autor: S & LilKatie
TOM
„Tak tohle je tvůj pokoj?“
„Jo… ale mám tu bordel,“ přetrpěl jsem kávový dýchánek, mlčel jsem celou dobu a myslel na to, jak se mě dotkl.
„Na bordel nekoukej, taky mám bordel,“ posadil se mi na postel a usmíval se, rozhlížel se kolem a vzal do ruky mou fotku z nočního stolku. „Jee, jsi tu sladký.“
„Bylo mi 11, s tátou na dovolený u moře,“ tu sladkost jsem radši přešel.
„Měl jsi blond dredy… hezká fotka,“ vrátil ji.
„Uhm, no, díky…“ pousmál jsem se na něj trochu.
„No není zač…“ zasmál se trochu „A kde je táta?“
„Uchlastal se… jsou to asi dva tři roky.“
„Oh, promiň, nevěděl jsem to,“ zakoktal se.
„Nemohls to vědět, nevěděla to ani Britt, a tý jsem svěřil dost důvěrnou věc,“ ušklíbl jsem se. „Táta byl kretén, když mi bylo 12, začal chlastat jako hovado.“
„Jakou důvěrnou věc, Tome?“ posadil se mi na postel. „Britt mi říká všechno…“ promnul si rty a pořád se na mě usmíval.
Blbec. Ať ze mě nedělá čůráčka.
„Tak ti to asi nechtěla svěřit, proto to neřekla,“ ušklíbnu se.
„A to si nemyslím…“ pousmál se zase. „Takže ty jí miluješ?“
„Tak vidíš, že ti to řekla,“ zamračil jsem se a posunu se ke zdi, abych se opřel. „Nebo.. .jsem ti to řekl?“ zabodnu do něj oči.
Zamrkal na mě zmateně, vyděšeně, vyměnil nevím kolik barev. „Cože? Ne, to bych si pamatoval.“
„Jo? Možná ne, protože tvoje blond hlava to zapomněla,“ probodávám ho, vraždím, táhne mě to k němu jako magnet.
„Tome… Já opravdu nevím, o čem to mluvíš, přeci kdybych to věděl, tak bych se tě na to neptal, ne?“
BILL
„Brittany neexistuje, jsi to jen ty, Bill!!! Převlíkáš se za holku!! Za ní! Viděl jsem tě!!!“ zařval na mě.
Totálně mi ztuhly všechny svaly v těle, on to věděl? Věděl??? Ale… Ale jak???!!! Do háje, do háje… Ne Bille, zachovej klid.
Nervózně jsem se zasmál.
„To je hloupost Tome… A nekřič na mě…“
„Jsi ticho, co? Co bys taky řekl,“ odfrkl si a zmoženě opřel hlavu o ruku a ruku o koleno. „Bylo ti úplně jedno, že jsem se do tebe zamiloval jako do ní. Bylo ti to u prdele a nechal jsi mě v tom. Radši sis randil s mým nejlepším kamarádem!!!“
Koukal jsem na něj jak opařený, opravdu jsem nevěděl, co mu na tohle říct, ne, prostě jsem nevěděl. Tohle…
„Jak… Jak to víš?“
„Ti říkám, že jsem tě viděl!!!“ prskl na mě a vstal. „Přišel jsem na doučování, jenže tys asi zapomněl a já viděl v okně, jak si sundáváš paruku a kozy!!!“
Sklopil jsem jen pohled a vydechl, nevěděl jsem, co říct, nevěděl.
