autor: elvisfan
„Jak můžu být příbuzný s takovým prasetem?“
Ta otázka byla čistě rétorická vzhledem k tomu, že byl Bill v koupelně sám. Sám s ručníky, které nebyly pověšené, a špinavými vatičkami do uší, které se netrefily do koše.
„Fuj! Prase, prase, prase! Jestli to, že si přispím, bude znamenat uklízet po něm, začnu vstávat brzo.“
Dokončil koupelnu a šel dolů, našel Toma na gauči, ten už tvrdě pracoval na čemsi, co musel udělat.
„Ránko.“
„Dobrý ráno, zlato,“ odpověděl Tom a ani nezvedl pohled.
Bill otevřel lednici a to, co viděl, ho nutilo křičet.
„Tome!“
„Co?“
Bill držel ve vzduchu skoro dopitou krabici s džusem jako inkriminující důkaz.
„Přestaň nechávat v krabicích centimetrový zbytek džusu! Vypij to! Kvůli tomu to tam je!“
Tom se podíval na skleničku stojící na stole a ušklíbl se. „Promiň.“
„Bože, to bylo citlivé. A když už jsme u toho, mohl bys přestat nechávat koupelnu v katastrofickém stavu po tom, co se osprchuješ? Tvoje mokrý ručníky a bordel z uší nejsou zrovna sexy.“
„Kdo říká, že po mně musíš uklízet? To proto máme hospodyni.“
„Která se vrátí za týden! A to neznamená, že od soboty do čtvrtka budeme žít jako pračlověci.“
„Okay, bože. Pověsím si svoje mokrý ručníky.“
„Děkuju.“
Bill se posadil na gauč, vzal ovladač a začal si prohlížet kanály.
„Um, halo? Snažím se tu pracovat, Bille.“
„Je tu kancelář, kde můžeš pracovat, Tome.“ Probodl Bill pohledem svého bratra.
„Já chci pracovat tady. Ty se ale můžeš jít dívat na televizi nahoru do pokoje na hraní.“
„Bože, kolik ti je? Pět? Přestaň tomu říkat pokoj na hraní!“
„Preferoval bys mediální pokoj?“
„Preferoval bych, abys mi políbil prdel,“ zamumlal Bill a snažil se věnovat televizi.
„Proč seš tak zasraně netýkavej? Dva orgasmy ti v noci nestačily?“
„Jsem netýkavej, protože seš takový prase, Tome!“
„Oh, já jsem prase? Nebyl jsem to já, kdo včera večer nevynesl odpadky, nebo kdo stále nechává oční linky nebo řasenku nebo něco, co nosíš, všude na poličce v koupelně!“
„Světlo je v koupelně lepší a odpusť mi, že jsem poprvé za skoro pět měsíců zapomněl vynést koš. Hádám, že asi nejsem tak perfektní jako ty.“
„No jasně, Bille.
„Ty… ugh!“
Bill se zvedl z gauče a odkráčel zpátky do pokoje, který se pro něj stal prakticky jen místností, kde si ukládal oblečení, když začal spát v pokoji u Toma.
O patnáct minut později, po tom, co si nějaký odstavec přečetl už pětkrát a stále nerozuměl ani kousku z něj, to Tom vzdal a šel nahoru. Neočekával odpověď, když ťukal u Billa na dveře a čekal tři vteřiny, než vešel. Bill dělal něco na svém telefonu a ani si nevšiml bratrovy přítomnosti. Tom se posadil vedle něj na postel.
„Co děláš?“ zeptal se ho Tom, ramenem do něj trochu šťouchl.
„Hraju šibenici.“ Oplatil mu to Bill trochu silněji.
