The Secret of Collegian 9.

Tom

Bože, já ho asi fakt miluju. To jak Bill rázně šel k mé kanceláři s odvážným pohledem, že tam na mě počká… v první chvíli jsem nevěděl, jestli to myslí vážně, nebo si dělá srandu, ale prostě to bylo něco! Byl tak roztomilý, když vypadal tak rozčileně. Celé cvičení jsem roztěkaný a nemůžu se dočkat, až se k tobě vrátím. Moc mi nedochází, co se stalo a jak to bereš, že ti to budu muset vysvětlovat, ale to, že tam čekáš, znamená další chvíle strávené s tebou a momentálně si nemůžu přát nic lepšího. Po tom cvičení svižným krokem skoro běžím k sobě do kanceláře, hned když vlítnu dovnitř, vidím tě, jak sedíš pořád na té mojí židli a listuješ nějakou složkou.

„Co kdyby to byly vaše testy a ty teď víš zadání?“ Uculím se a zavřu za sebou dveře. Odložím všechny věci a přijdu k tobě zezadu, sehnu se a obejmu tě, dám ti pusu na tvář. „Stejně by to nevadilo, stačil by mi jen jediný tvůj úsměv a dal bych ti všechna zadání a všechny dobré známky,“ zachichotám se tiše, potom si jdu sednout naproti tobě. Trochu mě zklame, když se na mě neusmíváš zpátky, ale na druhou stranu to chápu. „Asi chceš vysvětlit Sandru, co?“ řeknu tiše.

„Jo, co to bylo za holku? Myslel jsem, že se scházíš jen se mnou a ne s dalšíma… nebo to snad je tvoje holka a mě sis nabrnknul jen tak pro radost?“ Založíš ruce na hrudi. Vzbuzuje to z tebe pocit, že máš moc, a teď jsi ty ten, kdo tady velí, ale i při tom všem mi připadáš prostě roztomilý a k sežrání.

„Ne… byla to moje sestra,“ usměju se. „Mám dneska narozeniny, přišla mě pozvat na oslavu k rodičům, v sobotu odpoledne… mimochodem bych si moc přál, abys šel se mnou.“ Když to dořeknu, nějakou chvíli je ticho.
„Dnes máš narozeniny?“ řekneš tiše s pohledem na stůl.
„Jo,“ ještě přikývnu.
„Oslava u tvých rodičů?“
„Hm,“ usměju se a čekám, co na to řekneš.

Bill

Stydím se. Och bože, jak já se za sebe stydím. Nejenom, že mě dostalo, že to byla jeho sestra, JEN jeho sestra. Ale navíc to, že má Tom dnes narozeniny. Je mi to tak líto. Musím se dívat jinam, protože se cítím jako ten největší hlupák na celém širém světě. A jakmile si ještě uvědomím tu oslavu, tak mě mírně polije chlad. Naskočí mi husí kůže, protože to nemám rád. Nemám rád rodinné oslavy, a už vůbec ne seznamování se s rodiči, ale nemůžu říct. Po tomhle prostě nemůžu dělat nic jiného, než prostě souhlasit.
„Dobře,“ řeknu tiše a po delší době se na Toma podívám. Usměje se na mě, tak mu úsměv lehce oplatím.

Chvíli sedíme u Toma v kanceláři a jen tak si povídáme o různých věcech, ale já musím pořád myslet na to, jak jsem to dneska podělal. A taky musím přemýšlet nad tím, že bych měl Tomovi něco koupit, ale co, když ani nevím, co má a co nemá rád. Po nějaké době se rozloučíme, mám hned ráno školu, tak se na to musím lehce podívat. Dokonce ani polibek na rozloučenou tak nevnímám, protože musím pořád přemýšlet nad dárkem pro Toma. Dokonce i celou cestu na koleje mi to vrtá hlavou. A až na pokoji se začnu stresovat tím, že mě chce Tom nejspíš představit rodičům.

