autor: Maddy
M
ěsto alternativního vesmíru
Tom se trochu zachvěl a všiml si, že se k němu Bill přiblížil.
„Je tu tma,“ řekl Tom tiše. „Kde jsme?“
Tom a Bill se rozhlédli. Stáli uprostřed dlážděné ulice. Okolo nich svítily plynové lampy. Všechno vypadalo velmi romanticky a Viktoriánsky.
„Tady je krásně!“ zaradoval se Bill.
Tom se kolem sebe stále rozhlížel, když Bill znovu vypípl.
„Hmm… Mám hlad, Tomi.“
Tom se na bratra podrážděně podíval. Jak mohl, sakra, Bill myslet na jídlo v tuhle dobu? Ale pak si na Billovi všiml něčeho divného a začal se na něj dívat intenzivněji. Billova kůže vypadala bledší než obvykle a jeho oči… byly jasně červené!
„Bille! Co je s tebou?“ vykřikl, couval od svého bratra.
„Co?“ řekl Bill nevinně, pootevřel trochu rty a ukázal špičaté tesáky.
„Aaaaahhh!“ rozkřičel se Tom.
Couval tak rychle, že narazil do jejich prvního spolucestovatele z Alternativního vesmíru.
„Ahoj, smrtelníčku,“ řekla postava hlubokým a sametově svůdným hlasem.
Tom cítil, jak ho za triko vzaly silné ruce a otočily ho. Než mohl cokoliv udělat, díval se do dalších rudých očí. Ten kluk byl nádherný děsivě perfektním způsobem. Jeho kůže byla hladká a bledá. Kolem obličeje měl hebké hnědé vlasy. Jeho oči se třpytily zelenou a modrou. Vypadal potěšen Tomovým vzhledem a usmál se, sám ukázal ostré tesáky.
„Vypadáš lahodně,“ řekl a olízl si rty.
Tom toho upíra uhodil a nakopl, bojoval celou svou silou, ale k ničemu to nebylo. Upír byl nehybný jako socha, jen tam stál a usmíval se na potácejícího se Toma. Přitiskl si ho blíž a blíž ke svým ústům.
„Pusť ho,“ řekl chladný nový hlas.
Tom se rozhlédl, kdo to mluví, bál se dalšího cizího upíra, byl překvapen, když viděl, že to je Bill.
„Je můj,“ řekl Bill panovačně a vyrazil k Tomovi a tomu muži.
Tom si nebyl jistý, od koho utíkat. Chtěl ho Bill zachránit? Nebo se jen snažil, aby ho mohl také zakousnout? Rozhodl se, že bude radši zakousnut bratrem než nějakým náhodným upírem s děsivým hlasem. Ten muž se na Billa zamračil, ale byl zastrašený. Bill vypadal opravdu monumentálně, s vlasy všude kolem sebe ve lví hřívě a linkami kolem očí. Tom nechal Billa, aby ho odtáhl, ten ještě jednou hodil ošklivý pohled na druhého upíra. Tom se pak na Billa s nadějí v očích podíval, ale trochu se bál. Billův výraz vypadal tak kamenně. A v tu chvílí opravdu vypadal jako nějaký silný tisíce let starý upír. Když byli z dohledu, Bill se konečně uvolnil a promnul si obličej.
„Tak moc jsem se snažil nesmát,“ řekl Bill, chichotal se. „Bolí mě tváře z toho, jak vážně jsem se tvářil!“
Tom na bratra zíral. Po tom, co se stalo v Cestvile, mu přišlo těžké se Billovi dívat až moc dlouho do očí, ale tentokrát si opravdu nemohl pomoci. Bill byl neuvěřitelně atraktivní upír. Nebylo divu, že si ho fanynky tak rády jako upíra představovaly. Bill pro ně udělal půlku práce, co se týkalo líčení a vlasů. Tom sám začínal přemýšlet, jak by on sám vypadal jako část nemrtvé party, ale jeho myšlenky byly přerušeny.
„Zajímalo by mě, co tu bude náš úkol,“ přemýšlel Bill nahlas. „Možná budu muset někoho zabít?“
Jeho červené oči se zaleskly a Tom rychle odvrátil pohled.
„Hmm, nemám ponětí.“ Zamumlal Tom.
„Přemýšlej, Tome!“
Billovy tesáky se ve světle leskly. Cinkl o ně piercingem, co měl v jazyku. Byl to jeho zvyk, a dělal to často, když přemýšlel nebo byl frustrovaný. Tom to viděl tisíckrát, ale teď to bylo mnohem znepokojivější.
„Tys strávil večer tím, že ses smál povídkám, cos četl na netu. To si z nich nic nepamatuješ? Musí být JEDEN příběh, který by nám mohl poradit,“ řekl Bill.
Bratři chvíli seděli v tichu, Bill byl skleslý a Tomovi bylo divně dost na to, aby něco řekl. Bill najednou vyskočil a začal hystericky pobíhat kolem.
