Vyvolení 12.

autor: T-KAY

Ahojky lidičkové… snad tuhle povídku ještě někdo čte. Vypadá to, že tahle povídka ještě není tak u konce, jak jsem počítala, a nějak se mi dostává dostatku fantasie, takže zatím konec není. Dál se omlouvám, zda jsou mezery mezi díly moc dlouhé, ale múza je vrtkavá dáma. Tak vám teď už přeji pěkné čtení, a pokud budou komenty, tak jedině potěší.

Pa T-KAY

Tom ho tedy následoval zpět k posteli, nechal se na níi položit a pozoroval, jak si Bill kleká na podlahu a stahuje mu kalhoty i se spodním prádlem. Schválně se dotkl jeho penisu, což způsobilo, že se dred doslova zavrtal do matrace a nahlas vzdychl.
Jakmile mu sundal oblečení, roztáhl mu nohy od sebe a natěsnal se mezi ně. Do ruky uchopil jeho penis a zapohyboval. Po chvíli se sklonil, olízl mu špičku a následně ho pojmul do úst.
Tomovi se před očima doslova roztančily hvězdičky, když kolem svého mužství ucítil to krásné vlhko Billových úst. Měl co dělat, aby se hned neudělal, což se mu nakonec povedlo zadržet. Užíval si to doslova všemi smysly.

Bill se činil jako ještě nikdy. Bral si ho hluboko, skoro až do krku, tlačil kuličkou od piercu na jeho penis, kmital jazykem, aby Toma přivedl k slastnému vrcholu. Pomáhal si přitom i rukou, kterou hnětl jeho varlata, která už byla opravdu citlivá, jelikož byl Tom rozdrážděný.

Uběhlo několik minut, když ve svých vlasech ucítil dredovu ruku, jak si ho tlačí k sobě. Vzepřel se mu, udržujíc své vlastní tempo. Když si však začal pohrávat se špičkou Tomova penisu, ucítil, jak mu v něm cuká. V duchu se pro sebe usmál a vyčkával, až se Tom napne a odmění ho pořádnou dávkou spermatu, což opravdu netrvalo dlouho.

Tom se v tu chvíli doslova prohnul v zádech a vyvrcholil mu do úst. Jeho tělo bylo doslova v křeči a chvíli trvalo, než se vzpamatoval natolik, aby se uvolnil. Zastřeným pohledem sledoval, jak Bill poctivě polyká vše, co mu nadělil, a přesouvá se k němu. Viděl i to, jak černovlásek natahuje ruku přes něj, a poté ho přikrývá, aby sem náhodou někdo nepřišel a neviděl ho nahého.

Až po pár minutách byl schopen zvednout ruku a pevně obejmout Billa kolem pasu.

„Děkuju,“ šeptl a líbnul ho na krk.
„To byla maličkost, Tomi,“ řekl mu s úsměvem.
„Ale co ty?“ zeptal se rychle, koukajíc přitom na Billovu bouli v kalhotách.
„To je v pohodě, Tomi. Dneska si to zasloužíš ty,“ namítl Bill a maličko se odtáhl od ruky směřující k jeho rozkroku.
„Podle mě není fér, že jsem se udělal a ty ne,“ namítl Tom a znovu natáhl ruku k jeho rozkroku, ale Bill ho za ni chytl a odsunul jinam.
„Já to nepotřebuji. Jsem na to zvyklý,“ šeptl a schoulil se do Tomovy teplé náruče.
„Až tohle všechno skončí a budeme konečně venku, tak se to změní. Slibuju,“ líbnul ho Tom do vlasů a pohladil po zádech.
„Nic se měnit nemusí. Kdo ví, jestli po skončení tohohle cirkusu budeme spolu tak dlouho, abysme něco měnili,“ řekl Bill a v jeho hlase byl poznat strach z budoucnosti.

„Proč tohle říkáš?“ zeptal se dred.

