…
Sedm večer… Tom by měl co chvíli přijít… Já se tak těším!
Osm večer… Tom pořád nikde… Zřejmě ho jen něco zdrželo…
Devět večer… Tom už asi nepřijde… ale ještě chvíli počkám…
Deset večer… Tom nepřijde…
Jedenáct večer….
Smutně jsem ležel v houpací síti na zahradě, ruku svěšenou dolů. U nás doma teď nikdo není. Mamka je u kamarádky, sestra s ní a bratr někde v tahu… nejbližší sousedi by neslyšeli, kdybych si na zahradě uspořádal techno párty. Díval jsem se do země a v hlavě mi běhaly návrhy jeden za druhým, proč Tom nepřišel. Nechtěl? Nestojím mu za to? Co v tom vězí? Ztěžka jsem si povzdychl a zavřel oči, do kterých se pomalu, ale jistě, vkrádaly slzy.
Sally moc dobře cítila, že mě to trápí. Zvedla hlavu a olízla mi nos. Znovu jsem zavřel oči. Kdybych to byl neudělal, viděl bych, jak Sally zbystřila, kdybych věnoval pozornost tomu, že utekla. Nezajímalo mě, kam běžela. Nejspíš zase zvětřila krtka.
„Tomi?“ špitl jsem tiše a nevěřícně hleděl na osobu sklánějící se nade mnou. Byl to on… Tom. Jemně se usmál a pohladil mě po tváři.
Tom
Chtěl jsem nepřijít… ale copak to šlo? Nemohl jsem to bez něj vydržet. A teď jsem tady. U něj. Svírám ho v náručí a nasávám jeho omamnou vůni. Ale je hodně znát, že je úplněk. Musím se hodně ovládat… a co teprve, až se přiblíží půlnoc, kdy je luna nejsilnější? Co budu dělat pak? Ach Billy… jsem idiot. Měl jsem alespoň přijít dřív a v tuhle dobu odcházet. Já jsem takovej debil!!
„Bál jsem se, že nepřijdeš.“ Vzlyknul tiše Bill do mého trička. Jemně jsem ho hladil po zádech.
„Billy, já… musím ti něco moc důležitého říct…“
„Pšššš… co to povídáš, Tomi? O co jde?“ Bill mě chytil za tváře a donutil mě se mu dívat do očí, jako by v nich chtěl najít odpověď.
Kořist…
Bill
Byl jsem tak v šoku, že jsem se nezmohl na nic. Žádný křik, pohyb… nic. Přede mnou stál obrovský vlk, cenil na mě zuby a z tlamy mu kapaly sliny. Tohle je můj konec. Bože, můj… co to je? Tomi…
V okamžiku, kdy na mě výhružně zavrčel, jsem se vyškrábal co nejrychleji na nohy a upaloval k nejbližšímu stromu. To se dělá, když se utíká před psem… ale bude to stačit na vlkodlaka? Snažil jsem se vyškrábat nahoru, ale nešlo to zrovna nejlíp. Obrovské zvíře se už hnalo proti mně a já se smířil s tím, že tohle je poslední minutka mého života. Už jsem byl skoro na první větvi, když mě chytil za nohavici. Ale nestrhl mě… něco strhlo jeho ode mě. Sally… proboha! S hrůzou v očích jsem sledoval, jak moje jediná kamarádka drží vlka za volnou kůži na zátylku a snaží se udržet… ale co jí to bylo platné, když byl vlk pětkrát tak velký než ona? Jedinou ranou tlapy ji odhodil od sebe, ale ona se opět vrátila a zaryla mu tesáky do zadní nohy. To už se ale vlk naštval a popadl moji milovanou fenu za hřbet. Začal s ní cloumat ze strany na stranu, jako to dělají dobrmani s kočkami. Sally bolestně kvílela. Pak její tělo ochablo a vlk ji odhodil jedním trhnutím hlavy na druhý konec zahrady.