„Tome! Oh můj bože. Potřebuju se schovat!“
Tom se na něj zmateně podíval, než mu to došlo.
„Sakra! Bille, máš pravdu! Vychází slunce!“
Přehodil si překvapeného Billa přes rameno a běžel s ním do nejbližší budovy. Po tom, co bratra hodil do skříně, Tom zavřel dveře a posadil se. Teď měl čas přemýšlet. Ale co bude bez Billa, který ho chránil, dělat? A co se mu obvykle stávalo v těchhle povídkách o upírech? Jediné, co si pamatoval bylo, že fanynky ho obvykle v povídkách o upírech ignorují. Byla mnohem větší zábava představovat si Billa upíra než Toma upíra. Tom se cítil znuděný, když tam seděl sám s Billem spícím ve skříni, a tak se rozhodl, že je odtud oba dva dostane. Už ho nebavilo, jak byl Bill mnohem hustější než on. Rozhlédl se po něčem, co by pomohlo zničit tenhle upírský svět. Šel dolů ulicí a zastavil se u prvního člověka, kterého potkal, hezké prodavačky. Tom se rozhodl, že by tu mohl zůstat, dokud děvče neotevřelo pusu.
„Zdravím vás, dobrý pane. Jmenuji se Anna de Le Ponte Marie, a musím říct, že jsem vás v těchto končinách nikdy neviděla. Kde přebýváte? Prosím sdělte, odkud-„
*TŘÍSK*
„Sorry, zlato,“ řekl Tom, v ruce držel opravdu tvrdou kukuřici. „Ale opravdu jsem ti nerozuměl ani slovo a už mě nebaví tohle nudné, zaprášené místo.“
Město se rozmazalo a začalo se kolem něj točit. Tom slyšel hlasité „AU!“ a viděl, jak Bill vyklopýtal z mizející skříně. Tom byl rád, že Bill konečně vypadá jako člověk.
„Aww, Tome. Byla sranda být upírem,“ zanaříkal Bill a promnul si hlavu.
„No, to máš za to, že jsem si to nemohl rozdat s Amidalou,“ zazubil se na něj Tom.
Bill mu chtěl odseknout, ale zastavil se, aby prozkoumal, kde se to objevili. Zdálo se, že jsou v nějakém zámku. Bill sklopil pohled a uviděl, že má na sobě opravdu směšné oblečení. Měl na sobě černé kozačky až ke kolenům, tuniku s dlouhými rukávy ušitou ze sametu, pošívanou stříbrnými hvězdami a sepnutou stříbrným páskem. K tomu úzké černé kalhoty. Chtěl se podrbat na hlavě, ale zjistil, že má jakousi korunu.
„Jak je, kurva, napadají tyhle věci?“ řekl Tom, popuzeně si tahal za kalhoty zaříznuté do zadku.
Tom měl na sobě podobný oblek jako Bill, jen udělaný z o hodně světlejších barev. Bylo mu v tak úzkých kalhotách těžko. Bill stál před obrovským zlatě rámovaným zrcadlem a obdivoval se v něm.
„Hm, ono to vypadá celkem dobře…“ začal, dal si ruce v bok a nakrucoval se.
„Jestli se takhle začneš oblékat na koncerty, tak tě zabiju.“ Řekl Tom suše.
Tom se zastavil, když se otočil a podíval se na sebe do zrcadla.
„Vlastněěěě, můj zadek v těch kalhotách vypadá opravdu dost dobře,“ řekl Tom hrdě, culil se na svůj odraz. „Přiveďte vznešené panny!“
Bill protočil oči. Pak uslyšel zvláštní škrábání. Otočil se a uviděl za nimi dveře. Rychle k nim přeběhl a zavřel je. Vykřikl, když viděl, jak k nim po schodech běží spousta příšerek. Funěl a nadával a zavřel těžké dveře, pak před ně nastrčil i skříň. Vyskočil, když příšery začaly naštvaně vrčet a bušit do dveří.
„KURVA, Tome!“ musíme zjistit, kde to sakra jsme, ať můžeme hrát!“ dýchal Bill zhluboka.
Tom se přestal prohlížet a rychle začal pobíhat po pokoji, mával rukama nad hlavou.
„Co to děláš?! To nepomáhá!“ řekl Bill a opřel se o dveře, aby se neotevřely.
„Hledám ZBRANĚ, debile! Jak jinak porazíme ty příšery?“ odpověděl Tom.
„Mein gott, to budeme muset BOJOVAT?!“
„Přestaň ječet a uklidni se, Bille. Neměj strach, budu ti krýt záda!“
„Oh, to mě uklidnilo, Tome. Pak jsme teda MRTVÝ už teď!“
Tom se hrabal ve skříni, vyhodil spoustu podobného oblečení. Nakrčil nos nad párem jasně červených punčocháčů, než je odhodil, a vytáhl dva meče. Jeden dal Billovi, který odstoupil od skříně, a postavil se vedle bratra. Tohle bylo trochu víc, než na co mysleli. Co když tu umřou? Uprostřed podivného světa fantazií? Umřou i v reálném světě? Oba dva si připravili meče a naposledy se na sebe nervózně podívali, než se dveře rozletěly, do pokoje vběhla spousta příšer.
