One For The Road

autor: elvisfan

Ahoj, všichni 🙂 Přicházím s překladem už třetí jednodílky od elvisfan. Tentokrát zavítáme do jednoho bistra, kde se pravidelně setkávají číšník Bill a jeho oblíbený host Tom. Jako hasič se Vám minule líbil, jsem zvědavá, co budete říkat na Toma kamioňáka 🙂 Přeju příjemné počtení. Allka

Bill se zády opřel o chladnou cihlovou zeď, přivřel oči a vydechl. Podíval se na hodinky a vložil si do úst cigaretu. Když zjistil, že mu do konce směny zbývají ještě čtyři hodiny, obrátil znuděně oči v sloup.

Alespoň, že byl čtvrtek.

Zadní dveře se otevřely a zpoza nich se vynořila hlava Billovy kamarádky a kolegyně Natalie.

„Hádej, kdo přijel,“ mrkla.

Bill naposledy potáhl z cigarety a pak odhodil nedopalek. Vešel zpět do kuchyně. Okamžitě si začal rukama čechrat dlouhé černé vrkoče a doufal, že nevypadá příliš ukoptěně po šesti hodinách strávených v zamaštěném bistru stojícím na odpočívadle kamionů.

„Vypadáš senzačně,“ ujistila ho Natalie jako vždycky. „A tvůj outfit taky.“

„Není to moc… okaté?“ strachoval se Bill.

Dlaněmi si uhladil to nejtěsnější tričko, které našel ve skříni. Bylo tmavě červené a odhalovalo kousek kůže nad lemem upnutých černých džín.

„Bille, bezostyšně spolu flirtujete každý čtvrtek už dva měsíce,“ připomněla Natálie. „Jsem si jistá, že už poznal, že se o něj zajímáš.“

Bill nakouknul do jídelny a spatřil objekt svého zájmu. Právě se posadil k pultu. Bill viděl, jak mužovy oči bloudí po místnosti, když se natahoval po jídelním lístku. Věděl, že hledá jeho. Černé dredy mu jako vždycky splývaly přes široká ramena, a ležérní tričko, zakrývající očividně svalnaté tělo, bylo tentokrát černé.

„Sakra, proč musí být na kluky?“ ulevila si Natalie a vrhla do lokálu smutný pohled.

„Naštěstí pro mě,“ ušklíbl se škodolibě Bill.

Zhluboka se nadechl, prošel lítačkami a přivítal svého oblíbeného hosta.

„Ahoj, Tome,“ usmál se.

„Bille, rád tě vidím,“ opáčil Tom a pohlédl na muže před sebou.

Bill uchopil konvici s kávou a nalil ji do šálku.

„Je to, doufám, smrťák. Dneska ho potřebuju.“

„Nevím snad vždycky přesně, co potřebuješ, Tome?“

„To rozhodně.“

Bill položil dva plastové kelímky se smetanou vedle Tomova hrnku. Tom je vždycky chtěl.

„Jako obvykle?“ zeptal se. „Nebo se mě chystáš překvapit jako minulý týden?“

„Myslím, že dneska zůstanu u klasiky,“ rozhodl se Tom.

„Extra porci hranolků?“

„Samozřejmě.“

Bill křikl Tomovu objednávku do kuchyně a odběhl s kávou k zákazníkovi na druhém konci pultu. Uvědomoval si Tomův pohled a lehce se při chůzi zhoupl v bocích.

Tomův patrový sendvič a hranolky byly připraveny docela rychle a Bill byl šťastný, že se momentálně nemusel zabývat mnoha dalšími hosty. Vždycky dával přednost trávení času v blízkosti toho nejhezčího.

„Příští zastávka Baltimore?“ zapředl opět hovor a uvolněně se opřel o pult.

„Vážně se musíš ptát, Bille?“ usmál se Tom a usrkl ze svého hrnku. Když si Bill strkal ruku do kapsy, zaznamenal černý inkoust na jeho břiše. „Znáš už mou trasu stejně dobře jako já.“

„Nebýt tebe, Tome, tisíce pivařů by umřely žízní.“

„Jo, to je moje živobytí.“

Vešla skupinka statných mužů a Bill pohledem požádal Natalii, aby je obsloužila. Natalie zakoulela očima, ale vzala objednávkový bloček a přistoupila k právě obsazenému stolu.

„Čtyři chlápci pravděpodobně s velkým apetitem,“ poznamenal Tom. „Myslím, že se právě vzdáváš slušnýho dýška, Bille.“

„Snažíš se mě zbavit, Tome?“ zamrkal Bill.

