Moje krásná učitelka 5.

TOM

Chm, chm, chm… jsem pěkně naštvaný na Andrease, jako… on fakt zmizel na skoro celý večer, pak se objevil, ale až někdy po půlnoci, a navíc úplně v jiném oblečení, voňavý. Prý byl doma a umyl se. To se mu snad nějaká buzna udělala do vlasů nebo co? Nechtěl nic říct, mlčel, byl ticho, ani Georg z něj nic nevytáhl, a to je co říct! Protože… jako Georg… ten vytáhne z každého všechno, hlavně když se napije. A včera pil fakt hodně. Jako já. Mám kocovinu jak debil. Žaludek na vodě, nesnesu pohled na svačiny spolužáků. Hlava mi třeští při každém zapištění učitelky, a navíc nás teď čeká hnusný dějepis. Nesnáším dějepis.

Test z dějáku jsem skoro celej opsal od tý slepice vedle mě. Ona po mně jede jak po flusu, ale je hnusná jak prdel, ale chytrá je… tak proč jí nedávat falešné naděje jen proto, abych dostal dobrou známku, co? Podíval jsem se na rozvrh, páč si ho prostě nepamatuju, koho to zajímá… výtvarka? No tak to mě poser… nesnáším dějiny umění, na to máme tu krá- moment! Nemáme… no tak to to dneska nezatáhnu… na to přeci máme tu novou kost, co jsme jí měli včera prvně… A kluci se rozhodli, že ji odsud vyštípeme, to bude jízda, pánové, to bude jízda…!!!

Celou přestávku jsem se nebavil s nikým. Nemám náladu! Ale na tu kočičku, co právě přišla do třídy v černé kožené minisukni, rudých kozačkách a černo bílém koženém sáčku s červenými doplňky, na tu náladu mám. A hlavně můj kamarád v kalhotách. Oh, gosh, ty její nohy jak žirafa! Kam se na ni hrabou pipky ze třídy. Vlasy dlouhé nad zadek. Ten má taky dokonalý tvar.

Postavila se za stolek a položila si na něj kabelku a penál. Změřila si nás všechny zkoumavým pohledem. Ani nevím, kam se poděl Georg, ale tahle třída byla namíchaná tak, že tentokrát tu byl i Andreas s Gustavem. Doufám, že se Georg nezdejchnul proto, aby na ní udělal nějakou podpásovku, i když jsem si byl skoro jistý, že právě proto tu ještě není, no super, to chci opravdu vidět.

Nikdo jsme se nezvedali a ona to, zdálo se, neřešila, opřela se dlaněmi o stůl a znovu si nás všechny změřila pohledem, ale mojí lavici se vyhýbala, nechápal jsem proč. Šťouchnul jsem do Andyho loktem. „Nevíš kde je Geo?“

„Nevím…“ zamumlal zasněně, podpíral si hlavu dlaněmi a byl mimo.
Zamrkal jsem s nakřivenou držkou. „Hele, mladej, nejsi tak trochu vedle?“ zamával jsem mu rukou před očima. Zamračil se a odstrčil mi ruku.
„Dej pokoj, poslouchám učitelku…“
„Oh, aha, najednou,“ tohle mám fakt rád. „Nelži. Ses včera zabouchnul do nějakýho buzíčka, co?“

„No tak tam vzadu, ticho!“ okřikla nás úča.

Protočil jsem oči. „To jako snad říkáte něco tak důležitýho?“ nakrčil jsem obočí a založil ruce na hrudníku. Když se zlobila, byla k sežrání.
„To bych řekla, pane Trümpere… Kdybyste byl tak hodný a přestal obtěžovat Andrease, zřejmě se chce něco dozvědět… jestli se chcete bavit nebo spát, můžete jít domů, já vás tady opravdu nedržím… ale mám pro vás jednu radu, příště třeba hned v pondělí nechoďte chlastat, ano? Cítím to z vás až sem…“ ušklíbla se trochu a mně klesla čelist.

„Jak to vona může vědět?!“ šeptl jsem Andymu, že to slyšela opět krasotinka.
„Pane Trümpere, žádám vás, abyste odešel ze třídy, napíšu vám neomluvenou hodinu.“

Probodl jsem ji pohledem. „Nikdy v životě mě nikdo nevyhodil ze třídy, madam!“
„Nejsem madam, když dovolíte…“ zamračila se na mě znovu, bože ta byla tak sexy! Pichna jedna… Ale pak se stalo něco, co jsem fakt nečekal.
„Ser na to a jdi, Tome…“ ozval se Andreas vedle mě.