Ráno se vzbudím a nápad je na světě. Nebudu mu nic kupovat a vymýšlet, ale prostě mu udělám palačinky. Jak jsme byli v té pizzerii, tak Tomovi neuvěřitelně chutnaly, tak doufám, že mu tím udělám alespoň trochu radost. Ještě před školou se za ním stavím v kanceláři, nejsem si jistý, jestli už tam bude, ale zaraduju se, když má odemknuté dveře.
„Ahoj,“ usměju se na něj a hned na něj začnu mluvit: „Víš, mohl bych za tebou dneska přijít?“ Tom přikývne a chce něco říct, ale ani ho nenechám a dál pokračuju: „Víš, já bych chtěl přijít večer k tobě domů.“ Řeknu to opatrně, protože nevím, jak bude Tom reagovat, přece jenom jsem se mu teď v podstatě vnutil do jeho bytu. Ale jakmile se usměje skoro od ucha k uchu a znovu několikrát přikývne, tak je mi jasné, že mu to nevadí.
„Jasně, že můžeš,“ potvrdí to ještě svou odpovědí, ale to už se chystám ven.
„Tak večer,“ mávnu na něj ode dveří a už jsem venku.

Hned po škole musím nakoupit všechno potřebné. Nejsem žádný profík, ale palačinky umím a dát na ně pak zmrzlinu, to přece zvládnu taky. Ta kolejní kuchyň není sice nic moc, ale nakonec mám plnou krabičku tenkých palačinek. V druhé krabičce mám zase čerstvé ovoce nakrájené na malé kousky a v mrazáku malý kyblík vanilkovo-čokoládové zmrzliny. Po malé chvíli už si to šinu se všemi věcmi k Tomovi. Zazvoním dole u vchodu, a jakmile vyjdu schody k jeho bytu, už stojí v otevřených dveřích. Rychle mě vtáhne dovnitř, tak mi věnuje pomalý a něžný polibek.
„Ráno jsi mi ani nedal pusu,“ řekne káravě, ale s úsměvem na tváři.
„Já vím,“ řeknu, ale už jdu do kuchyně a vytáhnu to na kuchyňskou linku.
„Nevěděl jsem, co ti mám dát k narozeninám, tak jsem ti udělal palačinky. Přinesl jsem ovoce i zmrzlinu,“ mluvím opatrně, protože doufám, že mě s tím nevyhodí.

Tom

Byl jsem trochu zmatený Billovým chováním, ale ráno jsem vytušil, že má něco za lubem. Když potom přilítnul s palačinkami, byl jsem opravdu překvapený.
„Bille, nezmiňoval jsem se o svých narozeninách proto, abys mi dával nějaké dárky.“ Musím se ale usmát, když tam začneš ty dobroty vytahovat. Dívám se na to vedle tebe a sbíhají se mi sliny. „Ale palačinky můžu vždycky a všude, budu moc rád,“ obejmu tě zezadu a položím si hlavu na tvoje rameno, dám ti pusu na tvář. „Nechám tě to nachystat, zatím tady trochu uklidím… a pustím nějakou hudbu, jo?“ řeknu tiše mezitím, co ti oždibuju tvář a krk malými polibky. Když přikývneš, pustím tě a odejdu do obýváku a pouklízím tam trochu svoje papíry do školy, nepořádek na stole, porovnám polštářky. Nečekal jsem, že přijdeš s takovou ‚slavnostní‘ náladou. Ještě vběhnu i do ložnice a uklidím si na posteli, nějaké ponožky a trenky zanesu do koupelny do koše. Co kdybychom se náhodou do té ložnice po palačinkách odebrali, ne? Hned mám zase o trochu lepší náladu, když na to myslím…

Za chvíli přijdu zpátky za tebou a už máš ty palačinky nachystané na talířích.
„Dáme si to o obýváku?“ řekneš s úsměvem.
„Jo, to bude nejlepší,“ vezmeš to do obýváku, kouknu ještě do ledničky a hledám něco k pití, ale najdu tam jen džus, mléko a pivo… Mhm, vezmu aspoň ten džus, a hned jdu k tobě. Naliju nám do skleniček a ještě zapálím svíčku na stole.
„Dobrou chuť,“ usměju se na tebe, když to řekneš.
„Děkuju, tobě taky,“ ještě se k tobě natáhnu a dám ti malou pusu na rty. Potom už se do toho pustím. „Mhm, bože… ty jsou výborné,“ zamumlám se skoro plnou pusou a usmívám se přitom. Nějak si začnu všímat, že poslední dobou se pořád jen usmívám, není to skvělé?
Asi za pět minut už mám všechno snědené, ty ještě dojídáš. Napiju se džusu a sleduju tě, jak jíš. Když dožvýkáváš poslední sousto, hned se k tobě přiblížím a políbím tě.

