autor: Muckátko :o*
Tom ležel v rozházené posteli, zatímco si Bill dopřával ranní sprchu. Včera po tom úžasném večeru zůstali vyčerpaně ležet v posteli, a pak usnuli příliš brzy na to, aby přemýšleli nad sprchou. Byla slyšet jen tekoucí voda a Billovo pobrukování. Tom se uchechtl, když to Billovi občas ujelo někam do falešných tónů. Brzo na to Bill vylezl z koupelny jen v boxerkách a hupsl za Tomem na postel. Tom se přetočil na bok, podepřel si hlavu a podrobně si Billa prohlížel.
„Co?“ zeptal se Bill s úsměvem.
„Nic,“ odpověděl Tom.
„Díváš se na mě,“ upozornil Toma na jeho divný pohled.
„Dívám,“ připustil Tom.
„Proč?“
„Proč co?“
„Proč se na mě díváš takhle?“
„Dívám se takhle?“
„Jo díváš.“
„Tak dívám no,“ pokrčil Tom ramenem.
„Proč?“
„Jen tak.“
„Nic není jen tak.“
„Ty vážně potřebuješ mermomocí slyšet, že jsi překrásnej, že jo?“ zašklebil se Tom.
„Jsem?“ zeptal se Bill tiše a malinko sklopil hlavu.
„Ooohh Bille, ty seš tak průhlednej!“ zasténal Tom a protočil očima. Pěkného egoistu si Tom pořídil.
„Neobviňuj mě! Nemůžu za to, že si myslíš, že jsem překrásnej!“ šťouchl Bill do Toma a zasmál se.
„Uch! Drž hubu!“ zasténal Tom zmoženě a lehl si zpět na záda.
Bill se zasmál a připlazil se k němu. Přitiskl se k jeho tělu a položil hlavu na Tomovo břicho. Tom se sklonil, podíval se Billovi do tváře, který se tvářil jako ten nejnevinnější anděl, a odfrkl si. Tenhle kluk ho měl v hrsti a Tom nevěděl, jestli je schopný to úplně přijmout. Ještě nikdy se nestalo, aby na někom nějak speciálně visel.
„Takže co budeš dneska dělat?“ zeptal se Bill a prstem nakreslil na Tomovo břicho nějaký nesmyslný obrazec. Chtěl vědět, jestli s ním Tom počítá ve svých plánech na dnešek.
„Hmm nech mě přemýšlet. Nejdřív tě vykopnu z bytu, pak si dám dlouhou sprchu a budu si konečně užívat chvíli klidu,“ pronesl Tom.
„Uvidíme, jak dlouho si vydržíš ty chvíle klidu užívat,“ naznačil Bill laškovně a prsty poklepal na Tomův nahý klín, který byl přikrytý jen tenkou přikrývkou.
„Ty malej hade!“ zasyčel Tom, vymrštil se do sedu a schoval Billovo tělo pod své.
„Vydržels to tak 30 sekund,“ zasmál se Bill a podíval se na své zápěstí, kde normálně bývaly připlé jeho hodinky. Nechal se hluboce políbit a pohladit po vlasech.
„Teď vážně,“ řekl Tom a shlížel dolů na Billa.
„Budu toho mít ve škole celkem dost a v knihovně budu teď skoro pořád,“ vybavoval si Bill všechny svoje povinnosti.
„Právě. Já se teď budu muset v práci taky zdržovat déle. Mám toho teď nějak moc,“ poškrábal se na zátylku.
„Však to nevadí,“ prohodil Bill.
„Nevadí?“ zatvářil se Tom překvapeně.
„No nikdy jsme se přímo nedomlouvali, kdy a kde se sejdeme. Nechávali jsme to náhodě,“ připomněl mu Bill.
„No… to je vlastně pravda,“ zamlel Tom pusou a snažil se nedat najevo, že by rád věděl přesně, kdy Billa zase uvidí, protože tyhle nejistoty ho pomalu přiváděly k šílenství.
„Teď mě tak napadá, nedal jsem ti nic k narozeninám,“ vzpomněl si Tom.
