autor: elvisfan
V pokoji svého kluka se zpola oblečený Bill rozhodl, že teď je stejně dobrá příležitost jako kdykoliv jindy.
„Michaele, co se s tebou děje?“ vyhrkl dřív, než si to stihl promyslet. „Co se děje s námi?“
Michael na něj mrkl, když si zapaloval cigaretu a vyfoukl šedý oblak dýmu.
„Co tím myslíš?“
„Myslím tím… že se sotva vidíme. A když jsme konečně spolu, máme jen sex.“ Bill ukázal na své oblečení na podlaze, aby tím potvrdil své tvrzení. „Poslední dobou ses mi vyhýbal a já bych chtěl vědět proč. Chtěl bych vědět… sakra, chci vědět, jestli ještě vůbec chceš být se mnou.“
Michael naklonil hlavu směrem ke zdi a pohlédl z okna.
A Bill najednou přesně věděl, co se stane.
„Nechceš, že ne?“ zeptal se.
„Myslím, že bychom se měli před mým odchodem na Brown stýkat i s jinými lidmi,“ promluvil k oknu.
„Nemůžeš se mi dívat do očí, ani když se se mnou rozcházíš?“
„Zlato, to nedělám…“ Michael na něj konečně pohlédl a povzdechl si, típajíc cigaretu v popelníku vedle postele. „Budu na druhé straně země, Bille. Nemůžu po tobě chtít, abys jen seděl a celé čtyři roky na mě čekal.“
„Možná bych byl ochoten to udělat, Michaele.“ Bill si vzal košili a posadil se k nohám postele. „Ale ty to nechceš ani zkusit, nemám pravdu? Ty prostě chceš, aby byl konec.“ Michael neodpověděl, dokonce se na něj ani nepodíval, pouze seděl vedle něj a zíral na podlahu.
„Jak dlouho už to takhle cítíš?“
„Už nějakou chvíli.“
„Ještě před Silvestrem?“
„Ano.“
„Ale to bylo před dvěma měsíci, Michaele!“ Vykřikl. „Za celé dva měsíce jsi neměl koule na to mi říct, že už mě nechceš vidět? Místo toho ses raději choval jako idiot, dokud jsem to už nemohl snášet!?“
„Zlato, já věděl, že to bude…“
„Přestaň mi, kurva, říkat zlato!“
Bill si naštvaně otřel slzy z očí, zatímco vstával a utíkal si sbalit své věci. Michaelova následující slova jej zamrazila.
„Prostě jsem neměl odvahu ti to říct, Bille. Věděl jsem, jak moc tě to bude bolet.“
Billovi batoh zůstal bezvládně viset v ruce, jak se pomalu otočil k posteli, slova druhého chlapce mu přišla až děsivě povědomá.
„Nenašel jsi odvahu, protože by mě to bolelo?“ zeptal se, jeho hlas byl zvláštně tichý.
„Ne, nenašel,“ odpověděl Michael a konečně vstal, aby se pustil do oblékání. „Můžeš mě nazývat zbabělcem, jak jenom budeš chtít…“
„Ne, jsi prostě bastard.“
„Bille, podívej. Pořád se můžeme stýkat až do mého odchodu, dokonce se po mém návratu ještě můžeme k sobě vrátit, pokud bys chtěl.“
„Aha,“ Bill se smutně zasmál, probodávajíc Michaela pohledem. „Takže nejsem pro tebe dost dobrý na to, abys mi byl věrný, zatímco budeš pryč, ale pořád můžu být tvá malá domácí kurvička, je to tak?“
„Bille…“
„Zapomeň na to, Michaele. Chceš se stýkat s jinými lidmi, můžeš začít. Skončili jsme.“
Bill nečekal na odpověď. Seběhl po schodech až ke dveřím a utíkal ke svému autu.
***
„Chceš, abych mu nakopal zadek?“
Bill si nemohl pomoct, usmál se na přátele naproti, reagovali přesně tak, jak předpokládal.
