autor: Muckátko :o*
Ahojte všichni! Moc Vám děkuji za povzbuzující komentáře a doufám, že Vás dalšími díly nezklamu. Hodně zábavy 🙂
Vaše Muckátko :o*
Všechny rafičky na městských hodinách se zastavily na čtvrté hodině odpoledne, když z velkého obchodního domu vycházela unavená žena. Popotáhla si kabelku, aby jí nespadla z ramene, a lehce zasténala, když se jí uši igelitové tašky plné těžkého nákupu zařezaly do dlaní. Usykla a přendala si nákup do druhé odpočaté ruky, aby té druhé na chvíli ulevila. Polekala se, když jí cestu přes jednosměrnou ulici, kudy projelo jen minimum aut, zatarasilo velké černé vozidlo. Okýnko se stáhlo a z auta vykoukl muž v tmavých brýlích a velice drahém obleku.
„Michaeli!“ vypískla žena překvapeně a sledovala tvář svého bratra. Michael si ležérně sundal sluneční brýle a podíval se na strhanou ženu.
„Melisso,“ pronesl tvrdým hlasem a sjel svoji sestru od hlavy až k pasu. Níž z auta nedohlédl a nač se namáhat, když jej pranic nezajímalo, co se s jeho sestrou děje?
„Co tu děláš?“ zeptala se Melissa a opřela si tašku s nákupem o lýtko.
„Co je to za otázku? Ptát se člověka na veřejném místě, co tam dělá,“ zamračil se.
„Vždyť víš, jak jsem to myslela,“ odsekla mu žena.
„Na tom nezáleží. Tady!“ sáhl do zásuvky ve středovém panelu svého drahého auta a podal Melisse lísteček s adresou.
„Co je to?“ zeptala se Melissa ještě dřív, než se na lísteček podívala.
„Přijel jsem splnit svůj slib. Našel jsem tvému synovi práci. Adresa a všechny potřebné informace jsou tam napsány. Jak dlouho si tu práci udrží, už záleží na něm.“
„O co půjde?“
„Moje vážená přítelkyně má syna a hledá pro něj učitele kytary. Bude k němu docházet dle domluvy a jsem si jistý, že dostane i náležitě vysokou odměnu. Tímto skutkem považuji svoje slovo za splněné a nejsem vám nic dlužen,“ stáhl ruku zpět do auta a stiskl volant.
„Děkuji,“ poděkovala žena a schovala lístek do kapsy od saka.
Michael pouze přikývl, nasadil si sluneční brýle, vytáhl okénko nahoru a opustil ulici. Žena si povzdychla. Nikdy nebude moct pochopit, proč na ni její vlastní bratr tak moc zanevřel jen kvůli tomu, že si nechtěla vzít muže, kterého jí vybrali rodiče, a spojit tak majetky dvou velmi bohatých rodin.
*
Dveře klaply a Melissa upustila tašku s nákupem. Podívala se na svoji dlaň a promnula ji, aby se jí prokrvila.
„Tome? Jsem doma!“ zavolala do domu a zula si boty. Vydechla a přenesla těžkou tašku do kuchyně.
„Ahoj, mami,“ objevil se za ní její syn téměř okamžitě a sledoval, co jeho máma vytahuje z tašky.
„Vypadáš, jako bys na něčem pracoval. Co jsi dělal?“ zeptala se zvědavě.
„Nechtěl jsem, abys po příchodu hned zase křičela, tak jsem si uklízel pokoj,“ pokrčil ramenem.
„To je chvályhodné. A jinak?“
„Jinak? To uklízení zabralo celý den!“ vyhrkl ukřivděně, že neměl prakticky čas lenošit.
„Kdybys nepovídal! Zanes tohle do koupelny, prosím,“ strčila mu do náruče několik čistících přípravků, pěnu do koupele a toaletní papír. Tom se jako robot otočil a odkráčel do koupelny, kde nejdřív všechno hodil na pračku, a teprve pak začal všem věcem hledat jejich obvyklé místo.
„Co chceš k jídlu?“ zeptala se Melissa, když se Tom vrátil a stál jí za zády.
„Nevím. Co je v nabídce?“
„Špenát, jahodové knedlíky, vaječné omelety,“ vyjmenovávala.
„Co takhle špagety?“
„Tome, ty byly včera. Nemůžeme jíst pořád jen špagety,“ pokárala jej Melissa.
„Víš, že já je můžu každý den. Navíc je to levné,“ zašklebil se. Melissa si povzdychla. Byla pravda, že už dlouho se nestalo, aby měli alespoň třikrát do týdne maso.
