autor: Muckátko :o*
Nesmělé ťukání na světle hnědé dveře Toma vyrušilo z hloubání a poslouchání hudby. Odložil sluchátka, posadil se na postel a vyzval matku, aby vešla. Kdo jiný by to taky mohl být, když v domě bydleli jen oni dva?
„Ahoj zlato,“ usmála se Melissa a posadila se vedle Toma. Z jejího výrazu ve tváři Tom mohl okamžitě vyčíst, co se mu chystá sdělit, ale mlčel.
„Ahoj,“ oplatil jí pozdrav.
„Co děláš?“ zeptala se Melissa.
„Mami,…“ oslovil ji Tom, jako by byla malé dítě. Bylo nad slunce jasné, že se nepřišla zeptat, co její syn po dlouhém dni dělá.
„Dobře… no… vím, že jsou ty peníze ze včerejška tvoje, ale potřebovala bych zaplatit nějaké účty za elektřinu, a když použiju peníze, které mi zbyly z výplaty, už nám toho na jídlo moc nezbude,“ povzdychla si.
„Mami, kdybych ti ty peníze nechtěl dát, nestrčil bych ti je včera do dlaně. Vezmi si je všechny a zaplať, co je třeba, a už se mě na něco takového nikdy neptej. Vím, jak to chodí a vždycky ti ty peníze dám, tak už se příště neptej.“
„Já vím, Tome, ale přijde mi to tak nefér. Jsem rodič. To já bych tě měla živit a starat se o tebe a ne naopak,“ sklonila hlavu.
„To jo, ale když se na to podíváš z druhé stránky, tak jsem dospělý, něco málo vydělávám, proto je jasný, že bych ti měl přispívat na domácnost a tak…“
„Přispívat, ale ne každý měsíc odevzdávat všechny peníze, které vyděláš,“ odfrkla si Melissa.
„Mami, nepřemýšlej nad tím. Stejně bych je utratil za nějaké hlouposti. Takhle alespoň půjdou na důležité věci,“ pohladil matku po paži.
„Mohl bys ze svých peněz pozvat nějakou slečnu na pěkné rande,“ zamumlala Melissa.
„Pozvu ji, až tu nějaká bude. Do té doby těmi penězi zaplať elektřinu, a místo za rande můžeme ty peníze utratit za pořádný kus masa,“ seběhly se Tomovi sliny. Melissa se zasmála.
„Nevím, co bych bez tebe dělala,“ líbla Toma do vlasů, i když věděla, že to nemá rád. Vstala a přešla ke dveřím.
„Už víš, jakou taktiku zvolíš na toho kluka?“ zeptala se ještě.
„Nevím. Prozatím jsem si vypůjčil knížky k výuce kytary v knihovně, protože jsem si jistý, že ty obrázkové, co mám do školky, by ho asi urazily,“ ušklíbl se.
„Možná urazily, ale rozhodně by se to podle nich snáze naučil.“
„Spíš mám strach o svoji kytaru. Budu mu ji muset pravděpodobně půjčit, aby si ji osahal a zkusil prvních pár not, a jestli se jí něco stane, tak ho přizabiju. Vím, jak dlouho tátovi trvalo, než na ni našetřil a pak než ji sehnal,“ podíval se do rohu pokoje, kde ve stojanu stál naleštěný hudební nástroj. Nikdo by nepoznal, že už má tolik let. Tom se o ni staral opravdu svědomitě a až na pár přetržených strun se jí nikdy nic vážnějšího nestalo.
„Jsem si jistá, že kdyby ji zničil, nebyl by pro něj problém koupit ti jich dalších deset jako odškodnění.“
„To možná, ale téhle kytaře se nesmí nic stát, protože tahle byla první a navíc od táty. Ta je jedna jediná a nenahradí ji ani deset, ani sto nových,“ zamumlal Tom. Melissa se usmála.
„Půjdu udělat večeři. Máš chuť na něco speciálního?“ zeptala se.
„Uhm špagety?“ usmál se Tom jako andílek.
„Tomeeee!“ zamručela Melissa varovně.
„No co? Vždyť víš, že když se mě zeptáš, tak vždycky odpovím stejně,“ pokrčil rameny.
„Fajn. Příště už tu chybu neudělám,“ zasmála se Melissa a nechala Toma o samotě.
*
Bill se otráveně podíval na dveře, když na ně někdo zaťukal. Záhy zjistil, že to nebyl nikdo ze služebnictva, protože ti čekali na vyzvání. Do pokoje vtrhla Simone a zavřela za sebou dveře.
Bill odhodil všechny věci, které měl na posteli vedle sebe a kterými se do teď zabavoval, a posadil se do tureckého sedu.
„Tak o co jde tentokrát?“ zeptal se nevrle.
„Nebuď drzý, Bille!“ osočila jej Simone a bez dovolení si přisedla na postel. Byla však tak velká, že si málem musela vzít dalekohled, aby na Billa dohlédla. „Chci mluvit o tom zítřku,“ nakousla.