„Popravdě se mi líbí, když je všechna tvoje pozornost zaměřená na mě.“

„No, tak to máš štěstí.“ Najednou se Bill cítil docela odvážně a troufale, nemaje tušení, odkud se to v něm bere. Opřel se o lokty. Podepřel si bradu a zatřepotal dlouhými černými řasami. „Líbí se mi všechnu svou pozornost zaměřovat na tebe.“

Tom si olízl rty, pohled nespustil z krásného číšníka. Zvedl jeden z hranolků.

„Máš hlad?“ zeptal se hlubokým hlasem.

„Hladovím.“

Bill mírně pootevřel ústa. Vystrčil jazyk a vzal si pochoutku, která mu byla nabízena. Tom polknul, když se Bill dotkl jazykem hranolky.

„Hmmm,“ zavrněl. „Mňamka.“

„Bille!“

Bill trhl hlavou ke kuchyni, kde v okénku uviděl svého ne zrovna milého šéfa.

„Ano, Davide?“ uculil se sladce.

„Jsem si jistý, že za tohle tě neplatím! Co takhle doplnit držáky na ubrousky?“

Bill se narovnal a zamračil se.

„Ten bastard mě sotva platí za to, co opravdu je v mém popisu práce,“ zavrčel. Vrhl na Toma jeden ze svých vražedných úsměvů. „Nebudeš se beze mě cítit osamělý?“

„Nějak se zařídím,“ ujistil ho Tom a přehnaně zavzdychal.

Bill popadl ze skladu několik balíčků s ubrousky a chvíli se zabýval přiděleným úkolem. Tu a tam se ohlédl po Tomovi a jejich oči se pokaždé setkaly. No, je to pořád jeho zákazník, usoudil. Přece ho nemůže nechat, aby se cítil zanedbaný. Bill doplnil tři držáky a poté se vrátil ke konvici, kterou odnesl ke svému momentálně jedinému hostu. Dolil mu šálek a zaznamenal, že Tomovy hranolky jsou pryč a sendvič má také skoro dojedený.

„Jaké to bylo?“ zeptal se.

„Výborné jako vždycky.“

„Nekecej, Tome,“ vysmál se mu Bill. „Je to jídlo z bistra.“

„No, obsluha je dokonalá,“ mrknul Tom.

„Snažím se potěšit.“

Se zdviženým obočím Tom položil ruce na pult a naklonil se blíž.

„Teď?“

Bill předvedl kousek s jazykem propíchnutým ocelovou kuličkou.

„Vždycky.“ Ukázal na Tomův skoro prázdný talíř a pak na kuchyni. „Vrátím se zpátky s účtem.“

Zmizel vzadu a zamířil přímo ke skřínce u zadních dveří, kde měli s Natalií uložené věci. Popadl svou tašku a poslepu v ní zašátral. Kolem prošla zvědavá Natalie.

„Bille, co tu provádíš?“ zeptala se váhavě. Oči jí málem vypadly z důlků, když spatřila, co měl Bill v ruce. „No to snad není možný!“

„Jsem blázen, co?“ zapochyboval Bill a ztišil hlas, aby se vyvaroval případné Davidově návštěvě.

„Neřekla bych,“ pokrčila Natalie rameny. „Myslím, že tvoje šance jsou velké.“

„Jdu na to, Nat.“

„Hodně štěstí.“

Načmáral Tomovu objednávku na čistý účet a nervozitou hlasitě polknul, načež vešel zpět do jídelny.

„Tady to je, Tome,“ usmál se zářivě. Položil lístek lícem dolů na pult a ujistil se, že není vidět to, co pod něj schoval. Podíval se Tomovi do očí a olíznul si rty. „Vezmu si to, až budeš připravený.“

Nečekal na odpověď, otočil se na podpatku a zaběhl na toalety. Srdce mu tlouklo jako splašené. Ohlédl se přes rameno a sledoval, jak Tom ukryl v dlani malý čtvercový balíček, který Bill použil jako pozvánku.

Bill se opřel o umyvadlo, zhluboka se nadechl a podivil se, kde se v něm najednou vzala taková odvaha. Rozhodl se, že počká deset minut, než poraženě opustí tuhle místnost a poprosí Natalii, aby už nadosmrti obsluhovala Toma ona.

Nemusel čekat ani dvě minuty. Trhl sebou, když uslyšel, jak se otevřely dveře. Tom vklouznul dovnitř.

„Hádám, žes dostal mou zprávu, hm?“ konstatoval.

„Stručná a jasná,“ kývnul Tom.

Vmžiku byli ti dva u sebe a kousali se navzájem do krku a hladili se přes najednou nepohodlné kalhoty. Od střední školy nebyl Tom tak rychle vzrušený. A tak moc.