„Dal,“ usmál se Bill.
„Nic jsem ti nedal,“ zavrtěl Tom hlavou a nechápal, proč se Bill začal tak divně usmívat.
„Dal jsi mi,“ uchechtl se Bill poťouchle jako patnáctiletý puberťák. Bylo vidět, že Tom nemá páru, že oba mluví o dvou úplně rozdílných věcech.
„Jo? To by mě zajímalo, co to bylo, protože jestli jsi zapomněl, tak jsi to byl ty, kdo byl opilej a nic si nepamatoval. Ne já,“ píchl prstem do Billova hrudníku.
„Možná si nepamatuju úplně přesně, jak jsi mi dal, ale dal jsi mi,“ ušklíbl se Bill a zasmál se nad Tomovým výrazem. Byl to ‚Ještě to úplně nechápu, ale myslím, že mi to brzy dojde.‘ výraz. Billova ruka sjela z Tomových zad. Na jeho bedrech vklouzla pod přikrývku a ukazováček se zavrtal mezi Tomovy půlky, hledajíc přesnou polohu Tomova vstupu.
„Na narozeniny jsem byl tady,“ zavrněl Bill a malinko ukazováčkem zatlačil. Nepronikl dovnitř, jen na kroužek svalů mírně zatlačil.
„Oohh! Ty malej zmetku! Tak takhle jsi to myslel!“ trhl sebou Tom, když se prst stáhl od toho inkriminovaného místečka. Natáhl se a něžně kousl Billa do špičky nosu.
„Opravdu by mě zajímalo, co bys chtěl vymyslet, aby to bylo lepší než tamto nebo minimálně stejně tak dobré,“ zaculil se Bill a vrátil dlaň na Tomova záda, kde ho jemně škrabkal.
„Fajn, pokud jsi to bral jako dárek k narozeninám, tím líp pro mě. Alespoň nemusím nic vymýšlet,“ pronesl Tom s nezájmem a skulil se vedle Billa. Bill se zasmál a otočil se k němu čelem.
„Vlastně je něco, co by bylo úžasný, kdybys pro mě udělal,“ vypískl Bill najednou.
„A to je co?“ zajímal se Tom.
„No mohl bys zařídit, abych si vzpomněl na každý detail.“
„Mám snad na čele napsaný ‚Kouzelník‘?“ zaťukal si Tom na čelo.
„Hm ne,“ pronesl Bill vážně, když se zadíval na Tomovo čelo.
„Tak vidíš. Máš smůlu,“ pokrčil Tom ramenem.
„No ještě je tu jedna věc,“ broukl Bill tajemně.
„A to? Nemůžeš to prostě říct na rovinu? Musíš kolem toho dělat takový kudrlinky?“ rozčiloval se Tom na oko.
„Možná bych si vzpomněl, kdybys mě to nechal udělat znovu,“ řekl Bill a vyzývavě se klínem otřel o Tomův bok. Tom rozšířil oči překvapením a zděšením a malinko se odsunul, aby se dostal co nejdál od Billova klína.
„Naser si! Ani teď si nejsem jistej, jestli jsem vůbec chtěl, abys to udělal,“ vykvíkl Tom.
„Tomiii,“ zavrčel Bill nadrženě.
„Zapomeň!“ vyhrkl Tom a rychle kolem sebe omotal co nejvíce přikrývky.
„V tom případě se budu muset někde zase opít,“ pronesl ledabyle.
„V tom případě tě nechám sedět na chodníku s nohama na kolejích,“ vrátil mu Tom.
„Blbče!“ otituloval ho Bill a přisunul se blíž k Tomovi. „Mám tě radši v sobě, housenko!“ líbl Toma na rty a objal ho. Vážně vypadal jako housenka, která se kuklí, aby se z ní mohl stát krásný motýl.
„No konečně jsem z tebe dostal něco rozumného,“ odfoukl Billovy vlasy ze svých úst a objetí mu vrátil. Bill se zasmál a zavrtěl hlavou.
„Neříkej, že se ti to nelíbilo,“ poškádlil Toma, který na odpověď jen něco zabručel.
