Anett
Upřímně… čekala jsem všechno možné. Ve výčtu možností, které jsem si vytvořila, byla i maličká šance, že by byl trestanec, i když se mi tomu nechtělo vůbec věřit. Ale tohle… když řekl, že je vlkodlak, smála jsem se. Myslel to jen jako odlehčení situace, ne? Tak proč tu teď přede mnou sakra leží obrovský pes?!Zhluboka jsem se nadechla. Nebudu lhát. Měla jsem strach. Velký. Ale… je to přece Tom. On by mi neublížil. Navíc… sám mě o tom přesvědčoval. Ale i tak jsem si nemohla pomoct. Jak by bylo vám, kdyby se váš nejlepší přítel před vámi proměnil v něco, čehož existenci jste považovali jen za pouhý výmysl?!
Zvedla jsem se. Nohy se mi lehce třásly. Ne. Nesmím se bát. Slíbila jsem Tomovi, že nebudu. On mi jasně dává najevo, že se ho bát nemusím, že mi neublíží. Proto si lehl a kouká na mě jako nepohlazené štěně. Psi to dělají, když chtějí od páníčka trochu pozornosti. Tom po mně chce, abych se nebála.
Tom
Ani nedokážu popsat, jak moc jsem se bál její reakce. Když se postavila, čekal jsem, že urychleně uteče, ale ona ne. Vím, že se bojí. Cítím to. Ale snaží se strach překonat. Ani neví, jak moc to pro mě znamená. Když ke mně natáhla ruku, lehce jsem zvedl hlavu a dotkl se čenichem její dlaně. Jemně ucukla, ale s tím jsem počítal. Nicméně vzápětí znovu ruku natáhla a tentokrát se odvážila podrbat mě za ušima. Zhluboka jsem vydechl, až se na podlaze zvedla ta trocha prachu, co tam ležela, a znovu položil hlavu na zem.
Cítil jsem, že napětí, které naplňovalo vzduch ještě před chvílí, bylo pryč. Ovšem… Anett zjevně nedostala všechny informace, které chtěla.
„Ano… víš, dřív… neuměl jsem se ovládat. Nebo alespoň když byl úplněk. Jsem čistokrevný, takže mi dalo hodně námahy se naučit sebeovládání. Bez smečky to ale bylo lehčí. Víš… Když jsem Billyho poznal… chtěl jsem ho jen ulovit. Nádherně mi voněl, ale ze začátku pro mě byl jen kořistí. Byl jsem vážně hrozný zvíře. Není to tak, že bych vyloženě lovil jenom lidi, abych zahnal hlad, to ne… celá naše smečka se živila hlavně zvěřinou, kterou jsme si ulovili v lese za městem… ale jednou za čas… když se našel někdo, kdo nám opravdu voněl… nešlo odolat. Vím, že tím svoje činy nemůžu omlouvat… ale…“
„Dobře… víš… časem, a netrvalo to ani moc dlouho, jsem se do Billa opravdu zamiloval. Pro můj druh to znamená vybrat si jednoho partnera pro celý život. Jenže… právě moje čistokrevnost a neschopnost ovládat se způsobily, že jsem mu opravdu ublížil.“
„Tome, odbíháš od tématu.“ Anett mě přerušila. Ani jsem si nevšiml, tak jsem se vžil do vyprávění, že mi to ani nedošlo. Ovšem byl bych radši, kdyby mě nechala pokračovat v básnění o Billovi, než vyprávění, co jsem mu udělal. Nicméně…
„Dobře… promiň. Takže… tu noc jsem k němu šel, i když mě můj kamarád David od toho odrazoval. On věděl, že se neuhlídám. Tu noc…“ odmlčel jsem se. „Tu noc jsem… neovládl jsem své vlčí pudy. Zabil jsem Sally, a kdyby nebylo Davida, zabil bych i Billa. Když jsem za ním tři dny po tom incidentu šel, zjistil jsem, že se odstěhoval. Nedivím se mu. Taky bych zmizel co nejdál od někoho, kdo by mi udělal něco takového. Co se stalo se mnou dál, víceméně víš… nikdy jsem Billa nehledal, protože jsem věděl, že o to nestojí, a já mu nechtěl připomínat jeho staré trauma. Ale… nevím, čemu bych to připsal, jestli osudu, božímu vedení, výsměchu života nebo čemu… potkal jsem ho tady. Na místě, kde bych ho teda vůbec nečekal, s prací, kterou bych vůbec nečekal.“
Anett byla chvíli úplně zticha. Zajímalo by mě, co se jí honilo hlavou.
„Teď půjdeme spát. Zítra odjíždíte, tak ať jsi… řekla bych čilý jako blecha v psím kožichu, ale můžu?“ musel jsem se zasmát. Byla vážně poklad.
Ten večer jsem usínal po dlouhé době opravdu spokojený. Strachovat se budu až zítra.
autor: Wind
Úžasná kapitola. Anett to krásne zvládla a ešte aj Toma trochu podporila.
Tak tahle kapitola byla nádherná! ♥
Ale při Tomově vyprávěí mi bylo vážně do breku. Je mi to tak líto, co všechno se stalo. A ano, Anett má pravdu. Osud dal Tomovi novou šanci ukázat, že je jiný. Tak doufám, že se to povede! 🙂 Anett mě opravdu překvapila a přiznávám se, že jsem tuhle reakci ani nečekala. Měla jsem strach, že třeba až zjistí, jak se věci mají, tak začne žárlit na to, že Tom miluje Billa. Ale Anett to vzala vážně nádherně. je to opravdu skvělá kamarádka a já doufám, že o ni Tom nikdy nepřijde!
Už se moc na tuhle výpravu těším. Nějak doufám, že tam budou mít kluci k sobě blíž a že si třeba alespoň něco maličko řeknou. Tak uvidíme. Nedokážu si vůbec představit, jak to bude dál, takže jsem moc zvědavá 🙂
Děkuji za další díl :)))
Anett je zlatíčko jestli to mysli z Tomem dobře.
Musim se vam tu priznat – asi jsem se zamilovala do Anett 😀 Taky jsem po Tomove priznani o tom, co udelal Billovi, cekala ledacos, ale ne tohle. Anett je fakt uzasna, Tom ma stesti, ze ma takovou kamaradku, ktera pri nem stoji. Ted aspon Tom muze, jak rikala Anett, dokazat Billovi, ze uz je jiny, ze se zmenil k lepsimu. A tak nejak verim, ze to Billa presvedci. Proste musi 😀
Moc se tesim na dalsi dilek :3
[2]: Je to přece dospělá holka, nepotřebuje zbytečně žárlit. Srovná se s tím.
Jsem moc ráda, že jste si Anett všichni oblíbili. Ze začátku jsem měla trochu strach, že ji nikdy nepřenesete přes srdce, ale nestalo se. Pro Toma je to skutečná přítelkyně, na kterou se může s čímkoli spolehnout. Upřímně pro mě osobně je to asi nejmilejší postava celé povídky (asi jako v první sérii ke konci David)