autor: Wind
Tak jsme se konečně dostali k poslednímu dílu. Předně bych chtěla poděkovat všem, kteří jste u mé povídky vydrželi a dočetli ji až do konce. Opravdu moc mě to těší a hřeje u srdce. Omlouvám se všem, kteří se těšili na nějakou tu vášnivější scénku a nedočkali se. Do příště nastuduju, jak to chodí a třeba se něčeho takového dočkáte v mé další povídce 😉
Ale teď už nebudu zdržovat od čtení. Doufám, že mě i u posledního dílu poctíte nějakým tím komentářem. Ještě jednou vám všem děkuji…
~*~
„Rychle doktora!“ Křičel jeden muž od nosítek, na nichž ležela mladá brunetka s kyslíkovou maskou na obličeji ve zkrvaveném oblečení.
***
O několik hodin později už ležela Liz na pokoji ve stabilizovaném stavu. Bill seděl u její postele. Doktor, který Liz operoval, mu po dlouhém přemlouvání dovolil u ní zůstat.
Bill se chtě nechtě musel ušklíbnout nad ironií okamžiku. Asi takhle to muselo vypadat, když byl v nemocnici on. Od Liziny maminky se dozvěděl, že její šance na přežití moc velké nejsou. Bál se. Tolik se bál, že o ni přijde.
„Lizie… jsem tady s tebou. Nemusíš se bát… hlavně… nevzdávej se, lásko… buď tu se mnou. Prosím…“
Když usnul i Bill s hlavou na Lizině posteli, dveře pokoje se potichu otevřely a dovnitř vstoupila postava v bílém plášti. Tom se od svého kolegy dozvěděl, že měla Liz autonehodu a věděl, že u ní Bill zůstal. To viděl jako úžasnou příležitost. Kdyby Liz zemřela, všechno by se tím vyřešilo. Pomalu přistoupil k jejímu lůžku a natáhl ruku k přístroji, který udržoval dívčino dýchání. V druhé dlani sevřel hadrovou panenku.
„Už Willy… už je to tady.“
V tom se ale stalo něco, co nečekal. Než stihl odpojit přístroj, chlapec ležící na posteli se zvedl a upřel na Toma čokoládové oči. Tom se lekl, ale než stihl cokoli udělat, černovlásek promluvil.
„Co to děláš, Tomi…“ Tom se zarazil… chvíli na mladíka nechápavě zíral, než mu došlo, co se děje. Oči se mu rozzářily radostí.
„Willy! Lásko!“ než k němu však stačil udělat krok, Will ho zadržel.
„Počkej… Tome, co se to snažíš udělat.“ Tom sklopil oči. Věděl, že by se to Willovi nelíbilo, ale on už byl úplně zoufalý. Chtěl ho u sebe. Tak moc mu chyběl. Will k němu došel a stulil si ho do náruče.
„Tomy… miluju tě. Než jsem odešel, chtěl jsem se ti omluvit za to, co se stalo… neměl jsem od tebe utíkat. Měl jsem ti to vysvětlit. Omlouvám se… já-„
„Ne…“ přerušil ho Tom, „to já se chci omluvit. Měl jsem tě nechat mi to vysvětlit… ne… neměl jsem tě vůbec podezřívat. Věděl jsem, že bys mi nic takového nikdy neudělal. Mrzí mě to. Tak moc mě to mrzí, Willy… chtěl jsem ti říct, jak moc tě miluju a jak moc pro mě znamenáš. Kdybych si pospíšil…“
„Ššš… neříkej to Tome. Vím, že’s tam byl. Vím, že jsi mě chtěl zachránit. A vím, že’s mě celá ta staletí miloval.“
„Pořád tě miluju… proto to dělám. On je ideální pro tvoji duši, ale kvůli ní-„
„Tome.“ Napomenul ho Will. „Vím, že chceš být opět se mnou, ale… uvědom si, co chceš udělat. Chceš zabít jen proto, abychom byli spolu.“
„Willy. Dlouhá staletí jsem čekal na tuhle chvíli. Nechci už čekat ani o minutu déle. Už tě mám na dosah. Nechci si tu šanci nechat proklouznout mezi prsty.“ Will si povzdechl.
„Já vím, Tomi… celou tu dobu jsem byl s tebou… a pořád jsem a budu s tebou. Ale to, co se právě chystáš udělat, je špatné. Tomi… oni se vážně milují… a jestli tu dívku zabiješ a mou duši přesuneš kompletně do tohoto těla… budu se až do další smrti trápit.“
„Nebudeš… už vím, jak pro tebe získat nesmrtelnost… já už-„
„Tome! Nepochopil’s mě. Nemůžeš ji zabít.“
„Tak co mám dělat?“ Tomovi z očí stékaly slzy beznaděje. „Co mám dělat… já už… nechci tu být bez tebe. Nechci… miluju tě, Willy. Tak moc.“
Will si ho opět stulil k sobě. Stíral mu kanoucí slzy a líbal ho na tváře.