„Opravdu. Co bys chtěl k narozeninám? Vážně bych ti chtěl něco věnovat,“ použil záměrně jiné slovo, protože mu bylo jasné, že by Bill na slovo ‚dát‘ reagoval opět nějakou perverzní průpovídkou. Pěkně ho zkazil, andílka.
„No v první řadě bys mě mohl pustit do svého kokonu, protože mi začíná být chladno,“ odtáhl se Bill a sledoval, jak Tom s kroucením hlavy odmotává pokrývku a pouští Billa ke svému tělu. Jakmile se Bill natiskl na jeho hrudník, omotal přikrývku úplně stejně jako předtím, takže byli uvězněni těsně u sebe.
„Neopovažuj se přiblížit jakoukoli částí svého těla k mému pozadí,“ varoval Billa, když se dlaň z jeho zad přesunula na jeho bedra.
„Strašpytle!“
„Nejsem strašpytel. Jsem chlap!“ pronesl Tom a v zápětí si uvědomil, že tohle jeho moudro nezůstane bez odezvy.
„A já jsem co? Veverka?“ zeptal se Bill a kousl Toma do klíční kosti.
„Jau! Nejsi veverka, jen vypadáš líp s roztaženýma nohama a se mnou mezi nima,“ zasmál se Tom.
„Tos nemyslel vážně, že ne?“ zabručel Bill.
„Možná? Proč?“ zajímal se Tom.
„Být tebou, tak to odvolám, protože mám koleno v úžasné poloze na to, abych ti ho narval mezi tvoje nohy. A to je ani nemusíš mít roztažený. A vsaď se, že tu budeš bolestí pískat ještě týden,“ upozornil ho Bill a uculil se. Nikdy by to neudělal a věděl, že i Tom bere své řeči laškovně, ale usadit ho bude zřejmě občas potřeba.
„Když mě nakopneš, uškodíš i sám sobě, ale dobře. Odvolávám to,“ podřídil se Tom a pohladil Billa po nahých zádech tak, jak mu to těsná přikrývka umožňovala.
„Kolik je vůbec hodin?“ zamračil se Bill najednou. Teplo, Tomova blízkost a táhlé hlazení ho znovu uspávalo.
„Bude třičtvrtě na deset. Uch!“ vyhekl, jak s Billem dopadl zpět na matraci. Z jejich polohy na budík neviděl, takže se musel zvednout a naklonit se.
„Hmmm. Budu muset jít,“ povzdychl si Bill a neochotně se dostával z Tomova smrtelného sevření.
„Nee, ještě neee!“ kňoural Tom a tahal Billa za gumu boxerek zpět do postele.
„Pusť mě, ty pako! Musím jet domů, vzít si věci a mazat do školy,“ vyhákl Tomův ukazováček ze svého spodního prádla a postavil se před postel.
„A co kdyby sis udělal volno?“ pokoušel se Tom Billa přesvědčit a pozoroval, jak se obléká.
„Žádný volno,“ zavrhl Bill.
„Věř mi, že bys nelitoval,“ sliboval Tom nízko posazeným hlasem a schválně ze sebe skopl přikrývku, aby odhalila nejen jeho nahé tělo, ale i jeho nahý klín.
„Jasně. Tím jsem si naprosto jistý!“ zašklebil se Bill, zdvihl Tomovo tričko a hodil mu ho přímo do klína, kde taky zůstalo ležet. Tom po něm rychle sáhnul a hodil ho Billovi do obličeje.
„Budeš se tu vystavovat, nebo mě půjdeš doprovodit alespoň k výtahu?“ zapnul si Bill hodinky na zápěstí a díval se Tomovi do obličeje.
„Co za to?“ naklonil Tom hlavu a roztáhl nohy od sebe.
„Myslím, že trefím ven sám,“ zamručel Bill a otočil se k odchodu.
„Počkej!“ křikl Tom.
„Co?“
„Pojď sem!“ pokynul mu rukou. „Chci alespoň pusu.“
„Tomeee!“ zavrčel Bill varovně, ale vylezl na postel a naklonil se k Tomovi, aby ho mohl políbit. Tom se do polibku zaculil a přitiskl si Billovu dlaň do klína. Vydechl a zasmál se, jak Bill ucukl, jako by se spálil.