„Hm. Bavíš se?“
Bill hodil mobil do nohou postele a založil ruce. „Ne.“
„Omlouvám se.“
„Já se taky omlouvám.“
„Budu se snažit nebýt takový prase v koupelně. A budu dopíjet nápoje.“
„A já si budu uklízet šminky a vynášet koš.“
„A nebudeme se na sebe zlobit, když to někdo z nás zapomene?“
„Platí.“ Bill se přesunul k bratrovi do klína a objal ho. „Nemám rád, když se hádáme.“
„To se stává.“ Pokrčil Tom rameny. „To je normální.“
„Ale stejně je to na prd.“
„Pojďme večer ven. Vypadneme na chvíli z domu.“
„Jako rande?“ zeptal se Bill a laskal bratrovo ucho.
„Jo. Večeře, film, cokoliv budeš chtít.“
„Co když budu chtít zůstat přes noc?“ přesunul se na druhé ucho.
„Na to máme celý den. Dnes večer půjdeme ven.“
***
„Je tady zima, Tomi,“ zanaříkal Bill, opřel se o své dvojče a zoufale hledal tělesné teplo.
„Je skoro listopad, co s tím mám dělat?“
„Takže říkáš, že můžeme kouřit v domě?“
„Ani náhodou, Bille. Můžeme to ale dělat tak, jak to dělal táta. Šel na cigaretu do garáže, vždycky když mamka nebyla doma, jako by to snad neměla cítit hned, jak vylezla z auta.“
„Táta taky kouřil?“
„Jo,“ usmál se Tom nad tou vzpomínkou. „To tak jsem začal. Začal jsem mu je krást, když mi bylo patnáct, protože Georg a já jsme si mysleli, že s cigaretami vypadáme cool. A když jsme se přestali dusit k smrti, kdykoliv jsme natáhli, vypadali jsme opravdu cool.“ Zasmál se, pak viděl Billův sladký úsměv. „Co ten pohled?“
„Líbí se mi, když tohle děláš, když mluvíš o něčem, co si o nich pamatuješ. Je to sladký.“
„Nejsem sladký. Jsem velmi mužný.“
„Jsi sladký, Tome. Když chceš být.“ Bill vyndal cigaretu a proklouzl za bratrem, aby se dostal k zadním dveřím, nechal svou ruku pohladit ho cestou po zadku. „Ale jsi taky pěkně mužný.“
***
O několik minut později, co ten večer opustili restauraci, se Tom podíval na Billa, který v tichosti koukal z okna. Natáhl se přes řadicí páku a pohladil Billa jemně po stehně.
„Jsi tichý.“
„Jsem šťastný.“ Usmál se Bill na své dvojče. „Tohle bylo hezké. Bavil jsem se.“
„Ještě něco budeš chtít dělat?“
„Řekl bych, že normální rande by obsahovalo kino, ale nemyslím si, že bych byl schopný s tebou být dvě hodiny v temné místnosti a nelíbat tě, takže… máš nějaké nápady?“
„Jeden by byl.“
„A neřekneš mi, co to je, co?“
„Samozřejmě, že ne,“ ušklíbl se Tom a stiskl Billovi koleno.
O patnáct minut později Tom zastavil na neosvětleném parkovišti.
„Tome, jsem si jistý, že park je v tuhle roční dobu zavřený.“
„Dokud nikdo neuvidí auto ze silnice, jsme v pohodě.“
Vylezli z auta a Bill si všiml, že Tom vzal ze zadního sedadla deku.
„A tos tam dal kdy?“ zeptal se ho Bill.
„Zřejmě když ses nedíval.“
Vzal bratra za ruku a vedl ho po chodníku, zašel s ním do lesíka.
„Um, Tome, já vím, že mě znáš jen chvíli, ale kdy jsem nějak naznačil, že by mě zajímala příroda?“
Tom našel, co hledal, chytil Billa kolem pasu a políbil ho na špičku nosu. „Zmlkni a zvedni hlavu.“
Bill se podíval nahoru a ohromeně vydechl. „Tome, to je úžasný!“
Skrz větve stromů Bill viděl stovky zářících hvězd a skoro úplný měsíc, který zářil do noci. Měsíční světlo je zalilo v jemném šeru.