„Posaď se na chvíli,“ kývla směrem k jídelnímu stolu a počkala, dokud se Tom neposadí.
„Stalo se něco?“ dosedl Tom na židli a znepokojeně si mámu prohlížel.
„Potkala jsem dnes strýce Michaela a…“
„Ne, mami, nezačínej zase. Víš, že se akorát vždycky pohádáme. Nechci o něm slyšet ani slovo. On se může penězma udávit a ty musíš dávat zatraceně velký pozor, co a za kolik koupíš. A ty jeho kecy, že ke štěstí si musí každý pomoct sám? Na to mu pěkně kašlu! Kdyby měl v sobě alespoň špetku lidskosti, pomohl by nám,“ rozčílil se Tom. Tyhle konverzace většinou končily řevem.
„Tome, víš moc dobře, že bych se jej v životě o nic neprosila!“ zdvihla Melissa hlas.
„To po tobě nikdo nechce. Stačilo by, kdyby on otevřel oči! Měl jsem se na něj vykašlat a žádný život mu nezachraňovat,“ odfrkl si Tom.
„Zastavil mě dnes na ulici právě kvůli tomuhle,“ začala Melissa.
„Neříkej, že se v něm hnulo svědomí,“ zašklebil se Tom.
„Sehnal ti práci.“
„Práci?“
„Ano.“
„Jakou?“
„Tahle žena je jeho kamarádka,“ podala svému synovi lísteček se jménem a adresou. „Má syna a hledá pro něj někoho, kdo by jej naučil hrát na kytaru. Tímhle gestem ti chce oplatit to, že jsi mu zachránil život,“ vysvětlila Melissa. Tom si přečetl vše na lístku a odfrkl si.
„No jasně! Simone Trümperová je stejnej studenej psí čumák, jako je strejda, a já bych měl učit jejího syna na kytaru? Beztak je to ten největší rozmazlenec pod sluncem, který nemá nikdy ničeho dost. S takovýma nechci nic mít,“ hodil Tom lístek před sebe na stůl.
„Zaplatila by ti dost peněz, Tome.“
„Možná, ale zdraví si za peníze nekoupím a s tímhletím spratkem bych přišel o nervy během prvních dvou minut. Za to mi to vážně nestojí,“ založil si ruce na hrudi.
„Rozmysli si to ještě, Tome. Nechci tě do ničeho nutit, ale s trochou trpělivosti by sis mohl vydělat celkem pěkné peníze a mohl by sis koupit věci, na které já ti nemůžu ani přispět, natož abych ti je koupila,“ posmutněla Melissa.
„Já vím, mami, ale ty věci nejsou tak důležité, abych se bez nich neobešel. Výuka ve školce možná nenese moc, ale baví mě to, a ty děcka jsou vděčný. Nějakým bohatým frackem bych si akorát vždycky zkazil den.“
„Vezmi si ten lístek k sobě do pokoje a promysli to. Může to být, jak říkáš, ale taky nemusí. Nikdo neříká, že musíš v té výuce pokračovat. Když zjistíš, že to s tím klukem z jakéhokoli důvodu nepůjde, prostě toho necháš. Za zkoušku nic nedáš,“ pověděla mu.
„Hmmm,“ zabručel Tom a podíval se na lísteček ještě jednou. Jeho máma měla jako vždy pravdu.
„S čím si dáš ty špagety?“
„Víš co, mami? Nějak mě hlad přešel. Později si vezmu třeba jen nějaké pečivo,“ zvedl se od stolu a stiskl lísteček v dlani.
„Ale Tome…“
„Nedělej si starosti, mami,“ líbl Tom Melissu na tvář a houpavou chůzí odešel do svého pokoje.
Posadil se na postel a zastrčil lísteček pod stojan lampičky na nočním stolku. Hmátl o pár centimetrů vedle a do prstů uchopil fotku v pozlaceném rámečku, na které byly tři osoby. Uprostřed šestiletý Tom, vlevo jeho máma a vpravo Tomův táta. Tom si povzdechl a palcem pohladil tátův obličej.
„Kdybys tu byl, určitě bys to tak nenechal,“ zašeptal Tom do ticha a smutně se pousmál. Vzpomněl si na okamžiky, kdy jeho otec vylítl a od plic strýci Michaelovi řekl, co si o něm myslí. V těch chvílích strýc Michael vytáhl své oblíbené motto, že každý je svého štěstí strůjcem, a to měl Tomův táta co dělat, aby mu pěstí nepoupravil obličej. Muž vždy bojuje za svoji rodinu a Tomův otec nebyl výjimkou. Tom nepřestával proklínat spravedlnost, když vzala život někomu tak dobrosrdečnému, a někoho, jako byl Tomův strýc, nechávala žít a ještě mu dopřávala den ode dne víc a víc.