„Jako bych to netušil!“ zamumlal Bill a zvedl se z Tomova těla. Rychle mizel z pokoje.
„Měj krásný den, studentíku!“ zakřičel za ním Tom a zasmál se, když dveře od jeho bytu hlasitě třískly.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Krásnej pohodovej díl:-)
Tom je totálně jasný! 😀 On je zamilovaný až po uši! ♥
Další skvělý, klidný, nádherný díl 🙂 Ten jejich rozhovor na začátku dílu mě dostal 😀 Já jsem se u něho musela děsně smát. Vlastně celkově miluju, když spolu ti dva mluví a věčně se při tom popichují. Jsou naprosto roztomilí 🙂 Když nepočítám Tomova slova a roztomilé činy, tak tady ty jejich rozhovory jsou v povídce nejlepší! Pokaždé se u nich rozplývám a ještě se při tom bavím. Ti dva jsou pro sebe jednoduše stvořeni, nikdo mi to nevymluví! ♥
Taky mě moc pobavilo, když se Tom ´zakukloval´ a nechtěl, aby mu čímkoliv Bill sahal na zadek 😀 Jak je zásadně proti! 😀 Ale já věřím tomu, že kdyby tohle byla jediná věc, co by Bill moc chtěl, tak by Tom povolil a dovolil by mu vše, co by mu na očích uviděl :)) Tom je totálně sladký a já se stále dokola nestačím divit tomu, jak jej Bill, ačkoli nevědomě, změnil. Je to skvělé si číst, jak je Tom díl od dílu krotší a zamilovanější ♥
A co se mi na celém dílu líbilo nejvíc? To, že Tomovi vadí myšlenka toho, že neví, kdy uvidí Billa. To je totálně sladké a úplně mi při tom zahřálo u srdce. Ale zároveň se mi udělalo i smutno, protože je mi už teď líto, že na sebe nebudou mít moc času. Já se cítím, jako bych do jejich vztahu patřila taky 😀 Protože představa, že se ti dva neuvidí dlouho, mi trhá srdce 😀 😀 Jsem už z téhle povídky fakt zmagořená, protože pro mě za mě by se Bill k Tomovi mohl ihned nastěhovat a já bych byla spokojena, že jsou spolu každý den 😀 😀 Teď mi nezbývá než doufat v to, že i Bill bez Toma nebude moci vydržet dlouho a brzy se uvidí 🙂 Stále doufám, že je Bill taky zamilovaný. Bohužel, u něj fakt nevím. Z Toma ta láska totálně sálá a z Billa zatím vidím jen to, že je s Tomem spokojený a šťastný…ale zamilovanost jsem tam zatím nepostřehla. Tak doufám, že to Bill jenom nedává tak moc najevo 😉
Moc děkuji za úžasný díl! ♥
Milujem túto poviedku. Sú strašne zlatí. A myslím, že ak bude Bill ešte chvíľku naliehať, Tom mu tie spomienky rád osvieži:) Ďakujem za ďalšiu prekrásnu kapitolu♥
Krása Tom je z Bill totálně v háji.
no a je to konecne tady .. Tom se zamiloval a troufam si rict, ze se zamiloval do spravne osoby 🙂 Snad mu Bill nijak neublizi .. protoze pak by to mel hodne tezke s nim ..
no, ale tenhle dilek byl tka krasne necim zvlastni, ze az byl romanticky a to je to co se mi libi 🙂
Snad jim to vydrzi dlouho 🙂
Po celou dobu jsem se musela usmivat, tohle byl krasny dil ^^ Mam ale trochu obavy, aby se to mezi nima nepokazilo, az se Noelle Billovi zmini o te holce (jestli to teda udela). Ale vlastne chci, aby se to stalo, protoze by mu Tom mohl povedet, jak zil, nez se zamiloval do Billa. A Bill by si tak vlastne uvedomil, ze Toma zmenil.
Moc se tesim na dalsi dil 🙂