Další dílek plný zvratů 🙂 Užijte si ho 🙂
„Billi, to je krása,“ vydechl Tom a otočil se na černovlasého andílka za sebou. Ten se usmíval a objal ho kolem pasu.
„Podívej se na postel,“ šeptl pak a pokynul hlavou k posteli, na níž byly červeným saténem povlečené peřiny a spousta lístků z růží. Uprostřed toho všeho byl polštářek ve tvaru srdce a na něm malá krabička. V ní ležel stříbrný řetízek s malým srdíčkem, které se dalo otevřít, a v něm byly dvě fotky. Jejich fotky.
Tom vzal krabičku do rukou a prohlížel si ji. Těkal přitom pohledem z krabičky na Billa a zpět.
„Jenom prostě nechci, kdyby… kdyby se něco stalo, tak… abys na mě zapomněl,“ usmíval se Bill se slzami v očích a držel se, aby jim nedovolil se spustit dál. Bez úspěchu. Po chvilce už plakal jako malé dítě. Nechtěl o něj nikdy přijít. Toma miloval z celého srdce a nehodlal se ho vzdát. Nikdy a za žádných okolností.
Tom vytáhl řetízek a prohlížel si ho. I on měl v tu ránu na krajíčku.
„Pojď ke mně,“ šeptl a objal ho jako malé kotě. Schoulil si ho do náruče a usmíval se. „Nic se nikdy nestane a nikdy se tě nevzdám. To ti slibuju,“ šeptal mu do ucha a zavřel oči.
Nebyla to pravda.
***
Uplynulo pár měsíců, které se nesly v živlu hádek a výhružek. Dokonalý vztah se roztrhal na kousíčky a Bill už nemohl unést další hádky.
„Tome, sakra, ale tak to nebylo!“ křičel na něj z posledních sil a po tvářích se mu koulely černé slzy od rozmazaných líčidel.
Tom jenom přecházel po pokoji a mnul si ruce. Nevěděl nervozitou, co má dělat. Bill ho doslova štval v poslední době. To bylo jednou tohle, pak tamto a pořád ho buzeroval. Neviděl tu druhou stranu, že to s ním Bill myslel dobře. Viděl jenom to černé a špatné. Už několikrát Billa poslal do háje, ale potom se zase smířili. Dneska to ale vypadalo hodně špatně.
„Ne? Aha… tak to jo. Víš co, Bille, seber se a vypadni! Nechci tě už ani vidět!“ zařval na něj poslední slova a začal do kufru házet Billovy věci. Sehnali si malý, útulný byteček a bydleli spolu. Chtěli to zkusit. Ale jak se teď ukázalo, nebylo to ideální.
„Fajn, jak chceš,“ špitl Bill v slzách a sám se ujal balení si věcí.
Tom to jenom zpovzdálí sledoval a klepal se po celém těle. Bylo mu špatně. Cítil, jak se jeho srdce rve na malé kousky. Nechtěl tohle dopustit. Nechtěl, aby Bill odešel. Ale prostě už to vyplynulo ze situace a muselo se to stát. Černovlásek tu měl zatím jenom pár věcí a nic moc velkého, co by se nevešlo do jeho velkého kufru. Zabalil všechno během chvilky a oblékl se.
„Promiň že… jsem ti zkazil život,“ pronesl tiše Bill a práskl za sebou dveřmi. Rozhodně se vydal domů. Potřeboval být sám a jeho pokoj k tomu byl skvěle určený. Sedl do svého nového auta a rychle odjel pryč. Přes slzy skoro neviděl na cestu před sebou.
Tom sledoval všechno z okna, dokud se mu černé BMW neztratilo z očí. Sesunul se na zem a složil hlavu do dlaní. Nemohl si pomoct, ale šíleně ho to bolelo. Na hrudi cítil jakési píchání a nemohl si vysvětlit, co se děje. Nikdy se mu to ještě nestalo. Ani když opouštěl malého Dannyho. Ale teď to bylo silné. Intenzivní. Jako nikdy. Jenom seděl na podlaze a koukal do protější rudé stěny.
***
„My-my jsme… ro-rozešli jsme se!“ začal znovu naplno plakat Bill a vyžádal si objetí od bratra. Ten ho hned schoulil do své náruče a přemítal si to v hlavě, co že mu to právě řekl.
„A co se stalo, bráško?“ zkusil to pomalu a hladil ho po zádech. Nechtěl na něj nějak tlačit, ale potřeboval to vědět, až panu Trümperovi půjde rozbít hubu.
„Promiň, Andy, teď ne,“ zavzlykal a přitiskl se k němu ještě víc. Tak blonďák ho jenom držel a kolíbal se s ním, aby se uklidnil.
Netrvalo dlouho a Bill mu usnul v náručí. Poslední slzy mu stekly po tvářích a ztratily se v polštáři. Andreas tam s ním zůstal ještě několik málo minut, a potom odešel do svého pokoje plánovat pomstu tomu debilovi. Tohle si Bill nezasloužil. Ale pozdě. Tohle mu nedaruje.
***
„Konec,“ pronesl do ticha Bill a otočil se na jejich společnou fotku na stolku. Ještě ze Sueper Star. Pousmál se a vzal obrázek do rukou. To byly nejkrásnější chvilky jeho života. Ale všechno je teď pryč.
U Toma doma nevládla ani náhodou taková atmosféra jako u Billa. Snažil se zapomenout. Na všechno. Odjel za Sandrou a Dannym. Brunetka ho přivítala tím, že mu skočila kolem krku a plakala. Prosila ho, ať se vrátí k nim, že to bez něj nezvládá a další věci na něj sypala, až podlehl.
„Sandy, omlouvám se za to, co jsem ti způsobil… já… mrzí mě to… strašně moc,“ jak moc si protiřečil. Jenom prostě nechtěl zůstat sám. Neviděl to jako Bill. Ten se k němu chtěl vrátit. Čekal na hovor nebo zprávu dnem i nocí. Jenomže Tom žil v představě, že po tom incidentu už se k němu Bill nikdy nevrátí.
Sandra chvilku mlčela a jenom na něj zírala jako na svatý obrázek.
„A… a co Bill? Vy… už nejste spolu?“ zkusila to opatrně a vzala ho za ruku. Tom jenom zavrtěl hlavou a s kuframa v rukou vešel do vstupní haly. Sandra za ním zavřela, a to už se mu do náručí vřítil malý Danny.
„Tatíííí! Tatínek je zpátky!“ křičel na celé kolo a smál se. Tom ho vzal do náručí a zasmál se. Vracely se mu vzpomínky na to, jak se se Sandrou poznali, jak se narodil Danny a další události. Pak došla řada na Billa a jeho píchlo u srdce. Znovu, tak jako když Bill odešel nadobro. Ještě chvilku potrvá, než se přes to přenese, ale jednou to přebolí. Doufal v to. Musel tomu uvěřit, jinak se toho pocitu nikdy nezbaví.
***
autor: Iveth Biersack
někdy clovek si musi uvedomit co mel az kdyz to ztratil .. Snad se zase daji dohromady .. preci to nemuze byt takhle 😀 :/
Hm… Celý rok vydržali, že sa jeden druhému neozvali??? Dosť ma to mrzí. Keby sa naozaj milovali tak to nemôžu vydržať. A Tom a totálne sklamal, že sa hneď vrátil k Sandre.
Šľak ma triafa z toho:(