autor: Cherie
Bill
Ráno mě vzbudilo světlo pronikající skrz zelenou látku stanu. Protáhl jsem se a pomalu otevřel oči. Tom ležel vedle na levém boku a zvědavě si mě prohlížel.
„Musím říct, že ta kocovina není zas tak hrozná, jak jsem si vždycky myslel.“ Pomalu jsem se posadil a přišlo to. V hlavě mi začalo třeštit, jako by mi někdo v mozku stavěl dálnici. Když můj žaludek udělal asi třetí kotrmelec, nevydržel jsem to a rychlostí dostihového koně jsem vyběhl ze stanu. Tom se smíchem vyrazil za mnou a doběhl právě včas, aby mi podržel vlasy stranou. Doprovázen dávivými zvuky a slzami, které mi vytryskly z očí, jsem začal vyprazdňovat obsah svého žaludku.
„Víš, jak se to říká, Bille. Nikdy neříkej hop, dokud nepřeskočíš.“ Odhrnul mi z obličeje vlasy, které mi tam napadaly. S dalším zakuckáním jsem ze sebe vyklopil další dávku přímo z mého žaludku.
„Už ti někdy někdo řekl, že když zvracíš, tak jsi hrozně okouzlující?“ Tom se hlasitě zasmál, čímž si vysloužil ránu do žeber. Narovnal jsem se, zamotala se mi však hlava, takže jsem spadl na zem. Můj zadek navíc skončil přímo v mých zvratkách. Tom se smíchy skoro skácel na zem, já jsem tam jen tak ležel a bezmocně kolem sebe házel rukama a nohama jako brouk s posmrtným tikem. Když se mi konečně podařilo vydrápat na čtyři, Tom se zachoval aspoň trošku jako gentleman. Chytil mě za ruce (jedinou část mého těla, která nepřišla do styku s obsahem mého žaludku), vytáhl mě na nohy a opřel o nějaký strom.
„Měním na tebe názor. Nejsi mazánek z města, jsi pěkné prase!“
„Zavři hubu!“ Naštvaně jsem ho od sebe odstrčil a pokusil se o chůzi, která však opět skončila útokem na zem. Tom mi sice pomohl na nohy (opět), ale neobešlo se to bez uštěpačných poznámek, samozřejmě na můj účet. Odrazil jsem se od svého opěrného bodu v podobě Toma a nejkratší cestou se pokusil co nejrovnější chůzí dojít k našemu stanu. U vchodu jsem opět zakopl, takže jsem se vřítil do stanu po hlavě a dopadl přímo na Tomovy věci. Měl bych se mu tady v těch poblitých hadrech pořádně vyválet, za to jak se chová, blbeček jeden. Chvíli jsem si to s blaženým úsměvem představoval. Zatřepal jsem hlavou, abych ty mírně nechutné myšlenky zahnal a stáhnul ze sebe tričko a kalhoty, ke kterým jsem přičichl. Jestli mi Beino triko přišlo jako toxický odpad, tak tohle je přímo radioaktivní.
S nakrčeným nosem jsem smradlavé kusy látky vyhodil velkým obloukem ze stanu a z hromady tvořené zmuchlaným oblečením jsem vytáhl šedé tepláky, které jsem na sebe rychle natáhl. Začal jsem se přehrabovat ve svých věcech, abych našel nějaké aspoň trochu ucházející triko.
„Špinavé, děravé, pozvracené od Gustava, propálené.“ Nepoužitelná trika jsem rychle odhazoval za sebe. „Jak je možný, že jsem si za týden zlikvidoval skoro celý svůj šatník, sakra?“ Popadl jsem tašku, ve které zůstalo ještě několik nevybalených věcí, a tiše se modlil, abych tam nějaké tričko našel. „No jo, možná kdybych to nebyl já, blbeček Bill, tak bych byl na svoje věci opatrnější.“ Naštvaně jsem odhodil tašku do rohu stanu, když jsem zjistil, že ani v téhle možnosti nebudu úspěšný.
