Insecure 9.

autor: Wind & Lady in Black

Tom

Já věděl, že tohle nedopadne nejlíp. Právě teď se nacházíme oba, Bill i já, natisknuti na stěně jedné kabinky a Bill ze mě stahuje tričko. Cítím, jak mě jeho smyslná vůně pohlcuje a já se pomalu přestávám ovládat. Ne! To nesmím! Musím to stopnout dřív, než bude pozdě. Nesmím mu dovolit, aby se nevědomky vystavil hroznému nebezpečí.

„Bille… Billy, počkej…“ Po chvíli se mi ho od sebe podařilo odtrhnout. Měl vášní zčernalé oči a alkohol se zasloužil o skelný odlesk.

„Proč? Ty mě nechceš? Nelíbím se ti?“ koukal na mě svým štěněčím pohledem, díky kterému jsem tál, ale stále jsem si uvědomoval situaci, což bylo dobře.
„To víš, že se mi líbíš… a moc… ale… když to uděláme teď, budeš toho pak litovat.“ Oba toho budeme litovat a to tak, že hodně. Ne. Tebe si na svědomí nevezmu. Sice nevím, co to k tobě cítím, ale vím, že mě to nutí tě chránit i přede mnou. A taky je mi jasné, že teď jednáš pod vlivem alkoholu a já nechci být svině, která tě sprostě ojede. Ač je to u mě nezvyk, nechci to tak jako obvykle. S tebou ne.

„Tomi… já tě mám moc rád, víš to?“ Musím se usmát při pohledu na tvůj přiopilý výraz. Vypadáš jako malé štěňátko prosící matku o pomazlení. Pohladím tě po tváři a ty se do dotyku opřeš svou střapatou hlavičkou…

„Vím… ale teď je myslím nejvyšší čas jít domů a vyspat se.“ Mít rád? Jak to přesně vypadá? To je to, proč se Billy na mě tolik usmívá nebo proč mu prudčeji buší srdce? Protože jestli jsou tohle příznaky mít-rád, tak jsem se tím asi taky nakazil.
Je mi více než jasné, že sám domů nedojde. Upravil jsem mu proto jeho košili, kterou si sám skoro svléknul (což nevím, jak udělal, protože se zároveň zabýval svlékáním mě) a podepírajíc jeho malátné tělo jsem ho vytáhnul z klubu.

David

Když Bill s Tomem zalezli na toalety, věděl jsem, že mám vyhráno. Tom se nebude namáhat držet své choutky na uzdě, pokud se mu Bill sám nabídne. Proto jsem se o ně už nestaral a jen čekal, kdy se ozve zoufalé volání o pomoc. Samozřejmě, že tam Tom už nebude. Není idiot. Zmizí dřív, než zraněného Billa někdo najde. Navíc… nezabije ho. Byl součástí sázky. Ke mně se mezitím přimotala taky v celku opilá slečinka. Tak když si užívá Tom, proč ne já?

To jsem ještě neměl ani tušení, jak moc jsem se pletl a jak můj plán pohořel…

Tom

„Tomíííííí! Půjdeš dneska spinkat ke svému malému opuštěnému Billymu? Billy je táááááááák sááááám…“ Tak ten má dost. Visí tu na mně jak opička a ševelí mi do ucha. Teda, není vůbec lehký se udržet v klidu. Docela mě dostalo, že o sobě říká, že je můj… proč to dělá? Proč to říká? Můj ještě není. Až bude můj, pozná to.

Dotáhl jsem ho k jeho domu a vytáhl mu z kapsy klíče.
„Billy… vydrž. Už budeš brzo doma.“ Na druhý pokus se mi podařilo odemknout branku. Jen co jsem ji opět zavřel, přiřítila se k nám Sally a začala mě od Billa tahat za nohavici. Jestli mi roztrhne kalhoty, tak ji taky pokoušu! Tyhle mám rád.