„SALLY!“ zakřičel jsem srdceryvně. Bylo mi jedno, co se stane. Seskočil jsem ze stromu dolů a běžel ke své věrné Sally. Byla celá potrhaná. Chytil jsem ji do náruče a tiskl k sobě. Za mnou se ozýval dusot těžkých tlap dopadajících na půdu. Ničemu jsem už nevěnoval pozornost. Sally je pryč… je pryč… z očí mi stékaly potoky slz a dopadaly na nehybné tělo v mém náručí… a pak to přišlo.
Znenadání se nade mnou prohnali tři další obrovští vlci… jen matně jsem vnímal, že jsou hnědí nebo lehce našedlí. Všichni tři se vrhli na černého vlka, povalili ho na zem a neumožnili jediný pohyb. Ale já nic z toho nevnímal. Nevnímal jsem, jak se černý vlk snaží vyprostit… vnímal jsem jen jedno… ležící tělo nedaleko ode mě. Jak jen to šlo, jsem se doplahočil k ležící Sally. Šíleně mě bolela ruka a já si teprve až teď uvědomil, že ji mám zlomenou. Bylo mi to však jedno. Pravou rukou jsem k sobě přitulil teď již mrtvého psa a dál ho smáčel slzami. Cirkus za mnou ustal, ale já to nevnímal… nevnímal jsem ani to, že za mnou nejsou psi, ale že tam stojí čtyři mladíci. Tomi…
Tom
Nevěděl jsem, co dělám… byl jsem jako pod vlivem silné drogy… a to já vlastně byl. Pro čistokrevné je takřka nemožné se za úplňku ovládat. Nevím, co jsem dělal… probral jsem se až ve chvíli, kdy mě tři silná těla namáčkla na zem. Chvíli jim trvalo, než mě uklidnili, ale nakonec se jim to podařilo a já se mohl opět proměnit na člověka. Ovšem možná bych byl radši, kdybych to byl nikdy neudělal. Teprve teď jsem mohl vidět, co jsem způsobil. Billy…
autor: Wind & Lady in Black
Super psky dalsi dilek rychle :-). 🙂
Krása jen Sally mi je líto.Prosím další díl.
Nééé vy jste ale zlý..:(( takhle zabít Sally no ale jako jsem sakra zvědavá co bude v posledním díle a v další řadě doufám že ta se tu objeví hned co zkončí poslední díl jako by to byl další díl…:D chápete mě ne??..:D:D:D:D no ale jako ani bych se nedivila kdyby v druhé řadě Bill někam dojel daleko od Toma no a on ho hledala..:) a pak ho našel..:) juch já se na tu další řadu tak těším…už aby tu byla nwm co od vás očekávát..:D
Pfff,to neeee! Nesnáším když ve filmech umírají psi nebo zviiřata ,natož v povídkách,chudaaak Sally..No,ale jinak uužasnej díl %D Jsem zvědavá co bude dál;)
Ne-ee… hejíí… :(( Doufám že se to řádně napraví v dalším díle! ;D
Nee, chudak Sally 🙁 Pochybuju, ze Bill to Tomovi odpusti, teda ja bych nikomu neodpustila, kdyby mi zabil nase kocoury. Ale druha rada o necem byt musi, ze 😀 Kdyz uz jsem u toho.. jak je to s druhou radou? Nebudeme na ni muset cekat moc dlouho, az skonci tahle, ze ne? 🙂
Je mi lito, ze se tohle muselo stat zrovna Billymu, i kdyz Tom to nechtel udelat. Ten ted bude mit pekne vycitky, ze tam vubec chodil. To jsem zvedava na pristi dil a radu. Miluju tu povidku, uz se nemuzu dockat pokracovani <3
Holkyyyyy!! ;(
Tak s něčím takovýmhle jsem naprosto nepočítala a u obrazovky jenom sedím a blbě čumím s otevřenou pusou a v momentě, kdy Toman zabil Sally, jsem i brečela. Musím říct, že mě tohle vážně překvapilo. Nečekala jsem, že to bude až takové. I když co jiného jsem taky čekala, že? Je jasné, že když je Tom čistokrevný vlkodlak, tak to o úplňku nebude moc fajn. Ale pořádně mě naštval! On sám věděl, jak zle se bude ovládat a za Billem dojde. To tam radši neměl chodit a na druhý den se Billovi omluvit, že se u nich v rodině třeba stalo něco špatného, aby mu Bill odpustil. Protože nevím, jestli to, co Tom provedl, jde odpustit. Představa, že tohle někdo udělá mojí ´malé krásce´, tak bych s tím člověkem už v životě nepromluvila a nevím, jestli bych mu kdy dokázala odpustit. Vím, že prakticky za to Tom moc nemůže. Jsou to pudy..ale kdyby nebyl blbý, tak tam nechodil a nic z tohoto se nestalo.