Co mám teď jako dělat? Od holek si triko fakt půjčovat nebudu, v Georgově a Gustavově bych plaval. Možná, že Andy. Rychle jsem se rozhlédl, abych našel něco, co bych na sebe mohl natáhnout, abych tu neběhal jen tak do půl těla. Ještě by mě zas Georg očumoval. To by se mu tak líbilo. No jo, já vím, jsem boží, ale pro něj nedostupný zboží. Sakra, někdy lituji toho, že jsem nešel na nějakou filozofickou fakultu, byl by ze mě kurevsky dobrý básník.
„Hledáš něco?“ Otočil jsem se. Vedle mě se objevil Tom. Asi jsem se na chvíli zamyslel a neslyšel ho přicházet.
„Ne, děkuju za starost.“ Naštvaně jsem na něj prsknul odpověď a otočil se k němu zády.
„No tak, Bille. Co jsem zase udělal?“ Chytil mě za rameno a otočil čelem k němu.
„Co jsi udělal? Nejdřív se tady po mně plazíš jak liána, a pak najednou děláš, jako bych byl snad největší debil na světě! Co bude zítra? To po mně zas polezeš jako hlemýžď po mokrý silnici?“ Tom vzdychnul a promnul si obličej.
„Dobře Bille, máš pravdu, promiň. Občas se chovám jako kretén.“
„Pořád se chováš jako kretén.“
„Pořád teda ne! Jen někdy!“
„Skoro pořád.“ Udělal jsem na něj kyselý obličej.
„Dobře, tak skoro pořád. Jen mi řekni, že už se nezlobíš.“ Lehl si na bok tak, aby na mě dobře viděl a udělal na mě psí oči.
„Prosím tě, vždyť já se nezlobím.“ Mávnul jsem rukou ve vzduchu na znamení toho, aby na to zapomněl.
„Fajn, když jsme si to tak krásně vyříkali, tak mi teď můžeš říct, proč jsi nám rozvrtal polovinu stanu.“
„Hledal jsem něco na sebe. Za těch pár dní tady jsem si odrovnal všechny trika, co jsem tu měl.“ Tom se zvednul do sedu a zabořil ruku do batohu, který byl zahrabaný pod věcmi tak hluboko, že jsem si ho ani nevšimnul.
„Tady máš. Sice už jsem ho měl na sobě, ale nesmrdí od kouře ani tak.“ Pokrčil rameny. „Jo, a taky není pozvracený,“ dodal se smíchem.
„Já, no, děkuju.“ Natáhl jsem ruku, abych si triko vzal. Nevím, jestli záměrně nebo nechtěně, každopádně se v ten moment o sebe naše prsty otřely. Tom se na mě jemně usmál. Místo toho, aby mi triko podal, mi ho však zvednul nad hlavu.
„Zvedni ruce,“ poručil mi.
„Cože?“
„No tak šup. Zvedni ruce.“ Pohodil rukama směrem nahoru, aby svoje slova zdůraznil. Zmateně jsem zvednul ruce. Tom se natáhnul a začal mi kus látky přetahovat přes hlavu. Začal jsem se smát.
„Tome, co to děláš?“
„Přece tě oblékám.“ Prohlásil hraně uraženým hlasem.
„No, to vidím, ale proč?“
„Řekl jsi přece, že sis všechny svoje zničil. Tohle je moje nejoblíbenější a já nechci, aby dopadlo stejně.“ Posledním tahem mi stáhnul tričko dolů přes břicho, kde ho urovnal. Okamžitě jsem z látky ucítil směsici dvou vůni. Úžasně vonící kolínská, která je určitě taky hříšně drahá, a druhou, naprostou dokonalou vůni. Tu Tomovu.
„No vidíš, vypadáš v něm dokonce snad i líp než já.“
Zasmál jsem se.
„Ale, ale. Žárlíš na mě?“
„Žárlit? Tsee…. já jsem Sex Gott, já nemám důvod žárlit, protože na mě nikdo nemá.“ Zasmál jsem se jeho hrdému tónu.