„Tomi…“ jemně vzal jeho hlavu do dlaní a po dlouhých stovkách let se mu vpil do rtů. Tom byl jako v ráji. Toužil po tom tak dlouho. Pevně k sobě černovláska přivinul a líbal ho s neuvěřitelnou vášní a jemností zároveň.
Když se od sebe po chvíli odtáhli, položil Will hlavu Tomovi na rameno.
„Nesmíš ji zabít. Zabil bys mě… ale… je tu něco, co bys mohl udělat.“
„Co je to?“ Chytal se hned naděje Tom.
„V tomhle těle je polovina mojí duše… ta dívka umírá. Zachraň ji… máš druhou část mojí duše. Vlož ji do Liz a zachraň ji. Tím zachráníš i mě.“
„Nechápu.“
„Tím, že se ti dva spojí, spojí se i dvě poloviny mojí duše a já se budu moct znovu narodit…“
*o dvacet let později*
„Mami! Tati! Jdu ven.“ Křikl do kuchyně čerstvě sedmnáctiletý černovlasý mladík.
„Počkej…“ zavolala na něj matka z kuchyně a rychle přiběhla ke dveřím, utírajíc si ruce do zástěry. „Dávej na sebe pozor… a večer se ozvi, jestli jsi v pořádku.“
„Jasně, mami… neboj… měj se.“
„Pa, zlato.“ Chvíli na to se za teenagerem zabouchly dveře.
„Od něj se teda vnoučat asi nedočkám, co?“ Pousmála se Liz a opřela se o Billa, který právě sešel ze schodů. Ten se zasmál.
„Asi ne… ale co ty víš… třeba jednou adoptujou. A teď bych si dal oběd.“
„Ahoj, Tomi.“ Zaševelil černovlásek, když nasedl do auta před domem a nahnul se ke svému příteli pro polibek.
„Ahoj, Willy… tak co budeme dneska dělat?“
„Vezmi mě do ráje.“ Zasmál se Will a připnul si pás.
„S radostí.“ Usmál se Tom a rozjel auto směrem k jeho domu.
KONEC
autor: Wind
betaread: J. :o)
PS: kraťounké pokračování hledejte v jednodílkách od Wind
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 21
Páni tak tohle jsem opravdu nečekala ale je to krásný fakt jsem se na konci tohodle dílu culila jak měsíček na hnoji 🙂 škoda že je už konec 🙂
Wow musím uznat, že takové rozuzlení jsem nečekala 🙂 Jsem ráda, že to takhle dopadlo 🙂
Wind! Děkuji, děkuji, děkuji! ♥
Já jsem absolutně v takovýhle konec nedoufala! Že by to mohlo skončit krásně i pro Billa s Liz a taky pro Willa s Tomem! Opravdu tomu nemůžu uvěřit! Ale jsem tak šťastná!!! 🙂 Sice si pořád ještě nemůžu zvyknout na myšlenku, že je Bill s holkou a má i dítě 😀 Ale tak to je pouze můj osobní problém. Jinak se mi to neuvěřitelně líbí! Já čekala, že to dopadne dobře jenom pro jednu dvojici..a ono to skončilo takhle dokonale ♥ Opravdu jsi mě teď udělala ohromně šťastnou! 🙂
Toma prostě obdivuju! Je to opravdu skvělý chlap! Takhle dlouho čekat na svoji lásku a pak čekat ještě dalších 20let, když měl Williho hnedka na dosah. Ale jsem za to ráda, že Tom nezabil. Ještě že měl k sobě tak skvělého společníka Williho, který jej přivedl na správnou cestu 🙂 Na začátku dílu jsem si myslela, že Tom a Will budou spolu hned. Jak se v Billovi projevil Will, tak se mi objevily slzičky v očích, jak jsem byla strašně šťastná, že jsou konečně spolu! ♥ Pak když Willi začal mluvit, že nechce aby Tom zabil..že by potom byl smutný celý život, tak mi bylo hrozně do breku, že to skončí špatně. A nakonec? Nakonec to mělo nádherný konec! ♥ Vím, že jsem to už psala, ale já jsem táák šťastná, že tahle povídka dobře skončila! Teď je pro mě Williho utrpení maličko snesitelnější, když vím, že se má nakonec dobře.