„Mami, vážně nechápu, kde se bere ta tvoje vytrvalost. Je to takhle pokaždé. Víš moc dobře, že jsem proti a budu proti a nic to nezmění.“
„A ty moc dobře víš, že se možná pohádáme, budu ti vyhrožovat a všechno zakazovat, ale stejně dosáhnu svého a ty se s tím učitelem zítra seznámíš, i kdybych tě tam měla přivázat k židli a držet násilím.“
„A to bys neudělala, protože by sis akorát utrhla ostudu a pošpinila bys dobré jméno rodiny,“ použil Bill matčina slova proti ní samé.
„Bille!“ okřikla jej.
„No co? Je to pravda, a i když se s ním zítra seznámím, tak do týdne, maximálně do dvou bude výuka u konce jako se vším, do čeho jsi mě zatím přinutila. Je to jen zbytečná práce,“ naštval se.
„Nebylo by to zbytečné, kdybys dostal alespoň trochu rozumu a zajímal se o kulturu. Když si představím, na kolik hudebních nástrojů hrají děti našich přátel, pokouší se o mě mdloby,“ otřela si čelo.
„Tak s tím ti já nepomůžu. Maximálně tě můžu poslat k doktorovi,“ založil si Bill ruce na hrudi.
„Kde my jsme přišli k takovému synovi?“ zeptala se Simone vesměs řečnicky.
„A vůbec! Proč se nejdeš bavit? Sedíš tu zavřený už od rána. Máš tu k dispozici bazén, saunu, golfové hřiště, tenisový kurt, ping-pongový stůl, hřebčín…“
„Mami, prosím tě dost. Než to všechno vyjmenuješ, tak tady zestárnu nejmíň o 5 let,“ ušklíbl se Bill.
„Proč si teda nevybereš nějakou zábavu místo toho sezení tady, když víš, že máš tolik možností?“
„Protože mě to samotného nebaví.“
„Nikdy jsem ti nezakazovala si sem někoho přivést,“ bránila se Simone.
„Vážně? Můžu si sem pozvat kohokoli?“ zeptal se podezíravě.
„No pokud…“
„Aha! A už jsme u toho! Víš co, mami? Nech mě prosím o samotě, dobře? Díky,“ lehl si na postel zády k matce a čekal, až to žena pochopí a odejde.
Simone si povzdychla a opravdu se zvedla k odchodu. Stiskla v ruce kliku ode dveří a podívala se na záda svého syna. Nemohla pochopit, kde v jeho výchově udělala chybu.
„Maria začala dělat večeři. Někdo ze služebnictva ti pak přijde říct, až bude čas,“ otočila se ještě mezi futry a čekala alespoň nějaký náznak odpovědi. Když však Bill nevydal ani obvyklé zabručení, dovřela dveře a odešla.
Bill vydechl a otočil se. Podíval se na zavřené dveře, sklopil víčka a otočil se zpět obličejem k proskleným dveřím, které vedly na balkon. Už byla skoro tma. Bill se dvakrát překulil přes postel a na druhém konci vstal. Otevřel dveře a vyšel ven. Tvář mu okamžitě ovanul čerstvý vzduch. Opřel obě předloktí o kovové zábradlí a sledoval služebnictvo, jak na večer provádí všechny každodenní činnosti. Zahradník sklízel do pytlů ostříhaný živý plot, Matheas vedl do stájí dva statné hřebce, zatímco ten třetí je poslušně následoval i bez vedení, Robert sklápěl střechu nad bazénem, aby se do něj přes noc nedostala nečistota, a Helga právě dostříhala květiny, které dnes přijdou na stůl k večerní tabuli.
Bill si promnul oči a zamyslel se. Nevěřil, že tohle všechno byla realita.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 10
Tom je neuveriťelne dobrý syn a zaťial to vyzerá aj ako veľmi dobrý človek.
Billova, mama, mi je veľmi nesympatická, dá sa povedať, že ju nemám rada. Príde mi, že je to ten typ človeka, ktorý si myslí, že je niečo viac iba preto, že je bohatá, a pritom o živote nič nevie, a nevie čo je naozaj dôležité. Mala by byť rada, že je Bill zdravý a kašlať nato, že nehrá na xy hudobných nástrojov ako ich známi.
Vyzerá to tak, že Bill, je normálny, a že nie je hore nos, dúfam, že keď sa stretne s Tomom, dobre to dopadne a v Tomovy najde aj kamaráta.
Krásny diel.
Tak jsem se těšila, že se už v dnešním díle setkají a ono zase nic 🙂 Tak snad příště už 😀
Moc se mi ta povídka zatím líbí 🙂 Je tam vtip, má to švih a šťávu, úžasný je Tomovo uvažování a příběh ve mně probouzí velkou zvědavost a nedočkavost na pokračování 🙂 Stejně jako u Change of Lifestyle i teď nadšením zatleskám pokaždé, když se na blogu objeví nadpis Teach me 🙂
Moc se těším na další díl <3
Tom je opravdu obry syn a vidi jaka je bohuzel realita, ze ne kazdy clovek ma tolik moc penez jako "billova" rodina ..