„A proč bych neměl? Vždyť jsme každý z jiného města. Vztahy na dálku nemají cenu. Oba bysme se jen trápili. Snažím se užívat si všechen čas, který tu s tebou mám. Neboj se… ničeho, co se stalo, nikdy litovat nebudu, protože jsem se zamiloval. Do nejúžasnějšího kluka, kterého jsem kdy mohl potkat. I kdybychom se při finále viděli naposled, tak nikdy nezapomenu tvojí tvář,“ šeptl Bill a v poslední větě se mu několikrát zlomil hlas. Pevně sevřel víčka, aby zadržel slzy, ale marně. Rozkutálely se mu po spánku na Tomovu obnaženou kůži.
Tom ho ale zvedl ze své hrudi a rychle mu je setřel.
„Tohle už nechci slyšet. Já tě miluju, Billy, tak nemám důvod, proč nenajít řešení pro naši situaci. Slibuju ti, že se při finále neuvidíme naposledy. Pokud nebudeš sám chtít,“ řekl Tom rozhodně, a hned jak mu otřel slzy, pevně ho objal a snažil tak dodat svým slovům tu pravou váhu.

Sám se bál toho, co bude po skončení Vyvolených, ale byl rozhodnutý s Billem mít vztah i venku. Byl schopný pro to udělat vše, jen aby byli spolu.

Chvíli ještě leželi, než Tom zaslechl pravidelný dech občas přerušený trhaným nádechem, značícím, že Bill plakal. Ještě chvíli u něj byl, než ho opatrně položil do postele a sám vstal, aby na chvíli odešel z pokoje.

Hodně ho znepokojovala Billova slova o konci jejich vztahu. Nehodlal se černovláska tak snadno vzdát. Nevěděl, jak to všechno vymyslet. Vzal si mikinu, jelikož bylo venku už trochu chladněji, vyšel z ložnice a následně i z vily na zahradu. Posadil se na židli a podíval se na noční oblohu. Jako by tam hledal odpovědi na všechny otázky, které se mu honily hlavou.
Nevnímal čas ani to, že je unavený… jen přemýšlel. Nad vším, co se dělo celý večer. Když přišel do studia, div ho otec nezabil pohledem, a pak řekl ta slova, která mu snad jako nikdy dřív vyrazila dech. A do toho Bill a jeho smutná slova stejně jako smutné hnědé studánky, které tolik miloval.

Aniž by si to uvědomil, únava ho přemohla, a on ač nechtěl, usnul na zahradě. Probudil ho až budík rozléhající se celou vilou. Otevřel oči, rozhlédl se, než si uvědomil, že opravdu usnul venku, protáhl se a bolestivě zaskučel, když mu louplo v zádech. Zahradní nábytek není zrovna nejpohodlnější místo na spaní.

Když pak vešel dovnitř, aby se konečně zahřál, zjistil, že je zatím první, kdo se vzbudil. Také si všiml, že obrazovka televize svítí s klasickým obrázkem obálky. Rychle tedy vyšel zase ven ke dveřím zpovědnice, kde už byla vidět obálka. Rychle ji vyndal, otevřel a začetl se. Trochu se přitom mračil, protože to byl trest za to, že nespal v ložnici. Povzdechl si, ale nic jiného mu nezbylo. Rychle tedy odnesl obálku dovnitř, položil ji na jídelní stůl a šel se převléknout z šatů. Vše dělal potichu, aby nikoho nevzbudil. Nesměl. Hned jak se převlékl, zamířil opět na zahradu, kde se mezitím otevřela vrata garáže skrývající všechno potřebné na vytvoření snídaně pro všechny. A Tom chtěl, aby to stálo za to.

Vzal tedy všechny věci, a že to nebylo zrovna lehké, odnesl je do kuchyně, kde se pomalu pouštěl do práce.

Po hodině práce se vilou opět rozezněla siréna oznamující budíček. Zrovna ve chvíli, kdy Tom pokládal na jídelní sůl poslední talíř se snídaní. Otřel si orosené čelo, podíval se na stůl před sebou a vzdychl. Dalo mu to zabrat, ale byl spokojený sám se sebou. Odvázal si zástěru a zamířil do koupelny, kde si hodlal dopřát opravdu dlouhou sprchu. Potřeboval uvolnit svaly, které měl ztuhlé ze zahradní židle. Dával si samozřejmě pozor, aby si nenamočil dredy, protože tu nechtěl několik hodin pobíhat s mokrými vlasy, než by to uschlo. To už se mu stalo jednou a pobíhal tu jak blázen s ručníkem na hlavě.