„Drž se u mě blízko, Bille! Bille?! Ugh!“ řekl Tom, když viděl, jak Bill při pohledu na první obludu utekl do rohu místnosti.
Přeběhl před Billa, hlasitě křičel a mával mečem jako šílenec. Příšery jeho podivné chování překvapilo, a tak zpomalily svůj útok. Tom stál a hrdě před sebou svíral svůj meč.
„Na tohle bych si i zvyknul! Princ Tom, odvážný hrdina svobodného světa! Pošlete mi svého vůdce, odporné příšery!“ zahulákal.
Jeho sebejistý výraz zmizel, když se příšerami začalo prodírat něco většího. Před ním stála ta nejošklivější a nejvyšší příšera, kterou si kdy představil. Začal couvat. Příšera se usmála, ukázala křivé žluté zuby a zaměřila se na Toma. Zvedla nad Tomovu hlavu bojovou sekeru od krve. Tom stál přimražený strachem na místě a čekal, až sekne. Ale nic se nestalo.
„Jaaaaaaaahh!!“ rozkřikl se Bill a vyrazil kupředu.
Usekl příšeře ruku jedním úderem, odstrčil Toma na stranu, když sekera padla k zemi. Pak začal s lehkostí rozsekávat obludu na kousky. Tom seděl na zemi, trochu přepaden, ale po chvíli se sebral a zvedl svůj meč. Společně s Billem sekal tady a támhle a příšery byly brzy poraženy. Stáli nad těly, ztěžka dýchali a nebyli s to uvěřit, co se tu právě stalo. Bill si utřel zpocené čelo a usmál se.
„To byla celkem sranda!“ řekl, hlas jasný a veselý.
Tom se na něj podíval se znovunalezeným respektem.
„Uh Bille, nikdy jsem nevěděl, že, uh, tohle v sobě máš.“ Dostal ze sebe.
Tom nemohl uvěřit tomu, co se dělo. Nejdřív si to musel rozdat se svým fiktivním bratrem, pak se ztratil v očích Billa upíra, a teď mu skládal komplimenty! Bill se usmál Tomovu přihlouplému výrazu.
„Hrál jsem divadlo, abys mohl mít na chvíli slávu pro sebe,“ řekl a usmál se zeširoka. „Dobrá práce. Byli takhle blízko k tomu, aby se vzdali!“
Bill se smál a bouchnul se do kolena nad svým vtipem. Zamračil se, když zahlédl kapky příšeří krve na své hezké tunice, a začal je utírat.
„Oh, nech toho.“ Zabručel Tom. „Tohle bylo POPRVÉ, cos udělal něco opravdu cool. Nechtěj, abych ti připomínal, jak si brečel u Tygr a jeho velký-„
„Ok, Tome, chápu to.“
Stáli a čekali, zatímco zámek kolem nich mizel.
„Tohle dobrodružství začíná být už moc dlouhé. Jak velký tenhle FanFictionLand může být?“ řekl Bill.
„Jo a tentokrát jsem ani nemusel použít své svádění. Tohle začíná být mnohem komplikovanější, než jsem si myslel, že bude.“
„Připomíná mi to ten čas, kdy jsme hráli Final Fantasy X.“
„Jo, až na to, že teď jsme v té hře DOOPRAVDY.“
Oba dva se modlili, aby ten absint co nejdříve vyprchal, když se rozmazané tvary kolem nich začaly znovu formovat.
autor: Maddy
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 33
:DDD
nevím proč, ale vždycky když čtu tohle, tak se mi chce děsně smát 😀 já bych chtěla vidět ty dva ve světě pohádek 😀
já bych zas chtěla vidět toma v těsnych kalhotach :DD
No to jsem zvedava, kam se dostanou priste 😀 Skvely dilek 🙂
Tak tenhle dil se mi obzvlaste libil:) Upiry mam rada, takze predstava Billa upira, ktery zachranoval brasku, se mi velice libila. Navic si myslim, ze Bill jako upir musi byt velice okouzlujici:) Bill byl celkove v dnesnim dile takovy hrdina:) Napred zachranil brasku a pak se jeste sam vrhl na priseru a zabil ji:) Navic predstava Toma v tech upnutych kalhotach se sexy zadkem, jak sam prohlasil, je velmi usmevna:):D Uz je mi teda kluku i celkem lito, co vsechno si v tomhle pohadkovem svete musi zazit, ale tak nemaji chlastat:D Opravdu se tesim na to, co kluky ceka v dalsim dile:) A mockrat dekuji za preklad:)
Panove, kdyby ste pili jen nealko tak nemáte problem.
Mám ráda tuhle oddechovou povídku 🙂