„Omlouvám se, Tome…“ řekl jsem nakonec a odvážil se na něj podívat. „Omlouvám se, ale musíš… musíš vědět, že to nebyla… já… nech mě to vysvětlit, prosím…“
„Co mi chceš vysvětlovat? Bylo ti u prdele, že jsem se, kurva, zamiloval! Úplně ti to bylo jedno!“
„Nebylo mi to jedno!“ neudržel jsem se už a rozkřikl se. „Nebylo! Jenže byls… seš žák Brittany, a tak prostě… Co jsme měl dělat?? Nemůžu o tu práci přijít, Tome! A navíc… Asi jsem s tebou ani nechtěl být, když jsme viděl, jakej zabedněnej ignorant seš! Jak se hnusně chováš ke všem ostatním, jak si o sobě myslíš, jaký jsi mistr světa! Jak… Jak nenávidíš to, co já jsem!“
„Co? Cože?“ vydechl ohromeně, netuším, co to bylo. „Já nenávidím, co seš ty?! Kurva, co to meleš?! To není pravda!“
„Není to pravda???“ zvedl jsem se z postele a začal si oblékat koženou bundu. „Není? Oh, no jasně… a nebyls to ty, kdo se tak strašně vysmívá gayům?? Kdo jima tolik pohrdá???“
„Jsi idiot…“ vrtěl hlavou a já si všímal detailů, jako že si mne rty. „Vážně idiot. Když někoho miluješ, tak ti je, kurva, jedno, jestli je v kůži ženský nebo chlapa!!! Chápeš to?!“
„To mi říkáš ty?“ podíval jsem se na něj dotčeně. „Tome… Já jsem opravdu chvíli uvažoval o tom, že bych ti všechno řekl, že bych ti dal šanci, ale… ale ty jsi prostě pořád jen nevyspělý puberťák…“ vydechl jsem, zavrtěl trochu hlavou a šel pryč z jeho pokoje.
„Ne!!!“ popadl mě za ruku a vtáhl zpátky do pokoje, zabouchl dveře a přitiskl rty na ty moje tak divoce!
Překvapeně jsem zamrkal a pevně ho chytil za paže. Snad abych ho odstrčil, abych se ho držel, jak se mi podlomila kolena, abych zastavil pokoj kolem nás, který se rázem roztočil v divokém tempu.
Pocit, že omdlím, byl silný. Srdce mi bušilo až v krku a jakmile Tomův jazyk vrazil mezi mé rty a ucítil jsem jeho prsty ve vlasech, druhou ruku pevně na mých zádech, něco se ve mně zlomilo. Hekl jsem a zoufale jej popadl kolem krku a začal ho hladově líbat.
„Uhm, co to děláš?“ zamumlal jsem po chvíli mezi polibky, hladil jsem ho jemně po rameni.
„Zmlkni,“ zavrčel trochu, to mě překvapilo, dost.
„Tome,“ zašeptal jsem a propletl jazyk s jeho. Tohle byly polibky s velkým P. Ne jako s Andym.
„Řekl jsem, ať mlčíš…“ napomenul mě znovu a přirazil mě k jeho dveřím, které se za mými zády zabouchly. Až se v nich sklo zatřáslo, nejistě jsem vydechl.
„Promiň…“ zamumlal jsem mu do rtů a nechával ho, aby si udával tempo. Ten kluk ale uměl líbat!
Až jsem z toho, sakra, dostal šimrání do břicha!
Netuším čas, kterým jsme se prolíbali, ale bylo to jako věčnost ztracená v několika sekundách. Sladké, silné, hebké a… bezpečné.
Najednou jsme se s nateklými rty od sebe odtáhli a zírali si do očí.
„Seru na nějakou Brittany, miluju tebe.“
„I když jsem kluk a je to hnusný a odporný, a tvůj kamarád je v nějakým šíleným gangu?“ snažil jsem se popadnout dech.
Tom se zasmál. „Do hajzlu s nějakými předsudky a gangem,“ políbil mě. „Ale teď nezáleží jen na mně…“ odtáhl se. „Ale i na tobě.“
„Co záleží i na mně?“ Díval jsem se na něj zmateně. „Jako… Myslíš… Já nevím, Tome… tohle je opravdu komplikovaný… Budeme se vídat každý den ve škole, a jestli to někomu řekneš, tak tě asi budu muset zavraždit…“
Zvedl obočí. „Co? A s Andym ses nebál?“
A je to tady. Uráží se.
„Andreas nevěděl, že se převlíkám za vaší učitelku…“ pousmál jsem se.
