aniž by se obtěžoval s hledáním boxerek, došel si mladík pro své kalhoty, které se stále válely na podlaze v předsíni, oblékl si je a polonahý se vrátil do obývacího pokoje, kde se Billovi mezitím podařilo posadit, ačkoliv měl stále příliš rozklepané nohy, než aby se na ně byl schopen postavit.

„Až se budeš chtít obléct, tak tady máš oblečení,“ zamumlal muž tiše, položil hromádku zmuchlaných svršků na opěradlo a posadil se vedle Billa, jemuž se teď v hlavě honila jedna myšlenka za druhou, takže se nezmohl na víc než strohé přikývnutí.

Tohle bylo přece tak špatné! Jak mohl jen tak vlézt do postele s mužem, kterého potkal na přechodu. Ani neznal jeho jméno. Vždyť měl doma milujícího přítele, který by pro něj udělal první poslední, ale zato mu chyběla jakákoliv spontánnost, kterou Bill v jejich vztahu tak postrádal. Vlastně s ním byl jenom proto, že už žádný jiný styl života neznal, byl s ním snad jenom z povinnosti. Přesto neviděl rozumný důvod, proč by si měl zničit dlouholetý stabilní vztah jenom kvůli divokému sexu a žhavým plamenům vášně, kterého sžíraly už při pouhém pomyšlení na muže, který seděl vedle něj.
‚Tohle už se nesmí opakovat,‘ pomyslel si a rychle se natáhl po svém oblečení. Čím dříve se dostane z jeho dosahu, tím dříve si bude moc vsugerovat, že to zase tak úžasné nebylo, ačkoliv moc dobře věděl, že si tím tak akorát bude lhát do kapsy.

„Přijď zítra,“ oslovil ho muž, když se Bill soukal do zničených kalhot.
„Nemůžu. Musím… musím do práce.“
„Tak dnes večer.“
„Nemůžu…“ Bill neměl sílu hledat si výmluvy, v mladíkově přítomnosti se mu všechny myšlenky vykouřily z hlavy a mozek, jako by odmítal fungovat. O to horší to bylo, když k němu mladý muž zezadu přistoupil, několikrát jej políbil na krk a stáhl ho ve svém náručí.

„Proč ne?“ zeptal se tiše. Bill nad tím jen zakroutil hlavou a schoulil se k němu, přičemž zavřel oči. Nechtělo se mu o Alanovi mluvit, a už vůbec na něj nechtěl myslet. Provedl něco, co nemůže Alanovi přiznat, ale zároveň toho nemůže vůbec litovat, protože to bylo jednoduše perfektní.

Bill se nechal chvíli svírat v mladíkově náručí a beze slov jej hladil po pevných pažích, které ho objímaly.

„Budu muset jít,“ pošeptal div ne plačtivě.

„Přijď zase, přijď kdykoli,“ pošeptal mu hnědovlasý muž. Na to raději Bill nic neřekl. Rychle se dooblékl, upravil a poté se za ním jen otočil. „Budu čekat,“ dodal mladík s charismatickým úsměvem. Byl si jistý, že se za ním Bill vrátí, a věděl, že nebude muset ani dlouho čekat.

autor: Turmawenne & KarlaSka