No snad mu Bill zitra aspon rekne ja kse vubec jmenuje, nebo tak neco 😀 snad ho nenakopne do zadku .. :/
Páni Tom je úplně zlatý :))…život v ne nejlepších podmínkách ho naučil neuvěřitelné skromnosti :)…a začínám mít tušení že Bill přeci jen nebude takový jak se zdá :)…no ještě uvidíme
Mať syna ako Tom by si prial mať každý. A ten Bill vyzerá, že mu to bohatstvo až tak veľmi nevyhovuje.. no už sa teším, kedy sa konečne stretnú.
Tak je to přesně jak jsem předpokládala! 🙂 I Tvoje další povídka je naprostý skvost ♥ Jsme teprve u čtvrtého dílu a mě se opět na rtech vytváří úsměv, když tu tuhle povídku vidím a opět se neuvěřitelně těším na díly nadcházející. Opět se nemůžu dočkat jejich setkání, opět jsem zvědavá, jak se bude povídka dál odvíjet a hlavně jak si kluci sednou. Prostě se nemůžu dočkat! Zase jsem do děje totálně začtená a všechno vidím živě před očima. Opět Ti musím za Tvoji povídku poděkovat, protože stejně jako Change of lifestyle, tak i tahle povídka mi vždycky zpříjemní večer či den 🙂
A Tom je tady opět ten, do kterého jsem se pomalu zamilovala 😀 Je to vážně báječný člověk a ještě báječnější syn. Myslím, že takového syna by si přál každý člověk. Totálně jsem se zamilovala do jeho skromnosti, nadhledu nad životem a hlavně se mi moc líbilo to, že nechce, aby se cokoli stalo jeho milované kytaře, kterou dostal od tatínka. Tom je jednoduše člověk s velkým srdcem a já jej mám za to moc ráda 🙂 Takových lidí je už totiž málo 🙂 Tom si získal moje sympatie hnedka od začátku a každým dílem se ty sympatie jenom zvětšují a zvětšují 🙂
A na Billa jsem stále zvědavá 🙂 Zatím to podle všeho vypadá, že by nemusel být stejný jako jeho matka a možná bych řekla, že mu ten všechen luxus a přepych už pěkně leze na nervy. Nevím, zatím je těžko něco hodnotit, ale po dnešním dílu jsem si říkala, že by Bill nemusel být žádný rozmazlenec, tak uvidíme 🙂 Maličko mi jej je ale líto, podle všeho to vypadá, že jeho matka by chtěla, aby se Bill kamarádil jen s lidmi z jejich společenské vrstvy a pokud jsem si dala správně jedna a jedna dohromady, tak to vypadá, že Bill v těchhle kruzích nejspíš moc přátel nemá a možná by se raději kamarádil s někým obyčejným, což by zase nebylo po chuti jeho matce. No, nebudu tady rozvíjet moje sáhodlouhé teorie o Billovi a raději si počkám, až jej poznám 🙂 A jsem na něj vážně moc zvědavá 🙂
No a k Simone nevím, jestli se mám vůbec vyjadřovat 😀 Nesympatická mi byla už od začátku, ale díl od dílu je to horší. A to se děsím ještě toho, co přijde. Raději na to ani nemyslet, protože už teď si dokážu živě představit jak bude zuřit, pokud někdy dojde k tomu, že se Bill do Toma zamiluje a budou chtít být spolu.
A zase jsem se dneska těšila na to, že se kluci setkají, a zase nic 😀 Takže na příští díl se těším, ale raději už nebudu očekávat, že se kluci setkají. Stejně ale musím pořád dokolečka přemýšlet nad jejich prvním setkáním. V hlavě mám fakt dost scénářů jak to bude probíhat a jsem zvědavá, jak si to vymyslela Ty :))
Moc se těším na další díl a opět moc děkuji, že pro nás píšeš ♥♥♥
Takže Bill vlastne ani nie je rozmaznaný chlapček, ktorý má všetko po čom zatúži, on je vlastne osamelý chlapec. Trochu mi ho bolo ľúto, keď povedal, že ho tie aktivity samého nebavia, ale keď prišlo na to, že si niekoho pozve, už ho matka zahriakla, a začala s podmienkami. To by som aj ja radšej sedela na posteli a snívala o živote. Som zvedavá aký bude Bill k Tomovi, či sa bude správať povýšenecky alebo len odmietavo, čo by som aj pochopila, keď to bude stretnutie proti jeho vôli. A ešte ma strááášne zaujíma ako ho Tom zaujme a ako dlho mu to bude trvať. Táto poviedka sa mi veľmi zapáčila, netrpezlivo čakám na pokračovanie.
Porad se snazim prijit na to, jaky Bill bude. Zatim mi neripada jako rozmazleny spratek, ale doufam, ze se v tom casem utvrdim. A Tom, to je hodny clovek, to tu ani nemusim psat. Tesim se na dalsi dil.