Když se Tom dozvěděl o otcově nehodě a jeho smrti, věděl, že nic nebude jako dřív. Dokončil střední školu a musel začít vydělávat. Vždycky na školu nadával a těšil se, až ukončí své středoškolské vzdělání. Z myšlenky na studium na univerzitě se mu dělalo mdlo, ale teď by za tu příležitost dal i to málo, které měl. Možná by se vztekal, že se upsal k dalšímu trápení s učením, ale byl by rád, že tu možnost alespoň dostal.
Tom odložil fotku zpět na noční stolek a natočil ji tak, aby na ni z postele viděl. Nevěřil, že to takhle bude donekonečna. Věřil, že jednou to štěstí, které je tak dlouho velkým obloukem obchází, zakopne a hodí obrovského placáka přímo k Tomovým a Melissiným nohám.
Trpělivost přináší růže.
autor: Muckátko :o)
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
Tak táto kapitolka v podstate nič neodhalila.. len to, prečo sa Michael tak správa k svojej rodine.
Teraz len dúfam, že Bill nebude vážne nejaký rozmaznaný a ak by aj áno, tak nech to Tom s ním vydrží 🙂
Som, zvedavá aký bude Bill, ale dúfam, že bude Ok. Tešim sa ďalej.
No jo, prachy hejbou světem. 😀 Doufám, že už v další kapitole se Bill a Tom potkají. A jsem strašně zvědavá, jestli je Bill stejnej jako Simone nebo Michael nebo jestli je jiný.
úúúžaasnééé =)))))))))))))))))))))))))
Páni Toma je mi líto ://…to s jeho otcem a to jak se k nim strýc chová…doufám že se to jak říkáš v dobré obrátí :))
Tak tohle byl docela smutný díl:-/ Toma i jeho mámy je mi strašně líto. Ale líbí se mi, že Tom stále doufá v lepší zítřky:-) neboj se, Tome, štěstí o tebe zakopne už brzy:-)
Moc děkuju za díl a nemůžu se dočkat dalšího!
Tak to tu bohuzel chodi, ale v tomhle svete .. kdo ma penize je neco a kdo nema je nic .. Doufam, ze si Tom nevyrve vlasy z Billa . ale ten by zase nemusel byt namysleny ze jo .. no uvidime .. treba nas v pristim dile prekvapi 🙂
Zajimava povidka. Tom se mi libi, jsem zvedava, jaky bude Bill. Treba nebude tak namysleny, jak si Tom mysli, i kdyz opak je pravdepodobnejsi. Tesim se na pokracovani 🙂
Som zvedavá čo donúti Toma zavolať Simone. A dúfam, že tak urobí čím skôr. A ešte som strašne zvedavá aký bude Bill, či bude naozaj taký rozmaznanec. Už sa na to učenie teším. Veľmi pekne ďakujem za kapitolu a aj za to, že píšeš. Vyzerá to veľmi dobre:)
Wow, tak tenhle díl mě totálně dostal! Díky němu se už následujícího dílu zase nemůžu dočkat a třepu se na to, jak tohle bude pokračovat 😀
Ale musím říct, že tenhle díl byl svým způsobem strašně smutný. To, že je život nespravedlivý, vím už dávno, ale i tak je mi z toho smutno a chce se mi z toho brečet. Pokaždé mě to vždycky rozesmutní, ale já pevně doufám v to, že se štěstí na Toma usměje brzy 🙂 Musí 🙂 Zastávám pravidlo, že boží mlýny melou pomalu, ale jistě, takže pevně věřím v to, že se Tomovi všechno vrátí 🙂
Tomova postava se mi zatím líbí, ale uvidíme při dalších dílech, třeba se nám Tom vybarví ještě nějak špatně 😀 I když si to nemyslím 🙂 A na Billa jsem děsně zvědavá! Vůbec nevím, co od něj očekávat a nechci si představovat jaký by mohl být, protože by mi to pak mohlo být líto, že je jiný, než jsem chtěla 😀
I když je pravda, že si myslím, že bude mít Tom spousty a spousty práce s Billem a jeho hrou na kytaru 😀 Ale třeba se Billovi Tom zalíbí hnedka na první pohled a bude se kvůli němu snažit. Tak uvidíme 🙂
Už se strašně moc těším na další díl a za tenhle děkuji, byl krásný i když byl smutný :))
Jako Chols proste a jednodusse bozi :33