„Sally… broučínku… nech Tomiho. On nekouše.“ No jo. Kdybys věděl, tak bys to neříkal. A ten pes ví, že já umím kousnout, a ne málo. Nicméně mě opravdu nechá. U domovních dveří jsem Billa opřel o stěnu, a pak teprve odemkl. Jen ho odtáhnu do pokoje, položím do postele a půjdu. Jo. Takhle to udělám.

„Kde máš pokoj, Billy?“
„Mmm… Tomy se mě ptá na pokoj…“ jen se chichotal a na otázku nereagoval. Tak nic. Najdu ten pokoj po čichu. Bude vonět Billem.
Opravdu. Zanedlouho už ležel ve své velké posteli. Roztomile se culil a díval se na mě unavenýma očkama.

„Tomy… zůstaň u mě, prosím…“ Říkal to tak zoufale… na chvíli jsem zaváhal. Mám, nemám? No co. Zůstanu tu s ním, dokud neusne, a pak půjdu. Třeba oknem, to je jedno… ale když půjdu oknem, zůstane otevřený… co když bude zima? Zmrzne mi. Tome, Tome… s tebou se opravdu něco děje. Tohle chování vůči někomu vůbec neznám.

„Tomy…“ zakňučel zase Bill a natáhl ke mně packy. Nešlo odolat. Lehl jsem si k němu a on se mi přitulil k boku.
„Budeš spát v riflích?“ zeptal jsem se po chvíli. Bill se mírně zavrtěl a zakňoural.
„Tak mi je sundej.“ Nasucho jsem polkl. Mám ho svlíkat? No… no, dobře. Opatrně jsem mu rozepnul košili a stáhl mu ji z… tak dokonalého těla… Málem jsem začal slintat. Má dokonalý tělo. No nazdar. Na kalhoty si snad ani netroufnu.

„Billy… nechceš si ty… kalhoty, to… jakože… sundat sám?“ Špatně se mi mluvilo. Obklopovala mě Billova nezaměnitelná a dokonalá vůně, a navíc jsem měl nádherný výhled na přímo výstavní tělo. Bill trochu zakňoural, znělo to jako štěně, které hledá matku. Ale nakonec si je opravdu sám sundal. Jen v boxerkách zalezl zpět pod peřinu. Pootevřel čokoládky a upřel na mě tázavý pohled.

„Tomy bude spát takhle?“
„Ehm… já… jen… no…“ nemohl jsem se vymáčknout. A ani nevím, co bych mu řekl.
„Ty mě opouštíš? Tomy, nenechávej mě tady.“ Poslední větu téměř zaštkal. Přitiskl se mi k břichu a skrz tričko se mi propíjely chladné slané kapičky. Něco ve mně mě donutilo ho utišit.

„Ššš… Billy, klid. Já tě přece neopouštím…“ Nedalo se nic dělat. Stáhl jsem ze sebe rychle tričko a rifle a zalezl k němu. Akorát s tím, že on ležel pod dekou a já ne. Ale prý to tak být nemělo. Bill nadzdvihl cíp deky.

„Bude ti zima, Tomy.“
„Nebude. Jsem zvyklej.“ Nemohl jsem přece k němu pod deku. To ne. Chvíli bylo hrobové ticho a já doufal, že Bill už konečně spí, protože klidně oddechoval a měl zavřené oči. Chtěl jsem už jít, ale zastavila mě hubená ručka.
„Tomy… nechoď…“ Podíval jsem se na Billa. Vůbec nespal. Nejspíš se celou dobu děsil, kdy zmizím. Držel mě za předloktí a upíral na mě zoufalý pohled. Vypadal, jako by byl ztracený. Tak zoufalý a malý.

Lehl jsem si tedy zpět na postel čelem k němu. Zvláštní je, že jsem neměl ani nutkání ho kousnout, rozervat na kusy a sežrat. Bylo to pryč a já ho chtěl jen chránit před celým světem. Co jsi to se mnou udělal, maličký. Cítil jsem se vážně divně. Nebo možná ani ne divně. To není to správné slovo. Zvláštně. Jo. To je ono. Cítil jsem se zvláštně. Hodně zvláštně. Jako ještě nikdy.