Opravdu Ti Wind moc děkuji nejen za tenhle konec, ale taky za celou povídku! Povídka mě prostě okouzlila, byla nádherně neobyčejná, nádherně napsaná a ty krásné pocity, které ve mě vyvolala, byly prostě kouzelné! Musím se přiznat, že je mi maličko líto, že už tady neuvidím další díl, že nebudu vědět, jak se teď život Williho a Toma odvíjí, ale předpokládám, že teď jsou spolu oba dva spokojení a šťastní! Takže láska nakonec překovala všechno ♥
Flashbacky popísující minulost Toma a Williho mě vždycky dokonale odzbrojily, byly to nepopsatelně nádherné okamžiky ♥
Takže ještě jednou děkuji za celou povídku! ♥♥
Moc se těším, jestli máš pro nás připravenou nějakou Tvou další tvorbu 🙂 Určitě se na ni budu těšit a vyhlížet ji tady 😉
A ještě něco na závěr: Opravdu mě tenhle konec překvapil, vůbec jsem to nečekala, jsi prostě nepředvídatelný člověk! 🙂
Ou, ja som dojatá. To bol tak krásny koniec. Absolútne som nič také nečakala a ani som si to nedokázala predstaviť. Všelijako som to kombinovala a vždy mi tam niekto zostával navyše. Nechcela som aby si Liz zabila 🙂 Vymyslela si to krásne. Takto si túto poviedku kľudne môžem prečítať znova 🙂 Je veľmi pekná aj bez toho sexu. Tom s Willom vo flashbackoch majú spolu krásne chvíľky, vôbec nič tam nechýba. Vadilo mi len mučenie a Willova smrť, ale takto, keď viem ako to končí, som zmierená aj s tým 🙂
Vůbec se mi nechce uvěřit, že už je konec. :'(
Musím přiznat, už jsem se bála, že ji vážně zabije… Ale toto bylo dokonale vymyšlený. Vůbec jsem takový konec nečekala. A upřímě mě to příjemně prekvapilo. Konečně se po tolika letech setkali a mohli být zase spolu. Prostě dokonalý. Brečím tady u toho jak želva… :')
Ach, tak to je dokonaly konec. Myslela jsem, ze Liz umre, ale takhle to je vazne lepsi. Stesti, ze nemas rada smutne konce, protoze ja je taky nijak zvlast nemusim a hlavne u tehle povidky by me to hodne mrzelo.
Fakt jsem necekala, ze az se Tom bude snazit zabit Liz, ozve se Will. Kdyz Tomovi rikal, ze Liz nema zabijet, myslela jsem si, ze to tak skonci a Tom bude sam. Ani me predtim nenapadlo, ze by to mohlo jit takhle, ale rozhodne to bylo nejlepsi reseni. Ten konec byl fakt dojemnej.
Je uzasne, ze Willova a Tomova laska vydrzela tak neuveritelne dlouho
Cela povidka byla nadherna, jedna z nejlesich, co jsem kdy cetla 🙂 A musim rict, ze ty jsi opravdu nepredvidatelna 😀 Flashbacky me vzdy potesily, byly krasne napsane, jako cela povidka. Mrzi me, ze uz je konec. Ale moc ti za tuhle povidku dekuju, uplne jsem si ji zamilovala <3
Musím vám všem poděkovat. Nejsem typ člověka, který se snadno nad něčím dojme, ale vaše komentáře mi vážně vnání slzy do očí. Podle vašich reakcí si myslím, že jsem splnila, co jsem po sobě chtěla. Aby byla povídka originální, alespoň trochu čtiná a hlavně aby byla alespoň trochu nepředvidatelná, protože já osobně nemám ráda, když něco čtu nebo se dívám na film a už na začátku je mi jasné, jak to skončí.
Jsem moc šťastná, že jste mě čtěním a komentáři podporovali a slibuji, že určitě ještě něco pošlu. Nejspíš už to vážně nebude pokračování téhle povídky, protože, jak se říká, všeho moc škodí… a podle mě by nebylo zdravé tuhle povídku dál rozebírat. Už by to mohlo ztratit svoje kouzlo.
Ještě jednou vám všem moc děkuji za podporu a doufám, že si někdy přečtete i mou další tvorbu.
Tak takovej konec jsem nečekala ale tleskam moc se mi líbil.
Wau. Taký koniec som naozaj nečakala. Myslela som si, že sa to Tomovi nepodarí a že bude musieť ostať sám, ale toto riešenie je dokonalé. Všetci sú šťastní a Tom sa konečne dočkal svojej lásky 😀 Ďakujem za naozaj nádhernú poviedku.