„Děkuju, Geo, ale není třeba,“ řekl chlapci po své levici. „Vážím si tvé nabídky, ale budeš si muset najít jiný způsob, jak popracovat na svalech.“
„Nerozmyslíš si to?“ zeptal se Geo s nadějí. „Protože jsem si zcela jistý, že bych ho v pohodě strčil do skříňky.“
„Měří sto osmdesát centimetrů, Geo!“
„Tak se ohne.“
„Nech toho, Geo,“ napomenula jej Natálie. „Chceš se pouze předvést před prvačkama.“
„Pak ti musím dát vědět, že jsem měl minulou noc na zadním sedadle auta jednu z druhaček,“ chvástal se Georg.
Nebyl si jistý, proč na něj Bill s Natálií zírali tak ohromeně.
„To ne…!“ vykřikl Bill s vytřeštěnýma očima.
„Ale ano.“
„Úchyl od narození,“ zamumlala Natálie.
„Geo, víš, že tě mám rád, ale až otec jedné z těch tvých hraček zjistí, co provádíš, jednoho dne skončíš ve vězení,“ přidal se Bill.
„Prakticky mě o to prosila!“ Bránil se Georg. „A měla skutečně obří…“
„Stop!“ Bill si zděšeně zakryl uši. „Nechci nic slyšet o tobě a o kozách nějaké ubohé holky!“
„Bille, říkám ti, tomu neuvěříš, dokud to neuvidíš.“
Bill otevřel ústa k odpovědi, nakonec se zkřivila v úsměv, a ten se následně proměnil v bouřlivý smích. Opřel se o druhého chlapce a chytal se za břicho.
„A konečně tady máme smích,“ vykřikl Georg a triumfálně zvedl ruku. „Vím, jak udělat druhému radost, nemyslíte?“
„Ano, Georgu,“ Natálie se zdála mírně znepokojená, jakmile se Billův smích proměnil v kokrhání. „Jsi velice užitečný.“
„Děkuju, Geo,“ Bill se posadil a protřel si oči. „Přesně to jsem potřeboval.“
„Kdykoliv, chlape. Ale dej mi vědět, pokud by sis to s tím nakopáním do zadku nakonec rozmyslel.“
***
3. 3. 2011
Tome,
samozřejmě, že jsem na tebe nezapomněl. Nepracuješ od 9 do 5 jako ostatní, takže je to úplně v pořádku.
Kdybych byl s tebou, objal bych tě! To s Gustavem mě moc mrzí! Už jenom z tvých dopisů jsem poznal, jak blízcí jste si byli. Vím, že nechceš mluvit o tom, co se stalo, takže se nebudu ptát. Jsem si jist, že má představa je dostatečně špatná. Jen doufám, že je ti od chvíle, co jsme spolu mluvili, alespoň o trochu lépe.
Vzal jsem si tvou radu k srdci, Tome. Zeptal jsem se Michaela na to, co se děje, proč se poslední dobou chová tak divně a proč se téměř nevídáme. Řekl mi, že se chtěl stýkat i s jinými lidmi, než odjede ze školy, a že po mně nemohl chtít, abych na něj celé čtyři roky čekal. Osobně si myslím, že já bych měl být tím, kdo rozhodne, zda počkám nebo ne, ale on to prostě rozhodl místo mě. Řekl mi téměř to samé, co tvůj ex přítel tobě, Tome! Neměl odvahu ukončit to dřív (čekal na tu chvíli víc jak 2MĚSÍCE!), protože věděl, jak moc mi tím ublíží. Takže jsem mu řekl, že může jít a stýkat se s jinými lidmi, jak chce. Je konec. Po roce to všechno skončilo asi pětiminutovou konverzací. Brečel jsem, křičel, dokonce jsem ho chtěl i praštit, ale pak jsem skočil ke Georgovi a společně s Natálií mě rozesmáli, až jsem brečel smíchy.
Myslím, že právě od toho jsou přátelé.