A jeho nenapomene?! Co to jako je tohleto?!
„Dobře, madam,“ hodil jsem věci do tašky a hodil si ji přes rameno. „Já teda jdu, abych nemusel poslouchat to, jak jsem nejpříšernější student.“

Nasrala mě. Kravka. Bože, já bych ji tak ojel.

„Uvidíme se po škole…“ prohlásila, ještě než jsem zavřel dveře. No super. Po škole jsem nebyl od druhý třídy na základce. Trochu trapas tohleto. Takhle mě ponížit! Oficiálně se přidávám ke Georgovu plánu, vystrnadíme jí z týhle školy!

***

Asi půl hodiny jsem toho kreténa hledal po celé škole a pozemcích. Jo, sorry, ale když já jsem kluk a jsem prostě sprostý! Támhle ho vidím!! Hulí! Za stromem! Trávu! Co jiného, že?

„Hey, vole!“
„Šššš!!!“ sykne na mě, a když mu jsem blíž, zatáhne mě za ramínko tašky k sobě. „Drž zobák, vole, musím se zhulit, abych mohl tu pipku novou nějak… vyštípat. Zatím nemám plán.“
„Jo, bereš inspiraci v THCčku?“
„Hihihihi hehehe,“ omg, Geo a jeho zhulený smích. „A co tu vůbec děláš, Tome, vždyť je hodina… a ty přeci máš výtvarku rád, ne?“ zubil se na mě jak debil. Musel jsem odejít, na tohle jsem opravdu nervy neměl.

BILL

„A příště se podíváme na to, jak vznikla fotografie… Jestli někdo rád fotíte nebo tak, tak mi dejte určitě vědět, než půjdete ze třídy… a dám vám domácí úkol za speciální odměnu…“ uculil jsem se na ně a začal mazat tabuli, bylo mi jasný, že nikdo z nich by to nesmazal.

Jenže jsem se zmýlil. Když jsem se otočil a chtěl si hřbetem ruky otřít čelo, uviděl jsem za sebou Andrease.
„Oh bože, vylekal jste mě,“ chytnu se za hruď. Spíš za prso.
„Omlouvám se, paní učitelko,“ usmál se.
„Potřebujete něco?“
„No, ano, chtěl jsem se přihlásit na ten speciální domácí úkol, rád fotím.“
„Oh, super, to jsem nečekal,“ zazubím se.
„Co prosím?“
„Že jsem to nečekala,“ kurňa!! Tohle se nesmí stávat!!!

„Oh…“ pousmál se a naštěstí to nechal být. Díky bohu! „A ten úkol?“
„No jasně…“ přikývl jsem a promnul si trochu nejistě rty. „Jasně… Tak…Vyfoť deset fotek na téma ‚zeď‘ a přines je na příští hodinu…“ přikývl jsem.
„Zeď?“
„Ano… přesně tak…“ usmál jsem se, vzal kabelku a penál s my little pony a odešel z učebny.

Myslím, že byl dost zaražený, když jsem řekl zeď, ale zeď je velmi zajímavá. A taky jsem rychle zdrhal, protože byl cítit velmi příjemným parfémem a uhm, radši nic, to je jedno.
Běžel jsem z budovy školy na záchod, teda… do jídelny. Vidíte to?! Myslím na to, co bylo včera! Shit, fuck!

Oh nee, proč zase Tom?! Ten kluk mi je dost protivný. Ignoroval jsem ho a odešel do té zpropadené jídelny, kde jsem využil svého postavení a předběhl celou frontu. Vzal jsem si tácek a steak s hranolkama, kupodivu tahle jídelna vařila opravdu dobře, možná to bylo tím, že to byla soukromá škola… to je fuk.
S jídlem jsem se posadil ke stolu učitelů a nejistě se pousmál na dvě postarší paní. „Dobrý den,“ zamumlal jsem a dal se pokorně do jídla.

Nehodlám se tady bavit s lidmi, kolegy. Jsou to starý báby, ne že bych se nerad bavil, ale já tak nějak nevyhledával kamarády ani ve škole, chtěl jsem se soustředit pouze na studium a přátele jsem si hledal opravdu někde jinde. Třeba v gay clubech. Haha.