Ano, jsem ráda, že Bill přežil a relativně nic mu není..ale Sally je obrovská škoda ;( Jak už tady někdo psal, tak stejně i já, jak ve filmu umře pejsem nebo nějaké zvíře, tak je to pro mě kolikrát horší než člověk. Sama nevím, proč to tak je, ale je to tak.
Taky mě Tomovi kamarádi potěšili, že jej zastavili. Předpokládám, že jeden z nich by mohl být i David. Ale divím se, jak dobře tohle dopadlo, že se spíš k Tomovi nepřidali.
Vůbec si nedokáži představit, jak hrozně se Billy musí cítit. Je mi smutno za něj.
Děkuji za další díl! ♥♥♥
Moc se omlouvám, že píšu až dnes, ale situace se vyvinula tak, že já skrz zkouškové období nevím, kam dřív skočit a Wind je v nemocnici, což má vliv i na vývoj druhé série, bude trochu opožděná. Co se Sally týče, upřímně… byla jako náš vlastní pejsek a zabít ji bylo opravdu smutné… bohužel nezbytné. Ještě ohledně druhé řady… jak tak čtu, někteří z vás jsou celkem blízko tomu, jak začíná, ale jen z části. S psaním se Wind sice blíží ke konci, ale vzhledem k tomu, že nikdo neví, kdy ji pustí z nemocnice, nemůžu přesně slíbit, kdy povídka přijde na blog. Každopádně se nemusíte bát, nenechá vás čekat dlouho, jak ji znám. 😉
[7]: Upřímně… my taky brečely, když Sally umřela, a to jsme autorky. (hanba nám, že jsme to dopustily, ale ono to bohužel bylo nezbytné pro dotvoření té správné atmosféry)
[7]: A ještě jeden dodatek… Tomovi kamarádi se k němu nepřidali, protože oni nejsou čistokrevní, a tak se, s trochou té silné vůle, o úplňku ovládat dokážou. Resp. Dave si vybral ty, o kterých věděl, že se ovládnou (nevadí, když Davida prozradím, stejně je to nejspíš většině z vás jasné)
[10]: Ach takhle! A já si říkala 🙂 Tak to mockrát děkuji za vysvětlení a pošli Wind pozdravy a že přeji ať se brzy uzdraví 🙂
[11]: Není zač, ráda jsem vysvětlila 🙂 A děkuji… Pozdravy a přání určitě vyřídím, až za Wind půjdu. 🙂
[12]: Taky Wind preji brzke uzdraveni, at uz v nemocnici lezi s cimkoliv 😀 🙂
Wind prajem skoré uzdravenie.
A Ďakujem za kapitolu, aj keď ma z nej mrazí a Sally som oplakala. A samozrejme aj Billovu zlomenú ruku, hlavne preto, že mu to spôsobil Tom 🙁 Dúfala som, že toho vlka v sebe Tom nejako prekoná, ale on nie :/ je mi to strašne ľúto.