Už jsem snad v pořádku. Dali jsme si pizzu s hromadou všeho možného a Georg nám vyprávěl o druhačce, se kterou spal, a jejíž poprsí bylo tak bujné, že by i mě donutilo kopat za jiný tým. Druhačka, Tome! Přísahám, že ho budu navštěvovat ve vězení ještě předtím, než budeme moct pít alkohol.
Děkuji, že ses mi svěřil ohledně svého otce. Máš pravdu, bylo by to jistě stokrát horší, kdyby odešel, když jsem byl ještě dítě. Nyní alespoň neviním sebe místo něj za to, že se zachoval jako sobecký idiot. Od chvíle, co se odstěhoval, jsem o něm slyšel jenom jednou, asi minutu. Když ještě žil s námi, nikdy si nenašel čas na to, aby se mě zeptal, jak se mám, tak netuším, proč to dělá teď.
Takže… už čtyři roky žádný přítel? Chudáčku Tome. Osamělý chudáčku Tome.
Nesměju se! A můžeš mít všechnu zmrzlinu s kousky mentolové čokolády!
Dobře, až příliš dlouho jsem odkládal úkol z chemie. Vážně se nemůžu dočkat maturity! Něco málo přes tři měsíce a jsem volný. I když jenom na dva měsíce. A pak to všechno začne znovu, co? Skvělé, chytá mě deprese. Ha Ha!
Opatruj se, Tome!
***
15. 3. 2011
Bille,
kdybych byl s tebou, taky bych tě objal. Anebo bychom si někam vyrazili a opil bych tě. Zní to, jako by sis procházel svou vlastní, speciální značkou svinstva. To s tebou a Michaelem mě moc mrzí. Doufám, že nevadí, když to říkám, i přestože to tak je lepší. Je lepší, že to víš teď, než kdybys později zjistil, že se s někým stýká za tvými zády. Chce to jen čas. Chvíli to bude bolet, pak se to zlepší a později to bude pouze součástí minulosti.
Teď jsem přišel na to, že tě v podstatě ani nemůžu vzít ven a opít tě. Bylo by to nezákonné. Myslím, že bych ti mohl alespoň koupit nějakou láhev.
Pizza s hromadou všeho možného může být užitečná. Je hezké, že byli tví přátelé u tebe. Jen mi prosím připomeň, abych Georga nikdy neseznamoval s mou sestrou. To by nedopadlo dobře. Myslím pro Georga.
Osamělý chudáček Tom, to jsem dopadl! Randění je trochu těžší, když se zrovna nacházíš míle od domova a každý chlap, se kterým přijdeš do kontaktu, je normální a ještě ke všemu ozbrojený. Děkuju, nechci.
Bylo to těžké? Jenom se ptám, nevadí?
Včera jsem byl na sebe docela hrdý, Bille. Zdálo se, že přijdeme o jedno z vozidel, ale já ho spravil. Docela sám. Udělal jsem tím na tebe dojem? Ve skutečnosti ani netuším, co jsem udělal. Vím jen to, že jsem z čiré frustrace praštil kladivem do generátoru, ale doufal jsem, že to přehnaně drahé vojenské náčiní je mnohem složitější. Možná jsem tím pouze uvolnil něco, co bylo zadrhnuté. Ale to je jedno. Opravil jsem to!
Kterou část roku máš nejraději? Ptám se proto, že jsme se o tom s klukama bavili a shodli se, že jsme již unavení z toho nekonečného tepla. Nemůžu se dočkat sněhu, mého oblíbeného svetru a mámina dušeného hovězího. Dušené hovězí bych vlastně mohl jíst kdykoliv v roce, ale myslím, že tohle jídlo se hodí pro zimní počasí. A pak je tady i tátovo chilli, ze kterého ti budou skutečně slzet oči.
Taky jsem schytal silly string na narozky, Bille. Během spánku. Myslím, že pomsta je pořádná mrcha!
Dobře, budu muset jít, čekají na mě povinnosti mariňáka, takže se s tebou loučím. Omlouvám se, tenhle dopis byl jedním z kratších. Opatruj se.
překlad: B-kay
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 24
Ale Bille .. Tom ma pravdu .. aspon ses to dozvedel, pred tim nez by te s nekym podvadel a ty bys to zjistil, ze te podvadi .. tohle neni dobre ..