„Aha, já… Možná se zdám jako debil, ale… asi jsem debil, jen…“ olizoval si rty. „Přece tě neprozradím. Já jen… bojím se zeptat, co cítíš.“
Chvíli jsem se na něj díval a zvažoval odpověď, nakonec jsem se rozhodl odpovědět upřímně. „Já nevím.“
Povzdychl si a posadil se na postel.
„Miloval jsi Andyho?“
Zavrtěl jsem hlavou. „Ne. Nemiloval… Nebyl to asi ani vztah, jen… dobrý sex.“
„Detaily vědět nechci,“ mračil se, a tak jsem si dřepl vedle něj.
„Tome, neumím si představit, jaké to je zjistit, že ten, do koho ses zamiloval, neexistuje…“
„Existuje, ty, vždycky jsi to byl ty. S žádnou holkou jsem nikdy nevydržel a nemiloval ji, ale teď chápu, proč to u tebe fungovalo. Jsi kluk, jsi mi blíž než holky.“
Musel jsem se pousmát.
„Víš jak to myslím. Opravdu se ti omlouvám, opravdu. Já jen… Opravdu teď nevím, co cítím, jestli to chci cítit a jestli je to dobrý nápad… Já… Asi bych to ale… Možná… Chtěl zkusit, přeci jen… budeš maturovat, a pak nám už nikdo do ničeho kecat nemůže…“
Tom se ke mně otočil. „Uděláme dohodu? Teď… si to můžeš rozmyslet, a pak po škole… mi řekneš, jak ses rozhodl.“
„Z pedagogicko psychologického hlediska to není dobrý nápad, Tome, budeš myslet na mě, ne na učení… já… já nevím, jak to vymyslet,“ přiznal jsem, ale Tom mě uklidnil polibkem.
„Už jsem čekal dlouho, tak teď to vydržím taky a… můžeš mě doučovat, slečno Brittany,“ štípl mě do boku.
Musel jsem se zasmát, promnul jsem si rty.
„No dobře… Jak myslíš, pane Trümpere…“
Pousmál se a znovu mě jemně políbil.
„Bože Bille… Tohle je tak… psycho.“
„Ty jsi psycho, prosím tě…“ zasmál jsem se trochu a začal se zvedat zpátky do stoje. „Já půjdu. Zítra ráno v sedm máš školu… a píšete test, takže… se podívej na slovíčka z osmé lekce…“
„Budu cvičit cizí jazyk,“ a zase mi vrazil francka, ale dost jemného.
„Že bys byl mazel?“ sladce se na mě přitom usmál a já mohl vidět jiskry v jeho očích. Takové neznám, hřejí. Nejsou jen plné vzrušení.
„Musím jít, je půl jedenácté, Tome… pa,“ ještě jsem ho krátce objal a vypadl s úsměvem z pokoje, seběhl schody, potkal jeho mamku. „Dobrou noc, paní Trümperová!“ a zmizel jsem z jejich domu.
TOM
„Aaaw!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“ Křik. Můj. Jekot. Můj. Štěstí. Moje. Radost. Moje. Zamilovanost. Moje. Kreténovský úsměv. Můj.
Ječel jsem songu Mirror od Timbrlejka. Kurva, jsem tak happy!!!
Najednou mi kdosi sáhl na rameno a já spadl na židli. „Kurva mami!!!“
„Co tu tak ječíš? Je půl 11, Tome, ráda bych už šla spát, tak kdybys byl tak hodný a dal si to potichu…“
„No jo furt…“ zabručel jsem, a když zavřela dveře, zatleskal jsem jak puberťačky a skočil po hlavě do postele.
„Jo a… nechceš mi říct, proč ti udělal takovou radost? Vypadáš, jako kdyby tě navštívila ta tvoje učitelka,“ pravila, znova sem načuhovala, divizna.
„Jdi spát mami!“ zahučel jsem do polštáře a přehodil přes sebe peřinu. Měl jsem na sobě triko a tepláky, tak proč se převlíkat, že jo. Mamka jen protočila oči a nakonec odešla.
***
„Mami, padám do školy,“ hryzal jsem jablko a hledal v tašce cigarety.