„Tome?“
„No, je mi furt dost špatně.“ Tom zpod polštáře vytáhl prášek, který mi podal. Rychle jsem ho do sebe hodil a zapil ho.
„Tady po tom ti bude líp. Chceš zůstat tady a ležet?“ Rázně jsem zavrtěl hlavou.
„Ležet můžu i venku. Pojď, ty Sex Gotte.“ Na vratkých nohách jsem pomalu cupital vedle Toma, který mě stále přidržoval. No, spíše nesl. Já jsem jenom tak tahal nohy za sebou. Tom mi pomalu pomohl posadit se na trávu. Po čtyřech jsem přilezl do stínu, kde jsem si přilehl ke Gustavovi, který na tom nebyl o moc lépe než já.
„Bille?“
„Hm?“ Stočil jsem nepřítomný pohled k Bee.
„Proč máš na sobě Tomovo triko?“ Podezřívavě povytáhla obočí. Blondýna se při slově Tom rychlým trhnutím otočila ke mně a zpražila mě opravdu hnusným pohledem. Kdyby měla laserové oči, bylo by ze mě grilované kuře.
„No, víš, jak jsem ti včera večer říkal, že mám na sobě poslední triko, co tu mám?“
„No, vím, tak co je s ním?“ Rozpačitě jsem se kousl do rtu.
„Ráno si ho dost slušně pozvracel, tak jsem mu půjčil svoje.“ Tom se smíchem pokrčil rameny. Bea chvíli seděla a střídala pohled z Toma na mě. Bylo vidět, že neví, co na to říct. Po tiché chvilce se však rozesmála spolu s Tomem. A nejen ona, začali se smát všichni.
„Hahaha, velmi vtipné, bavit se na můj účet.“ Mrzutě jsem se otočil čelem ke Gustavovi, který se jediný nesmál. Kdyby se o to totiž jen trošku pokusil, stalo by se mu asi to samé.
autor: Cherie
betaread: J. :o)
tenhle díl mě fakt pobavil 😀 těším se na další díl.moc pěkné
Dobrá kapitolka. Začiatok asi pre Billa nebol moc príjemný, ale tak ako výsledok získal Tomiho tričko 🙂 teším sa na ďalšiu časť, ako sa to bude vyvíjať.
Pekna kapitola. Billa ani moc nelituju, dobre mu tak. Nemel se tak zridit 😀 Tesim se na pokracovani 🙂
Som rada, že sú Tom s Billom už v pohode 🙂 to ako Tom Billa obliekol bolo také zlaté :)… Inak Bill je fakt vtipná kopa 😀 milujem tie jeho vtipné myšlienky plus tie veci čo sa mu stávajú 😀 chudák, vyklopí sa do svojich vlastných zvratkov 😀 ách jaj :D… Tento príbeh ma naozaj baví, len tak ďalej 😉
Tenhle příběh je vážně super! 🙂
Takový pohodový, vtipný, prostě děsně fajn 🙂 Moc ráda si tohle čtu, protože se při tom bavím! 😀 Billovy myšlenky jsou prostě TOP! 😀 Zase mě rozesmál! 😀 A dnes nejen myšlenkama, ale i tím, co všechno vyváděl 😀 Takové věci, jako spadnutí do vlastních zvratků, se můžou stát fakt jenom jemu 😀 😀 Já být Tomem, tak se asi uchechtám k smrti, ho tak vidět 😀 😀
A to, jak Tom oblíkal Billovi tričko bylo vážně krásné 🙂
Moc se těším na další díl 🙂
Oooo 😀 dobře Bill 😀 kocovina není pěkná věc :D..no tedy Tom jako sex Gott mě vážně dostal :D..už se těším jak to bude pokračovat :))
Škoda, že sa Bill tak strieskal. Bolo to dosť odporné. Ešteže má zrejme Tom silný žalúdok.