A tak jsem jedl, jedl… a jen se občas trochu rozhlédl po jídelně. A najednou, koho to nevidím… Tom a ten jeho dlouhovlasý kamarád a jako ocásek za nimi Andy. Hm… tak jsem se zase vrátil radši pohledem k talíři a snažil se je ignorovat. Ale oni si jako na potvoru sedli co nejblíž ke stolu učitelů a povídali si tak nahlas, že se to nedalo přeslechnout.

Tom se vytahoval, jak včera, dle jeho slov, opíchal zelenou ženu, že měla prdel jako valach, ale… ne, o přirození mluvit nebudu. Georg nějak mlčel a Andy povídal, jak se zamiloval do kluka. Do kluka, který jsem byl JÁ!!!

„To si děláš kozy, Andy! Ty a kluk?! To jsi vážně tak blbý a zamiluješ se do kluka z gay clubu?!“
„Buď zticha a neřvi to tady na celou jídelnu,“ sykl Andy.
„Nejsi normální. Viděl jsi ho jenom venku ve frontě do tý hnusný díry a zamiluješ se.“
„Byl krásný! Musel bys s ním mluvit, vidět ho zblízka…“
„Super… mám kámoše teplouška,“ Tom začal nervně ťukat vidličkou do stolu.
„A ty jsi zase trapák, co se zakoukal do učitelky.“

Zrudnul jsem až na prdel, rychle dojedl, co jsem měl naloženo, a zvedl jsem se. Jak jsem procházel okolo jejich stolu, najednou jsem o něco zakopl a málem jsem se svezl na zem. Naštěstí mě ale zachytila silná ruka, která mě zachránila od trapasu hned v prvním týdnu školy.

„Paní učitelko, jste v pořádku?!“
Díval jsem se mu přímo do očí. Z několika milimetrů. Cítil jsem jeho dech na své tváři. Byl mi… protivný! Tom! Proč mě nemohl chytit Andreas?!
„A-Ano, ano, děkuji vám, Tome,“ vykoktal jsem. Sakra, moje prsa se hnula. I paruka. Oči samy sklouzly na blonďáčka, který se na mě vůbec nedíval tak jako v baru.

Pustil mě. Pousmál se na půl rtu a posadil se zase zpátky. „Není zač, paní učitelko.“

Rychle jsem se sebral a zmizel. Co nejrychleji. Hned na záchod, abych si upravil všechno, co už nebylo na svém místě.

Potom jsem si upravil make-up, určitě budu mít spoustu beďarů. A dost mě pálí oči. Nelíbí se mi, jak vypadám. Prostě holka.

Šel jsem zpátky do školy, naprosto zničený, on se do mě zamiloval… zamiloval! Šel jsem do kabinetu, sedl si ke stolu a složil si obličej do dlaní.

Tohle bude složité. Nejhorší je, že mi není ukradený. Jak řekl Tom, jsme debilové. Takhle se zakoukat do někoho.

Po hodině přemýšlení jsem se zvedl, vzal věci a šel jsem na hodinu učit nejmladší ročník. Šel jsem, koukal, kde co lítá, přemýšlel zase a neustále. Snažil se otevřít dveře do jiné části školy ramenem. Sakra. Měl jsem plné ruce a strach, že ty slovníky upustím.

A opět. Narazil jsem do někoho. Ale do někoho, koho jsem potkat nechtěl.

„Oh, pardon, pane řediteli,“ uculil jsem se. „Pospíchám na hodinu.“

Ředitel se na mě zadíval a přikývl, podržel mi ty dveře. „To rád vidím, Brit…“ usmál se slizce, rychle jsem proklouzl a bral mety pryč, zapadl jsem do třídy a usmál se. Tady jsem ještě naučil.

TOM

Odpoledne jsem dojel domů, složil se na postel a čuměl do stropu. Ta její prdelka.

Ta je k nakousnutí. Umím si představit, jak by klečela přede mnou a já ji tu prdelku líbal. Většinou to nemám rád, ale téhle kočičce bych to dělal rád. Jen by si nesměla pšouknout. Fuj, jsem prase.

Otočil jsem se na břicho, přitáhl si MacBook, fakt, jsem čuměl, když mi ho koupila, miluju ho! Je úžasný!!! No a rozhodl jsem se si něco o Brittany vygooglit.

autor: LilKatie & S