Opravdu se tesim na to, az se vy dva setkate .. 🙂
Tom ma pravdu, že je dobré, že sa Bill s Michaelom rozišli teraz ako neskôr. Dúfam, že sa ti dvaja stretnú osobne.
Ďakujem za preklad.
Tak na tuhle povídku se těším vždycky celý týden 🙂 Jako vždycky byl tenhle díl úžasný 🙂 To jak se Bill s Michaelem rozešli, je na jednu stranu smutné, ale na druhou stranu si jsou zase s Tomem blíž 🙂 To jak Georg rozesmíval Billa, taky jsem se musela smát :D.. Jinak, móc šikovnej Tom, spravil vozidlo :D! Moc se těším na další díl, a za tenhle moc děkuji ^ᴥ^
Páni…jsem celkem ráda že to Bill s Michaelem ukončil…jinak by se opravdu scházel s někým za jeho zády a to by Billovi ublížilo ještě víc ://
Michael je teda pořádnej idiot, že to takhle s Billem skončil, na druhou stranu jsem ale ráda, že je Bill volný, takže až se s Tomem seznámí osobně, nebude problém, aby mohli být spolu. 🙂 Těším se na další dil, díky za překlad. 🙂
Síce je mi ľúto, AKO sa Bill s Michaelom rozišiel, ale som rada, ŽE sa rozišli 😀 Aspoň je Bill voľný. 🙂
Geo je proste kráľ (bláznov) 😀 a šikovný Tomi opravár bol super 😀 tak by nejaké veci mohol prísť opraviť aj mne 🙂
Teším sa na ďalšiu časť.
Billa mi je strašne ľúto, nie preto, že sa rozišiel s tým hajzlíkom (čo ten za to môže keď ho to čo cítil už prešlo?) ale preto, že sa k Billovi správal odporne. Som zvedavá či sa počas príbehu Bill a Tom aj stretnú alebo to budú len dopisy. Strašne rada by som si už prečítala celú poviedku. Je krásna. Strašne moc ďakujem za preklad.
Tusila jsem, ze ten jejich vztah dlouho nevydrzi, Michael mi vubec neni a ani nebyl sympatickej. Tesim se na pokracovani 🙂
Ty bláho!!! Já z téhle povídky zkrátka nemůžu!!! DOKONALOST! Doufám, že se ti dva potkají i ve skutečnosti a budou spolu 🙂 Michael je idiot a Gustího je mi neskutečně líto…:(
Tak u tohoto dílu jsem měla pocity maličko jako ne houpačce. Na jednu stranu jsem byla nauvěřitelně šťastná, že je Bill konečně volný a žádný Michael teď nebude stát na cestě k Tomovi 😀 ale na tu druhou mi bylo za Billa strašně smutno. Když i říkal, že by klidně i na Michaela čtyři roky počkal, tak jsem jenom vytřeštila oči. Bill jej musel vážně moc milovat a o to víc je mi líto, že to takhle dopadlo a jak hnusně se k němu Michael zachoval. Ale pevně věřím v to, že až Bill potká Toma na živo (snad jej potká!), tak nějaký Michael upadne v zapomění a Bill si uvědomí, že Tom je milionkrát lepší a že se mu oplatilo si na něj počkat 🙂
Už strašně moc chci, aby se kluci sešli 🙂 Vážně se toho okamžiku nemůžu dočkat 🙂
Mockrát děkuji za skvělý překlad! 🙂
Takže Michael je von z hry 😀 už bolo načase aby sa to medzi ním a Billom konečne ujasnilo 🙂 inak Georg a Natalie sú fakt super 🙂 je pekné ako sú vždy s Billom a vedia ho rozosmiať a povzbudiť :)… Kedy už konečne príde Tom domov? 😀 ja sa toho fakt neviem dočkať! :D… Som zvedavá na pokračovanie, veľmi ďakujem za preklad 🙂