Sprcha příjemně masírovala jeho záda. Zavřel oči a relaxoval, tudíž si nevšiml ani toho, že někdo vstoupil do místnosti.

„Budeš to mít na dlouho?“ zeptal se nepříjemný Lisin hlas.

Rychle zamrkal, aby se probral z šoku, který právě měl.
„Za chvíli jsem venku, pokud tě to zajímá,“ odpověděl jí klidným tónem.
„Pohni, dělá se fronta,“ řekla mu ještě nepříjemněji a odešla pryč.

Tom jen zakroutil hlavou, smyl ze sebe pěnu a vypnul vodu. Rychle se zabalil do ručníku, který měl po ruce, a provedl ještě ranní hygienu. To už do koupelny vešla Lisa, zašklebila se na něj, přičemž Tom dělal, jako že to neviděl.

Po pár minutách opravdu vyšel z koupelny s ručníkem kolem pasu, a když procházel kolem jídelního stolu, kde zbytek snídal, neodpustil si políbit Billa na tvář. Ten se usmál, ale jedl dál.

Tom došel do ložnice, kde se okamžitě oblékl do trenýrek, a začal si vybírat něco normálního. Jenže to by nesměl být Bill bazilišek. Přišel k Tomovi a chytl ho zezadu za boky. Tom se div nepraštil o poličku, jak hledal své oblečení, když se lekl. Bill se musel držet, aby se nerozesmál. Dredáč se chytil za hlavu přesně na bolavém místě a otočil se k tomu výtržníkovi.

„Ty jeden… víš, jak jsem se lekl?“ zeptal se ho dotčeně a masíroval si bolavé místo na hlavě.

„Vím, promiň,“ uchechtl se černovlásek.
„A ještě se mi směješ,“ Tom nasadil dotčený obličej a došel k posteli, na kterou se posadil.
„Nesměju, Tomi. Promiň, že jsem tě vyděsil, ale neviděl jsem tě u snídaně, a pak jsi mi jen dal pusu na tvář,“ řekl Bill a klekl si k němu.
„To bych měl napravit, co?“ usmál se dred, sklonil se k němu a láskyplně ho políbil.
„Kde jsi byl? Když jsem se vzbudil, tak jsi vedle mě nespal a tvoje půlka byla srovnaná,“ šeptl Bill, schoulil se mu do náruče a zavřel oči.
„Billy,“ vzdychl Tom. „Potřeboval jsem přemýšlet. Když jsi usnul, šel jsem si ven zakouřit a všechno si srovnat v hlavě. Nějak jsem tam usnul,“ odpověděl mu Tom.
„Kvůli tomu, co jsem řekl? Tím se netrap, Tomi. Nemá to cenu řešit,“ řekl černovlásek tiše.
„Ale má. Chci být s tebou za každou cenu,“ řekl mu a políbil ho do vlasů.

Bill se od něj odtáhl, podíval se mu do obličeje, načež hlavu okamžitě sklopil, aby Tom nemohl zahlédnout jeho slzy.

autor: T-KAY

betaread: J. :o)

5 thoughts on “Vyvolení 12.

  1. určo dobře si myslím 😀
    já tu povídku čtu, baví mě to akorát víš, že často používáš slovo doslova? 😀

  2. No tak to sme teda zvedava, co Billovi preletlo pres noc, ze je najednou takovy odtazity .. ze by mu nekdo neco rekl? no nechame se prekvapit 🙂

  3. Ja som strašne zvedavá čo sa Billovi stalo, že takto depkuje. Veď sa mu Tom vrátil, vyznáva mu lásku a chce s ním byť aj vonku. Tak prečo je taký smutný:( Strašne sa teším, že poviedka nekončí. Mám ju rada. Ďakujem za kapitolu 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics