Our REDhead darling 16.

Fandom Aliens of Tokio Hotel byl totálně freaking. Twins včera večer zveřejnili na BTK, že balí kufry a někam jedou!!!

Dovolená? Florida? Las Vegas? Maledivy? Venezuela? Stěhují se zpět do Německa?!

Oh, bože, bylo tu tolik nezodpovězených otázek, alieni byli na prášky, potřebovali okamžitě vědět, co se děje, už to bylo tak dlouho!!!

Zprávy po internetu se roznášely velmi rychle. Bild.de zveřejňoval články o tom, že se dvojčata účastní jako porotci v desáté řadě Deutschland sucht den Superstar. Spekulovalo se!

Na BTK app se objevila zpráva.

JSOU V NĚMECKU!!!

Šílenství a radost vypuklo.

Tom právě vycvaknul fotku z letadla, Lufthansa první třída. Dal si záležet, aby byla vidět červená růže naproti němu.

Odpoutali se a vstali.

Bill se rozhlédl kolem a usmál se. ANO! Konečně se mu povedlo být na letišti a nebýt obtěžován fotografy nebo fanynkami! Alespoň jedna výhoda jejich upadající slávy… Asi jedna jediná výhoda. Zabručel. Dobře, tak to výhoda nebyla.

„Poslal jsem fotku na BTK z letadla, ale ještě jsem neřekl, že jsme v Deutschu,“ zahuhlal Tom s papírkem v puse a cosi si strkal do kapsy na zadku. David za nimi plus jedna gorila z LA. Mířili k odbavovacímu prostoru, ale když vystupovali z letadla, hned venku čekali dva němečtí bodyguardi.

„Oh, aha…“ přikývl Bill. „Nechceš jim třeba příště poslat i fotku záchodu?“
Tom ho zpražil pohledem. „Hahaha, pane obloho…“ protočil oči.
David jim dal oběma zezadu pohlavek. „Ticho vy dva…“

„Nechápu to s oblohou? To je zase nějaký filipínský vtípek?“
Tom se po něm otočil a nevěřícně civěl.
„Kdo posílá západy slunce?“
„Oh, aha! Sunset! Proč to neřekneš hned?? Komu to má dojít?“ zpěvák si ťukal na čelo a aniž by pozdravil svého bodygurda, jehož neviděl skoro dva roky, mu vrazil do ruky láhev Coly.
„Oh, tady je někdo Američan, hele, Bille, rozumíš vůbec třeba támhle tomu nápisu?“ Tom ukázal naproti nim.

Bill protočil oči. „Hahaha, jasně že tomu rozumím, blbečku.“
„Ahoj Bille…“ zabručel bodyguard, ale blonďák ho ignoroval. Promnul si piercingy ve rtu a nandal si brýle na oči.
„Já umím číst velice dobře…“
„Ano, ale hodiny ses naučil až v sedmi…“
„Zmlkni, chobotnice…“ vrazil mu pěstí do ramene.

„Bille, nejsi v LA, tady nebude svítit slunce.“
„Blablabla…“ Bill protočil oči a až teď se uměle usmál na svého strážce. „Ahoj!!! Jak se máš?! Tak moc Jsi mi chyběl!!!“ objal ho.

Mark se na něj nejistě podíval a poplácal ho podivně po zádech.

„Bille…“ podíval se dost nejistě na Toma.
Ten jen pokrčil rameny a upravil si svetr.

„Co?“ Bill se ale neobtěžoval Marka pustit, fyzické teplo bylo silnější.

Tom se zamračil.

„Obtěžuješ ho…“ odtáhl ho od ochranky a sundal mu brýle. „A teď se laskavě vrať nohama na zem…“

„Co zase dělám?! Proč jsi na mě hnusný?!“
„Neobtěžoval mě,“ bodyguard se Billa zastal a David na ně neměl nervy. Alespoň že v letadle byli ticho a koukali na filmy.

***

Bill se spokojeně svalil do postele a zavrtal se hlavou do polštáře, zadek mu trčel vzhůru jako Eiffelova věž.

Tom se na něj podíval dost pobaveně a pousmál se. „Co to vyvádíš?“

Bill se zavrtěl. „Home, sweet home Deutschland, Tomi,“ a zhluboka do sebe nasál vůni ložního prádla, zasténal, ta vůně ho dostávala, připomínala tolik věcí…

Tom protočil oči.

„Občas mi přijde že máš nějakou bipolární poruchu či co…“ posadil se do křesla a vytáhl si z tašky noťas. „V kolik že zítra vstáváme?“
„Sieben.“
„Super, Bill umí německá čísla… bravo…“ protočil oči.

„To je tak cool, Tomi, že jsme v Německu! Víš, slyšet všude němčinu a cítit se jinak, nemusím přemýšlet, co řeknu und ehm… JA, jdu to napsat Aliens,“ otočil se na záda, peřinu si zamotal mezi nohy a už psal status do BTK.

Tom k němu zvedl pohled.

„Co jim píšeš?“ vydechl a promnul si unaveně čelo. Jetlag jak svině.

„Že jsme doma v Německu…“ kouknul po něm, a když viděl, že Tomovi není dobře, hodil mobil vedle sebe a přilezl k němu. „Copak, časový posun?“ a objal jej ze strany kolem ramen.
„Mhm… jetlag jak prase,“ Tom zaklapl appla a znovu si promnul oči.

Bill nespokojeně našpulil rty. „Aha, tak si lehni, hm? Já objednám něco k jídlu…“ poklepal ho po hlavě jako poslušného psa a natáhl se po hotelovém telefonu.

Tom mlčky přikývl, zul si boty a svlékl se do trenek se SpongeBobem, svalil se do postele a spokojeně se zachumlal. Cítil, jak se mu uvolňují svaly v těle.

Bill se zašklebil, když viděl Tomovo prádlo a jakmile dotelefonoval, komentoval ho. „Chceš mi říct, že ti trenky kupovala Ria?“
Tom se zamračil a zvedl hlavu, aby se podíval.
„Nein, ty mi koupil Georg, k našemu Torg výročí.“
„Ooh, jak to, že to nevím!?!

Tom pokrčil rameny. „Nevím, neptal ses…“ zamručel s hlavou zabořenou v polštáři a po chvíli se už oddával říši spánku.

Bill mezitím převzal jídlo, jelikož Tom spal, tak ho všechno sežral a stihl se podívat na film, pak Toma vzbudil a společně s ním odjel ke Georgovi domů, kde se měli všichni čtyři po dlouhé době setkat.

***

Celá kapela Tokio Hotel se přiopila doma u Georga. Hagen měl nachystané šáňo, Abshinta a Redbulla, bujaře slavili se svým manažerem.

Asi o půl dvanácté se Tom zvedl z gauče, přičemž se zamotal a spadl Hagenovi do klína.
„Jdeme pařit do clubu! Hned teď, zavolejte řidiče!“ Tom se smál a ležel na Geovi.

Bill byl už půl hodiny v koupelně a zvracel. Debilní absint. Debilní alkohol. Debilní všechno. Promnu si znaveně čelo a roztřeseně se zvedl k umyvadlu. Kluci si z něj dělali prdel, že vypadá jak fousatá holka, a tak se patřičně zlil. Vrátil se do obýváku, když už se všichni hrnuli ke dveřím, aby se přesunuli do klubu. U záchodu mu značně vystřízlivělo.

„Kam jdete?“ vzdychl.
David se na něj podíval. „Jdeme do klubu, teda… kluci jdou do klubu, já jedu na hotel…“ pousmál se trochu.
Georg zahulákal. „Wooohooooo!!!!!!!!! Chlastááámeeeeeeeeee!“
Bill si promnul ucho, schytal to přímo z první ruky a měl dojem, že mu z uší teče mozek.

„Počkat, počkat,“ zastavil je Gustav, poměrně střízlivý. „Než budeme zlitý jako dogy.“
„To už jsme,“ zachechtal se Geo.
„Tak se musíme vyfotit pro fanoušky jako Tokio GANG, jo, to tam musíte napsat, jsme GANG!!!“
„Gustle, Aliens!“ Tom se mu pověsil kolem krku a začal ho ňuchat. „Medvídku, chlupatá kuličko…“

Gustav mu jednu vrazil. „Nejsem medvídek, debile,“ zabručel nepřístupně a podrbal se na hlavě. Svědila ho. Snad neměl vši nebo tak něco.

„Buďte ticho, jdeme se fotit, seřaďte se sem,“ poručil Bill, nasadil si kšiltovku, průhledné sluneční a nefunkční brýle, vedle něj Gustav a za nimi vykukovali Tom s Geem. „Úsměv a hlavně se tvářit, jako že jsme úplně bez alkoholu,“ a vyblejsknul je svým super multifunkčním iPhonem 5.

Georg se na fotku podíval. „Fuj to je strašný, vždyť tam není nic vidět, co je to za sračku telefon, ty vole?!“ rozčiloval se.

Bill ho jen vyfakoval a poslal fotku mezi lidi na net, odhodil kšiltovku a brýle a šel si pro svoji kabelu.

Nezapomněl prohlásit: „Jděte chlastat, ale já jdu na hotel! Jsem příliš unavený a zítra vstáváme v šest hodin!“

„Bille, jsi strašně nudnej prudič!“ prohlásil na jeho adresu Georg a společně s chlapci odešel.
„A zamknout mám jako jak? Inteligenti, jen co je pravda…“ v puse cítil večeři a nebylo mu z toho nejlíp.
„Jen zabouchneme, pojď…“ pousmál se David a objal ho kolem ramen.

***

David kluky vysadil u jednoho z berlínských drahých clubů, kde na ně čekala Natalie s Dunjou. David je zavolal jako mateřskou hlídací pomoc oněch tří blbečků a odfáral s Billem na hotel.

Bill v autě skoro usnul, opravdu mu nebylo dobře a žaludek měl stále jako na vodě. Hlavou se opíral o chladné okýnko bavoráka.

„Přijdeme na pokoj a okamžitě půjdeš pod ledovou sprchu,“ David zastavil a Bill jen cosi zabručel, načež se nechal dotáhnout do hotelu, a aniž by věděl jak, najednou seděl na studené zemi ve sprše a koukal na Davida, který jej sprchoval.

„Kde mám oblečení?“ vydechl po chvíli, všude po těle měl husí kůži a studená voda jeho rozkroku zrovna nelichotila. Pak si ale všiml kalhot a trika vedle sprchy. „Oh, támhle je…“ usmál se trochu. „Já už nechci zvracet…“ zaklonil hlavu a bouchl se o stěnu. „Ummmhm… au… do zkurvený prdele…“

„Bille, nebuď sprostý…“ David mu spláchl hlavu a Bill zaprskal. „Teď se převlečeš do pyžama, uvařím ti čaj a půjdeš spát.“

Bill neprotestoval.

***

„Tak co ta tvoje pichna, Tome, coooo?“ zahýbal Georg žertovně obočím.
Tom pokrčil rameny. „Nevím, na píchání je dobrá, to jo… ale občas mi přijde totáč vymletá…“

„MYSLEL JSEM, ŽE JI MILUJEŠ!“
„Gustle, neřvi!“ Toma píchlo v hlavě.
„MYSLEL JSEM, ŽE JSI HLUCHÝ, JAK POŘÁD S BILLEM KŘIČÍTE OD MALA!!!!!!!!!!!“

„Neřvi ti říkám!!!“ rozkřikl se na něj podrážděně Tom. „A dejte mi pokoj, nemiluju ji… Miluju někoho jinýho…“ Protože alkohol nás vždycky nutil říkat pravdu.

autor: S & LilKatie