The treasure from Germany 4.

(Z pohledu Toma)

Ačkoliv jsem byl zvyklý, že se neustále objevovaly nějaké problémy, zbytek dne proběhl kupodivu naprosto v klidu; užíval jsem si s Kayem krásného počasí na pláži, zatímco máma si po dlouhých letech konečně zase užívala moře s Gordonem, Bill okupoval nákupní centra a Anis byl zabraný do nějakých obchodních záležitostí z Německa. Poměrně typický den, až na to, že já už nebyl Kaulitz, ale Glöckler. Nicméně, to taky nebyla žádná razantní změna, co si budeme povídat.

Díky naší pohodě ale čas ubíhal tak rychle, že jsem se ani neohlédl a už mě Bill snad posté převlékal, protože s ničím nebyl natolik spokojený, aby byl ochotný se mnou vyjít na veřejnost.

„Já to vzdávám! Vezmi si to bílý tílko, tu bílou košili s krátkým rukávem a jdeme. S tebou se nedá pracovat, když nemáš nic z toho, co jsem ti kdy koupil,“ s přimhouřenýma očima na mě káravě kouknul.

„Bille, kdybych si něco z toho oblékl, víc by to ze mě ukazovalo, než zakrývalo. Nabral jsem svalovou hmotu, všechno je mi malý,“ pokrčil jsem rameny s omluvou vepsanou ve tváři a natáhl na sebe tedy doporučené oblečení. „V poslední době jsem neměl ani čas jít nakupovat, bylo toho na mě hodně, takže jsem si natáhl tílko a šel, stejně je tu na všechno ostatní moc teplo.“

„No dobře, já ti to odpouštím. Ale jenom pod podmínkou, že zítra půjdeme na nákupy,“ zazubil se a spiklenecky na mě zamrkal. „Udělám z tebe zase fešáka, i když jsi vdaný nebo co to vlastně jsi,“ mávnul rukou.

„Ženatý,“ zabručel jsem skrze zatnuté rty s hlubokým nádechem. „A nepotřebuju to, zajdu si pak na nákupy s Kayem nebo tak,“ pokrčil jsem rameny a trochu otráveně na něj kouknul. „Nepotřebuju módního poradce, víš? Já už nikoho balit nebudu, jsem spokojeně ženatý,“ tiše jsem mu připomněl tu nepatrnou maličkost a natáhl se pro mobil a peněženku. „Jestli je to ale z tvých připomínek všechno, klidně můžeme vyrazit, protože jsem hotový. Jen se rozloučím s Kayem a můžeme jít.“

„Rozloučit s Kayem? Oh, jak sladké,“ zavrkal naoko sladce, zatímco protáčel očima. „Vážně, Tome, včera jsem to bral, protože ses vdával, ale dneska už ode mě toleranci nečekej, budu si z tebe dělat srandu pokaždé, když se o něm zmíníš. Je to náš večer a já se chci bavit, ne poslouchat romantické plky o tom, jak skvělý je ten cvalda.“

„Proboha Bille, já chápu, že tvoje romantická duše je dávno v tahu, ale nemůžeš ze mě mít prostě jednou radost a ptát se mě, jak jsem se celé ty měsíce tady měl, co jsem dělal, jestli jsem s Kayem opravdu šťastný a tak? Alespoň jednou prosím zahoď svojí sebestřednost a jízlivost a nech mě užívat si den s mým bratrem, který mi dává alespoň falešnou naději, že má rád mého manžela,“ připomenu znovu rázně, „a respektuje ho. A hlavně ho neuráží. Kay není žádný cvalda.“

„Ale je, všiml jsem si, jak ho včera škrtily kalhoty a dneska v tom tílku jsem viděl jeho špeky na břiše,“ ušklíbl se, ale zvedl ruce v obraně. „Tak dobře, od teď už budu zticha, jen mi o něm prosím nemluv, vážně se chci dneska bavit a ne poslouchat o něm.“

Potichu jsem si pro sebe zavrčel, ale po napočítání do desíti jsem nakonec přikývl. „Fajn. Dej mi pět minut. Zatím můžeš zavolat taxík a počkat na mě dole,“ lhostejně jsem mávnul rukou a zamířil do vedlejšího pokoje, kde jsem zezadu objal Kaye, na Anise se jen usmívajíc.

„Vyrážíme do víru velkoměsta. Večer zatím probíhá dobře, už mám chuť Billa zabít, takže by to mohlo být fajn.“

„To zní slibně,“ pobaveně ke mně otočil hlavu a líbnul mě na tvář. „Zkus se mi čas od času ozvat, že žiješ, dobře? Ať vím, že mi někdo mýho manžela nezabil hned první noc, co ho pustím ven,“ zasmál se.