„To je překrásné,“ prohlásil totálně ohromený. „Všechno je tak jasné a… třpytivé.“
„Líbí se ti to?“
„Miluju to. Škoda, že tohle není vidět všude.“ Podíval se na svého bratra. „Zase jsi sladký, Tome.“
„Tak to nikomu neříkej.“
Tom rozložil na zemi deku a posadil se, stáhl si Billa do klína.
„Jak jsi našel tohle místo?“ zeptal se Bill, stále se díval na noční oblohu.
„Byla to náhoda. Když jsem byl na střední, tak jsem tu byl…“
„S holkou?“
„Ne, vlastně to bylo s Georgem a pár dalšíma klukama. Byli jsme tu v noci, opíjeli se a dělali kraviny. Já jsem se trochu vytratil a našel tohle místo a prostě jsem… zíral. Myslel jsem, že je to fakt cool. Možná protože jsem byl opilý nebo tak, nevím. Ale zarazilo se mi to do paměti a napadlo mě, že by se ti to mohlo líbit.“
„Líbí.“
„A ne, nebyl jsem tu nikdy s holkou.“
Tom to nemohl vidět, ale Bill se doširoka usmál.
Chvíli spolu seděli, Billovi bylo krásně v bratrově náručí, prsty propletené. Trochu se zavrtěl, když ucítil Tomovu ruku na svém boku.
„Nelechtej.“
„To bych si nedovolil,“ zamumlal Tom a líbal Billa na krk.
Bill se opřel o Tomovo rameno, naklonil hlavu, aby ho mohl políbit. Jejich rty spolu tančily, dokud nezachytil Tomův spodní ret a neztahal ho hravě za něj, jazykem ho dráždil na piercingu.
Tom vylezl zpoza bratra, položil ho na deku, částečně svým vlastním tělem zakryl to jeho a sklonil hlavu, aby mohl pokračovat v jejich polibku. Když jazykem žádal o vstup, Bill rty pootevřel a nechal ho vstoupit, roztával pod jeho dotekem, pod tím, jak naplňoval jeho pusu. Rukou Tom zajel pod bratrovo triko, látku mu pomalu hrnul nahoru, líbal ho na každý kousek kůže, který odkryl. Když došel ke stříbrnému kroužku, který zdobil bratrův hrudník, nasál citlivou kůži do svých úst.
Se zvukem, který vydává roztoužená fena, se Bill prohnul v zádech. „Tome, co mi to děláš?“ zanaříkal.
Tom Billovi triko sundal a odhodil. „Jen tě líbám,“ ušklíbl se, naklonil hlavu a přisál se bratrovi ke krku, pomalu si ho značkoval.
Bill zalapal po dechu, chytil se kraje Tomova trika a rychle mu ho sundal.
„Jsi nedočkavý,“ popíchl ho Tom.
„Utahuješ si ze mě.“
„Nikdy.“
Tom se posadil, pomalu rozepnul bratrovy kalhoty, políbil ho tam, kde předtím byl zip.
„Tomi!“ mladší z nich zalapal po dechu, když byl jeho penis osvobozen z džínového vězení. „Dotkni se mě!“
Tom přestal věnovat pozornost svalu, co byl před ním, přesunul se k Billovým nohám, začal mu rozvazovat a sundávat kozačky.
„Bože, ty jsi ale hrozný,“ vydechl Bill, rychle si stáhl kalhoty dolů úplně.
Aby dokázal, že se jeho bratr plete, vzal Tom Billovu pulzující erekci do ruky a palcem přejel po žaludu, rozetřel po něm preejakulát. Bill zasténal, přirazil do bratrova doteku.
Tom se naklonil a kousl bratra do ušního lalůčku. „Chceš mě?“
„Ano!“
Bill se chvěl, byl naprosto zoufalý, když se Tom posadil na paty a rozepl si vlastní kalhoty. Zajel rukou do zadní kapsy a vyndal kondom, nandal si ho na svůj stejně tvrdý penis. Uvědomil si, co zapomněl, zavřel oči a zanadával.