„Chceš mě ojet, Tome?“ zavrčel Bill a stiskl zuby ušní lalůček.

„Od chvíle, co jsem tě poprvé uviděl,“ vydechl Tom.

Bill mu přetáhnul tričko přes hlavu a začal mu okusovat bradavky. Zároveň jeho ruce bloudily po vypracovaném břiše.

„Tak bys to měl udělat. Rychle.“

Tom chytil Billa za boky a couval s ním, dokud nenarazil na pult s umyvadly. Odložil kondom a udělal rychlý proces s Billovými džínsy. Otočil Billa zády k sobě. Jejich oči se setkaly v zrcadle. Bill si sundal tričko a vystoupil ze shrnutých kalhot. Užíval si Tomův pochvalný pohled bloudící po jeho těle. Tom věnoval pozornost hlavně tetování táhnoucímu se po straně, stříbrné tyčince v bradavce a černé hvězdě zdobící pravý bok. Bill obtočil dlouhé prsty kolem svého penisu a začal se hladit, zatímco sledoval Tomovu reakci. Ucítil ruku na svých zádech. Přehnul se přes pult. Kousnul se do spodního rtu a zasténal, když se Tomovy drsné dlaně octly na jeho zadku.

„Věděl jsem, že se pod těma kalhotama skrývá úžasnej zadek,“ zamumlal Tom, roztáhl mu půlky od sebe a odhalil jeho vstup. Palcem přejel po té citlivé malé dírce. V zrcadle mohl spatřit Billa s otevřenou pusou, z níž uniklo slabé zakňučení. „Chceš mě tam?“

Bill se prohnul v zádech a opřel se do Tomova doteku. Zmohl se jenom na přikývnutí. Zvedl nádobku s levným krémem na ruce a podal ji svému partnerovi. Brzy měl v sobě dva dlouhé prsty. Tom zkušeným pohybem nahmatal slastný bod a staral se o něj, dokud Bill nevzdychal nahlas. Jeho dech se srážel na zrcadle. Tom přidal třetí prst a Bill zavzlykal a zrychlil pohyb svojí ruky na tvrdém penisu.

„Pojď do mě,“ poprosil.

Tom si spěšně stáhnul džíny ke kolenům. Nasadil si kondom, vymačkal si dostatečné množství krému do dlaně a rozetřel si ho po celé délce. Zamířil k Billovu vstupu. Pozoroval, jak špička jeho penisu mizí uvnitř Billova těla. Zavřel oči. Pomalu tlačil a nechal se centimetr po centimetru pohltit tím těsným horkem. Zaslechl svoje jméno a otevřel víčka. Jejich pohledy byly stejné – temné a plné chtíče. Billův hrudník se zvedal těžkým a namáhavým dechem.

„Šukej mě!“ poručil.

Tom se nenechal pobízet dvakrát a začal silně přirážet. Bill se jednou rukou zapřel o umyvadlo a tlačil proti Tomovým pohybům. Ten sténal a masíroval Billovy boky. Pohupoval se stále rychleji. Bill se nepřestával honit, přizpůsobil se Tomovu rytmu. Jeho jemné vzdechy se stávaly hlasitějšími, naléhavějšími, zoufalejšími. Cítil, že se blíží orgasmus. Povzbuzený zvuky, které Bill vydával, Tom zakroužil boky a špičkou penisu zasáhl prostatu. Bill vykřikl a vyvrcholil přímo na dlaždice pod sebou. Se zanaříkáním Tom popadl Billa za rameno, naposled mocně přirazil a udělal se. Ruce položil na pult a usmál se do zrcadla na svého partnera. Oba se snažili popadnout dech.

„Bože,“ mumlal Bill a odhrnul si vlasy, které mu padaly do obličeje. „To bylo… Bože.“

„Budu to brát jako kompliment,“ ušklíbl se Tom a vyhodil použitý kondom do koše.

„Taky jsem to tak myslel.“

Bill se pomalu narovnal a sledoval, jak Tom zašel do jedné z kabinek, odkud přinesl toaletní papír, jímž rychle setřel potřísněnou podlahu.

„Oh, jsi tak galantní,“ řekl Bill.

„No, způsobil jsem to. To nejmenší, co můžu udělat, je to uklidit.“

Bill se oblékl a opět se opřel o pult.

„Ne, že bych předpokládal, že takhle pozdě budeme mít najednou narváno, ale… Chceš jít první?“

Tom přikývl a natáhl si tričko. Odemkl a otevřel dveře.

„Uvidíme se příští týden?“ zeptal se Bill.

Tom vyšel ven a ohlédl se přes rameno.

„Budu tady.“

autor: elvisfan