„Nějak brzo, vždyť je teprve sedm,“ přišla a sáhla mi na čelo. „Nejsi zase nemocný?“
„Nejsem,“ ucukl jsem. „Už mě to přešlo. Včera. Měj se, nevím, v kolik přijdu,“ dal jsem jí pusu a vypadl z baráku. Mám schůzku u Billa, ještě před školou, abych viděl, jak se oblíká do Britt a prostě… no, chci ho vidět. Jeho. Ne ji.
„Tak se měj, a dávej na sebe pozor, zlato…“
„No jo, no jo…“ mávl jsem rukou a zmizel.
„Už bežím!!“ ozvalo se zevnitř domu a za chvíli mi Bill otevřel, usmál jsem se na něj.
„Ahoj.“ Oplatil jsem mu úsměv.
Pustil mě dovnitř.
„Tak pojď, ukážu se ti… ale asi se budu stydět,“ pousmál se, popotáhl si Adidas tepláky a tak krásně se zubí…
„Ty se budeš stydět? Vždyť tě tak vídám každý den ve škole, ne?“ pousmál jsem se na něj a šel jsem za ním, došli jsme až do ložnice, tak jsem si sedl na postel a čekal, co z něj vypadne.
„To jo, ale…“ kousl se do rtu a olízl se. „Teď je to poprvé, co… co víme, kdo jsem,“ zhluboka se nadechl a sundal si tepláky. Sakra, taková sexy malá prdýlka.
„No jasně…“ ušklíbl jsem se a pozoroval ho, bože, měl sexy postavu.
„Nosím sukně, protože pak si ho nemusím mačkat… dozadu nebo tak… však víš…“ koukal nervózně a nasoukal se do černé mini.
„Bože… Silonky si třeba nebereš?“
„Ne, je tam teplo, Tome…“ musel jsem se mu zasmát, vypadal tak rozpačitě.
Myslím, že byl červený až na zadku, jenže to jsem nemohl vidět kvůli blbým boxerkám. Teď už i sukni.
„Sis oholil nohy, co?“
„Jo, musím obden, rostou mi hned chlupy, i holit se musím. Jako obličej, nebaví mě to,“ natáhl se pro červenou podprsenku na postel, ležela vedle mě, ani jsem si nevšiml, a byl tak nervózní, že si ji nedokázal zapnout.
Nakonec se mu to ale podařilo a nasoukal si dovnitř i ty dvě umělý kamarádky, co vypadaly jak pravý. „To by mě nebavilo…“ poznamenal jsem a podrbal se na krku. Sledoval jsem ho, jak si přes hlavu natáhl triko s rolákem a pousmál se na mě.
„Já se půjdu namalovat… tak… kdybys počkal dole…“ pousmál se a já přikývl.
„No jasně…“
Zvedl jsem se. Ale přešel jsem ještě k němu. „Jako Bill… jsi mnohem lepší,“ něžně jsem polaskal jeho rty. Vydechl mi do úst a já měl chuť to z něj sundat. Ovládl jsem se. Chtěl jsem mu dokázat, že nejsem kretén.
Což bylo dost těžký, vzhledem k tomu, že jsem kretén byl. Dost často.
***
O měsíc později jsem měl jít konečně k maturitě, seděl jsem ve třídě a čekal, až se vrátí Sabrina, která šla přede mnou. Čekal jsem, už jsem měl za sebou všechny předměty, až na tu pitomou angličtinu. A že jsem se sakra bál. S Billem jsme se vídali, dost a často, ale nevěděl jsem, co to mělo znamenat, protože se stále nevyjádřil. Stále mi ještě neřekl, jak to tedy mezi námi bude. Ale bral jsem to pozitivně, alespoň jsem se snažil. Přeci jen, už jen dnes jsem oficiálně jeho studentem. Už jen dnes a pak, když samozřejmě bude chtít, budeme moct být spolu a šukat si třeba i na lavičce v parku a nikdo nám do toho nebude mít co říkat.
Dveře se otevřely a vešla Sabrina celá rudá.