Bill se ke mně přitulil. Omotal mi ruce kolem boků a položil si střapatou hlavičku na moji hruď. Aby to nebylo málo, ještě nám propletl nohy. Byl jsem jím kompletně omotaný a kupodivu mi to nepřivozovalo žádné vraždící touhy.

Do ticha temného pokoje se naposledy tiše ozvalo…
„Neopouštěj mě.“
„Neopustím.“

autor: Wind & Lady in Black

betaread: J. :o)

9 thoughts on “Insecure 9.

  1. Tak tenhle díl byl naprosto úžasný! Dokonce jsem si ho musela přečíst dvakrát, jak moc se mi líbil! 🙂
    Z Toma jsem opravdu nadšená! To, že se s Billem nevyspal na těch záchodcích, tak to mě opravdu překvapil! Od Toma bych nikdy nečekala, že to stopne jen kvůli tomu, aby Billovi neublížil a taky proto, že by to chtěl s Billem rozhodně jinak. Opravdu se nad Tomovou proměnou jen rozplývám a díl od dílu jsem šťastnější! Moc se mi líbí, jak je ochranitelský a dokonce chce Billa hlídat i před sebou samotným. To, jak na konci vedle sebe usnínali bylo opravdu kouzelné.
    Nejlepší byla Tomova věta, že se tím ´mít rád´ taky nakazil 😀 😀 😀 Prostě miluju, že je Tom vlk a má trošičku jiné uvažování, je to skvělé a vždycky se děsně směju, co Tom řekne nebo na co myslí 😀
    Opilý Bill byl opravdu rozkošný! takový tulící medvídek! No, Tom se ho už nikdy nezbaví! 😀
    Mockrát děkuji za úžasný díl! ♥♥

  2. Jo, psát v těchle dílech za Toma bylo docela zábavné. Každopádně tohle je jeden z těch světlých okamžiků ve vztahu Billa s vlkem Tomem, takže si je užívejte, dokud můžete 😉

  3. [2]: Oh néé! Já myslela, že tento díl je zlomový a teď už bude všechno jenom krásnější, Tom a Bill zamilovanější a všechno bude už nádherné. 😀 Začínám se děsit, co Toman ještě provede 😀 Ale tak co jsem čekala, že 😀 U téhle povídky budu určitě ještě plnokrát překvapena, co se stane 😀

  4. [3]: Zas kdo ví kolikrát ne, už do konce moc nezbývá. Ale doufám, že alespoň jednou tě něco překvapí 😉
    Já miluju nepředvidatelnost, tak doufám, že se nám to tu alespoň trochu povedlo 😀

  5. [3]: Máš pravdu o tom, že je tento díl zlomový, to ti nebudu zapírat 🙂 od teď bude pár věcí jinak 😉

  6. Aww, tento dil byl fakt dojemny. Uplne jsem si zamilovala Toma a jeho dobrou stranku, Billa samozrejme taky. Myslim, ze Bill uz neni s Tomem ve velkem nebezpeci, zamilovany Tom mu myslim neublizi. Jen jsem tak premyslela, jak bude reagovat Bill na Tomovo tajemsvi (jestli se o teda dozvi :D). Hrozne se mi libi, jak ma Tom potrebu starat se a chranit Billyho, je to krasne <3
    Tak trochu doufam, ze az se ti dva vzbudi, vtrhne do Billova pokoje jeho bracha a Tom ho opet setre 😀 Ale pro Billa to bude asi trochu sok, az zjisti, ze Tom spal v noci s nim 😀
    Jeste, ze se Tom umi takhle ovladat, nechci, aby Davidovi dopral to poteseni z vyhrane sazky a z vyhry.
    Perfektni dilek 🙂 Tesim se  na dalsi.

  7. To bolo prekrásne. Také úplne nežňučkovaté. David bude čumieť keď zistí čo všetko sa stalo. Jáááj som z tejto kapitoly tak namäkko, slintám takmer ako Tomi 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics