autor: Cherie
Chtěla jsem se zeptat, zda vám nevadí, že je povídka psaná v první osobě. Všimla jsem si totiž, že drtivá většina ostatních povídek je v osobě třetí. Mně osobně se ale lépe čtou ty v první, a tak jsem se rozhodla ji tak i psát. Doufám, že vám to nevadí 😀 Jinak mockrát děkuji za komentáře a přeji nádherné počtení.:)
Jednou rukou jsem přidržel šustivou látku stanu a druhou začal pomalu rozepínat zip. Stále jsem přitom sledoval Beu, jestli se náhodou nevzbudila. Rychle jsem ještě rozhrabal hromadu dek, zpod které jsem vytáhl svůj mobil a zastrčil si ho do kapsy. Nikdy nevím, kdy mě bude chtít přepadnout nějaký úchyl či tak někdo. Přetáhl jsem si mikinu přes hlavu a co nejtišeji vylezl ven. Chvíli jsem přemýšlel, jestli mám stan zase zavřít nebo ne. Otřásl jsem se pod představou krvežíznivých komárů vyčkávajících uvnitř našeho stanu, hledajíc příležitost mě nebo Beu co nejvíc štípnout. Zahnal jsem myšlenku na ta odporná stvoření a radši rychle škubnul zipem, abych tak zamezil vniknutí dovnitř nějakým nezvaným hostům. Několikrát už jsem viděl v televizi, jak nepozorným lidem vlezl do stanu vlk, nebo dokonce medvěd. Dobrá, tady v těch končinách asi vlci ani medvědi nejsou, ale myslím, že lišky ano. Navíc, zajíci umějí být určitě též nebezpeční.
Zhluboka jsem se nadechl a otočil se. Můj mozek momentálně pracoval naplno. Zamžoural jsem, aby si mé oči přivykly na tmu. Tak trošku jsem doufal, že uvidím svalnatou postavu v šedém triku, které měl Tom dnes večer na sobě. Místo toho se však ze tmy vynořil vysoký hubený stín, na kterém jsem o chvíli později zpozoroval dlouhou blond ofinu.
„Doufám, že jsem tě nevzbudil.“ Andreas se na mě mile usmál.
„Ehm… ne, nemohl jsem spát.“ Rychle jsem zakašlal, abych zakryl zklamání.
„Já právě taky ne. Chtěl jsem vzbudit Toma, ale vzbudit ho je vždy nadlidský úkol. Navíc je s největší pravděpodobností on ten důvod mojí nespavosti, protože hlasitost jeho chrápání je nad lidské chápání.“ Trošku se zasmál a vytáhl krabičku cigaret. Zvedl ukazováček na znamení, ať jsem ticho a poslouchám. Napnul jsem uši, co nejvíc jsem mohl a zaposlouchal se do ticha v lese. Za chvíli jsem opravdu uslyšel chrápavý hluk. Nejdříve tichý, Tom však začal postupně přidávat na síle, takže za chvíli to muselo být slyšet i na konci lesa. Tiše jsem se zasmál. Andreas nechápavě zatřepal hlavou, až se mu blond ofina rozletěla do všech směrů.
„Vidíš, co všechno musím přetrpět?“ Nabídl mi cigaretu. Přijal jsem ji, vložil si ji do úst a vzal si od něj zapalovač.
„Tak proč nespíš s někým jiným?“ Potáhl jsem si a vrátil mu zapalovač.
„Chtěl jsem s Gustavem, ale Georg nechce spát s Tomem, když jsem navrhl, že budu spát s Georgem, tak byl zase proti Tom, protože Gustav prý bývá náměsíčný, je to dlouhý a nekonečný kruh,“ zasmál se a odklepl z cigarety přebytečný popel, který se začal pomalu snášet k zemi. Přikývl jsem, abych mu dal znamení, že rozumím.
„Andy?“ Ozval jsem se po chvilce ticha.
„Copak?“ Dlouze si potáhnul z cigarety, díky čemu si vysloužil můj obdivný pohled. Mně by asi explodovaly plíce.
„Ta Jennifer je vždycky taková, nebo jí vadím já?“
„No…“ zamyslel se a prohrábl si vlasy.
„Víš, Bille, ona taková nebyla. Pochází z malého městečka, takže když jsme se s ní poznali, byla milá a skromná. Pak se ale přestěhovala do Berlína a změnila se. Měla bohatého a úspěšného přítele, který ji dostal mezi městskou smetánku, takže se z ní stala namyšlená kráva.“ Pohrdavě si odfrknul. „Myslím ale, že největší důvod jejího chování je, že jí Tom nechce dát.“ Zasmál se. Nechápavě jsem se na něj podíval. „No jo, ona je do Toma strašně zamilovaná. Už skoro tři roky myslím, ale on ji nechce. To je taky ten důvod, proč je k tobě taková, Bille, žárlí na tebe.“
„Cože?“ Šokem jsem se zakuckal.
„Neber to vážně. Víš, ona žárlí na každého ohledně Toma. Dokonce i na mě, a to jsem gay.“
Srdce, které se mi při Andyho slovech, že na mě blondýna žárlí kvůli Tomovi, zatetelilo v hrudi, nyní už ale tlouklo normálním tempem. „Vůbec se jí nedivím, na někoho, jako jsi ty, by žárlil každý.“
Sklopil jsem pohled k zemi, do které jsem následně zašlapal cigaretu. Andyho modré oči se mi doslova propalovaly pod kůži. Chytil mě za triko a přitáhnul k sobě. Udělal jsem k němu dva kroky a zastavil se. Zaraženě jsem se na něj zadíval. Chytil mě za krkem a začal si přitahovat můj obličej k jeho. Začal jsem odpočítávat vteřiny do setkání našich rtů, když se náhle ozval hlasitý zvuk. Andy tiše zanadával, když se Tomovo chrápání ozvalo znovu. Odtáhnul jsem se od něj a odkašlal si.
„Jsem nějak unavený, půjdu si lehnout.“
Andy se na mě zklamaně zadíval, ale nenamítal vůbec nic.
„Dobře, tak, dobrou, Bille.“ Usmál se na mě, přičemž poodhalil dvě řady bílých zubů.
Beze slova jsem zvedl ruku, abych mu zamával a rozepnul stan. Bea stále spala. Rychle jsem odkopl boty a zavrtal se do deky. Prohrábnul jsem si blonďaté vlasy a odfrknul si. Můj, bože, Andreas po mně vážně vyjel. Od první chvíle tady jsem měl oči jen pro Toma. Když se tak zamyslím, Andreas taky není špatný.
autor: Cherie
betaread: J. :o)
Já ti dam Andyho, Bille! Koukej mít oči jenom pro Toma, nebo ti naplácam :))
Jinak abych odpověděla, na tvou otázku, Cherie, tak já naopak psaní v ich formě vítam 🙂 Přijde mi, že pak má čtenář k hlavní postavě tak nějak blíž 🙂 Takže já jsem určitě za tvůj způsob psaní ráda 🙂
Ale Tom je lepší! 😛 Bill, opováž sa urobiť nejakú kravinu 😀 vtieraj sa radšej Tomovi :D… Ách bože, ako som ja len dúfala, že Billa bude von volať Tom. Namiesto toho sa ho Andy snažil pobozkať 😀 to kde sme? :D… Som strašne zvedavá ako sa Bill s Tomom zblížia 🙂 neviem sa toho dočkať… A inak ohľadom tvojej otázky 🙂 mám rada obe formy písania, takže mi to nevadí 🙂 plus tvoja poviedka je naozaj dobrá a to je dôležité 😉 len tak ďalej!
Já jsem tak doufala, že ten, kdo Billa volá, bude Tom! Ach jo 😀 No nevadí, tak aspoň že to nebyl nějaký úchyl a Billovi neublížil 🙂
Strašně moc se těším na moment, kdy se Tom s Billem sblíží 🙂 Doufám, že myšlenka na Andyho Billa brzy přejde 😀 Protože tohle prostě nee 😀 Bill patří k Tomovi a hotovo. Žádný blonďatý Andy se do toho nebude míchat! 😀 A Tomovo chrápání mě fakt pobavilo 😀
A Bill je prozíravý! 😀 Udělal dobře, že zapnul stan, aby mu tam nevlezl nebezpečný zajíc 😀 To mě prostě pobavilo 😀 Ale jako ne že já bych se toho zajíce nelekla, bych z něho měla šok, kdybych ho našla ve stanu 😀
Jinak mě se právě ich forma moc líbí 🙂 moc povídek takhle nenajdu, a o to jsem raději, když se tady taková objeví 🙂 K hlavní postavě mám tak vždycky blíž 🙂
Těším se na další díl 🙂
No tááák. Andy je super ale nie pre Billa. Tak som dúfala, že Bill ponúkne svoje miesto v stane a on sa "obetuje" a pôjde spať k Tomovi 😀
Prvá osoba mi nevadí keď sa začítam som v príbehu a nič iné nevnímam.
Já mám osobně ráda obě formy psaní :))..takže je mi úplně fuk jestli je to tak či onak..jde o příběh a ten je tady úžasný :))…ať Bill kouká zapomenut na Andyho a věnuje se raději Tomovi 😀
Škoda, že ho nevolal von Tom, ale nie, ten si musí radšej chrápať 😀 A Andy je fajn, ale nie pre teba, Bill! Ty rozmýšľaj len nad Tomom 😀
A ich forma mi nevadí, je to taká príjemná zmena pri všetkých tých er. 🙂
Ta posledni veta se mi vubec nelibi, takhle Bill nemuze uvazovat 😀 Taky jsem ocekavala Toma, tak co uz, snad priste. A povidka v prvni osobe mi nevadi. Tesim se na dalsi dil 🙂