„Co je?“ vydechl Bill.
„Nemám gel.“
„To nevadí!“
„Bille…“
„Tomi, milovali jsme se skoro každou noc po minulý měsíc,“ řekl Bill s úsměvem. „Myslím, že budu v pořádku.“
Tom se vrátil ke svému bratrovi, společně mu sundali kalhoty. Bill nadšeně roztáhl nohy a celý se mu ukázal. Jeho libido nebylo schopné přesáhnout část mozku, která si dělala starost o bratra, a tak si Tom naslinil dva prsty. Navlhčil je, co nejvíc uměl a pak s nimi zajel do Billova úzkého horka. Třel kůži, kterou tak dobře znal, rychle našel klubko nervů, díky kterému Bill vždycky tolik naříkal. Vyndal prsty a nahradil je vlastním penisem, zajel do něj bolestivě pomalu, podepřený o třesoucí se ruce.
„Kriste!“ zalapal po dechu. „Byls vždycky tak velký?“
Tom se zasmál bratrovu výrazu, naklonil se pro polibek. „Um, ano?“
Pomalu se pohyboval, skoro celý vyjel, než znovu přirazil do Billova těla. Pomalu se spolu v tichosti pohybovali, jejich pohledy semknuté. Tom poslouchal zvuky, které jeho bratr vydával, dával mu vědět, když chtěl víc. Postupně přidával na rychlosti a ctil, jak se Billovy nehty zarývaly do jeho zad, slyšel tiché nářky slasti. Semknul čelist, snažil se zoufale vydržet, chtěl, aby se jeho bratr udělal jako první.
Tom zajel rukou mezi ně, začal ho zkušeně honit, cítil, jak jeho vlastní jméno opustilo Billovy překrásné rty, když pumpoval po jeho citlivé kůži.
„Tomi, už budu,“ vydechl Bill. „Rychleji.“
Přirážel rychleji a tvrději, Tom věděl, že nevydrží.
„Bille… kurva, já nemůžu…“
„Oh bože!“
Bill se prohnul v zádech, semknul se kolem Tomova přirození a vystříkal se, když dosáhl svého vrcholu, přenesl svého bratra s sebou.
autor: elvisfan
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 45
Janule? Nefunguje zkrácenej odkaz…
jo nefunguje :_(
Začiatok ma pobavil, ale take škriepky patria k životu. Ten park si viem predstaviť.
Ďakujem za preklad.
Celý tenhle díl byl vážně moc krásný! ♥
Ta jejich hádka na začátku byla taková zlaťoučká 😀 Normálně nemám ráda, když se dvojčata hádají, ale tady to nebyla nijaká obrovská hádka a věděla jsem, že se to brzy spraví, takže jsem se u toho jenom přiblble usmívala 🙂
A souhlasím s Billem, Tom je strašně sladký! ♥
Tenhle díl byl výborný, i když se spolu hádali skutečně jako bratři. Ale to místo, které Tom našel muselo být skutečně nádherné 🙂
Také mi to nefunguje.Díleček paráda.
ja si ten park docela ziuve dokazu predstavit, protoze takovy vyhled mam na chate a strasne rada se divam na oblohu .. nikdo kolem me .. jen hvezdy nic vice :))
Popravde i takovou malou hadku jim zavidim .. maji dokonaly vztah a ja doufam, ze to tak zustane nadale :))
Ďakujem za dychberúci preklad. Je to prekrásna kapitola totálne nádhernej poviedky. Tá hádka na začiatku bola tak krásne zvládnutá. Tie kompromisy… tak strašne je z toho cítiť lásku:) A rande pod hviezdami… och…
Pri te jejich hadce jsem se musela usmivat, bylo to celkem vtipne, a to usmireni bylo krasne ^^ A o tom milovani v parku ani nemluvim <3 Proste dokonalost.
Moc dekuju za preklad 🙂