„Tak co?!“ Vyletěl jsem na nohy.
„Ty vole, mazec, komise se docela ptá, ale Britt je totálně v pohodě, hrozně hodná. Jdi!“
„Je v pohodě?“ No to doufám, že bude v pohodě, když jí šukám. „No okay… Fajn…“ pousmál jsem se nejistě, podrbal se na zadku a vyrazil.
„Brej den…“ pousmál jsem se a vytáhl si otázku, ani jsem se nepodíval na Britt, na nikoho a sedl si na potítko. Do háje, taková zasraná otázka, to by se z toho jeden posral. Nesnáším životní prostředí.
Zkurvená otázka! Achjo. 15 minut jsem psal hovna na papír, používal slovník a přešel ke stolu a sedl si vedle Britt. Teda Billa.
Po celou dobu byl Bill naprosto profesionální, žádné nadržování, hrozně jsem posrával slovosled a zakoktával se. Jenže proč? Protože kurva voněl tak dokonale a já místo na životní prostředí myslel na prostředí mezi mýma nohama.
„Tak děkujeme, pane Trümpere, můžete jít…“ ozval se přísedící a položil si propisku na stůl, já jen přikývl, pousmál jsem se na Billa vedle sebe a vystřelil z místnosti jako namydlený blesk a letěl jsem přímo na záchod, okamžitě jsem si strčil obličej pod studenou vodu, abych se zchladil.
Tohle bylo drsný. Totální mazec. Pff! Bylo mi úplně jedno, že jsem si namočil vlasy. Lil ze mě pot. Ještě jsem se vychcal a vrátil se do třídy za ostatními. Byl jsem jako poslední, teď už jen čekat, jak to dopadne.
***
„No ty vole, já už jsem se fakt bál, že jsem to všechno totálně posral! A tys mi vůbec nepomáhal, tak strašně hezky jsi dneska voněl a já všechno motal a pletl a byl jsem jak největší kretén, že jsem ani nedokázal správně říct svůj věk!“ rozhazoval jsem rukama, šel jsem s Billem ze školy, slíbil mi, že se stavíme v parku na zmrzlinu.
„No tak, Tome, nebuď tak sprostý…“ napomenul mě a hledal v kabelce peněženku. „Musel jsem je hodně ukecávat, aby ti dali tu jedničku…“
„A já ti jsem za to vděčný…“
„A taky chci něco říct…“ zastavil najednou a podíval se na mě.
„A co?“ protáhl jsem se, zakřupalo to.
„No… počkej,“ vyndával si drobné. „Já… já se rozhodl, že budu s tebou.“
„Co?!“ vykulil jsem oči, a když mi to vzápětí došlo, začal jsem se usmívat jak blázen.
„Jo…“ pousmál se taky. „Přemýšlel jsem a… a došel jsem k závěru, že proč to nezkusit…“ podíval se mi do očí. Byla v nich nejistota. „Takže… Budeš… Budeš můj přítel, Tome?“
„Budu, Bille, já…“ vzal jsem jeho dlaně do svých a políbil je. „Možná se to zdá jako klišé, ale slibuju ti, že budu dobrý přítel. Myslím… že už to něco znamená, když zrovna já a zamiluju se, nemyslíš?“ naklonil jsem hlavu do strany. Stydlivě.
Úsměv mi oplatil, a aniž by se nad něčím rozmýšlel, jemně se mi přitiskl na rty a políbil mě. „To sakra něco znamená.“ Uculil se.
„Byls ta nejkrásnější učitelka, kterou jsem měl kdy čest poznat…“ uculil jsem se.
„No… To už taky něco znamená, řekl bych.“
„Ale ještě radši bych krásnýho učitele…“ uculil jsem se.
„Tos mohl,“ Bill se mi pověsil kolem krku a já si ho chytl kolem pasu. „Ale pan ředitel mě nechtěl a… to by ses do mě nezamiloval. Byl bych jen kluk.“
„Máš pravdu, protože jsem byl hroznej kretén.“
„To teda byl… Ale já pro kretény mel vždycky slabost.“
autor: S & LilKatie
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 17
<3 moc hezkej konec 🙂
nádherný 🙂 jsem hrozně ráda, že to takhle dopadlo, i když to vypadalo, že už to dobře nedopadne.. jééé.. pohádka 🙂
No popravde jsem necekala, ze to tak utnete holky .. cekala sem trosku jiny konec .. ale jsem rada, ze jsou spolu :)) ze to dobre dopadlo ^^
urcite si ucitelkuu zaradim do kategorie "prectu si je znova" 🙂
Jé to už je konec? To bylo nějaký rychlý, rychle utnutý… Ale souhlasim s Danchen, tohle si fakt jednou přečtu znovu! 🙂
Přidávám se k holkám, škoda že povídka nebyla o něco delší, taky to na mě bylo moc rychle utnuté..ale tak je to vaše povídka 😉
Jsem ráda, že to skončilo dobře, protože to poslední dobou na dobrý konec ani nevypadalo. Jsem ráda, že se Tom z toho kreténa změnil, protože na začátku povídky byl opravdu otřesný!
Děkuji za povídku 🙂
Konec jsem nečekala, ale jsem ráda, že to dobře dopadlo a že jsou ty paka spolu. Povídka to byla skutečně super, skvělý nápad, dobře napsané, často jsme se nasmála. Výborná povídka, doufám, že takových bude víc 🙂
Neeeeeeeein:((( proc konec? Toho sem se desila asinejvic:(( a souhlasim s holkama…prectu si znova:)) byla to super povidka <3
Bude mi ta povídka mooc chybět!:( ale líbí se mi ten konec:D jsem ráda, že jsou spolu♥
Konec ? Cože ? já to prostě musím napsat i tady (ikdyž sem to psala už i na face)… WAW COŽE ? Pořád se mi otevírá pusa překvapením, když to slovo za touto povídkou vidím, protože sem si to představovala až za dlouho…
Ale abych se ZASE nezasekla na tomhle bodě.. Sem ráda jak to skončilo.. Tomi odmaturoval za jedna i když se bál z té AJ kvůli tomu že se nesoustředil- Billově parfému.. Haha za všechno může Bill. 😀 Přála bych si ho mít na AJ i já ve škole, protože si myslím že byc hs ním taky odmaturovala v pohodě :D.
Vlastně jsme se – ve zkratce sice – dočetla všeho co sem měla v hlavě.. a sem nesmírně ráda za tokovýhle konec. Palec nahoru (oh, sem zblblá z fejsu, kde tyto palce frčí :D).
Povídka se mi líbila a nevadily mi tam ani ty vulgarismy před kterýma sem byla "varovaná" než sem si povídku začala číst.
No fajn, pořád mě trošku mrzí že už je konec, ale všechno musí někdy skončit i pěkné povídky. 🙂
Nejspíš si od téhle dvojice autorek přečtu i něco dalšího, pokud něco dalšího splodí. :))
Znova raz skvelá poviedka, ale to sa od dua-autoriek dalo čakať…Stále nové prekvapenie a vtipné až do poslednej vety. Naozaj som si to s touto poviedkou užila a určite sa k nej ešte vrátim. Len tak ďalej…
Celý díl byl skvělý :))
Je škoda, že je konec, ale nevím, jak by to pokračovalo, když to Tom už odhalil a odmaturoval, ale vy byste se s tím už nějak prokousali. To určitě. No nic, každopádně moc děkujeme, že jste tohle psali. Snad ještě nějakou hezkou povídku někdy napíšete.;))
Musím říct, že konec mi přišel rychlý. Ale bylo to krásný:) Tahle povídka se mi moc líbila a dobře se četla:D Fajná na zasmání opravdu:D
Krásně to skončilo myslela jsem si že si to Bill rozmysli a Toma necha.
Jee, takovy krasny konec ^^ Jsem rada, ze se dali dohromady a Tom prestal byt kreten. Ale fakt jsem necekala, ze to ted ukoncite. Krasna povidka 🙂
Super príbeh, ktorý si určite ešte niekedy prečítam. 😀