Dance – a way of my life 23.

DRUHÝ DEN

Tom se těžko vyhrabával z postele, ale nakonec se přemluvil a šel se do koupelny umýt. Dnes se musí pořádně připravit, protože ho čeká ten pohovor, dá-li se tomu tak říkat. Myslel si, že bude chtít vidět, jak tancuje, a přesně věděl, co mu když tak předvede.

Vlastně ani nevěděl, v kolik má přijít, protože ten vedoucí mu nestanovil čas. Takže se staví odpoledne. Aspoň si to všechno promyslí a připraví si, co asi řekne.

Během Tomova přemýšlení se vzbudil Bill. První, co udělal, bylo, že se podíval na Tomovu postel. Nebyl tam. Slyšel tekoucí vodu, a z toho usoudil, že je asi v koupelně. Tak nějak si oddechl. Lekl se totiž, že zase někam zmizel.

Vstal a šel za Tomem do koupelny umýt se. Tom si právě ještě čistil zuby, ale uvolnil Billovi místo u umyvadla. Neřekli si nic. Tom vyplivl pastu a odešel do kuchyně. Nevěděl, co by si s Billem měli říkat. Ale on to vyřešil a promluvil jako první.

Když přišel do kuchyně za Tomem, hned vypálil otázku: „A to kolem sebe budeme takhle kroužit?“

„Já nevím.“ Odpověděl mu Tom. Co mu jako měl říct?

„Jak nevíš? To ti jako jsem odporný nebo co?“ Vyštěkl na něj Bill podrážděně. Byl z toho na prášky. Nechápal, co se to s Tomem děje. Choval se k němu opravdu chladně a necitlivě. Až to Billa děsilo.

„To jsem neřekl.“ Opáčil Tom klidným hlasem. Bill v tomhle tónu cítil lhostejnost, s jakou to říkal. To ho mrzelo.

„Ale myslíš si to.“ Udeřil Bill.

„To… co jsme udělali… nepřijde ti to divné?“

„Je to neobvyklé. Ale láska si nevybírá.“ Pousmál se na Toma v domnění, že teď by se mohli udobřit.

Ale Tom kolem něho prošel beze slova. Zavřel se v pokoji a začal trénovat přesně tu sestavu, kterou tančil, když byl pryč s Markem.

Mark mu chyběl. Nechtěl na něj myslet, ale většina myšlenek se stáčela k němu. Och, jak úžasné.

ODPOLEDNE

Tom s Billem za celé dopoledne už nemluvil. Nevěděl co. V jeho přítomnosti se cítil trapně. Nemohl si pomoct. Cítil, že je to mezi nimi špatné, ale nějak neměl potřebu to urovnat. A to mu vrtalo hlavou. Vlastně mu to všechno bylo jedno.

Dorazil do onoho klubu, kde zamířil přímo k vedoucímu. Vstoupil do jeho kanceláře.

Páni!

Byla opravdu velmi prostorná, takže kdyby musel tančit, tak by se aspoň o nic nepřerazil. Stěny byly laděny do světle šedé, černý stůl stál u docela velkého okna s bílým rámem a šéfik seděl za stolem. V místnosti byla spousta černých doplňků jako sedačka pro hosty, skříně na různé dokumenty, nebo takový malinký odkládací stůl.

„Dobrý den.“ Pozdravil, když vstoupil.

„Dobrý den.“ Vstal trochu buclatější pán a podali si ruce. On se pak vrátil za stůl a ukázal Tomovi, ať si sedne na sedačku pro hosty. Tom do ní skoro zapadl… tak byla měkká.

„Takže tančit umíte, jak předpokládám?“

„Ano.“

„Jste schopný mi něco předvést?“

„Ano.“ Tom vstal, nadechl se a v hlavě si pomyslným tlačítkem pustil hudbu. Vlnil své tělo v rytmu songu, který mu pulzoval v hlavě, a užíval si to. Měl přitom zavřené oči, takže neviděl, jak se pan vedoucí usmívá. On totiž poznal, když někdo tancem žije a má na to. Tomuhle se říká radar.

„Myslím, že stačí.“ Přerušil Toma, zrovna když dělal otočku.

Tom přerušil tanec a posadil se zpět. Vyčkával, co mu řekne, a cítil, že se potí. To se mu moc často nestávalo.

„Bylo to skvělé. Je vidět, že tanec milujete. To místo máte. Lidi jako vy potřebujeme.“ Usmíval se, když tohle Tomovi sděloval.

Ten s podivem otevřel ústa. „Opravdu?“

Dostalo se mu kývnutí.

„To je skvělé!“ Zavýskl Tom. Měl opravdu hroznou radost. Bude učit tanec a ještě za to dostane prachy! Tak to je opravdu úžasné!

Rozloučil se a pelášil domů. Vlastně ani nevěděl, komu to má říct. S Billem se mu moc mluvit nechtělo. Proč?

DOMA

Průvan třískl dveřma. Tom očekával, že za sekundu přiletí Bill s tím, co se děje. Ale nikdo nedorazil. Nakoukl do všech místností a on nikde.

Serval ze sebe hadry, nechal je pohozené na zemi a vydal se do koupelny. Napustil si vanu, udělal si hodně moc pěny a ponořil se do ní. Ach, to je relax. Může vypnout, žádný stres… nemusí přemýšlet nad ničím.

V koupelně je klid. Pokud vás někdo nevyruší. Slyšel totiž klapnout dveře. To se vrátil Bill. Pouze si na chvilku někam odskočil. Všiml si toho oblečení na zemi a došlo mu, co Tom dělá.

Snad se v koupelně nezamkl, napadlo Billa a vyrazil směrem ke dveřím.

autor: Cincina