„Neboj, budu se pravidelně ozývat,“ s úsměvem jsem se mu přisál na rty a dlouze ho políbil, abych načerpal dostatek síly na celou noc. „Nevím, kdy přijdeme, ale budu se snažit, abych tě nevzbudil.“

„Moc to nepřežeňte, ať zítřek neproležíš v posteli,“ přitakal souhlasně a poklepal prsty na prstýnky. „A nezapomínej, že jsi ženatý a v manželství se zahýbání netoleruje.“

„Oh bože, poučování už den po obřadu?“ rozesmál jsem se upřímně a poodstoupil od něj. „Děláš, jako kdybych tě podvedl ‚za svobodna‘, natož teď, když jsme svoji. Nic, mizím, než si zase vyslechnu nějaké průpovídky. Uvidíme se nad ránem,“ s úsměvem jsem mu krátce zamával, na Anise kývnul a raději zamířil dolů dřív, než by pro mě Bill poslal nějakého poslíčka.

„Plnili jste manželské povinnosti nebo co, že ti to trvalo tak dlouho?“ Bill se znuděně opíral o auto a kontroloval si svoji, samozřejmě bezchybnou, manikúru. „Mám pocit, jako kdybych tu trčel hodinu.“

„Byl jsi tu přesně dvě minuty a třicet tři vteřin, tak přestaň být primadona a nasedni do auta, protože se dostávám do správné nálady na dnešní paření a nechci si to kazit tím, že do mě budeš rýpat,“ s úsměvem nasednu a nadiktuju řidiči adresu do jednoho z oblíbených klubů.

*

Zábava se rozjela mnohem víc, než jsem očekával. K překvapení mě i Billa, klub byl narvaný k prasknutí a my byli, dá se říct, středem pozornosti. Peněženka nám zůstávala plná, zatímco stav naší střízlivosti se pomalu, ale jistě sunul dolů a lidé se kolem nás střídali jeden za druhým. Rozhodně se nedalo říct, že bychom se nudili.

„Tvůj bratr takhle tančí i za střízliva, nebo jenom když je takhle nalitý?“ koukla na mě s pobaveným úsměvem příjemná blondýnka, zatímco ukazovala prstem na Billa, který si uprostřed parketu užíval svou chvilku slávy. „Protože jestli i ve chvílích, kdy je střízlivý, tak… má můj obdiv,“ zasmála se. „Viktorie, mimochodem.“

„Tom, ale to asi víš, když víš, že jsme s Billem bráchové,“ podal jsem jí ruku pobaveně a přikývl. „A ne, takhle tančí výhradně, když je totálně namol a já se s ním odmítám objevovat na parketu, i když mě pořád tahá.“

„Odmítáš tančení jen s ním nebo s každým?“ zamrkala a odložila svoji skleničku. „Protože pokud jenom Billa, tak bych tě vážně moc ráda vytáhla na parket já. Jsem si jistý, že budeš skvělý tanečník.“

Překvapeně jsem zamrkal a nejistě se zavrtěl. Byla to krásná holka, pravděpodobně zhruba v mém věku, po které bych ještě před rokem bez váhání sáhnul, protože byla přesně můj typ. Ačkoliv neměla minisukni a výstřih až ke kolenům, byla správně vyzývavá a sexy, nemluvě o jejích obrovských očích. Byla prostě krásná, o tom nebylo pochyb.

„Normálně to odmítám od všech, ale myslím, že bych dneska mohl udělat výjimku,“ usmál jsem se nakonec a dopil svoje pití, chytajíc jí za ruku a táhnouc na parket, trochu stranou od Billa. „Ale předem upozorňuju, že nejsem tak skvělý tanečník, za jakého mě považuješ. Zdání poměrně dost klame, tuplem u mě.“

„Neboj, ani já nejsem žádná extra tanečnice, takže stačí, když se mě chytneš za boky, já tě takhle obejmu kolem krku a budeme se nějak pohupovat, nebo se aspoň snažit, do rytmu,“ pobaveně mě objala kolem krku a pevně mě objala.

Okamžitě jsem zapátral v paměti na doby dávno minulé, kdy jsem ještě chodil do klubů za holkami, abych si vzpomněl na základy chování. Lehce jsem jí promnul boky a nejistě na ní kouknul.

„Kdybych dělal něco blbě, řekni mi, je to už dlouho, co jsem tancoval naposledy.“

„Zatím děláš všechno víc než perfektně,“ spokojeně se usmála a trochu se na mě přitiskla. „Nemám si na co stěžovat. Říkal jsi, že jsi dlouho netancoval. Proč?“

Nervózně jsem se ošil, ale usmál se. „Protože jsem se včera oženil.“

„Oh, opravdu? A kde máš svojí stoprocentně krásnou manželku?“ hned se rozhlédla, jestli jí někde neuvidí.

„Můj partner je na hotelu se svým nejlepším přítelem,“ pousmál jsem se a kouknul se na ni. „Nejsem gay, jsem… Heterosexuál s výjimkou pro jediného muže,“ zasmál jsem se tomu, jak blbě to znělo. „Špatně se to vysvětluje.“

„Můžeš začít, času máme rozhodně dost,“ promnula mi lehce krk s úsměvem a dala se do tance, nepřestávajíc se na mě dívat. A já se hnal do pořádného průšvihu.

autor: PeTiška & Saline A.