„Pořád na tebe musím myslet,“ šeptnu a zadívám se ti do očí. Po chvilce tě začnu znovu líbat. Posunu se celý víc k tobě a začnu tě hladit po boku, lehce ti vklouznu prstem pod tričko a hladím tě po bříšku, miluju to… Líbám tě a nevědomky tě tlačím víc a víc do sedačky, po chvíli už na tobě skoro ležím. Vyhrnu ti tričko až nahoru ke krku a začnu tě líbat na hrudi a jdu postupně dolů a dolů…

Bill

Nechám se a naprosto se oddávám tvým polibkům. Chytnu tě za krkem a vytáhnu si tě zpátky nahoru za mnou. Vyhledám tvoje rty a začneme se vášnivě líbat. Teď prostě budeš tady, protože tě tady chci. Nějakou dobu se jen líbáme, užíváme si blízkosti toho druhého, ale mně to po chvíli přestane stačit a začnu tě vysvlékat.

Jakmile už na sobě oba máme jen spodky, tak mě začne Tom znovu líbat na krku, pak na břichu a jede níž. Zastavím ho a vidím, že je lehce překvapený. „Chci to teď a hned!“ řeknu jasně a vidím pořád Tomovo překvapení, tak se ujmu iniciativy. Zatlačím na něj, a najednou jsem nahoře já. Začnu ho líbat po celém těle, ale tak dravěji a rychleji než před chvílí on, protože jsem nedočkavý, ale hlavně nadržený. Během chvíle už má boxerky dole a já ho pěkně chytnu do ruky. Ani se nemusím moc snažit a Tom je během pár vteřin tvrdý. Během dalších pár okamžiků už má nasazenou ochranu a já se ocitnu zase dole. Jakmile začne Tom tlačit proti mému otvoru, tak je to ze začátku nepříjemné, ale mnohem kratší dobu než poprvé. Během několika pohybů narazí na moje místečko a já okamžitě a hlasitě vzdychnu. Tom je na tom samozřejmě podobně. Abych mu trošku vynahradil, že jsem předehru tak trochu odbyl, tak si ho přitáhnu k sobě a začnu ho líbat na rtech, pak na tvářích a skončím na krku, kde si hraju s jeho kůží a občas ji i vezmu lehce mezi zuby.

Sám začnu po nějaké době přirážet naproti Tomovi, protože jsem vážně vzrušený, jako jsem snad nikdy nebyl. Ani sám sebe nepoznávám a nevím, kde se to ve mně bere. Netrvá to dlouho a oba téměř zároveň dosáhneme orgasmu. Kdybych to měl srovnávat s naším číslem minule u Toma v kanceláři, tak tohle bylo kratší, ale vyvrcholení zase mnohem delší.
„Pro-promiň,“ vydechnu Tomovi do ucha. „Já, jen jsem tě hrozně chtěl,“ pousměju se a Tom se usměje taky.
„Půjdu do sprchy,“ řekne a ještě po chvíli na gauči se zvedne a odejde do koupelny. Jakmile uslyším téct vodu, tak se vydám za ním.

„Bille, leknul jsem se,“ řekne Tom, když si vlezu za ním do sprchového koutu. Přitlačím ho na kachličky a věnuju mu dlouhý polibek. Ta voda a to všechno okolo ve mě vyvolá další vlnu vzrušení. Sám sebe vůbec nepoznávám, ale jsem nadržený jako nikdy, a chci ještě.
„Chci další kolo,“ zašeptám Tomovi do ucha a on se na mě překvapeně podívá. Ovšem jeho překvapení se začne měnit v úsměv a v jeho očích se zalesknou plamínky ohně, které u mě musí hořet už hodně dlouho.

Po krátké sprše se ocitneme v Tomově ložnici a proběhne něco podobného jako v obýváku. Sám se musím přiznat, že to bylo úžasné, ale ta nadrženost mě trochu přešla, protože ji začíná překonávat únava. Začnou se mi zavírat oči, postřehnu jenom, jak za námi nahoru skočí Hugo a pak už jen jakoby z dálky slyším Tomovu větu: „Tohle jsou moje nejlepší narozeniny.“

autor: Clarrkys & Disturbed Angel